Naruto Stories: Go on - Revival
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Cvičisko 1

3 posters

Goto down

Cvičisko 1 Empty Cvičisko 1

Příspěvek pro Hideo Hatake Mon Feb 22, 2016 4:38 pm

Cvičisko 1 Maruska%20-%20%20Louka
Hideo Hatake
Hideo Hatake
Juudaime Hokage *MOD
Juudaime Hokage *MOD

Počet příspěvků : 345
Registrován : 24. 06. 14

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Seiyuro Hatake Thu Mar 31, 2016 8:38 pm

Loudavým krokem jsem se dotáhnul až sem. Ruce v kapsách, vlasy mi poletovaly kolem obličeje a můj výraz byl jako klasicky bezvýrazný. Přemýšlivě jsem kýval hlavou. Byl jsem rád, že už mě z nemocnice konečně pustili. Všechny ty rádoby milé úsměvy sestřiček, které se chtěli zavděčit mému otci, už mě celkem začínaly iritovat. Nechápal jsem, že zrovna já musím mít takovou smůlu.
Nakopnul jsem jeden větší kamínek u své nohy a zvedl hlavu, abych se skrze listí stromů podíval na probleskující slunce. Atentát. Vlastně jsem ani pořádně nevěděl, co to slovo znamená. Všichni ho šeptali tak zděšeně, když si mysleli, že spím nebo jsem absolutně zažraný do večerníčku. Mýlili se. Nebyl jsem hlupák. Jen jsem to moc nechápal. Táta mě přece zachránil, tak kde byl problém?
Postavil jsem se kousek od stromů, na kterých byly pověšené terče. Pod mou nohou byla vyrytá hluboká brázdička, jak jsem si minule poznačil místo, odkud jsem házel. Udělal jsem dva velké kroky dozadu a podíval se na terče. Ta vzdálenost mi nepřišla moc velká, ale věděl jsem, že to nakonec nebude žádná hračka. Vytáhl jsem z brašničky pár kunaiů a rozhodl se ozkoušet se. V nemocnici jsem ležel celý týden. Napřáhl jsem ruku a plynulým švihnutím poslal tři kunaie mezi stromy.
Seiyuro Hatake
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Ryuujin Sarutobi Thu Mar 31, 2016 8:56 pm

Ani vlastně nevím kdy nebo jak jsem zabloudil vůbec sem. Obvykle jsem se tady moc nevyskytoval, když už tak spící na nějaké větvi nebo pozorující geniny, jak se statečně perou a trénují.
Jo, vzpomínal jsem na časy, kdy jsem býval stejně horlivý jako oni. Kdy jsem trénoval denně jako osel, abych se alespoň někomu zavděčil. V mém případě to ale nemělo absolutně žádný smysl. Přestal jsem už dávno rozjímat nad ztraceným smyslem své vlastní existence a zahozeným mládím a jen tak se s lehkým pohvizdováním procházel. Na cvičišti v tuhle hodinu moc lidí nebylo, zaujal mě jen jeden člověk. Genin, chunnin, kdo ví? Nikdy jsem neměl dobrý odhad. Zastavil jsem se pár metrů od něho a vzhlédl přesně vě chvíli, kdy vyhodil kunaie. Každý šel ale úplně někam jinam. Krátce jsem se uchechtl a pokračoval ve své cestě dál. Že bych mu pomohl? Ale prosím vás, učení Geninu je to poslední, co bych chtěl dělat. To bych se radši nechal rozkrájet a dát do drtičky masa na koláčky.
"Nechci nic říkat, ale takhle to asi nepůjde.."
Konstatoval jsem, no své jízlivé poznámky jsem si prostě nemohl ani v případě Genina odpustit. Byl jsem už takový, koho to zajímá?
Ryuujin Sarutobi
Ryuujin Sarutobi
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 15
Registrován : 27. 01. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Seiyuro Hatake Thu Mar 31, 2016 9:19 pm

Soustředil jsem se na terče, táta mě to tak vždycky učil, nespouštět z cíle oči, koncentrovat se, jít si za svým a nevzdávat se a ono to nakonec půjde. Vždycky měl pravdu, jakkoliv nemožný se jeho úkol zdál být. Naučil mě to, že všechno jde. Chtělo to jen trpělivost.
Sledoval jsem všechny tři kunaie, když kolem mě prošel ten blonďatej chlápek a tiše se zasmál. Jako čemu? Nespokojeně jsem nakrčil obočí. Bylo mi sedm, nedovolil bych si mu něco říct, ale vážně jsem chtěl! Posmíval se mi! Kdo z nás tu byl větší dítě! Hodil jsem na něj všeříkající pohled. Má potřebu se vychloubat na mladšího?
Nakonec jsem se znovu podíval ke stromům a dvakrát se nadechl, jako bych se na něco připravoval. Zvedl jsem paže a trhl prsty k sobě. Ve vzduchu se zaleskly tři šedavá, ocelová lanka a v tu samou chvíli kunaie změnily směr. Byl to jen mžik, než se všechny tři zabodly do středu terčů. Pokud jsem byl v něčem dobrý, bylo to dobré. Abych potěšil tátu, trénoval jsem to celé hodiny.
"Vážně?" i když jsem byl pokorný a nedovolil bych si být drzý, v mém hlase byl znát jistý náznak sarkazmu a triumfu. Každopádně jsem nehnul ani brvou a dál se tvářil jako kámen.
Seiyuro Hatake
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Ryuujin Sarutobi Thu Mar 31, 2016 9:36 pm

Chtěl jsem pokračovat v cestě dál, ale trhl jsem sebou a otočil se. Vážně, lanka se natáhla a kunaie byli přesně ve středu. Povytáhl jsem obočí..
Noo Ryuu, dostla tě malej harant, fakt boduješ..
Abych se nenechal zahanbit úplně, jen jsem jakože uznaně pokýval hlavou, jako kdybych čekal, že to udělá a jen ho hecoval, což samozřejmě nebyla pravda. Prohlédl jsem si kluka víc, talent evidentně měl a ten vzhled.. Někoho mi připomínal, někoho fakt známýho! Zamyšleně jsem se zadíval na hlavy Hokagů na monumentech přímo přede mnou a zpátky na kluka a .. A stejně mi nic nedošlo, klasicky.
Ta jeho poznámka mě dostala, tak ono to na mě ještě bude drzý? Ts. Ušklíbl jsem se a přešel k němu blíž. Místo nějakýho představování jsem si vedle něj sedl do tureckého sedu, utrhl stéblo trávy, strčil si ho do pusy a pak pronesl:
"Tak mi dokaž, že to nebyla náhoda. Nebo pokus... Omyl.. " Evidentně mě začalo bavit ho tady štvát, rád jsem rušil cizí klídeček, mě ho taky někdo neustále rušil, tak co! Ať se předvede vejtaha.
Ryuujin Sarutobi
Ryuujin Sarutobi
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 15
Registrován : 27. 01. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Seiyuro Hatake Thu Mar 31, 2016 9:48 pm

Pozvedl jsem obočí. To se teď snaží vypadat jakože celý tohle zamýšlel? Ghaaa, co je to za týpka? Krátce jsem si vzdychl. Pozoroval jsem ho černýma očima naprosto podezřívavě, zvlášť, když si sednul vedle mě do trávy a jako by nic začal hecovat. Krátce jsem se zamračil. Byl jsem vždy slušný a dobře vychovaný, ale jedno jsem měl v krvi - soutěživost! Tohle byla výzva a moje hrdost byla taky dostatečně veliká, abych se s nesebral a s brekem neutekl za mámou. Což by bylo i tak nemožné, ale co.. za tátou asi taky nepoběžím, vždyť kvůli tomu jsem tady. Moc dobře jsem si všiml všech těch ANBU po celé Konoze. Aby ne, tři roky jsem strávil zdrháním své osobní jednotce. Něco se dělo, viselo to ve vzduchu. Právě proto jsem za tátou nešel. V kanceláři bude horda lidí a já tam budu akorát překážet. Nestál jsem o jeho laskavý pohled a: chvíli počkej Seiji nebo teď ne Seiji nebo přijdu později Seiji. Pche!
Zamračeně jsem odvrátil hlavu a vytáhl další kunaie. "Tak sledujte." uctivé vykání, neuctivý tón hlasu. Tak jo, nechal jsem se vyprovokovat, protože jsem mu chtěl dokázat, že nejsem žádné děcko! Hodil jsem kunaie, potom trhl rukama a všechny tři následovali ty předešlé. Nedokázal jsem zabránit dětinskému úsměvu radosti, když jsem se na něj otočil, jako bych čekal nějakou pochvalu. No.. od něj ani ne!  
Seiyuro Hatake
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Ryuujin Sarutobi Thu Mar 31, 2016 10:21 pm

Přetočil jsem na něj pohled, i když jsem se tvářil nezaujatě, ve skutečnosti jsem tentokrát zaujatý vážně byl. Snad proto jsem ho i hecoval, buď mi přeskočilo nebo jsem hledal zábavu na dnešní večer a tenhle kluk mi jí jasně poskytl. Možná jsem mu byl i vděčný. Nikdy jsem nedělal rozdíly v síle, když se nejednalo o nepřátele. Když už jste se jednou vydali na cestu Shinobi, nikdo s vámi už nebude jednat v rukavičkách. To mi bylo jasné už hned.. Jen jsem obdivně hvízdl a ušklíbl se. Neuměl jsem v lidech budit respekt ani jsem ho nevyžadoval, takže jsem na vykání jen pozvedl obočí.
"Říkej mi Ryuu.. " Vstal jsem, oprášil si zadek a natáhl k němu ruku. Když ji on natáhl ke mě, jen jsem uhnul a znovu se na něj zašklebil.
"Jé.. uplavala.." Dělal jsem si z něj jen srandu, vážně mě bavilo štvát koholiv a to, že byl dítě? To mě vážně nezajímalo. Možná proto bych nemohl dělat senseie, nedokázal bych své studenty přinutit něco dělat.. Já v nich uměl vzbuzovat jen chuť to dělat sami pro sebe, ne pro mě, ne pro rodiče, ale pro sebe sama. A v tomhle klukovi jsem jasně viděl potenciál a houževnatost. V jeho očích bylo něco, co jsem nedokázal popsat.. Z ničeho nic jsem od něj ustoupil, šáhl do brašničky a vedle jeho hlavy se do stromu zapíchl kunai. Nebyl to žádný trik, nebo vytahování. Krátce jsem se na něj ušklíbl.. Byla to výzva.. Zkusí to na Jounina?
"Taijutsu.." Jediné, co jsem řekl.
Ryuujin Sarutobi
Ryuujin Sarutobi
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 15
Registrován : 27. 01. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Seiyuro Hatake Sat Apr 02, 2016 5:59 pm

Tak byl jsem dítě, stačilo mi to obdivné hvízdnutí, abych se tetelil radostí. Pravdou bylo, že mi to samozřejmě někdy nevyšlo, ale snažil jsem se a neslo to ovoce. Cítil jsem se víc než dobře. Skoro bych se usmíval, ale sám sebe jsem umírnil natolik, abych jen lehce pozvedl koutky a díky drátkům zase zbraně dostal k sobě a uklidil je do brašničky. Těšil jsem se, že to řeknu tátovi. Snad si na mě v následujícím týdnu udělá čas, i když podle stavu vesnice to moc nevypadalo.
Když se mi představil, chvilku jsem se díval na jeho ruku a přemýšlel, jak mu mám říkat. Ryuu-san? Ryuu-sama? Pane Ryuu? No něco mi říkalo, že pouhé jeho jméno mu bude stačit. Vypadal celkem nekonvenčně. Natáhl jsem k němu ruku, ale on uhnul. Div, že mi u hlavy nenaskočila kapka. Ne nekonvenční ale dětinský a nevychovaný.
"Jsem Seiji." odvětil jsem skoro uraženě. No dobře, zas taková citlivka jsem nebyl. Upřímně jsem spíš přemýšlel, jak mu to vrátit a jak ten vtípek použít na někom jiném. Tím to bylo jasné, nebudu říkat Ryuu-sama přerostlému děcku. I když s ním byla zábava.
Obzvlášť, když mi kolem hlavy proletěl kunai. Jo, byl jsem trochu překvapený. Tohle si na mě nejspíš nikdy nikdo nedovolil. Byl jsem syn Hokageho ať jsem chtěl nebo ne. Věčně ochranku za zadkem, o kamarádech jsem si mohl nechat zdát. Uznávám, tímhle si mě prostě získal. Vytrhl jsem kunai ze stromu a aniž bych zaváhal rozběhl jsem se na něj. Že je jonin? A komu to vadí?!
Seiyuro Hatake
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Ryuujin Sarutobi Sat Apr 02, 2016 8:22 pm

Upřímně jsem se vážně hlasitě zasmál, když jsem viděl jak se při uhnutí ruky nafouknul jako bublina. Viděl jsem v něm něco, co mi připomínalo minulost. Stejného snaživého kluka kterým jsem dřív sám býval. Stejně jako on jsem sám trénoval a marně doufal v uznání. Já to tehdy vzdal, protože jsem byl slaboch, on ale vypadal, že tak lehké to mít nechce. Pro sebe jsem se ušklíbl, sledoval jak jeho výraz potemněl a odhodlaně se chopil kunaie. Kousl jsem se do prstu a složil už tak známé pečetě..
Kuchiyose..
Jindy by se bývala klasicky objevila moje milovaná opice, pronesla by něco v tom smyslu, že jsem se snížil až k tomu si vybíjet ego na nevinných Geninech a ještě víc by mě potápěla. Naštěstí se nezjevila, poslední dobou byla dost protivná a náladová, něco se u nich prý dělo, tak to tam musela řešit, zjevovala se jen, když měla zrovna čas. Prostě oddaný summon. Nebral jsem ji ale jako summona, nýbrž jako nejlepšího přítele. A těch jsem vážně neměl zrovna moc..
Každopádně jsem z její říše přivolal akorát její zbraň, velkou dřevěnou tyč. K boji jsem toho už moc jiného nepotřeboval. Přikrčil jsem se, rozkročil nohy a připravil jsem se na Seijiho, odhodlanost mu doslova hořela v očích. A ta mě fascinovala.
Nechal jsem ho zaútočit prvního, jeho ráně se vyhnul, převrátil tyč v rukou a druhým koncem ho šťouchl do zad.
"Zkoušej to dál, přece nejsi zas tak malej.."
Už mě baví dělat si srandu i z dítěte? Někdo by se nad tím pohoršoval, já se jen smál! Vždyť i já sám jsem v duši byl ještě dítě..
Ryuujin Sarutobi
Ryuujin Sarutobi
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 15
Registrován : 27. 01. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Seiyuro Hatake Sat Apr 02, 2016 8:37 pm

Úplně jsem nečekal, že by se mnou šel do opravdového souboje, ale místo abych se zalekl nebo urazil, že si jonin dovoluje na genina a běžel žalovat taťkovi, jsem byl nadšený. Po všech těch dřevěných kunaiích a sotva postřehnutelných úderech se mi jeho úder do zad zdál naprosto jedinečný. Skoro jsem se usmíval radostí. Bavilo mě to. Nečekal bych to, ale vážně mě to bavilo! Nenechal jsem se odradit ani tehdy, když se mi tak lehce vyhnul a já skončil s budoucí modřinou. Měl pravdu, nejsem žádný děcko! V rychlosti jsem se otočil a zaútočil znovu. Bylo jedno kolikrát se mi to nepovede. Najednou mi všechno přišlo zábavné.. Jako bych najednou ožil a začal všechno vnímat jinak. Chtěl jsem dokázat víc. Alespoň jeden zásah! Oči jsem měl upřené na tyč, nehodlal jsem mu dovolit znovu mě zasáhnout! Dvakrát ne! Tvářil jsem se nejspíš děsně vážně, ale v duchu jsem se smál. Bylo to prostě skvělé.
Seiyuro Hatake
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Ryuujin Sarutobi Sat Apr 02, 2016 9:04 pm

Sám jsem věděl, jak moc je pozornost důležitá! Když se vám někdo věnuje a nemusíte večně a dokola opakovat to samé. Je pravda, že u nikoho jiného bych si asi takhle dobrovolně nezatrénoval. Ale nevím proč, něco mě k tomu teď nutilo. Pocit, že můžu pomoct.. A já nikdy ale nápomocný nebyl.
Bylo mi jedno kolikrát ho uhodím, kolikrát spadne na zem. Záleželo mi jen na tom, kolikrát bude schopen se zvednout. V tomhle mém tréninku nebylo žádné poučování, které jsem jako malý nesnášel. Žádné rozkazy. Byl jsem prostě jiný.. Bral jsem věci trochu jinak nž druzí. Nebyl to můj student, byl to jen Shinobi. Bojoval jsem s ním s úsměvem a viděl jsem, že se mi to vyplácí. Že stále pokračuje i přesto, že věděl, že to má marné.
Zajímavej mrňous.
Salva jeho útoků přicházela naprosto nečekaně. Dával do toho úplně všechno a právě ta jeho nepředvídatelnost bude v budoucnu jeho výhodou. Rány přicházeli odevšad, tyčí jsem se jen bránil, neútočil jsem. Vyčkal jsem si jen na okamžik, kdy mi skočí na jediné mé nestřežené místo, pravý bok, který jsem si schválně nechránil. Ve chvíli, kdyby na něj zaútočil, podrazil bych mu nohy a znovu by skončil na zemi..
Ani nevím, jak dlouho jsme se takhle přetahovali. Ale i já už cítil, jak i na mě se žene únava. Co teprve na Seijiho, takový zápřah na jeden den. Obdivoval jsem ho.. Nemínil to vzdát, za žádnou cenu. Jako kdyby mě chtěl alespoň jednou zasáhout. Ušklíbl jsem se a vyplivl stéblo trávy, které mi doteď trčelo z úst.
Poslední rána, stačí, aby mě překvapil. Nikdy jsem nebyl mistr Taijutsu, trénovala se mnou jen Kibo. Ona mě všemu naučila.. Na chvíli jsem se ztratil ve vzpomínkách a ztratil koncentraci..

Ryuujin Sarutobi
Ryuujin Sarutobi
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 15
Registrován : 27. 01. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Seiyuro Hatake Sat Apr 02, 2016 10:05 pm

Bylo to zvláštní, ale bylo mi jedno, kolikrát mě udeřil, kolikrát jsem skončil v prachu, kolikrát mi vyrazil kunai z ruky. Vždycky jsem našel sílu zase vstát a zase to zkusit, přesto že on nebyl žádná víla z pohádky a některé jeho obranné manévry bolely teda dost! Nevím, proč jsem se nenechal uzemnit, proč jsem měl takovou potřebu zkoušet to znovu a znovu. Chtěl jsem ho porazit? Chtěl jsem si něco dokázat? Nevím. Možná to byl prostě ten fakt, že mě bral úplně normálně. Nebyl jsem protekční dítě, nemanipuloval se mnou v rukavičkách, neházel na mě falešné úsměvy. Bylo to prostě jiné.
Zaútočil jsem na jeho zdánlivě nekrytý pravý bok a já jsem s bolestí dopadl na záda. Podrazil mi nohy. Kdybych neměl skoro vyražený dech, smál bych se. A stejně jsem zase vstal. Měl jsem dost. Třásly se mi nohy, přetáhl jsem svoje limity. Prvně mě někdo donutil jít až tak nadoraz.
Poslední rána, na víc jsem neměl. Vyhodil jsem kunai proti jeho obličeji, ale kus od něj jsem trhl rukou a drátek, který jsem během boje na kunai přidělal, změnil dráhu. Měl jsem dojem, že mě moc nevnímá. Donutil jsem ho uhnout před zbraní, ale moje ruka už čekala. Načasování nebylo dobré a moje rychlost byla mizerná, ale přesto přese všechno jsem byl schopen ho udeřit. Spadl jsem na kolena, protože jsem nějak nevychytal dopad a opřel se rukama o zem. Byl jsem vyčerpaný!
Seiyuro Hatake
Seiyuro Hatake
Genin
Genin

Počet příspěvků : 23
Registrován : 09. 02. 16

Návrat nahoru Goto down

Cvičisko 1 Empty Re: Cvičisko 1

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru