Hokágeho kancelária

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hideo Hatake za Tue Feb 09, 2016 7:41 pm



Proste obyčajná kancelária Hokágeho. Trochu renovovaná po nástupe Hidea Hatakeho na tento post.
avatar
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hideo Hatake za Tue Feb 09, 2016 7:55 pm

Moje prsty sa zľahka dotkli nového a nalešteného dreva. Len s flegmatickou ľahkosťou som prstami prešiel po mahagónovom dreve a len s povzdychom som prešiel k oknu, odkiaľ som sa cez sklo pozrel smerom ku Konohe. Uprostred rekonštrukcie. Boje so Sora no Senom a revolúciou v Konohe si priniesli mnohé obete a ja som len s kamennou tvárou sledoval ako sa ľudia ako mravce pohybovali po uliciach, ako mnohí robotníci makali na nových budovách, nie len ako rekonštrukcia, ale aj samotné zavedenie nových technológii po mojom nástupe. Na tvári sa mi po chvíli usadil krátky úsmev a pohľad som stočil k osobe stojacej povedľa stolu, ktorý si sedel v kresle a znova si čítal magazíny. Poslednú dobu sme nemali takmer žiadne voľno a tak táto krátka chvíľka kedy mňa, ani Seita nikto nerušil, bola dobré povzbudenie. Avšak, ako som ho požiadal o pomoc, skôr mi len priťažoval.
"Kto by čakal že to niekedy skončí takto, že?" Spýtal som sa s úsmevom a s ľahkým, ba priam veselým krokom som pristúpil ku stoličke, sadol si za ňu a zopol dokopy ruky. Pohliadol som na tie obrovské štosy papierov a takmer som umrel od zdesenia, že za pár minút ich stihlo toľko pridať. Mal som pocit že sa tie papiere samé naklonovali. Avšak najviac ma zaujala ceduľka s nápisom.

"Juudaime Hokage"

"Tak skoro si nato nezvyknem.." Zaškeril som sa pod maskou, ale okamžite nato na mňa padla ťažoba zodpovednosti a len som pohliadol k dverám, za ktorými sa ozvalo klopanie. Takmer som dostal mŕtvicu, keď som započul že niekto sem klope, isto z toho bude zase veľa papierovačiek a roboty. Len s pohlesnutím som zavolal danú osobu dovnútra a čakal som.

_________________
avatar
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seito Senju za Tue Feb 09, 2016 8:05 pm

Boje skončily a my se s Hideem ocitli v kanceláři. Hodně se toho změnilo. Není to tak dávno, kdy jsem Hidea pomáhal zavřít do vězení, abychom pak mohli bojovat bok po boku.
Z Hidea se nakonec stal další Hokage a za to jsem byl rád. Kdo jiný by taky dokázal Konohu znovu pozvednout?
Seděl jsem tedy v křesle a četl si nějaké magazíny. Sem tam jsem se podíval na Hidea, ale většinu času jsem četl. ,,Ano, kdo by to čekal? Což mi připomíná, že jsem ti ještě ani nepogratuloval k nové pozici, takže gratuluji." Odložil jsem časopisy stranou a trochu se pousmál. Zároveň jsem se podíval na ty hromady papírů, které byly na stole. No, čeká ho hodně práce. Možná mu trochu pomůžu.
Najednou někdo zaklepal na dveře a já se tím směrem podíval. Teď by to mohl být kdokoliv. Ve vesnici je hodně práce, takže jsem nedokázal odhadnout, kdo tam je.

_________________
Techniky
Spoiler:

Body:
Spoiler:
TAI - 3,5 NIN - 5 GEN - 2 RP - 4 SIL - 3 CHAK - 4 INT - 3,5 RYCH - 5

Vybavení:
Spoiler:
ZVN, katana
avatar
Seito Senju
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 770
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hana Ichiro za Tue Feb 09, 2016 8:25 pm

Ťažko povedať, či bol ten správny čas znova sa ukázať. Urobila som to, pretože som vedela, že som pomerne v poriadku. Do Konohy som sa dostala ako inak, než portálom, čiže som bariéru nenarušila a teda ma nemal kto ani vystopovať (teda aspoň to tak bývalo za čias mojich a predošlých Hokagov, možno sa to nejak zmenilo), splynula som s davom s pomocou kapucne, skrývajúc tak svoje typické modré vlasy pred zvedavými očami. Dorazila som až k Hokageho budove. Staré dobré časy, keď tu ešte bolo všetko v poriadku. Strávila som tu času viac než dosť. Úprimne, Hideovi som nezávidela. Áno, vedela som, že je Hokage, a to práve vďaka svojim drakom, ktorý v rámci možností zisťovali aspoň nejaké tie podstatné informácie a následne mi ich predávali. Akonáhle som vybehla po schodisku, uhýbajúc pohľadom pred rôznymi strážami a vlastne kýmkoľvek, kto okolo mňa prešiel, zastala som pred dverami do kancelárie. Nebola som tu však sama. Stála tu nejaká ženská s malým deckom. Pokrčila som letmo ramenami a sadla si na lavičku, snažila som sa pôsobiť prirodzene a nepodozrivo.

_________________
TECHNIKY A BODY:
avatar
Hana Ichiro
Kyuudaime Hokage
Kyuudaime Hokage

Počet příspěvků : 475
Registrován : 31. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seiyuro Hatake za Tue Feb 09, 2016 8:28 pm

Stál jsem a ohromeně zíral na dveře před sebou. V mé nepříliš značné výšce mi přišly jako vchod do Narnie. Tu paní, která mě celou dobu držela za ruku, táhla za sebou a něco mi s už vážně otravným přátelským úsměvem říkala, jsem ignoroval. Bylo tu tolik zajímavějších věcí! Nikdy jsem neviděl tolik lidí. Chodba v téhle budově byla sice klidná, i když mou pozornost na minutku zaujala postava v kapuci, ale v ulicích bylo tolik zvuků a barev, budov a nejrůznějších obličejů, že jsem se nestihl za vším otáčet. Až do teď mi vlastně ani nevadilo, že netuším, kam mě zase vedou. Pomalu jsem si zvykal na všechny ty soucitné obličeje a to neustále opakující se spojení slov: Neboj se, všechno bude v pořádku. Rozčilovalo mě to, ale nic jsem neříkal.
A teď jsem stál před těmi dveřmi a konečně se začal zajímat o ten důvod, proč mě sem vlastně ta paní vede.
Zaklepala a po krátké pauze dveře otevřela a postrčila mě před sebou do místnosti. S úžasem jsem okamžitě zaměřoval všechny ty neznámé předměty, a že jich kolem bylo vážně požehnaně. Nedivil bych se, kdybych u toho měl otevřenou pusu. Kaa-san by mi ale hned připomněla, že je to neslušné, a že mi tam vletí moucha, a tak jsem pusu zase zavřel a zvedl oči k paní, která zatím s někým mluvila. Do teď jsem si ani nevšiml, kdo vlastně v místnosti je. Zvedl jsem oči a zahleděl se směrem, kam se žena dívala.
Zaujal mě ten obrovský naleštěný stůl. Všiml jsem si mnoha papírů. Trochu jsem se obával zvednout pohled výš, protože jsem věděl, že je za ním nějaký člověk. Začínal jsem těch nových tváří mít pěkně po krk. Přál jsem si vrátit do našeho starého domu. Sklopil jsem pohled k podlaze.
"...je mi líto, že se to dozvídáte za takových okolností, Hokage-sama. Ale nikoho jiného nemá." postrčila mě blíž ke stolu. Provinile jsem si skousl ret, protože jsem neměl tušení, co po mě chce. Jako obvykle jsem neposlouchal.
"Jsem S-Seiyuro." vykoktal jsem zmateně a pomaloučku zvedal pohled nad stoh papírů. Nejspíš jsem čekal, že za tou haldou číhá nějaká nestvůra. Člověk by řekl, že po všech těch cizích lidech už si zvyknu. Nakonec jsem ale zavrtěl hlavou. Nejsem žádná bačkora! Zvedl jsem pohled a s ohromením se zahleděl na muže přede mnou. Šok z mé tváře musel přímo sálat. Nedokázal jsem si to vysvětlit.. ale já toho muže znal! Jeho tvář..
"Je to Váš syn, Hokage-sama."
avatar
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hideo Hatake za Tue Feb 09, 2016 8:51 pm

Úprimne, ani v najmenšom som nečakal že to čo sa onedlho udeje v tejto kancelárii, kompletne obráti môj život naruby. Akoby nestačilo ako som so Seitom vyhnal Sora no Sena z Konohy, vzápätí som bol zvolený ako Hokáge a do toho sa prideje niečo takéto? Neviem či si to tá paní uvedomovala, ale toľko vecí na obyčajného smrteľníka, no nemusí to dopadnúť práve najlepšie. Len som pozdvihol pohľad od hŕby papierov, predsa len nebolo slušné aby som vypĺňal papiere popri rozhovore, takže som najbližší papier položil pred seba a v rukách som si nechal len pero, s ktorým som väčšinou dané papiere vypĺňal.
"Prajete si?" Spýtal som sa s úsmevom na tvári, ktorú mi vlastne nebolo poriadne ani vidieť, vďaka maske a páske cez ľavé oko, no napriek tomu zo mňa vyžarovala hraná dobrá nálada a veselosť. Snažil som sa správať milo, aj keď ak mi priniesla len prácu, najradšej by som ju poslal preč. Predsa len, už tak som mal práce ponad hlavu a nečakal som že sa ešte počas tohto života dostanem domov. Len som pohliadol na pani, následne čoho ma ale zaujal chlapec, ktorého držala za ruku a viedla ho dovnútra. Zľahka som sa na chlapca pozrel a na tvári sa mi na chvíľu usadil zamračený výraz, predsa len, tie jeho vlasy, jeho rysy a oči, nejako divne mi niekoho pripomínali. Avšak ako som bol poslednú dobu v strese, nedokázal som si vybaviť to, že sledujem svoju vlastnú mladú kópiu. Pretože presne takto som vyzeral ako malé dieťa.
"Ako to myslíte, že nikoho nemá, čo sa stalo?" V tej chvíli ma napadlo že možno niekto napadol nejakú dedinu v okolí a chcela ho prihlásiť ako člena tejto dediny. V tej chvíli ma ale nenapadalo že povie to čo povie za chvíľku. Ja som sa len pozrel na malého chlapca, ktorý vyzeral tak nevinne a bojazlivo, ako hľadel na zem a bál sa pozrieť hore akoby sa bál že ho každú chvíľu popravím. Na tvári sa mi usadil vľúdny úsmev.
"Ja som Hideo Hatake, rád ťa spoznávam Seiyuro. Nemusíš sa báť, tu si v bezpečí.." Vtedy som ale svoj pohľad od mladého chlapca otočil späť k pani aby to vysvetlila, čo vlastne chcela. Potreboval som to vybaviť čo najskôr, ešte ma čakala návšteva u Taigy, ten magor mal zase problém. A teraz už aj mne kypeli nervy. Vtedy ale povedala tú vetu. A v miestnosti sa rozhliahlo ticho, ktoré narušilo len padnutie môjho pera na stôl, ako som v úžase stratil kontrolu nad svalmi. Moje jediné oko ktoré bolo na tvári viditeľné sa sa zúžilo a ja som s podivným výrazom pozeral na pani, ako "WTF?". Takto to trvalo hodnú chvíľu, zdalo sa že vstrebávam túto informáciu, avšak nejako mi to nešlo. Vtedy som sa len nejakým zázrakom otočil k vedľa stojacemu Seitovi a tak aby som si zakryl ústa som sa ho šepky spýtal.
"Je dnes apríl..?" Len čo padla záporná odpoveď, znova som sa pozrel smerom k chlapcovi a až teraz som si uvedomil ako sa mi extrémne podobá.
"Ja som.. čože? Čo? Proste.. Ako?" Nezdalo sa že som bol schopný rozhovoru, koktal som a moja tvár začala naberať bielu farbu. Bol som zdesený? Áno. A prekvapený? Áno. A veril som jej? Moc nie, nebol som si príliš vedomý toho že by som mal syna, to čo sa stalo v mojich 17tich som si nepamätal, ledva som vedel čo bolo včera vďaka všetkým povinnostiam čo som mal poslednú dobu. Môj pohľad bol smerovaný na pani ktorá sa vrhla do vysvetľovania ale moje očko každú chvíľu padalo na Seijiho a ja som vyzeral že každú chvíľu, každým slovom čo povedala, odpadnem.
avatar
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seiyuro Hatake za Tue Feb 09, 2016 9:09 pm

Můj pohled těkal mezi třemi osobami v místnosti, ale mlčel jsem. Příliš jsem nechápal, o co tady vlastně jde. Samozřejmě jsem cítil změnu atmosféry mezi účastníky hovoru, ale nebyl jsem schopen pochopit, o co jim všem jde. Proč se na mě všichni tak divně koukají? Po tom, co se mi Hideo představil jsem k němu pocítil menší strach, nicméně pořád jsem byl v místnosti plné cizích lidí a jediné, v co jsem doufal, bylo, že až to tu dospělí dořeší, ta paní mě vezme na zmrzlinu.
"Na osadu, kde chlapec žil se svou matkou, zaútočili neznámí zločinci. Jeho matka byla jednou z obětí." jak tak mluvila truchlivým hlasem, vzala mě za ramena a ochranitelsky za mnou stála. Pohled jsem z jejího obličeje přesunul na ten Seitův, chvilku si ho prohlížel, protože do teď jsem ještě neměl moc příležitostí poslední z osob analyzovat, avšak můj zájem nakonec stejně přitáhl Hideo. Bázlivě, ale zvědavě jsem si ho prohlížel.
"Než zemřela, svěřila se své přítelkyni, že Seiyuro je váš. Jeho matka se jmenovala.." uhnul jsem pohledem a přestal poslouchat. Nenáviděl jsem ten způsob, jakým o Kaa-san mluvili. Jako by byla z nějaké vzdálené planety. Jako o někom cizím. Ten způsob se mi nelíbil. Zamračil jsem se a vytrhl se z jejího sevření. Nic jsem neřekl a zůstal jsem stát na místě, no mínil jsem svým dětským způsobem dát najevo, že rozhovoru se účastnit nebudu.
avatar
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seito Senju za Tue Feb 09, 2016 9:18 pm

Do kanceláře nakonec vstoupila žena s nějakým klukem. Ten však okamžitě upoutal moji pozornost. Bylo to tak zvláštní, ale měl jsem pocit, že se dívám na Hidea za mlada. Pomalu jsem se tedy postavil a přešel ke stolu, abych slyšel všechno, co ta paní říká.
Zatím jsem nechal mluvit jen je a v hlavě si to všechno dával dohromady. A pak vyslovila tu větu. Zůstal jsem stát chvíli šokovaný, ale po chvíli jsem začal vnímat. Podíval jsem se na Hidea a pak zpátky na toho kluka. Následně se mě Hideo zeptal, jestli není apríl. Už jsem myslel, že mu za to jednu natáhnu, ale nakonec jsem jen zakroutil hlavou.
Čekal jsem nějaké vysvětlení, ale Hideo vypadal, že každou chvíli odpadne.
Natáhl jsem k tomu klukovi ruku a lehce se pousmál. ,,Seito. Rád tě taky poznávám." Tahle situace se nestává každý den, takže se asi každý musel cítit zvláštně. Pak jsem do sklenice nalil trochu vody a tu následně podal Seiyurovi. ,,Nic lepšího tu teď není." Kdo ví, jak se z toho všeho musel cítit, takže jsem hledal něco, co tuhle situaci trochu odlehčí. Vodu jsem taky podal Hideovi, protože ten už teď vážně vypadal na hraně.

_________________
Techniky
Spoiler:

Body:
Spoiler:
TAI - 3,5 NIN - 5 GEN - 2 RP - 4 SIL - 3 CHAK - 4 INT - 3,5 RYCH - 5

Vybavení:
Spoiler:
ZVN, katana
avatar
Seito Senju
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 770
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hana Ichiro za Tue Feb 09, 2016 9:27 pm

Nemala by som načúvať. Nebolo to slušné, ale...nerobila som to dobrovoľne. Nebola som natoľko hluchá, aby som prepočula, o čom tá ženská s tým deckom točí, nerozprávala práve najtichšie, čiže zrejme nešlo ani o závažnú vec, ale čím viac som toho započula, tým viac sa mi dvíhalo obočie do výšky. Nestíhala som sa čudovať nad tým, čo som sa práve dozvedela. Okamžite som vyletela na nohy, pričom mi kapucňa spadla z hlavy a "nenápadne" sa priblížila k dverám. Oprela som sa chrbtom priamo vedľa nich, aby mi vážne neušlo ani jedno jediné slovíčko. Akosi som len ťažko verila, že by už len veľký Hideo-san mal decko, o ktorom sám nevedel. No, trtkanie bez kondómu prináša svoju daň. Potichu som sa uchechtla, avšak, cítila som až tu za dvere, že chlapec je akýsi nesvoj. Nemusela som ho vidieť. Stačilo mi, keď som započula, čo sa stalo jeho matke. Roztvorila som dlaň, na ktorej sa sformoval malý papierový motýlik. Ten následne vyletel, prepchal sa cez tu maličkú škáru medzi dverami a podlahou, a pristál chlapcovi priamo na nose. Chvíľu potom opäť vyletel do vzduchu, pričom sa zmenil na jednoduchého papierového vtáka.

_________________
TECHNIKY A BODY:
avatar
Hana Ichiro
Kyuudaime Hokage
Kyuudaime Hokage

Počet příspěvků : 475
Registrován : 31. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hideo Hatake za Tue Feb 09, 2016 9:40 pm

No ako by mohol nato človek zareagovať. Nevedel som ako presne. Seitovi sa to ľahko hovorilo, aby som to zvládal ale jemu nepovedali že má syna, pričom matka sa za otca tak moc hanbila, že mu to doteraz ani nepovedala. A zistiť že po siedmich rokoch máte syna. Nom. Len rukou som poslal pani preč. Predsa len, teraz už tu bola zbytočná a ja som určite nemienil poslať Seijiho preč. Spomenul som si na ňu. Na tú ženu. Bola, bola nádherná keď som ju spoznal. Bola to len jedna noc, ešte keď som bol mladý a opitý. Vôbec som nevedel ale prečo mi to povedala. Nevedel som aká bola, poznal som ju len pár dní, vzplanula rýchla láska, ktorá rovnako rýchlo vyhorela. Vôbec som nevedel čo robiť, tak som aj vyzeral. Prestrašene a na pokraji zrútenia. Vodu od Seita som ale odmietol, iba som pozrel na to ako motýlik pristál na jeho nose a znova uletel. Bola tu, to som vedel, ale nedával som najavo nič. Teraz som mal vlastné problémy. A najväčší teraz stál oproti môjmu stolu, vystrašene sa pozeral na zem a len tam tak postával. Zatvoril som to jediné oko ktoré mi bolo vidieť. Sedelo to, čas, vek, jeho výzor aj meno tej ženy. V ten okamih opatrovateľka odišla a my sme ostali v miestnosti sami. Chcel som pozvať dovnútra aj Hanu, ale nejako som nato zabudol a očakával som že sem príde sama. Len som si založil na chvíľu tvár do dlaní, akoby som sa chcel "opláchnuť" a následne som sa postavil s povzdychom.
"Seiji, že?" Pomaly som vstal od stolu a podivne sa kymácajúc som sa dostal po pár krokoch k nemu. Fakt som netušil čo povedať, ako sa správať, ako reagovať. Ako sa s ním rozprávať. Len som pomaly došiel k nemu a čupol si vedľa neho, pomaly a s prívetivým úsmevom, snažiac sa ho presvedčiť aby mi veril. Že je v bezpečí.
"Daj si, není otrávená.." Podal som mu do ruky čokoládu, ktorú som mal pre Taigu, ale ona to pochopí. Sám som si z nej odlomil a demonštratívne som ju pred ním ochutnal, aby veril že to není otrávené. Vtedy som sa hlboko zahľadel do jeho očí. Nechápal som, ako som sledoval oči ktoré boli ako moje, do tých čiernych očí.. môjho syna.
"Môj syn.." Zaznelo mi v hlave a z tranzu v ktorom som bol ma to prebralo. Vtedy ako som čupel pri ňom, pozrel som sa na malý okamih na Seita dúfajúc že mi myšlienkami povie čo mám povedať, ale zistil som že ani jeden z nás nedokáže komunikovať na bázi myšlienok.
"Seiji.. Koľko máš vlastne rokov?" Spýtal som sa. Chcel som sa ho spýtať či rozumie tomu čo sa tu deje, ale nejako som sa bál. Takmer som to vyslovil, ale strach prekonal všetko a ja som sa nedokázal tomu postaviť. Aj keď, už som nevyzeral že každú chvíľu odpadnem.

_________________
avatar
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seiyuro Hatake za Tue Feb 09, 2016 10:02 pm

Na jednu stranu jsem byl rád, že na mě promluvil Seito, protože to znamenalo vytrhnutí z toho všeho, co se kolem dělo a já to příliš nepobíral. Představil se mi a já slušně stiskl jeho ruku. Prohlížel jsem si jeho tvář. Docela se mi zamlouval, netvářil se lítostivě ani truchlivě.
"Děkuju." zamumlal jsem ne moc hlasitě ovšem ne vystrašeně, když mi nabídl vodu. Vypil jsem půlku skleničky a postavil ji na stůl, který byl pomalu větší než já. No teda ono většina věcí v místnosti, ne jen stůl.
Býval bych asi zase začal sledovat Hideův obličej, ale na tváři mi přistál motýl. Chvilku jsem oči upíral na špičku svého nosu, těch pár vteřin, kdy jsem nechápal, co se to stalo, ale když zamával křídly, neubránil jsem se úžaslému úsměvu, který vystřídalo ještě větší nadšení, když se změnil v ptáka.  "Sugoi!" Natáhl jsem ruku, jako bych ho mohl chytit, ale běžet za ním, jak mi velel rozum, jsem si nedovolil.
Každopádně jsem si ani nevšiml, když ta žena odešla a já zůstal s neznámými v místnosti. To teprve když jsem spustil oči z papírového ptáka, došlo mi, že situace už se zase nějak mění a sklopil jsem oči. Jak si má člověk zvyknout, když každou hodinu na něj mluví někdo jiný?
Konečně za mnou přišel Hideo, což jsem tak nějak doufal, ale na druhou stranu jsem se trochu obával, co bude následovat. Když se zeptal na mé jméno, jen jsem přikývl. Byl jsem rád, že mě nazval zrovna tak, celé své jméno jsem neměl moc v oblibě.
Celou mou pozornost jsem mu ale začal věnoval, když jsem si všiml čokolády v jeho ruce. Mohl jsem být vychovaný, jak moc Kaa-san chtěla, ale tu věc v barevném obalu jsem okamžitě chtěl. Pozoroval jsem, jak jí, což na mě udělalo dojem a tak jsem si kousek ulomil a strčil si hnědou kostičku do pusy. Známá chuť mě uklidnila.
Hideo mi pohlédl do očí a já jeho pohled možná trochu zmateně opětoval. Pořád jsem se snažil vzpomenout, odkud ho znám. Moc se mi to nedařilo.
"Pět." odpověděl jsem těsně před tím, než jsem si do pusy strčil druhou kostičku. Poslední dobou jsem slýchal pořád ty samé otázky - jak se jmenuješ, kolik ti je let, nepotřebuješ něco? Přišel jsem si jako na kolotoči. Kdyby mi konečně někdo řekl pravdu..
avatar
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seito Senju za Tue Feb 09, 2016 10:15 pm

Sei nakonec vodu přijal, ale Hideo ne. Ten by si dal asi raději panáka, ale neměl jsem nic po ruce. Žena pak odešla a v místnosti jsme zůstali jen my tři. Pro něho jsme byli však úplně neznámí lidé, což jsem si moc dobře uvědomoval.
Nikdy se mi Hideo nesvěřil s tím, že by se tohle mohlo přihodit. Ale stalo se... I tak by měl být Hideo šťastný. Vždyť má syna. Na světě je tolik lidí, kteří by si přáli to samé, ale bohužel se jim to nikdy nepodaří. Ano, sice o něm nevěděl, ale teď už ví. Takže by mu měl říct, co se tenkrát stalo, nebo alespoň lehce naznačit. Přeci jen, říkat, že byl opilý, by asi nebylo nejvhodnější.
Pak mu na nose přistál papírový motýl a moje oči se z ničeho nic rozzářily. Hana? Najednou jsem nemohl uvěřit tomu, že už by byla zpátky. Nebyl den, kdy bych na na ni nemyslel. Zůstal jsem zaraženě stát a jen pozoroval toho motýla, který se následně proměnil v ptáka. A halucinace jsem určitě neměl.

_________________
Techniky
Spoiler:

Body:
Spoiler:
TAI - 3,5 NIN - 5 GEN - 2 RP - 4 SIL - 3 CHAK - 4 INT - 3,5 RYCH - 5

Vybavení:
Spoiler:
ZVN, katana
avatar
Seito Senju
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 770
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hana Ichiro za Tue Feb 09, 2016 10:21 pm

Tá ženská vyšla z kanclu a bez toho, aby sa na mňa vôbec pozrela, odišla preč. V mysli sa mi premietli jej slová o príbehu matky Hideovho dieťaťa. Zomrela počas útoku zločincov. Bolo možné, aby to bolo práve ten prípad, ktorý som bola ja osobne prešetrovať? Nie, nedostala som pokyny od Hidea. Povedzme, že po celú tú dobu môjho pobytu mimo Konohy, boli i obdobia, kedy som svojim niekdajším spojencom nepriamo pomáhala. Aspoň trochu. A toto bol jeden z tých prípadov. Zamračila som sa. Vojsť či nevojsť? Toť otázka. Narušiť rodinnú atmosféru alebo čakať trpezlivo na chodbe? Nebude lepšie, ak sa to predsa len Hideo dozvie skôr? Natiahla som ruku ku kľučke a jemne stisla, vhádzajúc pomaly do priestrannej kancelárie. Od môjho odchodu sa veľmi nezmenila, všetko bolo na svojom mieste, ale pár vecí tu bolo iných. No to je jedno.
"Hokage-dono, nerada ruším vaše rodinné zhliadnutie po dlhých rokoch, ale myslím, že mám informácií ohľadom...tej tragédie. Nachádzala som sa na..." Pohľad mi na chvíľu skĺzol na Seita, na ktorého som vytrieštila oči. Akosi som nečakala, že ho tu stretnem a už vôbec som nevedela, čo mám vlastne robiť. Rýchlo som si odkašľala, nech nevyzerám ako totálny vykoľajený debil, zhlboka sa nadýchla a pokračovala.
"...na mieste činu krátko po tom." Trochu nezvyčajné zhliadnutie po dlhej dobe. Človek by očakával vrúcne objatia, priateľské úsmevy, následné ožratie v bare na lečky a podobne, ale teraz akosi na to nebol čas ani nálada.
"Ale to počká. On je prednejší." Venovala som chlapcovi úsmev a vták, ktorý okolo neho poletoval, pristál na mojej roztvorenej dlani, a keď som ju zavrela a opäť roztvorila, už tam nebol. Pre deti to pôsobilo ako nejaké kúzlo a pri tom to pre mňa bola úplne jednoduchá, ba až primitívna vec. Opäť som skĺzla pohľadom k Seitovi, ale nevravela som nič. Akosi som nebola schopná vôbec niečo povedať. Len som ho pozorovala. Ťažko sa dalo z mojich očí vyčítať, čo mi práve behalo po mysli, ale tak...v ukrývaní svojich pocitov som bola veľmi dobrá aj kedysi dávno, nie? 

_________________
TECHNIKY A BODY:
avatar
Hana Ichiro
Kyuudaime Hokage
Kyuudaime Hokage

Počet příspěvků : 475
Registrován : 31. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hideo Hatake za Tue Feb 09, 2016 10:35 pm

Čo povedať. Ako sa s ním rozprávať. Ako to k nemu cítiť. Ako ho brať. Vôbec som netušil, netušil som aký je, akú má povahu, čo má rád a čo nie. Nevedel som o ňom vlastne nič. Len jeho meno a vek. A pri tom to bol môj syn, moja krv. Doslova? Moja verná kópia. Ak som to ešte ani ja nepobral, že som jeho otec, ako to mal pobrať on. Ak mu to poviem, pochopí to alebo nie? Teraz som až potreboval Hanu, ktorá stála za dverami a sledovala ako sa tu trápim. Motýlik? Vážne? Srsly? Sakra, čo takto pomôcť mne a nejako mi dať vedieť ako sa k nemu správať. Veď ja sám som potreboval toho motýlika. Aj keď, ja som sa z toho pomaly ale isto dostával.
"Myslím že si s Taigou budeš rozumieť. To je jedna taká slečna s ktorou sa asi stretneš.." Pousmial som sa, keď som zahliadol aký pohľad hodil na čokoládu. V mojom vnútri som ale zomrel, pri myšlienke nato, až zistí Taiga kde zmizla tá čokoláda. Až zistí že už není jediná kto odo mňa bude dostávať dotácie v podobe sladkostí. Asi ma zabije. Teda, určite ma zabije. Vtedy som položil ruku na jeho rameno, jemne a opatrne. Aby sa nevystrašil, len som ju jemne nechal doslova visieť na jeho ramene.
"Neboj, myslím že už končí tvoje putovanie. Tu sa už zdržíš dlhšie a snáď nastálo. Vieš .. ono, ako to povedať.." Chcel som ho ubezpečiť, pretože akoby som vedel načo práve myslí, videl som mu na tvári že ho štve ako sa často presúva medzi všetkými. Predsa len mi povedala ako často chodil od domova k domovu. Ja by som reagoval tak isto, takže som nejako vedel čo sa v jeho vnútri deje, keďže .. bol ako ja aj povahovo, ako som si zatiaľ všimol. Nevedel som ako mu to povedať, aj keď počul že som jeho otec, možno to ešte nepochopil, bol ešte malý.
"Budeš bývať u mňa no.. Teda, ak ti to nebude vadiť.." Snažil som sa pousmiať. Chcel som ho objať. Alebo, proste niečo urobiť. Keď som totiž položil ruku na jeho rameno, srdce sa mi na okamih zastavilo a ja som pocítil nepopísateľný nával hrejivého šťastia. Už som to takmer povedal, som tvoj otec Seiji. Už som to mal na jazyku keď donvútra vstúpila Hana a povedala správu, no, ktorú asi nikto z nás počuť nechcel. Vlastne som si uvedomil, že samotná prítomnosť Hany nie je práve najlepšia pre Seita. Predsa len, to čo sa stalo mi už popísal. A to že som mu nepovedal o Seijiho matke, ani ja sám som o nej nevedel. Bál som sa ale že to tu znova naberie nejakú depresívnu atmosféru, ktorá som sa snažil nejako zrušiť, ale len som kývol hlavou smerom k Hane.
"Nie, v poriadku. To si rád vypočujem.." Povedal som, až teraz ma napadlo že tam umrela matka môjho dieťaťa. Znova som sa otočil k Seijimu.
"Nebude ti vadiť ak na chvíľku budeme preberať niečo iné? Sľubujem ti že všetko ti potom vysvetlím, zatiaľ sa môžeš posadiť.." Rukou som ale neukázal na kreslá pre hostí, ale práve na stoličku za stolom. Na moju stoličku na ktorej bol prevesený plášť Hokágeho. Nevedel som či vie čo to znamená, ale očakával som že asi nie. Rukou som ho sám naviedol, prípadne som mu pomohol na danú stoličku a sám som ostal stáť vedľa neho.
"Pozri čo mám.." Zo zásuvky "skonfiškované" som vytiahol gameboy, ktorý som mu podal, aby sa zatiaľ zahral. Chcel som ho rozptýliť, to čo sa Hana chystala povedať, by nebolo hezké pre Seijiho a nejako som dúfal že sa Hana bude vyjadrovať čo najdiskrétnejšie. Čo som jej aj pohľadom naznačil. A hlavne to že som jeho otec, by bolo vhodné prebrať v súkromí, čo bude v tejto budove.. dosť ťažké. Keďže ale v miestnosti bola dosť veľká zima a Seiji mal na sebe len krátke tričko, strhol som plášť a prehodil ho cez neho. Pohľad som hneď stočil na Hanu, dúfajúc že to vysvetlí.

_________________
avatar
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seiyuro Hatake za Tue Feb 09, 2016 11:09 pm

Dojídal jsem zbytek čokolády a zvědavě koukal na Hidea, protože mi vyprávěl o někom, s kým si budu rozumět právě kvůli čokoládě, což se mi samozřejmě líbilo, když dodal druhou větu a já na něj zůstal zamyšleně koukat. Bydlet s ním? Jako už na vždycky? Žádné paní v květovaných šatech a pitomé otázky? Skoro jsem tomu nevěřil.
"Vážně?" nikdy jsem nebyl zrovna dvakrát výřečný, a ani teď, když jsem se tvářil tak udiveně a v hlavě jsem měl asi tisíc otázek, jsem pusu neotevřel na dlouho. Chápal jsem, že Kaa-san je pryč, že už se nevrátí. Nikdo se mi ale neobtěžoval vysvětlit, co mě čeká teď. A já to zoufale potřeboval vědět. Než jsem ale dostal svou odpověď, dveře se otevřeli a vešla další osoba. Ani mě to už moc nerozházelo. Sice jsem si ji nespojil s osobou v kapuci, i tak fascinovaně jsem na modrovlasou ženu zůstal koukat. Neznal jsem moc lidí s podobnou barvou vlasů. Vlastně nikoho. Mnohem víc mě ale překvapilo, když papírový pták zamával křídly a přistál v její dlani. Hleděl jsem na to místo, ale když prsty znovu rozevřela, byl pryč. Pootevřel jsem pusu, vážně jsem si v tu chvíli myslel, že je nějaká čarodějka. Kaa-san byla vždy proti tomu, abych měl se shinobi vesnicemi a jejími obyvateli cokoliv společného, takže jsem si přišel jak v jiříkově vidění. Věnovala mi úsměv a já jí ho upřímně vrátil. Ta u mě měla hned jasně plný počet bodů za oblíbenost.
Když se mě pak Hideo zeptal, jestli mi nevadí, že na chvilku budou mluvit spolu, zavrtěl jsem hlavou. Vlastně mě to překvapilo, až do teď se nikdo nezeptal, jestli mi to nevadí, prostě mluvili, jako bych tam nebyl. Líbilo se mi, že to udělal. Následoval jsem ho ke křeslu za velkým mahagonovým stolem a s jeho pomocí se do něj usadil. Hlavou jsem sotva přesahoval desku, ale bavilo mě to, z toho místa měl člověk perfektní výhled na místnost.
Když jsem pak dostal dokonce i způsob zabavení v podobně gameboye, nemohl jsem se neusmívat. Byl jsem rád. Vzal jsem hru do rukou, ale nemínil jsem hrát doopravdy. Pro jednou jsem chtěl ten rozhovor poslouchat. Týkal se něčeho, co jsem chtěl vědět, co mě zajímalo. Kaa-san..
avatar
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seito Senju za Wed Feb 10, 2016 10:00 am

Zatím jsem jen pozoroval ty dva a lehce se pousmál. Hideovi to začalo jít. Když teď spolu stráví pár dní, tak už to pak bude jen lepší. A z Hidea bude určitě dobrý otec. Teď jsem nic neříkal, protože jsem jim do toho nijak nechtěl vstupovat.
Když už se Hideo nadechoval, že řekne něco pořádného, tak do kanceláře vtrhla Hana. Měl jsem pocit, že se mi snad i na chvíli zastavilo srdce, protože jsem celý ztuhl. A jak se naše pohledy střetly, tak šlo vidět, že jsme oba překvapení. Hana pak začala něco sdělovat Hideovi, ale to jsem moc nevnímal. Měl jsem obrovskou radost, že ji vidím a nejraději bych ji objal. Nakonec jsem se však udržel, protože jsem nechtěl narušit atmosféru Hideovi a Seiyurovi. Takže jsem tam jen tak stál a neustále pozoroval Hanu. Vypadalo to, jakoby pro mě přestal existovat okolní svět.
Až když jsem se po dlouhé chvíli probral ze svého tranzu, zjistil jsem, že se v kanceláři změnilo rozestavení. Sei teď seděl na křesle a něco hrál. A Hideo teď věnoval pozornost Haně. Když už jsem chtěl něco říct, tak začali probírat detaily té tragédie. Tak se na mě opět nedostalo a já jen začal poslouchat, co se stalo.

_________________
Techniky
Spoiler:

Body:
Spoiler:
TAI - 3,5 NIN - 5 GEN - 2 RP - 4 SIL - 3 CHAK - 4 INT - 3,5 RYCH - 5

Vybavení:
Spoiler:
ZVN, katana
avatar
Seito Senju
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 770
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hana Ichiro za Wed Feb 10, 2016 2:56 pm

Odtrhla som pohľad od Seita. Premýšľala som nad tým, či splnil svoj sľub...alebo sa na to proste vykašľal. Ťažko povedať, neobjavila som sa tu dlhú dobu, kto vie, čo sa tu počas mojej neprítomnosti stalo. Svoje mierne pochybnosti som však nedala nijako najavo, a opäť preniesla svoju pozornosť na Hidea, hoc ma Seitova prítomnosť rozptyľovala. Nie v zlom slovazmysle. Bola som rada, že tu bol, len ma trápila tá neistota. Nepripadalo mi ako dobrý nápad rozoberať takéto veci pred dieťaťom, ale budiš.
"Tak dobre." Povzdychla som si.
"Z pohľadu laika šlo o klasický útok nejakých banditov na slabo chránenú osadu za účelom odcudzenia predmetov, ktoré majú hodnotu. Avšak, keď som tam dorazila, prehľadala domy a hľadala stopy, zistila som, že tieto predmety neboli ich cieľom. Hľadali niečo iné. Alebo niekoho. Zaujímavé je, že tí, ktorí prežili, si z útoku nepamätajú absolútne nič, teda nešlo o len tak obyčajných banditov, ale, predpokladám, že o nejakú skupinu riadne vycvičených shinobi. Pravdepodobne ide o tú istú skupinu, ktorá tu robila problémy aj v minulosti, za mojich čias sa objavilo niekoľko incidentov, počas ktorej boli niektoré menšie osady či skupiny ľudí prepadnutí a tí, čo prežili, si nič nepamätali. Okrem toho..." Z mojej kapsičky na boku vyletela zapečatená obálka, určená len pre oči Hokágeho.
"Vtedy som to ešte nevedela, ale toto zjavne písala..." Na chvíľu som sa odmlčala.
"Predala mi ho tá istá osoba, ktorej sa zverila o tom, že si otec Seia, so slovami, že to nesmie čítať nikto iný okrem teba. Tvrdila, že krátko pred útokom bola jeho matka nesvoja, nespala, jedla málo, ale nikomu sa nezverila s príčinou svojho stavu. Predpokladám, že vedela, alebo aspoň tušila, o čo by sa mohlo jednať. Otázkou zostáva, prečo to nikomu neoznámila.." Mierne som sa k Hideovi naklonila a schválne rozprávala tichším hlasom, aby malý nič nezapočul. Vedela som, že načúva, mala som príliš bystré oči na to, aby mi takéto niečo ušlo. Zaujímavosťou bolo, že tá údajná kamarátka matky jeho dieťaťa mi nepovedala nič o tom, že je to jeho syn. A vlastne, celkovo ma do toho vtedy nič nebolo.
"Túto skupinu zločincov sme nikdy nebrali veľmi na vedomie, avšak musím skonštatovať, že už nie sú tak neškodní, ako sa o nich zmýšľalo pôvodne. Mám za to, že skrývajú svoju plnú silu a určite zďaleka nie sú tak slabí, ako by sa mohli zdať. Nikdy sa nám totižto nepodarilo chytiť ich." Nebolo to dané neschopnosťou našich shinobi, jednoducho, šlo o to, že k úniku využívali údajne prepracované taktiky. O čo im však ide? Ako je možné, že nikdy nezabijú všetkých, miesto toho, aby im mazali pamäť?
"V krátkosti to je všetko. Teraz...!" Otočila som k Seimu, pristúpila som k nemu. Ukázala som mu prázdnu dlaň, čím som mu dokázala, že na nej nič nemám.
"Ah...čo to tu máš...?" Zahľadela som sa skúmavo za jeho pravé ucho a natiahla tam ruku, keď som ju odtiahla, držala som v rukách papierový púčik. Malý. Škaredý. Nevýrazný.
"Oooo, odkiaľ sa to tam asi nabralo...?" Sama som vyzerala prekvapene, ako keby som s týmto nemala absolútne nič spoločné. Púčik sa ale v tej chvíli roztvoril, meniac sa tak z niečoho obyčajného na krásny kvet, z ktorého vnútra vyletel papierový vták, pripomínajúci holuba, a to z toho dôvodu, že čarodejníci ich zvykli často využívať. Svoj pohľad som stočila späť k Seiovi a mierne sa k nemu nahla.
"Nemal by si počúvať cudzie rozhovory, ale pre dnes to máš odpustené..." Môj hlas znel vľúdne a pokojne, nič som mu nevyčítala ani nezazlievala. Venovala som mu opäť milý úsmev a vyskočila späť na nohy. Hoc som nechcela a bránila sa tomu, moje oči si našli tie Seitove. Tentoraz z nich ale mohol vyčítať všetky tie pochybnosti a neistotu, ktoré som pociťovala, keď som sa naňho čo i len pozrela. Samozrejme, že som bola šťastná, že ho zase vidím, najradšej by som ho bola objala, ale...zase som bola plná pochybností a tá mi bránila v tom niečo vôbec urobiť. Vrátila som sa teda radšej späť na svoje miesto..
"Mal by si si tu urobiť poriadok, máš to tu ako vo svinčíku." Zamrmlala som nespokojne. Bol to nezvyk vidieť tu takýto chaos a brajgel.

_________________
TECHNIKY A BODY:
avatar
Hana Ichiro
Kyuudaime Hokage
Kyuudaime Hokage

Počet příspěvků : 475
Registrován : 31. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hideo Hatake za Thu Feb 11, 2016 5:24 pm

Ani mne sa nepáčilo to rozoberať pred ním, ale predsa len, týkalo sa to aj neho. Možno si zaslúžil konečne vysvetlenie, bol mojím synom takže som sa nebál že by ho to zložilo. Aj keď bol príliš mladý, v tomto veku som ja dokončil akadémiu. Na jeho otázku vážne som len neisto prikývol hlavou, ak by sa vyskytol problém a on so mnou nechcel bývať, určite by som sa postaral aby sa mal perfektne aj bezo mňa. 5 rokov som ani o ňom nevedel, dlhoval som mu to aj keby ma nenávidel kvôli tomu.
"Etto, ono je ťažké to popratať, ešte som sa k tomu nedostal, moc povinností.." Neisto som sa pousmial pod maskou a rukou som si nevinne začal škrabať za hlavou, mala pravdu. Bol tu bordel, celá budova bola uprostred rekonštrukcie a hlavne tá nevkusná diera vo dverách. Nejako som to ale opraviť nechcel, vďaka tejto diere sme prišli na Sora no Sena so Seitom. Vtedy ale začala rozprávať, a moja úsmevná tvár padla. Zamračil som sa, a moja ruka pristála na Seijiho ramene, aj keď asi nechápal čo sa dialo, pretože len ja a Hana sme vedeli že sa jedná o dedinu, z ktorej pochádzal. To že ju napadli sme sa dozvedeli dosť neskoro, ale vyšetrovať sme museli. Všetky informácie ktoré mi Hana podala som nejako preglgol ale v momente ako mi podala dopis a ja som si ho prečítal, všetci si museli všimnúť ako ťažko som to niesol. Ruka sa mi roztriasla a môj pohľad vyzeral dosť neprítomne. Až teraz som si spomenul na ňu, na ten strávený mesiac spoločne a staré city sa obnovili. List hneď po prečítaní vzbĺkol, ako som ho spálil vložením mojej katonovej čakry doň, bol len pre mňa a nik iný o ňom nesmel vedieť. Vtedy som sa otočil ku všetkým chrbtom a dlho sa zahľadel von z budovy, cez okno smerom ku Konohe.
"Ďakujem Hana-sama. Za všetko čo ste urobili. Ale napriek tomu mám na vás malú prosbu, aj po tom všetkom. Znova sa musíte vrátiť na to miesto a vystopovať ich, stopy by ešte nemali vychladnúť. Potrebujeme ich nájsť a Anbu si nemôžem dovoliť poslať, nie teraz uprostred toho všetkého čo sa tu v Konohe deje. A hlavne, môj špeciálny tím sleduje Satsuki. Poslednú zo starej rady.." Po chvíľke ticha som sa k nim otočil a priamo to zo seba dostal. Znova vo mne začal vrieť hnev. Ale mal som aj povinnosti, bol som Hokáge a mal som na starosti celú zem Hi no Kuni. Ak ju niekto ohrozoval, musel som sa postarať o ohrozenie.
"A keďže nemáme voľných stoparov, pôjdem s vami ja. A Seito pôjde tiež. Zdá sa že sú dosť silný a takáto malá skupinka je lepšia ako hotová armáda. Etto.. Seiji?" Vtedy som sa konečne otočil na syna, ktorý to podľa všetkého celé počul. Nevedel som čo povedať. Možno to pochopil a teraz mu bolo zle, možno nepochopil a chcel vysvetlenie, ale to som mu nedal ešte. Ale ako prvé, po dlhej dobe si možno bol istý že všetko konečne dostane, musel som odísť.
"Musím odísť.. Ale ako som sľúbil, len čo sa vrátim, všetko ti vysvetlím. Prepáč že to tak rýchlo prišlo, nevadí ti to že? " Spýtal som sa ho narovinu. Môj pohľad bol mäkký ale dosť zmätený. Ako sa hrbila práca na stole, vôbec som nečakal že sa stane niečo takéto.

_________________
avatar
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seiyuro Hatake za Thu Feb 11, 2016 6:00 pm

Celou dobu jsem se tvářil tak nějak nepřítomně, oči upřené na displej, samozřejmě jsem ale poslouchal každé jedno slovo jejich rozhovoru. Nedával jsem to na sobě nijak zvlášť znát, na druhou stranu jsem to ale ani vědomě neskrýval. Bavili se přede mnou, mohli očekávat, že nebudu jen nečině sedět, i když vzhledem k mému věku..
Když se Hana naklonila k Hideovi, abych neslyšel poslední část její zprávy, slabě jsem se zamračil a na chvíli se opravdu soustředil na hru. Když svou pozornost obrátila na mě, položil jsem gameboye na stůl. Hra byla u konce.
Zvedl jsem k ní zamyšlený pohled, ale nečekal jsem její reakci. Zeptala se, co mám za uchem, a když mi ukázala svou dlaň, leželo na ní poupě. Rukou jsem vystřelil na dané místo za uchem, jako bych čekal, že mi tam snad kvete celá louka, což byla nejspíš pravda, ale nic kromě bílých vlasů jsem tam nenašel. Oči se mi však rozzářily úžasem, když se poupě rozvinulo v květ a z něj vyletěl holub. Střídavě jsem se díval na její úsměv a dlaň. Líbilo se mi to. Toužil jsem pochopit to neznámé kouzlo, to umění, které mě dokázalo nečekaně rozesmát.
Když mě napomenula za odposlouchávání, podíval jsem se na ni právě tím způsobem, že pokud chtěli probírat něco beze mě, měli mě někam odsunout, ale bylo těžké posoudit, jestli jsem se prostě jen tak tvářil, nebo situaci doopravdy chápal.
Víc mě v tuhle chvíli zajímal dopis, který vložila otci do rukou. Zaklonil jsem hlavu, jako bych mohl pohledem proniknout skrze neprostupnou bělobu papíru a přečíst si to tajemství, které se bezpochyby týkalo mé minulosti. Nepovedlo se mi to a já zklamaně zase hlavu svěsil, když papír shořel. Pro jednou jsem nevnímal ani to, že prostě jen tak vzplanul.
Svůj pohled jsem přesunul k modrovlásce. Hana-sama. Doteď jsem její jméno neznal. Přišlo mi k ní naprosto perfektní. Poslouchal jsem, ač jsem u některých slov tápal po významech. Jak jsem říkal, v ninja vesnici jsem byl poprvé. Zdálo se, že mě jejich hovor ani nezajímá, netvářil jsem se zvědavě ani zaujatě, ale když mi Hideo oznámil, že bych měl zůstat ve vesnici, mínil jsem odporovat. Zavrtěl jsem hlavou a seskočil z židle.
"Ne, chci jít taky." obrátil jsem se k Hideovi s naprosto vážným a uvědomělým výrazem. Z tónu mého hlasu bylo jasně patrné, že vím, o čem se jedná. Tvářil jsem se tak vážně, že jsem ani nevypadal na svůj věk, ale jako někdo mnohem starší a rozumnější. Jako bych rozuměl všem těm informacím a slovům, která si vyměnily. Což byla samozřejmě hloupost vzhledem k mému věku, každopádně můj výraz nasvědčoval faktu, že nejsem tak úplně mimo. Základní linii problému jsem rozuměl. Kaa-san.. Popošel jsem do středu místnosti a svůj pohled směřoval ke všem třem. Netoužil jsem po pomstě, nejspíš jsem to slovo ani neznal, ale má hlava byla přímo přeplněná otázkami a já tu nechtěl jen nečině sedět. Ti tři věděli něco, co já ne, něco co mi dá odpovědi. A oni mi je jen tak nedají. Musím si je najít sám. Hodlal jsem jít s nimi a můj odhodlaný, soustředěný výraz tomu nasvědčoval.
avatar
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seito Senju za Thu Feb 11, 2016 6:48 pm

Pozorně jsem poslouchal Hanu a dával si to dohromady. O nějakých incidentech jsem taky věděl, ale nikdy jsem tomu nevěnoval velkou pozornost. Situaci jsme asi podcenili.
Pak Hideovi ještě předala dopis, který byl určený jen a pouze jemu. Sledoval jsem ho, když si dopis četl. Bylo jasné, že to v něm něco vyvolalo. Vzpomínky. City. Muselo se mu to v hlavě všechno míchat. Na to se k nám otočil zády a jen se díval z okna. Vypadal trochu nepřítomně, ale tomu se nikdo nemohl divit.
Mezitím jsem opět zachytil pohled Hany a teď viděl i něco navíc. Byl to pohled, který vyjadřuje nejistotu a pochybnosti. To jsem ji nemohl vyčítat, protože jsme byli dlouhou dobu odděleni, takže se mohlo stát cokoliv. Ale co bych to byl pak za člověka, kdybych zradil slib, který jsem ji dal? Jak bych se pak mohl dívat na sebe do zrcadla s vědomím, že jsem špatný? Takže ne. Takové pochybnosti vůbec nemusela mít. I když jsem jí to nemohl vyčítat, tak mě přeci jen trochu zklamalo to, že mi až tak moc nedůvěřovala. Budeme mít však čas si o tom promluvit.
Moji pozornost pak upoutal Hideo, který se rozhodl poskládat tým a vyslat ho na místo určení. Ten tým jsme byli my. Teď jsem mu musel trochu oponovat. ,,Jsem sice člověk, který dává druhé šance, ale opravdu zde chceš nechat Satsuki samotnou? Sice pod dozorem speciálního týmu, ale i tak je to riskantní. Kdo ví, kolik lidí je jí stále věrných. Nerad bych, aby se zase chopila vlády. Víme, jak to dopadlo... Koneckonců jsi ale Hokage ty." Rozhodil jsem rukama a považoval tuhle diskuzi za uzavřenou.
Nakonec Sei prohlásil, že půjde s námi. Vypadal, že to myslí naprosto vážně. Byl jsem zvědavý na reakci Hidea.

_________________
Techniky
Spoiler:

Body:
Spoiler:
TAI - 3,5 NIN - 5 GEN - 2 RP - 4 SIL - 3 CHAK - 4 INT - 3,5 RYCH - 5

Vybavení:
Spoiler:
ZVN, katana
avatar
Seito Senju
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 770
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hana Ichiro za Thu Feb 11, 2016 9:28 pm

Moje umenie Origami na malého pôsobilo. Až ho bude treba rozveseliť, aspoň viem, ako to docieliť. Každopádne, to šlo teraz bokom. Hideo si list otvoril a prečítal. Tušila som, čím si približne prežíva, aj keď som nemala ani potuchy, aký vzťah bol medzi ním a zosnulou. Bolo mi ľúto, že som ho zarmútila, ale bolo mojou povinnosťou mu tú obálku odovzdať. Možno obsahovala nejaké dôležité informácie. Alebo niečo iné. Darmo však nad tým polemizujem, nemá to zmysel, to, čo si Hideo prečítal, ostane len a len v jeho hlave. Pravdepodobne.
"Som vám k službám, ale...je tu ešte jedna vec, ktorá bola jedným z hlavných dôvodov, prečo som sa sem opäť vrátila. Nemá to cenu riešiť teraz, tak či tak sú tu momentálne iné priority, ale...chcem mať istotu, že sa mi Konoha neobráti chrbtom, pretože by to inak mohlo dopadnúť ešte horšie než to je. Nie len pre vás." Jemne som sa zamračila. Nemohli zatiaľ tušiť, o čom som hovorila, ale šlo o veľmi závažnú vec, ktorá ak sa nevyrieši, mohlo by to znamenať hotovú katastrofu. Len čo Seito prehovoril, vyvalila som naňho neveriaco oči.
"Satsuki je stále živá?" Dúfala som, že je už dávno zahrabaná pod zemou. Realita bola iná, a pre mňa horšia. Stret s ňou by mi v žiadnom prípade neprospel. Povzdychla som si a privrela oči. Vykonala toľko zlého...rovnako ako aj ja. Ale to bola dávna minulosť, ktorú mám úspešne za sebou.
"Hideo-sama, my si so Seitom pokojne vystačíme aj sami. Konoha potrebuje prítomnosť svojho Hokageho. Alebo máte pocit, že to tu bez vás nejaký ten čas vydrží?" Počas našej neprítomnosti sa mohlo stať čokoľvek, ale tak, nechala som to rozhodnutie na ňom. Ak bude trvať na tom zúčastniť sa tejto menšej misie, tak nech. Nehovoriac o tom, že s nami silou mocou chcel ísť malý Sei, videla som mu to odhodlanie v očiach. Nie, nebol by príťažou, avšak bolo to príliš nebezpečné, prakticky bol bezbranný a my nemáme dostatok informácií ohľadom našich nepriateľov, ktorých schopnosti boli stále neznáme.

_________________
TECHNIKY A BODY:
avatar
Hana Ichiro
Kyuudaime Hokage
Kyuudaime Hokage

Počet příspěvků : 475
Registrován : 31. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hideo Hatake za Thu Feb 11, 2016 9:44 pm

Nezdalo sa že by ich presviedčanie k niečomu spelo. Oni dobre vedeli aký som bol v tomto tvrdohlavý. Nemienil som ustúpiť, proste som išiel, to mi videli na očiach.
"Nemyslím že si Satsuki niečo dovolí. Stratila všetku svoju moc. Už nemá takmer nič. A ona to dobre vie. A len ta mimochodom, ostáva tu Taiga, tej sa bojím aj ja, nie to ešte tá starena.." Pousmial som sa pod maskou smerom k Seitovi a otočil sa k Hane. Medzi tým som ale vytiahol z pod stola niečo špeciálne. Boli to kunaie. Ale špeciálne, Seitove. Avšak trochu vylepšené. Okrem Hiraishin pečate na nich bola ešte jedna, ktorú nevedel nikto z nich identifikovať. Bola to moja pečať. Začal som im kunaie podávať.
"Nemali sme proti Satsuki žiadne dôkazy, nulové spojenie a nemôžem si predsa dovoliť ako novopečený Hokáge takto napadnúť významnú osobu z Konohy. Len by to prinieslo niečo viac. Takže áno, idem. Aj tak som si chcel niečo oskúšať.." Znova som sa pousmial ale ten úsmev ztvrdol keď som videl Hanin výraz.
"Konoha bude za vami vždy stáť, Hana-sama. Sám som sa postaral o to aby sa očistilo vaše meno. A čo sa týka tej veci, poviete to po ceste, musíme ísť.." Vtedy som ale zamrzol keď môj vlastný syn prehovoril. Strhol som sa a na päte som sa neuveriteľne rýchlo otočil k prckovi, ktorý tam neohrozene stál a s výrazom rovnakým aký som mal ešte pred minútou ja keď presviedčali ma aby som nešiel. Bol úplne ako ja. Teraz som proste hľadel do zrkadla mladosti. Taký som mal pocit. Bolo to ale nebezpečné, no tá emocionálna stránka vo mne kričala jednu vec.
"V poriadku teda. Môžeš ísť, ale nezdržuj sa nikde sám, budeš celý čas pri mne a poslúchať ma na slovo jasné? A zober si taky tento kunai. Maj ho proste pri sebe. A nezjedz ho.." Nahodil som menší vtip a chytil ho za rameno. Už som čakal len na jedno, ako nás Seito teleportuje preč.

~Prípadný presun~

_________________
avatar
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seiyuro Hatake za Thu Feb 11, 2016 10:03 pm

Vážnýma očima jsem se díval na Hidea. V duchu jsem se musel usmívat, nakonec jsem to překvapivě nebyl já, koho někdo přemlouval, aby zůstal. Příliš jsem nerozuměl tomu, co přesně znamená být Hokage, ale bylo mi jasné, že je to nějaká důležitá úloha. Na pomyslný seznam otázek v hlavě jsem si připsal zjištění tohoto postu, ale na to byl čas i jindy.
I když se všichni tři tvářili tak vážně a znepokojeně, já se bůh ví proč těšil. Nejspíš dětská radost z nadcházejícího dobrodružství? Za svůj krátký život jsem neodešel dál než k louce za naším starým domem a pak se stane ta příhoda a můj život se obrátí o 180 stupňů. Nemohl jsem zabránit pocitům, protikladným, nadšeným i lítostivým, aby mě ovládaly. Pro sebe jsem se usmál. Něco uvnitř mě se radovalo.
Otec mi podal tu věc, kterou nazval kunaiem. Nečekaně těžká mi zklouzla do dlaně a já si ji zvědavě prohlížel. Neušly mi pečetě, ale bylo mi jasné, že kdybych se zeptal, byli bychom tu nejspíš do rána. Mlčky jsem k němu zvedl tvář a počastoval ho otráveným pohledem, když prohlásil, ať to nesním. Ne, že by to vypadalo nějak chutně. Každopádně jsem ale nakonec krátce přikývl, mínil jsem to vážně. Pokud ve mě matka něco skutečně vypěstovala, byla to poslušnost. Přistoupil jsem k němu blíž, byl jsem zmatený a nejspíš i trochu vystrašený. Kunai jsem si vzal do jedné ruky, zatím co tu druhou jsem zvedl a s pohledem lehce stydlivým a upřeným do podlahy, jsem našel tátovu ruku a chytil se jí. Kdo ví, jak jsem na to přišel, ale svým způsobem to dokázalo uklidnit mou rozbouřenou mysl.

Přesun
avatar
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Seito Senju za Fri Feb 12, 2016 9:23 am

Samozřejmě to dopadlo tak, jak každý čekal. Hideo si stál za svým a prostě půjdeme všichni. Budiž. Naše výhoda byla alespoň v tom, že kdyby se něco v Konoze semlelo, tak můžu být okamžitě zpátky. Ještě jsem si poslechl to, co říkal o Satsuki a přijal od Hidea ten kunai. Chvíli jsem se na něho zadíval a pak se pousmál. Umím si dát dvě a dvě dohromady, takže když jsem uviděl, že na kunaii, krom mé značky, bylo něco navíc, tak mě hned napadlo, o co se bude jednat. Zatím jsem ho schoval a uvidíme, jak to dopadne v boji.
Nelíbilo se mi taky to, jak Hana mluvila o tom, že bychom se k ní otočily zády. Byl jsem zvědavý, co nám k tomu ještě po cestě řekne. Pak to už ale vypadalo, že všichni jsou připraveni k odchodu. Přikývl jsem tedy hlavou a přešel blíže k Haně. Chytl jsem ji za ruku a lehce se pousmál. Teď jsme se drželi všichni, takže je budu moct všechny přesunout. Ještě jsem se podíval na Seiyura, protože to bude nejspíš jeho první přesun Hiraishinem a na každém to zanechá jiné pocity. ,,Drž se pevně." Byla to dobře míněná rada, protože si neumím domyslet, co by se stalo, kdyby se během toho pustil. Nejspíš bychom části jeho těla hledali po celých kontinentech, ale to už jsem mu neříkal. Nechci nikoho děsit. Složil jsem tedy pečeť a všichni jsme zmizeli pryč.(přesun)

_________________
Techniky
Spoiler:

Body:
Spoiler:
TAI - 3,5 NIN - 5 GEN - 2 RP - 4 SIL - 3 CHAK - 4 INT - 3,5 RYCH - 5

Vybavení:
Spoiler:
ZVN, katana
avatar
Seito Senju
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 770
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Hana Ichiro za Fri Feb 12, 2016 6:02 pm

Hideo mi podal kunai. Chcela som namietať, že ho nepotrebujem, pretože už jeden od Seita mám, ale keď som si tam všimla nejakú novú pečať, ktorá kto vie, k čomu slúžila, rozmyslela som si to a len si ju zvedavo prezerala. Napokon som ho ale aj tak strčila do kapsičky na stehne.
"Rozumiem." Môj pohľad pri téme Satsuki bol neutrálny. Viac som sa k nej ale vracať nemienila, pravdepodobne ju už ani neuvidím. Nezaujímalo ma, kde ju väznia. Stačí, že sa nebude mať ako ku mne dostať.
"To ma teší, Hideo-sama, ale radšej by som, keby som si ho mohla očistiť sama. Každopádne, oceňujem dôveru, ktorú do mňa i po tom všetkom vkladáte." Ak sa mám priznať, čakala som oveľa horší prístup. Predsa len, nikto z nich nemohol mať istotu, ako to so mnou vlastne je. To, že som sa vrátila, hoc aj po takej dobe, úspech nezaručovalo. I keď v mojom prípade...očistila som sa. Nie úplne, samozrejme, to by bola hlúposť, ale dosť na to, aby som zmýšľala podobne ako predtým. Zdvihla som pohľad k Seitovi, keď sa ku mne priblížil. Vedela som prečo. Nepôjdeme snáď pešo, nie? Keď ma chytil za ruku, doslova vo mne hrklo. Zalialo ma toľko spomienok, starých pocitov, všetko, čo som musela pre svoje vlastné dobro pochovať, aby som sa zbytočne nerozptyľovala. Zdvihla som pohľad k Seitovi.
"Seito...-kun..." Hlesla som tichým hlasom, čo mohol počuť len on. Hneď na to sme zmizli.

_________________
TECHNIKY A BODY:
avatar
Hana Ichiro
Kyuudaime Hokage
Kyuudaime Hokage

Počet příspěvků : 475
Registrován : 31. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Hokágeho kancelária

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru