Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Killunia za Mon Jul 15, 2013 9:38 am

"Mohu být stvůra, mohu v sobě jednu stvůru mít, ale aspoň jsem čestná."

~Hodnost~
 genin  chuunin


~Věk~
 18  21 let


~Výška~
161cm


~Váha~
53kg


~Datum narození~
5. 12.


~Pohlaví~
žena


~Klan~
není

Killuni

Killunia má v sobě jednoho z mýtických Draků Živlů a také jednoho z nejmocnějších tvorů na světě - Killuniho, Draka Ohně. Zapečetil se do ní při narození a je s ní propojen.
Killuni je pravděpodobně nejzajímavějším drakem. Nemá totiž dračí šupiny, ale nehořlavou tygří srst. Srst jako u bílého tygra. Eleganní kočičí pohyby, výborná schopnost letu, ale i skvělá fyzická síla. Působí jako zlý díky svým rudým zářivým očím bez zornic, není tomu však.
Killuni je typický cholerik. Snadno se naštve, nerad si nechá do své práce rýpat, jedná impulzivně. Je samostatný, nevyžaduje ničí pozornost. Když je vzteklý, um být hodně nebezpečný. Ale na druhou stranu umí být i milý a přátelský. Je asi nejupřímnější ze všech draků, čímž dokáže dost lidí naštvat. Nesnáší se s Aillunim, oba by se dokázali možná i zabít navzájem (kdyby to tedy šlo). Velice těžko krotí své emoce.
Díky tomu, že je v ní drak, má Killunia přirozeně ostré špičáky, nahoře i dole. Není to nijak spojeno s jejich spoluprácí, jedná se o genetickou mutaci způsobenou samotnou přítomností draka.
Killuni dává své nositelce jisté výhody, ale i nevýhody.
Výhody:
- Díky Killunimu má zlepšené schopnosti Katonu. (Toto ovšem neplatí, pokud jsou rozhádaní.) Tato schopnost je vlastně Killuniho schopností, podporuje její techniky. Schopnost se zvyšuje s přibývajícím věkem. V této době má obnoveno zhruba 45-50% své původní síly. (V porovnání s ostatními - ovládá Katon zhruba stejně silně jako slabá osoba o rank vyšší, než je ona)
- Má možnost využívat některé části Killuniho těla. (v případě Killunii se jedná o levou ruku - na úrovni genina) Tyto části mají poté zvýšenou fyzickou sílu (zhruba úroveň Sakury nebo Tsunade - je jedno, jestli krapet méně, nebo krapet víc). Sílu je nutné umět ovládat, jinak může způsobit zbytečnou destrukci okolí. Kůže je pevnější, takže není tak lehké ji prorazit (náraz do zdí, dřevěných či kamenných, nebo obyčejný úder katanou ji tedy nijak nepoškodí).
- Killuniho křídla a ocas - umožňují Killunie létat (musí mít křídla i ocas, jinak by nemohla držet rovnováhu a kormidlovat) (na úrovni chuunina + vysoká fáze splynutí). Kůže je opět trochu pevnější, hlavně na blanách, aby ji nikdo jen tak lehce nesestřelil (jak jsem natruc ukázala ve hře xD).
- Jelikož ani draci za celou svou existenci nezestárli, ani ona nestárne a tudíž nemůže zemřít stářím (pouze nemocí či násilnou smrtí)
Nevýhody:
- Když spolu nemluví, nepomáhá jí.
- Její tělo má také samozřejmě určité limity. Nevydrží tolik, kolik Killuni a drak Ohně si to občas neuvědomuje. Její tělo je tak někdy díky jeho zbrklosti někdy dost zranitelné (občas si neuvědomí, že ona není nezranitelná jako on).
- Killuni se nedá nijak vyvolat (ani jako Summon) a jeho síla je po zapečetění do Killuniina těla stále ještě oslabená.
- Killuniho pečeť po zasažení na své místo (na zádech v oblasti ledvin) hodně bolí a pálí.
- Hlavní nevýhoda - sice bude mít asi nejsilnější Katon ze všech Shinobi, ale NIKDY nebude schopna ovládnout žádný jiný živel.
- K většině výhod je potřeba velice vysoká fáze splynutí obou tvorů v jednom těle (nesmí se hádat, musí si dobře rozumět a bojovat opravdu jako jeden, ne jako dva), k čemuž je také potřeba spousta času a trpělivosti.
- Nemůže lhát. (Draci totiž lhát neumí a nesmí.) Nikdy. (neznamená to však, že by nemohla pravdu zamlčet nebo ji nějak takticky obejít)
- Každý drak se smí zamilovat vždy jen jednou. Tato vlastnost se přenesla i na Killuniu, takže pokud se do někoho zamiluje, už nikdy nebude milovat nikoho jiného. Díky své křehké povaze je schopna se utrápit kvůli lásce prakticky až k smrti.


~Sensei~


~Vzhled~

Killunia má velice bledou kůži, skoro pořád působí jako nemocná či nemrtvá (a většina lidí se jí táže, zda jí opravdu nic není). Její jasně zelené oči se zvláštními úzkými zornicemi, lemované černými řasami, jsou přesným opakem sněhobílé tváře, kterou lemuje dlouhá ofina špinavě blonďaté barvy sahající pár centimetrů pod bradu. Tvar obličeje je lehce zakulacený (jako malá dívka tak často působila nevinným dojmem), i když se to postupem času trochu vytratilo. Rty má bledé a málokdy se otevřou či usmějí. Když k tomu však dojde, hlavně se jedná o ta otevřená ústa, je možné spatřit další zvláštnost na jejím vzhledu - výrazné špičáky, které vlastní pouze šelmy, ne lidé.

Killunia nikdy nepatřila mezi dlouhány, řadila se mezi "trpaslíky". Avšak není tlustá, je štíhlá, i když zase na druhou stranu... O ženské křivky rozhodně nemá nouzi. Je docela blízko "ideálu" 90-60-90, snad je jen širší v pase, tudíž míry by vypadaly nějak takto: 92-74-88. (Kdyby někoho zajímala velikost košíčků podprsenky, je to velikost D.) Znamená to, že by nemusela vypadat jako bojovnice, spíše jako elegantní dáma... To by však nesměla mít středně dlouhé, svaly obalené nohy - výsledek tréninku taijutsu. Nemá na sobě snad ani špetku tuku, tedy kromě ňader. Její dlouhé vlasy sahají až po pás, občas je má svázané do culíku, někdy do copu, jindy je nechává rozpuštěné.
Její styl oblékání je vskutku... temný. Většinou volí tmavé barvy, dnes se její styl podobá stylu Akatsuki bez pláště. Černé tílko až ke krku, které zakrývá vlastně její trup a břicho. Pak přijdou černé kraťasy a nakonec boty v Akatsuki stylu. Pokud se chce pohybovat mezi obyčejnými lidmi, volí tmavě modré triko s dlouhým rukávem, koženou bundu, černé kraťasy a plné, kožené boty, velice pevné. Jedná se o takové obyčejné lidské oblečení.

~Charakter~
Killuniina povaha se dá určit podle temperamentů velice snadno. A každý by se podivil nad tou kombinací - melancholiko-cholerik. Nebo choleriko-melancholik?
Melancholici bývají většinou tiší, zdrženliví, stydliví lidé. I ona je taková. Nikdy toho moc nenamluvila. Už od přírody nejsou moc přátelští, tudíž ani ona neměla nikdy potřebu vyhledávat si kamarády. Radši zůstávala sama a snila o normálním nebo lepším životě. Když má problém, nevyhledává pomoc ostatních, radši se na to snaží přijít sama. Přeci je nebude obtěžovat svou trapnou přítomností.
Cholerickou část povahy sdílí s Killunim. A jak se takový cholerik chová? Výbušný, zbrklý, impulzivní. Jednají dříve, než myslí. Neradi si nechávají radit od jiných, to spíše proto, že nechtějí, aby se jim v práci rýpal ještě někdo jiný. Díky tomu, že jsou oba takoví, dochází k častým hádkám.
Ke společným rysům by se dala přiřadit ještě dětinskost. Ano, oba jsou svým způsobem dětinští. Rádi rýpou a provokují, když na to dojde. A oba jsou neuvěřitelně líní.
Pak by se sem dala zařadit i Killuniina nevinnost. Jelikož nemá žádné zkušenosti s láskou a věcmi okolo ní, může působit velice legračně, když se někdo dostane k tomuto tématu.
I když má v sobě draka Ohně, miluje zimu a nenávidí léto a sluníčko. Z tohoto důvodu je vlastně pořád její kůže bílá jako sníh. Dále pak nemá v lásce psy (vlastně se jich i bojí) a (což je dost paradoxní vzhledem k jejím schopnostem) výšky. Dále pak nesnáší kuřáky, arogantní blbce a překrášlené idioty (a idiotky).
Pak se tu vyskytla další zajímavost na její osobnosti. Nenávidí, když se někdo dotýká jejího těla. Nesnáší jakékoli dotyky, neobjímá se s přáteli, sestrou, s nikým. Většinou si ani s nikým nepodává ruce. Před nikým také nechce odhalovat více, než je v danou chvíli nutné.
A asi jsem i pozapomněla na to, co se jí naopak líbí, co má ráda, že? Co by odpověděla jako první? Kočky a čokoláda. Kočky (spolu s draky) jsou jejími nejoblíbenějšími zvířaty. Miluje je a nikdy by nedovolila, aby se jim ubližovalo. Perfektně si s nimi rozumí (že by to bylo tím, že je Killuni z části kočka? xD), takže pokud by někdy došlo k misím s chytáním koček, měla by je hned hotové, ať už by to zvíře bylo sebevíc divoké. No, přejděěme k dalšímu bodu. Proč čokolády? Miluje sladké a chuť kakaové tabulky, která se jí rozplývá na jazyku, prostě nemůže nikdy odolat. Co má ráda dál? Již výše zmiňovanou zimu a tmu, noc. Pak si ještě oblíbila kreslení, v němž má velký talent. Kdyby nebyla kunoichi, určitě by se živila jako kreslířka.

Musím ještě dodat, že díky kombinaci svých temperamentů je velice labilní a křehký člověk. Ne, že by brečela každou chvíli, ale je poměrně snadné jí psychicky ublížit.

~Styl boje~
Killunia se specializuje především na taijutsu, ninjutsu a nintaijutsu. Díky svému drakovi pak může používat i techniky, které nikdy nikdo jiný neovládne. Už jako malá věděla, že v genjutsu toho moc nenapáchá, tudíž dnes tento obor tvoří její velkou slabinu. V taijutsu je výjimečná díky své levé ruce, která zničí ledacos a zároveň se sama nepoškodí. V nintaijutsu zase tím, že umí zkombinovat své ohnivé schopnosti s jejím fyzickým nadáním. A v ninjutsu je výjimečná díky své obrovské kreativitě.



~Životopis~


Prolog - Draci

Kdybychom chtěli poznat příběh Killunii Nekotatsu, její skutečný příběh, musíme se vrátit do časů dávno minulých, kdy vznikal samotný vesmír. V té době také vzniklo pět Draků - strážců a stvořitelů pěti živlů. Energie - Eleuni. Voda - Ailluni. Země - Thiuni. Vzduch - Khairuni. A nakonec i oheň - Killuni. Těchto pět draků stvořilo základy všech živlů. Následně se zapojili do tohoto vesmíru jako obyčejní tvorové. I když vládli tou nejvyšší mocí živlů, nikdy je nepoužívali pro dobro ani zlo, vždy jen pro rovnováhu světa. Dokonce se ukrývali pod lidskou podobou. Nikdy nezasahovali do důležitých věcí a vždy jen poznávali svět takový, jaký ho vytvářeli lidé.
Nikdo se nepletl do práce Rikkudou Sennina. Jen ho tiše následovali a naučili magické tvory používat techniky bez použití pečetí. Z některých zvířat vznikla dnes již mýticky známá zvířata. Ale Draci Živlů se do ničeho nezapojovali. Dračí rasa vznikla nezávisle na nich. Draci Živlů pouze sledovali běh země a čekali na správný čas, kdy budou moci žít ve skutečném lidském těle se strachem a omezeními. A ten čas pro ně nastal. Pro Draka Ohně Killuniho taktéž...


Kapitola I. - Naomi a Killuni
5. 12. ve 14:24 se v Konoze ozval řev novorozeného miminka. Narodila se holčička, kterou její rodiče pojmenovali Naomi. Netušili však, že se přímo do ní zapečetil mocný Drak Ohně a jednoho dne tak bude unikátní kunoichi s nejsilnějším Katonem na světě, který nikdo jiný nikdy nepřekoná. Netušili, že se jim narodilo dítě, které nikdy nezestárne.
Už od malička byla velice zvídavé dítě, ožužlávala vše, co našla, a nemálo toho spolkla. Vybudovala si tak neuvěřitelnou imunitu vůči spoustě nemocí. Už v devíti měsících běhala všude kolem, pobíhala v bytě rodičů. Co neschovali, to zničila či kousala. Ve třech letech se již naučila číst. Zvědavost se přesunula tedy od věcí k papírům, knížkám, písmenkům, znakům. Brzy na to se  naučila i psát. Až se nad tím příbuzní pozastavovali. Nikdo v té době ještě vůbec netušil, co se v ní ukrývá za tvora.
27. září. Killunie, tehdy vlastně ještě Naomi, táhlo teprve na pátý rok života. Otec s ní ten den navštívil Akademii. Zdejší učitele uchvátila nejen svými schopnostmi, ale i svou vysoce rozvinutou myslí. Okamžitě ji vzali. Takže hned další den začala chodit na Akademii. Měla se stát ninjou, tak, jak si to přáli její rodiče. Otec ji začal trénovat, získala tím tak lehký náskok před ostatními studenty. Díky své plaché povaze a neschopnosti se bránit se stala terčem všech šikan. A to především slovních. Nadávali jí. Volali na ni: "Prase!" "Zrůdo!" "Srabe!" Doma to neříkala, nechtěla už tak své zaměstnané rodiče ještě více zatěžovat.
Začínala si připadat jako odpad, i když měla výborné výsledky. Nikdo ji neměl rád.
Jak už bylo zmíněno, spoustu času strávila na cvičišti. Když s ní nebyl její otec, nedělalo jí problém tam být sama. Když se však vracela večer domů, málem se jí to vymstilo. Na ten večer snad nikdy nezapomene. Nějací kluci, její silnější spolužáci, si mysleli, že budou za siláky, když zmlátí holku. Vyčkali si na Naomi a snažili se ji dobít. Najednou však v sobě pocítila cosi zvláštního, jako by ustoupila do pozadí a její tělo ovládal někdo jiný. Její oči zrudly a začaly zářit, její levá ruka se obalila srstí bílého tygra a narostly na ní silné černé drápy. Nechtěla ty kluky mlátit, její ruka to přesto dělala. Slyšela zvuk praskající kosti na pravém stehně tmavovlasého hocha, pak zase odhodila stranou zrzka, který následně omdlel. Ten třetí, fialovovlasý, zbaběle utekl. Pak se zase vrátila do normálu a vše zmizelo.
"Omlouvám se, že jsem o sobě dal vědět takhle..." ozval se uvnitř její hlavy hrubý mužský hlas. Lekla se. Co to má znamenat? "Nechtěl jsem však, aby ti ublížili. Už zašli příliš daleko..." Vypadalo to, že té věci na ní záleží.

"K-kdo jsi?" vykoktala ze sebe překvapená, a možná i trochu vyděšená, Naomi.
"Jsem Drak Ohně, jmenuji se Killuni. Vybral jsem si tě za svou vyvolenou, protože jsem cítil, že budeš tou pravou průvodkyní světa ninjů..."
"A jak dlouho už ve mně jsi?"
"Od narození... Takže tě znám úplně dokonale a vím o tobě vše. Nechci ti ublížit, chci ti pomoci..." Neměla důvod mu nevěřit. A tak se zrodilo nové přátelství, možná osudové, dalo by se říci. Jak si Naomi ověřila, že je to opravdu drak? Jednou jedinkrát jí dovolil nahlédnout do jeho dimenze uvnitř ní, a tak mohla spatřit jeho pravou podobu. Podobu, kterou nikdo z jejích vrstevníků nikdy nebude znát.


Kapitola II. - Nový život
Naomi si začala na nově zjištěnou informaci zvykat. S drakem si poměrně dobře padla do oka. Byl ochotný jí pomáhat při tréninku, navíc ji začal učit manipulaci s ohněm. S tím živlem se sžila, jako by se dokázala stát jeho součástí. Tedy skoro. Občas to při tréninku drak přehnal a Naomi to docela těžce odnesla na těle. Četné popáleniny neznámého původu docela děsily její matku. V Akademii si jí přestali všímat, stala se neviditelnou.
Pak však přišla rána. Její rodiče zahynuli na misi a ona zůstala jen se svou malou sestřičkou. Nesla to hodně těžce, rodiče jí byli velkou oporou. celé dny a noci proplakala a jedinou útěchou jí byl drak, který strávil spoustu minut utišováním. Po pohřbu pak nastal velký spor s radními. Bez rodičů a příbuzných musela vše vyřizovat sama.
"Prosím, potřebujeme přeci nějak žít!" Právě prosila, aby jim dali příspěvek do té doby, než složí geninské zkoušky, aby mohla za mise vydělávat a uživit tak obě.
"Ne, nepřinášíte nám žádný prospěch, jste jen přítěž," zamítl vážným hlasem jeden z radních. Naomi se naštvala. Killuni v ní to cítil, chtěla je teď hned spálit na popel. "Tímto vás zbavujeme konožského občanství."
Skončily tedy samy před branami Konohy. V ten moment Naomi zavrhla své lidské jméno a přijala jméno dané jejím drakem - Killunia. Její sestra byla spíše spjata se vzduchem, takže si také vymyslela jiné jméno - Airyia. A pak se obě spolu vydaly na cestu.

Trvalo jim dlouho, než našly místo, kde se mohou usadit. Nakonec jim něco našla Amegakure no Sato. Dodnes neví, proč byli tak laskaví a přijali dvě neznámé dívenky s podezřelým původem a neobvyklými jmény. Každopádně tam se jí podařilo složit geninské zkoušky. Začala tam trénovat a všechno zase vypadalo dobře. Jenže pak přišel nedostatek geninů na mise. Rozhodla se, že se přesune někam jinam, kde jich snad bude víc. Amegakure svolila.
Dnes žije Killunia se svou sestrou v Otogakure no Sato. A i když je vlastně jejich geninkou, nenosí jejich čelenku, ale čelenku Ame. Protože Ame jim nabídla domov. A na to ona nezapomene.
Nikdy.


Kapitola III. - Ve stínu hada
Killunia a Ayame se tedy společně usadily v Otogakure no Sato, kde začal jejich život ninji. Došlo na první tréninky, první mise. Killunia si chvílemi připadala dost pozadu, protože se stala geninem tak pozdě. Její již z dřívějška poškozené sebevědomí se dále ničilo, ona se dále potápěla do hlubin oceánu ponížení. Cítila se slabá a bezmocná, a ačkoliv se s tím snažila něco dělat, nedařilo se. Dlouhodobě se nedařilo. Neustále balancovala mezi životem a smrtí, mnohokrát uvažovala nad tím, že se zabije sama, aby všem ušetřila to trápení. V očích mnohých se stala stvůrou. Lidé se odjakživa báli draků, tak není divu, že se obávali děcka, co má jednu tuhle "obludu" ve svém nitru.
Každopádně následovala doba tvrdého tréninku. Killunia se snažila dostat výš, a dokonce se pokusila získat i Kuchiyose - díky Killunimu jí byli odjakživa souzeni draci. Avšak jaké spojence ona získala, to snad nikdo nemohl čekat...


Dopadla jsem na zem z poměrně velké výšky. Málem mi to vyrazilo dech. Naštěstí to byla jen měkká tráva, takže se mi to nakonec i zdálo příjemné. Vůbec jsem netušila, kde se nacházím, ale zároveň jsem o to v tento moment ani neměla zájem. Ta tráva byla totiž tak příjemná, že bych v ní byla schopna usnout. Zavřela jsem tedy oči a nechala jsem se unášet... Dokud mě nevyrušil nějaký hlas.
"Copak to tu máme?" Zněl mladě, skoro i dětsky, řekla bych. Nepřipadal mi ani zlý, takže jsem se přetočila na záda a zvedla jsem se do sedu. Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale nic jsem neviděla. Zkusila jsem to znovu, tentokrát pomaleji a pozorněji. Všimla jsem si pohybu. Zjevně to bylo něco, co se umí v zelené trávě moc dobře skrýt. Když jsem pak spatřila pár modrých očí dívajících se přímo na mě, málem jsem vyletěla leknutím z kůže. "Neboj se, já ti neublížím!" ozval se hned tvor. Až po chvíli jsem si všimla, že je celý chlupatý... Jeho srst měla zelenožlutý nádech, takže se snadno ztratil v okolním prostředí. Všimla jsem si jeho rohů, to znamená, že to asi nebude obyčejné zvíře.
"Co jsi zač?" zeptala jsem se nejistě. Chlupáč se usmál.
"Drak!" odpověděl ihned. Nadzdvihla jsem obočí. To snad nemyslí vážně? Vždyť draci jsou velcí, děsiví a nemají srst... tedy kromě Killuniho, který je tím proslavený. Vypadalo to, že si mého skeptického pohledu všiml, okamžitě na to zareagoval. "Já vím, že je to divné... Ale vážně jsem drak! I když nemám křídla a nechrlím oheň a jsem malý! Moji rodiče jsou ale mooooc velcí, jako ostatní draci! Chceš moje rodiče vidět?" Okamžitě jsem se vylekala a snažila jsem se nějak rozumně odmítnout.
"Ne, nerada bych je... Rozptylovala. Předpokládám, že sem lidi často nezavítají, že?"
"Ne, moc jich sem nechodí," přikývl malý. "Taky jsi teď hodně daleko od země lidí, teda aspoň tak mi to vyprávěli rodiče...." Zarazila jsem se. Cože? "Jsi teď v naší zemi, v zemi draků. Najdeš tady prý skoro všechno jako u vás.... jen tu nejste vy, ale my." Zdál se dost ochotný mi o zdejším světě trochu povyprávět. Nad jeho pravdomluvností jsem se pousmála. Alespoň někdo další, kdo nedokáže lhát. "Jak ses tu vlastně vzala?"
"Jak jsem se tu vzala?" zopakovala jsem jeho otázku nahlas. "Složila jsem pečetě na Kuchiyose no Jutsu a poslalo mě to sem. To asi znamená, že bych tady měla najít svoje spojence..."
"Jo," kývl dráček. "Rodiče mi o tom už taky něco říkali. Prý když se sem dostane člověk, vybere si draka nebo draky, se kterými by chtěl být kamarád." Nad užitím jeho slova jsem se pousmála. Kamarád. Jak nevinně toto slovo znělo. Pak to vypadalo, jako by jej něco napadlo, napřímil se totiž. "Ty už jsi nějaké kamarády našla?"
"Ne, ještě ne... Teprve před chvílí jsem se tu objevila," odpověděla jsem ihned. Chvíli jsem ho sledovala, připadal mi nehorázně roztomilý. Sice jsem netykavka, ale měla jsem slabost pro roztomilá chlupatá zvířátka. Chtěla jsem se s ním jednoduše pomazlit.
"Můžu být tvojím kamarádem já?" Ta otázka mě trošku zaskočila. Někdo by se se mnou chtěl kamarádit dobrovolně? To se jen tak nevidí. Zjevně jsem mu připadala sympatická. Přikývla jsem. "No jo, jenže já nevím, jak se to dělá!" Jejda, já to také nevím! Jak se sepisuje smlouva na Kuchiyose? Když jsem vytáhla z kapsy prázdný svitek určený původně pro kreslení, něco mě napadlo. Co kdybychom se podepsali... krví! Aby to mělo ten správný efekt. Třeba to bude fungovat.
"Hele, zkus se kousnout do tlapky a rozetři si co nejvíc krve po spodní části. Pak ji přitiskni na svitek, uvidíme, co to udělá..." Nejprve jsem se svými ostrými špičáky kousla já a udělala jsem svůj otisk. Tím jsem dala najevo, že s nimi mám smlouvu já. Když pak udělal to samé i on, začala jsem doufat, ať to vyjde. Dráček se na mě usmál. Až v ten moment jsem si uvědomila, že neznáme navzájem svá jména. "Jak se vlastně jmenuješ? Já jsem Killunia Nekotatsu."
"Já jsem Maki," představil se drak. Tak tedy Maki. Hezké jméno. Třeba mi bude dobrým kamarádem. Když náhle strnul, jako by něco slyšel, trošku jsem zazmatkovala. Vzápětí mě však uklidnil. "Rodiče mě už volají... Musím jít. Doufám, že se ještě uvidíme, vypadáš totiž jako moc hodný člověk!" Trošku mě to zarazilo. Já a hodný člověk? No, možná ano, v tom se nehodlám soudit. Je ale docela možné, že nějak viděl přítomnost Killuniho ve mně, díky čemuž usoudil, že nemůžu být zlá, protože neumím lhát a patřím na neutrální stranu - na stranu rovnováhy. Ale vážně nevím...
Nastal čas jít dál. Všimla jsem si velikosti tlapy a usoudila jsem, že zabírá až příliš mnoho místa, vlastně by zbylo místo už jen na část pařátu nějakého velkého draka. To znamená, že budu nejspíš schopna přivolat jen dva. No, alespoň něco. Začala jsem se toulat prázdným světem draků. Když jsem se lesem pohybovala tiše, mohla jsem krátce postřehnout nějaké srny.
Tak tím se asi ti masožraví živí... Mají tu normální zvířata jako my... Tedy skoro. Ta jejich zvířata byla poněkud... větší. To asi proto, aby naplnila jejich velké žaludky. Toulala jsem se sama lesy, připadala jsem si velice osamělá. Killuni mlčel, zřejmě neměl náladu se mnou mluvit. Možná i trochu na Makiho žárlil.
Další den (přespala jsem pod jedním stromem) jsem pokračovala v hledání. Bylo zvláštní, že jsem za celou dobu nepotkala jediného draka, jako by se mi všichni vyhýbali. Nelíbilo se mi to. Že by se mě bála i tak mocná stvoření, jakými draci zcela jistě jsou? No to snad ne! Další den strávený touláním. Tentokrát se mi k přespání podařilo najít nějakou jeskyni. Sice působila dosti temně, já se však tmy nebála, tudíž mi to bylo jedno. Směle jsem do přírodního úkrytu zamířila. Už jsem se chystala ke spánku, když vtom jsem uslyšela nepříjemné zavrčení. Zvedla jsem se a rozhlédla jsem se kolem. Zářivé rudé oči, stejné jako Killuniho, mě opravdu vyděsily. Zbělala jsem snad tak, jak to nešlo. Má kůže ztratila všechny zbytky barvy, jež v sobě měla. Bála jsem se o svůj holý život.
"Co tady pohledává takové otravné stvoření jako ty?" otázal se hlas. Mužský, takový... Poměrně normální, kromě toho, že jej zesilovala ozvěna v jeskyni. Začala jsem se třást.
"O-o-omlouvám s-se," vykoktala jsem ze sebe. Třásla jsem se jako ratlík, jako pejsek čivava. "J-já tu chtěla j-j-jenom přespat..." Ještě snad nikdy se můj hlas takhle netřásl. Tmavou jeskyní se ozval smích. Co ho tak pobavilo? Odvážila jsem si rozsvítil malou ohnivou kuličkou. Vypadalo to, že to draka zaskočilo. Mohla jsem pohlédnout do jeho tváře. Zdá se, že nejen tma jeskyně, i jeho šupiny jsou černé!
"Ále, uživatelka ohně...." Působil dost zaujatě. "A vyvolala jsi ho poměrně rychle... Řekni mi, co jsi zač?" Nemohla jsem mu lhát, kvůli Killunimu to nešlo. Takže jsem zůstala zticha. To draka zřejmě naštvalo. "Říkám ti, ať mi prozradíš, co jsi zač!" zařval a svým drápem se přiblížil k mé hrudi. V jeho očích byla zuřivost. Cukla jsem sebou a okamžitě jsem se mu uklonila.
"Killunia Nekotatsu," oddrmolila jsem své jméno. Drak jen zamručel.
"Killunia... Nemá to nic společného s Killunim, že?" Potají jsem se v úklonu ušklíbla. Ne, nemá, prolétlo mi hlavou okamžitě sarkasticky. Měla jsem takovou chuť mu to vpálit přímo do jeho tmavé tváře, nedovolila jsem si to však. Pořád jsem se dost třásla. Neměla bych proti němu sebemenší šanci, okamžitě by mě zabil.
"Mám v sobě Killuniho," řekla jsem už o něco sebevědoměji. Drak se zarazil. Zjevně nečekal, že tomu tak bude. Zdá se, že draci o těch pěti vědí dost. Najednou jsem se cítila jistější. "Lidé mě za to považují za stvůru, nebo za pouhou zbraň. Nejsem pro ně člověk. A tak jsem díky tomu zůstala sama..." Když jsem vzhlédla, všimla jsem si drakova soucitného výrazu. Trošku mě to překvapilo. Nejprve se zdál tak nebezpečný, náhle vypadá, že si se mnou rozumí.
"Sama... To jsem já taky..." přiznal drak. V jeho prázdných rudých očích jsem mohla vidět lehký náznak smutku. Celý život zřejmě strávil sám, tady v té temné jeskyni. Bez přátel, bez partnerky. "Všechny od sebe jen odháním..." Díky tomu, že nemůže lhát, začal odhalovat svou jemnější stránku. Tu kterou zjevně skrýval pod tvrdou slupkou. Jako já. Všimla jsem si obrovské slzy, která spadla na zem a roztříštila se na miliony kousíčků slané vody. Zalila mě vlna lítosti. Nikdy jsem neviděla draka plakat.
"Proč jsi tak smutný?" otázala jsem se skoro dětským hlasem. Toho jsem si všimla až poté, co jsem to uslyšela vyjít ze svých úst.
"Vždy jsem pro všechny jen krutý a zrádný tvor. Vždy jsem děsil i malá dráčata, s nimiž jsem si chtěl hrát. Celý život jsem strávil sám..."
"Ale víš ty co?" Zvedl hlavu a podíval se na mě. "Nikdy nikdo není sám..." řekla jsem. Vlastně jsem jen zopakovala větu, kterou mi Killuni v hlavě často opakoval, když jsem si myslela, že jsem na tomhle světě zůstala už opravdu sama. "Já mám Killuniho a svou mladší sestřičku... Ty... můžeš mít také někoho." Nechtěla jsem mu přímo navrhovat, aby se stal mým spojencem. To nepřicházelo v úvahu. Pořád mi z něj běhal mráz po zádech.
"Možná bych mohl mít tebe..." Strnula jsem překvapením. On sám mi navrhl své spojenectví? "Aby ses cítila ještě méně sama..." Tak takhle přemýšlejícího draka jsem snad v životě neviděla. Nečekala jsem to. Pohlédla jsem mu do očí. Všimla jsem si záblesku naděje. Nechtěla jsem mu říct ne.
"Dobrá," přikývla jsem. "Staneš se tedy mým spojencem?" Po hlavě mi stekla anime kapka. Znělo to jako nabídka k sňatku. Jak... trapné.
"Samozřejmě, Killunio Nekotatsu," kývl drak. Netušila jsem, že shánění spojenců bude tak snadné. Roztáhla jsem svůj svitek až na konec a nechala jsem jej, aby přidal svůj otisk. V ten moment jsem měla dva dračí přátele. Když byla práce hotová, chystal se mě poslat zpět do světa lidí, když vtom zřejmě ucítil nějakou jinou auru. Vyšel ven, já ho následovala. Nad námi létal nějaký rudý drak. Ten černý okamžitě vzlétl a pustil se s ním do boje. Tam jsem si uvědomila, jak krutým a nelítostným bojovníkem on je. Ke mně mohl být milý, laskavý, vlastně úplně jiný. Ale k ostatním je pořád stejně chladný.
Třeba jsem ho nějak oslnila. Třeba mám k drakům nějaké zvláštní pouto, které mi umožňuje spřátelit se s těmito stvořeními. Možná jsem se nějak přiblížila k jeho duši, prorazila jsem jeho silné hradby a zábrany kolem srdce. Stejné, jaké mám já kolem toho svého. Možná mi dokáže vidět do duše - třeba si všiml, že jsme si podobní. Nevím.
S úžasem jsem sledovala souboj dvou draků. Jak se točili ve vzduchu, jak na sebe chrlili plameny, jak se kousali a drápali. Na první pohled to působilo spíše jako tanec. Tak elegantní to bylo. Brzy to však skončilo. Ten rudý drak to zjevně vzdal, odletěl pryč. Ten černý teď sletěl ke mně dolů. Měl několik nehezkých ran od pařátů toho druhého. Podíval se na mě, pak složil nějaké pečetě a otevřel teleport.
"Kam to chceš, Killunio?" zněla jeho otázka.
"Na cvičiště do Otogakure no Sato," odpověděla jsem. Jako by mohl vybrat, kde se teleport na druhé straně ukáže. Přikývl a vskutku, za pár vteřin bylo možné vidět na druhé straně arénu cvičiště Oto. Poděkovala jsem a zamířila jsem zpět domů. Ještě mě však na chvíli svým silným pařátem zastavil.
"A mimochodem, jmenuji se Sarthas," představil se mi konečně.
"Krásné jméno," poznamenala jsem. Pak už mě nechal jít zase domů, tam, kam patřím.


Jako genin dokázala vždy přivolat pouze toho maličkého, avšak ani to neznamenalo, že by na Sarthase úplně zapomněla. Díky schopnosti draků tvořit teleporty si několikrát oklikou přivolala svého černého draka. A právě on jí nejednou zachránil život. Snad jen můžeme doufat, že v této činnosti nepřestane.
Následovala návštěva rodné vesnice. Killunia si totiž chtěla vyzkoušet trošku cestovat po světě - snad proto, že si jí v Oto nikdo nevšímal. Zažila tam docela dost zvláštních situacích - setkala se tam s Hokagem Assasinem Senju, s jeho synem, nehorázně se tam opila, navštívila hrob svých mrtvých rodičů... Dodnes neví, jak se má cítit, když si na tohle všechno vzpomene. Ale jedno ví jistě - určitě se jednalo o zajímavých pár dní... V té době začínala pomalu přemýšlet o tom, že by se tam snad i vrátila. A tuto myšlenku nedostala poprvé ani naposledy...
Přišlo několik poměrně nezajímavých úkolů v Oto. Ačkoliv získala dračí spojence a začala se zlepšovat, pořád si připadala jako nehorázný odpad. Následoval i pokus o vraždu ze strany obyvatel vesnice. A v tu chvíli se v ní něco zlomilo. V ten moment jí došlo, že přesně sem nepatří. Lidé ji nemají rádi, snad žádný z nich. Nejlépe se cítila po boku bývalé Otokage Reiny Kany. Ano, přesně tak - nejlépe se cítila s mrtvou osobou. Něco rozhodně nebylo v pořádku.
Ve finále, které přišlo po zpackané misi v Kumo, se rozhodla, že chce odejít. Madara Uchiha, tehdejší Otokage, jí trošku upravil vpomínky (i když pro ni samotnou to bylo naprosto neškodné) a následně ji i její sestru propustil ze svých služeb. Obě dvě se tedy mohly vydat tam, odkud kdysi vyšly - do Konohagakure no Sato.


Kapitola IV. - Mama, I'm Coming Home, part I
S menšími pochybnostmi ze strany Hokageho byla nakonec přijata zpět do své rodné vesnice. A přestože to takhle vlastně asi chtěla, najednou si připadala v této vesnici hrozně cizí. Nikoho tu neznala, byla neschopný genin, který si nedokázal najít tým na to, aby vůbec mohl jít na chuuninské zkoušky. Nic nedokázala, takže nemohla být povýšena ani v době války, která probíhala.
Její deprese pokračovala i tady. Opět se snažila trochu zvednout, avšak opět ji život srazil na kolena, jak to nechtěla. Pokoušela se chodit na mise a tvářit se před lidmi normálně, jenže jak se ona dokáže přetvařovat? Prakticky vůbec. Taky zjistila, že naprosto nezvládá svou dračí stránku. Ještě než půjde na Chuuninské zkoušky, musí ovládat i svou zvířecí stránku, když už se s ní chce před lidmi ukazovat. Létat příliš dlouho nezvládá, ačkoliv ovládla křídla asi dříve, nežli měla, a její levá ruka ničila úplně vše, na co sáhla - její síla nebyla ovladatelná. Killuniu tedy něco napadlo - její tělo má sílu draka. A přesně proto by bylo nejlepší, kdyby odešla alespoň na nějaký čas do dračího světa, kde by ji tito tvorové naučili všechno ovládat, jak by měla.
Jednoho dne tedy přivolala svého dráčka a poprosila ho, jestli by ji jednoduše nevzal s sebou do své země. Chudák asi neměl příliš na výběr. Své mladší sestře Ayame slíbila, že ji bude občas navštěvovat, aby neztratila přehled o dění v lidském světě.
A pak zmizela v Makiho portálu.


Kapitola V. - Dračí trénink a Chuuninské zkoušky
Zdálo se to být jednoduché. Killunia se objevila u Sarthasovy jeskyně - na místě, kde se poprvé setkali. Skoro ani nemohla uvěřit tomu, že od té doby uběhl již rok. Ještě neuvěřitelnější byl fakt, že těch let uběhne ještě velká spousta, pokud se nic nestane. S lehkým úsměvem na tváři se vydala přivítat svého velkého společníka. Ten maličký zůstal venku a čekal, co bude.
Chvíli to trvalo, než vyšli ven. Maki se začínal docela nudit a skoro i odešel domů, avšak nakonec se přeci jen dočkal. Všichni tři společně se pak domluvil, jak budou probíhat následující měsíce. Malý dráček vlastně k ničemu nebude, ale určitě ho nebudou vyhánět, když je přijde navštívit. Navíc pořád funguje jako spojení s lidským světem, protože Killunia Sarthase přivolat nedokáže.
"Takže čím chceš začít?" zeptal se mladé kunoichi černý drak. "Chceš potrénovat let, nebo se chceš spíš dřív naučit ovládat sílu své ruky?"
"Ta ruka by byla fajn..." zamumlala si pro sebe blondýna. No a jak řekla, tak se také stalo. První tedy začal trénink nalezení rovnováhy mezi svou dračí a lidskou částí.  Jedině tak totiž pak může člověk ovládat sílu svého dotyku.
Najít rovnováhu je obtížné. Je to náročné a vyžaduje to trpělivost, protože nejednou člověk selže. A Killunia také selhávala - několikrát a dost krutě. Mnohokrát propadávala frustraci a vzteku, který si pak následně vybíjela všude okolo místa, kde dočasně bydlela. Přemýšlela nad tím, že to nezvládne a že se takhle nemůže vrátit mezi lidi. Trpěla hladem, žízní i vyčerpáním, dokud ji Sarthas nezastavil. A černý drak si zoufal. Netěšil jej špatný stav jeho kamarádky a spojenkyně. Odmítala dělat cokoliv, dokud nezvládla svou lekci.
Jednoho dne ji jednoduše usadil a nepustil ji ven. Sehnal jí všechno, co by mohla potřebovat, a donutil ji dát si několik dní pauzu. Nepotřebuje všechno zvládnout ihned, to přeci není potřeba. Teoreticky má na všechno celou věčnost. Prakticky to asi není tak jednoduché, ale tohle je vedlejší. Každopádně Killunia nakonec poslechla a nic nedělala, jen se nechala opečovávat svými zvířecími přáteli. Znovu se cítila jako doma a ti dva jí vrazili novou energii do žil. Už zase měla chuť cvičit, avšak nebyla pohlcená zlostí. Ne, její nitro bylo klidné a otevřené celému světu.
Aby se hned nevraceli k práci, co ji tak zničila, rozhodl se Sarthas, že se pustí do tréninku létání. Křídla sice Killunia má, avšak ve vzduchu příliš dlouho nevydrží. To se bude muset zlepšit. Tato část cvičení by měla být příjemnější - pokud tedy pomineme Killuniin strach z velkých výšek. Samozřejmě, že se černý drak nemýlil - Killunia si létání užívala (pokud se nacházela v rozumných mezích) a nevadilo jí, že to musela opakovat několikrát denně, dokud to její křídla vydržela.
Avšak ona nebyla jediná, kdo se učil. I její draci toužili po zlepšení, po učení se nových věcí. Maki si postupně začal uvědomovat svůj smysl ve světě. A Sarthas, tomu se zase zachtělo ovládnout nějaké zajímavé lidské techniky. Samozřejmě, že svým vlastním způsobem, vzhledem k tomu, že draci nejsou přirozeně vybaveni chakrovody jako shinobi. Nakonec si od své spojenkyně osvojil jednu techniku, již se naučila tehdy ještě na návštěvě v Konoze. Nejprve spolu museli najít způsob, jak ji použít pomocí přírodní chakry, no nakonec si cestičku našli. Nakonec se ukázalo, že vlastně přírodní chakru potřebuje černý drak jen k tomu, aby svůj plamen rozdělil na menší ohnivé koule.
Na druhou stranu, Maki poznal, že on na boje nebude. Je dost malý a nemá ani ostré zuby, ani ostré pařáty. Přemýšlel, jak by dokázal své kamarádce pomoci... a pak ho něco napadlo. Vždycky se uměl pohybovat potichu a barvy jeho srsti napovídaly, že by se mohl dokázat skrývat. Co kdyby toto dotáhl k dokonalosti a dokázal se před zraky lidí schovat úplně? Ale... jak...? Přírodní chakra. Chakra okolí. Naučit se s ní pracovat tak, aby ho dokázala zamaskovat. Tajně tohle zkoušel každý den, dokonce se neukázal celé týdny, jen aby se pak mohl pochlubit výsledkem. Věřil, že na něj jak rodiče, tak i Killunia budou hrdí.
"Ani se mi nechce do světa lidí vracet... Vůbec..." povzdechla si naše mladá kunoichi, když jednou zase dokončila část tvrdého tréninku. Černý drak se jen zasmál. "Není to tady pohádka, ale aspoň se mě tu každý nepokouší zabít..." Další dračí smích. Tentokrát však o dost... vyšší. Killunia se ohlédla za sebe, odkud hlas vycházel, ale nemohla nic vidět. Jen stromy. Divné... "Co se to tady děje?" zeptala se Sarthase, ten však pouze zakroutil hlavou. Netušil. Znovu se ozval ten smích, tentokrát tak blízko, až nadskočila leknutím. A o pár vteřin později se z "ničeho" vynořil malý srstnatý drak...
"Jak se vy dva máte?" otázal se naprosto nevinně, avšak v modrých očích mu jiskřilo. Blondýnka se rozesmála.
"U všech bohů, ty blázne jeden mrňavá! Jak se ti tohle povedlo?"
"No... trochu jsem trénoval..." zazněla odpověď. Killunia ho pohladila po hlavě. "Víš, já nechci být jenom společník nebo doručovatel Sarthase v boji, já chci taky pomáhat trošku jinak. A napadlo mě, že bych mohl být tak trochu dračí špeh. Snad ti to nevadí..."
"A proč by mi to mělo vadit? Je to skvělý nápad!" rozesmála se a lehla si. Čím dál víc na ni začal dopadat spánek...


"Hele, Killu, nechceš s námi na Chuuninské zkoušky?"
"Proč? Však máš kompletní tým, ne?"
"No, právě to teď tak nějak nemáme... Haru se zranil a do zkoušek to už nestihne. Ale sensei nás tam poslat chce, když seženeme někoho třetího."
"Tak... proč ne?" A tak se stalo, že se Killunia dostala na Chuuninské zkoušky, ačkoliv vlastně nikdy neměla tým. Měly to být její první zkoušky vůbec. Jak podivné, lézt ve dvaceti letech na první zkoušky... Bude to asi dost trapné se všemi těmi dětmi kolem. Ale nevadí. A abychom nijak nezdržovali, tak se raději rovnou vrhneme na jejich průběh, ne?
První byl tradiční test. Tam si Maki vyzkoušel své maskovací schopnosti, jež nakonec přišly dost vhod. Sice poté musel chtě-nechtě opustit učebnu (a každý se divil, když se dveře samy otevřely a zavřely), ale pomohl předat několik odpovědí. Zbytek Killunia většinou věděla sama, takže s tím problém ani tak nebyl. Projít touhle zkoušou bylo skoro až jednoduché, dalo by se říct. A naštěstí... naštěstí to zvládla jak její mladší sestra, tak i její týmový kolega.
Druhá část byla poněkud složitější. Ayamin týmový kolega Killuniu vůbec neznal, takže se vedení trojice musela ujmout mladší ze sester Nekotatsu. Killunia se rozhodla své draky tady nepoužít, jelikož pak by to bylo nejspíš až příliš snadné. Ale i tak se vlastními silami dostali dál, a to bez větších problémů. Dokázali si poradit se dvěma dalšími týmy.
Následovaly duely. Duely, v nichž Killunia téměř excelovala. Dokázala si poradit i se svým největším nepřítelem - vodou. Ukázala svou dračí podobu (Ryuu no Jutsu) i další techniky své výroby, což docela oslnilo všechny diváky. Obzvlášť fénix byl nádherný na pohled. Dokázala se probojovat až do semifinále, kde však její cesta skončila. Nebyla se svým výkonem spokojená, měla pocit, že znovu selhala... že se nikdy nedostane z pozice genina. Je to její osud, zůstat navěky slabou? Podřadnou ninjou, co nic nedokáže? Chtělo se jí brečet. A pak zvracet z vlastní neschopnosti.
Ale zase si umíte představit, jaké to bylo, když uslyšela své jméno mezi povýšenými. Jo, narostla ji křídla a ona vyletěla. Vysoko. Pak se podívala dolů. A ztuhla. A spadla. Au.


Avšak ani po povýšení se nevrátila zpátky do vesnice. Hokagemu řekla, že musí ještě dokončit rozdělanou práci, že ještě není hotová. A vrátí se, až přijde ta pravá chvíle...




Kapitola VI. - Mama, I'm Coming Home, part II
Tato kapitola začíná Killuniiným návratem z dračí země po dvouletém tréninku svých schopností. Je to nová část jejího života. Z dračího světa nabyla trochy sebevědomí, tak snad jí ho zase lidé nesrazí...



~Vesnice~
Otogakure no Sato Konohagakure no Sato



~Techniky~
(E) Kawarimi no Jutsu
(E) Kakuremino no Jutsu
(E) Nawanuke no Jutsu
(E) Henge no Jutsu
(E) Bunshin no Jutsu
(D) Shunshin no Jutsu
(D) Konoha Senpuu
(C) Kuchiyose no Jutsu
(C) Ryuu no Jutsu
(C) Katon: Onidōrō
(C) Katon: Hi no Nami
(C) Katon: Bubun-tekina Yoroi
(C) Katon: Hōsenka no Jutsu
(B) Katon: Fenikkusu


začala s tím, naučila se herně, naučila se během timeskipu


~Body~ 
Ninjutsu 
Taijutsu 
Genjutsu 
Inteligence 
Strenght 
Speed 
Chakra 
Hand seals  
Alles 
4,5 
3,5 
0,5 
3,5 
2,5 
2,5 


21 


Naposledy upravil Killunia dne Thu Mar 10, 2016 12:38 pm, celkově upraveno 19 krát

Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 21
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Assasin Senju za Mon Jul 15, 2013 11:06 am

POVOLENO

_________________
Techniky:



Body:

Učím se:


Theme FightingSong:



HokageTheme Song:




Ve světě ninjů jsou ti, kdo porušují pravidla a nařízení považováni za odpad, ale ti, co opustí své přátelé jsou horší než to!

Assasin Senju
Hachidaime Hokage *ADMIN
Hachidaime Hokage *ADMIN

Počet příspěvků : 1602
Registrován : 13. 07. 13
Age : 36
Location : České Budějovice

Zobrazit informace o autorovi http://nsgo.forumczech.com/

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Killunia za Tue Nov 10, 2015 5:04 am

I ošklivé káčátko pokračuje.

_________________
"Mluvím nahlas", "Mluvím s Killunim myšlenkami", Myslím si, "Killuni mluví se mnou myšlenkami", "Killuni mluví nahlas"
Techniky:


Body:


Učím se:


Theme songs:



Kuchiyose:

Maki


Sarthas

Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 21
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Killunia za Mon Feb 22, 2016 4:56 pm

Žádat snad o zvýšení ranku snad nemusím, vzhledem k tomu, že k němu mělo dojít herně během timeskipu (genin - chuunin). Nicméně životopis ještě nemám hotový, a to proto, že závisí na technikách mých draků, u nichž se to nějak zaseklo... xD xD

_________________
"Mluvím nahlas", "Mluvím s Killunim myšlenkami", Myslím si, "Killuni mluví se mnou myšlenkami", "Killuni mluví nahlas"
Techniky:


Body:


Učím se:


Theme songs:



Kuchiyose:

Maki


Sarthas

Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 21
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Goku za Tue Feb 23, 2016 5:46 pm

čo sa presnejšie zaseklo na tých technikách ? Very Happy

_________________

Goku
Nukenin (A-rank) *ADMIN
Nukenin (A-rank) *ADMIN

Počet příspěvků : 777
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Killunia za Tue Feb 23, 2016 8:19 pm

Zaseklo se to u schvalování. xD Přidala jsem svým drakům dvě techniky (teda... každému jednu), ale než se k tomu někdo dostal, tak admini přestali mít čas. Very Happy S tou jednou by nemusel být ani takový problém (naučil se ji od mé postavy), ale u mého prcka je vlastní technika, kterou bych opravdu ráda nějak dořešila, protože by na tom mohl ten drak v budoucnu stavět.

_________________
"Mluvím nahlas", "Mluvím s Killunim myšlenkami", Myslím si, "Killuni mluví se mnou myšlenkami", "Killuni mluví nahlas"
Techniky:


Body:


Učím se:


Theme songs:



Kuchiyose:

Maki


Sarthas

Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 21
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Goku za Sun Mar 06, 2016 9:29 am

Techniky sú povolené, až sa editne, napíš.

_________________

Goku
Nukenin (A-rank) *ADMIN
Nukenin (A-rank) *ADMIN

Počet příspěvků : 777
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Killunia za Thu Mar 10, 2016 12:37 pm

Hotové. GrimmyKitty Je to trochu kratší, než jsem chtěla, ale jak to dlouho leží nedodělané, tak už ani nevím, co všechno jsem tam původně chtěla. Very Happy

_________________
"Mluvím nahlas", "Mluvím s Killunim myšlenkami", Myslím si, "Killuni mluví se mnou myšlenkami", "Killuni mluví nahlas"
Techniky:


Body:


Učím se:


Theme songs:



Kuchiyose:

Maki


Sarthas

Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 21
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Goku za Thu Mar 10, 2016 12:39 pm

Konoha sa mi rozrastá GrimmyKitty Povolené.

_________________

Goku
Nukenin (A-rank) *ADMIN
Nukenin (A-rank) *ADMIN

Počet příspěvků : 777
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Killunia Nekotatsu [CHUUNIN]

Příspěvek pro Sponsored content Today at 3:49 am


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru