Naruto Stories: Go on - Revival
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Tréninkové prostory

+6
Maya Kurimuzon
Rei Casius
Mareo Renjiro
Kirin Yakushi
Shinobi
Killunia
10 posters

Strana 6 z 10 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10  Next

Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Wed Jul 17, 2013 10:19 pm

First topic message reminder :

Tréninkové prostory - Stránka 6 Geonosis_arena

 
Tréninkové prostory ukryté v podzemí, aby je nikdo nemohl narušit. Zde probíhá veškerý trénink všech schopných shinobi z Otogakure no Sato. Kromě volného prostoru a místa na odpočinek se tu nachází také tréninkoví panáci a nějaké jeskynní skrýše pro obohacení bojového tréninku.
Aréna byla kdysi plně krytá, dnes připomíná spíše koloseum zapuštěné do země díky velkému otvoru v oblasti střechy.


Naposledy upravil Killunia dne Tue Jul 29, 2014 9:50 pm, celkově upraveno 2 krát
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down


Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Tue Jul 08, 2014 7:33 am

Vykoukla jsem zpoza rohu. Kde jinde hledat senseie než na cvičišti. Podvědomá hloupost žáků. V první chvíli jsem nevěděla, jak bych se měla cítit. Po tolika popáleninách z útoku na Kumogakure, které mě vlastně nakonec zachránily před výslechy a odhalením a pomohly mi utéct, jsem si ještě připadala zvláštním způsobem otupělá. Nemohla jsem najít svůj způsob uvažování, všechno se ve mě pletlo, myšlenky přeskakovaly jedna druhou a neudržely se na místě. Nejdřív mě kupodivu zasáhlo poznání z ženské stránky věci. Žárlivost. Nikdy jsem u senseie ještě neviděla takový výraz jako když se teď díval na Killuniu. Vypadal, že je jí zcela ohromen. Neznala jsem ji dobře, ale míjela jsem ji už dlouho. Vždy trénovala až do vyčerpání a to já neuměla. Možná mu ji Otokage přidělil jako novou studentku, když já jsem zklamala. Nebo možná dostal na starost i tu druhou? Ale ta nevypadala na Killuniinu nebo moji hodnost, minimálně její technika se tomu ani zdaleka nepřibližovala. Mohl mít ale úplně jiné studenty. Třeba tu teď nejsou. Koneckonců jsem byla pryč tak dlouho! Ani to ale na uzdravení popálenin nestačilo. Pod ukradeným nemocničním pláštěm, který byl díky cestě na mnoha místech rozpáraný a po kterým jsem vlastně neměla vůbec nic, se ještě červenala spálená místa. V lepším případě. V horším byla pokrytá zaschlou krví, jak jsem se snažila se sama ošetřit, abych se dokázala vrátit domů. Nejhorší to asi bylo se vlasy. Jelikož jsem je vlastně vůbec neměla, když jsem utíkala a nechala jsem si je dorůst v jediném okamžiku svou technikou, která umí vlasy prodloužit, tak jsem měla pocit, že mám do hlavy místo nich zabodané jehličky. Tisíce a miliony jehliček. Dalo se to zvládnout, až na to, že jsem jejich bělost měla promelírovanou krví. Když jsem se zase trochu vzpamatovala ze soustředění na bolest, vrátila jsem se k nim pohledem.

Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_n6syndbRhC1sif4cro3_500
Druhý pocit, který mi v hlavě zanechal podstatnější stopu, byla moje vlastní bezcennost. Nechala jsem se zajmout. Nechala jsem se zranit bez boje. Utekla jsem z mise, aniž bych věděla, jak je na tom svět. Dopustila jsem, abych zůstala naprosto dezinformovaná. A místo abych podala hlášení, běžela jsem sem. Třetí významný pocit mě překvapil snad nejvíc. Stud. Podvědomě jsem si plášť přitáhla blíž k tělu. Stud a vina. Věděla jsem, že si mě už musel všimnout. Možná ne přítomné ženy, ale on určitě. Byl přece jen Jounin. Ale vyjít na světlo jsem si netroufla. Když mě takhle uvidí, stejně už mě nebude chtít za studentku.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Tue Jul 08, 2014 9:59 am

"To víte, ne každý musí být supersilný a superslušný... A ne každý musí u jména nosit vysokou hodnost. Stejně jsou to jenom názvy," opáčila jsem naprosto klidně. Nijak mě to, co řekl, neurazilo. Oni jsou lidé, oni nikdy nepochopí, co je skutečně důležité. Pak, když se naše ruce setkaly, se stalo něco divného. Killuni zavrčel a vzápětí se ten shinobi zarazil.
"Chlapče, chlapče..." uchechtával se drak. Samozřejmě, že jsem jej slyšela já, avšak tentokrát se ozýval i v jeho hlavě. "Vidím, jakou máš schopnost... Velice zajímavá..." Pak něco zamručel. Přestože Killuni nikdy chakru neměl a neovládal, v mém těle mohl cítit její pohyby a podoby. Všiml si, jak se Mareova chakra snaží napodobit tu mou a zapsat si ji do své "paměti". Když jsme uslyšeli další smích, bylo zřejmé, že něco provedl. A já tušila co.
Jakmile by se pokusil přeměnit na mě, nezískal by mou ženskou podobu, nýbrž mužskou. Takže i když svou podobu změní nebude to nikdy má přesná kopie.
Postila jsem jeho ruku a usmála jsem se.
"Taky mě těší, pane. Killunia Nekotatsu, jméno mé. Čl... osoba, která nedokáže lhát," představila jsem se. To s tím nelhaním jsem tam dodala schválně. To aby věděl, proč se nikdy nemůžu držet zpátky, když mluvím. Ale vlastně... proč jsem se nazvala pouze "osobou", proč ne "člověkem"? Copak snad nejsem člověk?
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Tue Jul 08, 2014 5:15 pm

"Kso… to mi ještě chybělo." Pomyslel jsem si, poslouchajíc Killuniho hlas v mé hlavě. Nedalo mi to, a má přetvářka byla fuč. Takhle být potupen od genína. Byl jsem shinobi mnoha tváří, ale má podstata byla všude stejná, ať jsem si už hrál na kohokoli, uvnitř to byl vždy pouze nástroj, který prahnul po čím jak tím největším využití. Po poslední misi se ale hodně změnilo. Nemohl jsem najít opět sám sebe, a tak s ostatními jsem komunikoval s další přetvářkou. Nyní ale zmizela. Na mé tváří se objevil neutrální výraz, který Killunia zahlédla v mé tváři již, když jsme se setkali před Otokageho kanceláří. Tedy jsem ji přiváděl do depresí. Nic neříkajíc, jsem ji probodával pohledem. Totéž nastalo nyní, alespoň do doby, kdy jsem si něčeho nevšiml. Ten pocit, ta chakra. "Že by přece jenom nezklamala a uspěla tam, kde i Já selhal?" Byl jsem mile překvapen. Podařilo se mi sice v Kumogakure no sato dostat nějaké Ty informace, ale nestály ani za zlámanou grešli, to jsem si alespoň myslel. Proto jsem nenavštívil Otokageho. Hanbou bych se před nim propadl do země. Netušil jsem, proč nepřišla blíže. Že by protože se styděla? Ne, nebyl důvod. Navíc takhle se chuníni nechovají. Ovšem mohlo to mít nějaké vážně opodstatnění. "Omluvte mě prosím." Promluvil jsem vážným tonem, a pak se od nich posunul trochu dál.
Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_myujtktPD01t075o7o1_500
Blíže ke Kirin. Opět jsem nasadil další přetvářku. S úsměvem na tváří jsem Kirin zamával. Viděl jsem ji rád, a tak trochu jsem se o ní před chvíli ještě bál. Nebylo to ale nic, čím bych se chlubil. Nástroj nemůže mít pocity.
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Tue Jul 08, 2014 5:39 pm

Měnil tváře jako masky. A přitom na tónu hlasu by to člověk nepoznal. I když pravda, slyšela jsem ho jen z dálky. Trochu jsem zakolísala a pevněji jsem se chytila rohu zdi, za kterým jsem se schovávala. Bylo by nepříjemné teď spadnout, když jsem se na nohou udržela bez větších problémů celou cestu. Bohužel jsem neměla bezchybnou kondici ani před nehodou a teď to bylo ještě horší, proto jsem si dělala pravidelné přestávky. Teď už jsem byla na nohou dlouho. Ani jsem si to neuvědomovala. Byla jsem jako zkamenělá. Přemýšlela jsem, co bych měla udělat. Příčilo se mi, že by mě takhle měly vidět prakticky neznámé ženy. Dokonce se mi i příčilo, že by mě takhle měl vidět sensei. Něco uvnitř mi napovídalo, že by to tak ale mělo být. Nezáleží na těle ani na jeho stavu, jsem kunoichi a mám podat hlášení. A opak nic neomlouvá. Bojovala jsem s tím pocitem. Tentokrát jsem ho splnit nechtěla, jako kdyby mě zranění zlomilo na dvě poloviny a ty se nemohly shodnout, nemohly vykonat jednoduchý příkaz. Nakonec jsem se přemohla a vyšla blíž.

Měla jsem trochu nejistý krok, zastavila jsem se až kousek před senseiem. Kdyby to byl kdokoli jiný, koho bych znala, padla bych mu kolem krku. A možná bych plakala. Ale tohle byl můj tichý, milý sensei. Mistr převleků. To by byla jistě pěkná přezdívka. Byla jsem si jistá, že by to neocenil. Místo pozdravu nebo obětí jsem se tedy uklonila. Rozpuštěné vlasy mi sklouzly ze zad podél ramen a odhalily  spálený krk. Rudá kůže se táhla až pod vlasy, což bylo skutečně podivné, protože s takovou spáleninou bych neměla mít vlasy žádné. Narovnala jsem se. Dalo mi to zabrat. I každá složitější myšlenka byla těžká.
"Selhala jsem."
Po téhle větě byly i jednoduché myšlenky těžké. Natož slova. Stála jsem ale hrdě. Podvědomě jsem ztuhla v naprosto bezchybném postoji. Bylo jasné, že pod pláštěm nic nemám, už díky mnohdy zarudlé před časem spálené kůži, která díky mnoha trhlinám vykukovala na více místech, než by měla. Už jsem se o to nestarala. Musela bych se začít omlouvat za vše od toho, co se stalo až po to, jak vypadám. A na to jsem neměla sílu. Prohrábla jsem si prsty vlasy, odhrnula jsem si je z čela. Cizí brýle na nose mi příliš neseděli. Další věc, kterou jsem ukradla cestou, abych alespoň trochu viděla a zachovala si trochu důstojnosti. Zadívala jsem se na prsty, na kterých mi uvízla krev. Ani jsem si toho nevšimla. Mohla jsem se uzdravit, uměla jsem perfektní techniku. Neměla bych za chvíli ani škrábanec. Jenže já neměla chakru. Vyčerpala jsem svůj limit na bolestivý růst vlasů technikou, u které to ani nebylo primárním cílem. A zbytek šel na cestu a na jednoduché techniky, které mi pomohly ukrást si po cestě vše, co jsem potřebovala, abych dorazila domů. Skoro jsem měla chuť se začít hystericky smát. Jestlipak by mi slušely melíry barvy krve?
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Tue Jul 08, 2014 6:20 pm

"Kirin… my všichni jsme selhali." Pomyslel jsem si, pozorujíc její vzhled. Vypadala, že se nadřela. Za to Já? Odešel jsem s Reinou, která pro Nás byla poslána jako Náš osvoboditel do vesnice. Nijak nepodřený a nezašpiněný. Ani zpotit jsem se nezpotil. Neměl jsem však na vybranou, měl jsem rozkazy se stáhnout. Rozkazy jsou rozkazy. Plní se, i když se Nám příčí. Usmál jsem se na Kirin, neměl jsem slov. Byl jsem zahanben již po druhé v tomto dni. Prvně Killuniu a nyní svou vlastní studentkou. Na Kirin jsem byl na rozdíl od Killuni pyšný. Možná, že to, co Killunia řekla je pravda, hodnost nic neznamená, ale pro Mě a věděl jsem, že i pro ní je služba vesnici vším, s vyšší hodností by dokázala lépe sloužit vesnicí.
Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_mygpbl0WI51sz6ovho4_500
"Kirin Yakushi… je mi ctí, že Tě můžu doporučit Otokagemu-sama. Vsadím se, že hodností jounín se dočkáš, co nevidět." Možná, že Kirin selhala. Mise však často jsou o něčem jiném. Někdy se pouštíme do předem podělaných misí, ale i tak se do nich pustíme. Chceme je splnit s plným odhodláním, navzdory faktu, že už předem tušíme, že jsme neuspěli. Toto z Nás činí nástroje. Použitelné i v předem prohraném boji. Kirin byla výborný nástroj. Bylo na mě vidět, že jsem na ní hrdý, tímto jsem zakrýval fakt, že o to víc jsem zklamán sebou. Trápilo mě to, a ani rozhovor s Mizuki, Killuniou a ani s mou drahou studetkou mi nijak nepomáhal.
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Tue Jul 08, 2014 6:43 pm

Sklopila jsem pohled k zemi. My všichni jsme selhali. Takže ani on nic nezjistil. Možná jsem měla být prozíravější. Měla jsem zůstat s ním, najít ho, krýt, pomáhat mu. Být jeho pravou rukou, studentkou v pravém slova smyslu. Ale copak jsem se od něj mohla učit, když jsem byla daleko? A když jsem byla tak hloupá, že mi fakt, že je Rei ve vesnici došel až potom, co mi zmizel z očí? Kdybych ho zadržela, možná bychom měli alespoň jednu malou informaci, což je víc než nic. A pak řekl něco, co jsem nečekala.

Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_n1auvxMOAX1ssraoyo1_500
Nechápala jsem, co mi vlastně říká?
Ale já... on...
Srdce mi zběsile bušilo a já se znovu dostala do situace, kdy jsem nevěděla, co udělat.
"To není mým přáním," odhodlala jsem se po chvíli, kdy jsem se vzpamatovala. "Vlastně bych měla říct, že to není přáním mé vesnice."
Tentokrát jsem k němu zvedla sice vyděšený, ale pevný pohled.
"Byl jste mým senseiem po jedinou misi, která navíc skončila neúspěchem. Nestihl jste mě naučit všechno. Pokud bych se stala Jouninem, byla by tu šance, že dostanu vlastní žáky a dokud nebudu znát vše, co mi můžete dát, nebudu toho hodna. Stále mi chybí znalosti a schopnost ochránit výsledek mise a s trochou štěstí i spolubojovníky..."
Svoje slova jsem nechala vyznít do prázdna. Ani jsem netušila, kde se to ve mě vzalo. S lidmi, které jsem měla ráda, jsem mluvila dlouze. Dlouhé věty a složitá souvětí, filozofické úvahy. Pomáhalo mi to vyjádřit to, co jsem měla na srdci. I když i mě samotnou to občas zmátlo víc než jednoduchá věta.
"Chtěla bych... Pokud bych měla právo volby, prosila bych vás..." nadechla jsem se k pokračování. "...Abyste mi dal ještě jednu šanci prokázat schopnosti při misi a trénovat nové techniky pod vaším vedením."
Srdce se mi zklidnilo. Řekla jsem všechno. Při celém tom mluvení jsem zapomněla na bolest. A teď jsem jen hleděla na něj a nevěděla, čemu mám věřit. Možná se zdálo, že je na mě hrdý. Ale na druhou stranu se mým povýšením mohl i jen chtít zbavit obtížného břemene, které ho zbrzdilo při poslední misi. Kdybych něco udělala jinak, možná bychom tu teď takhle nestáli. Mohl si myslet totéž. Mistr převleků. Snad poprvé mě jeho chování znepokojovalo. Stála jsem před ním prakticky nahá, až na ten hloupý, potrhaný plášť, a on mi jen bez sebemenšího zájmu oznámil, že jsme všichni selhali a pak se na mě usmál s tím, že mě povýší. Neuklidňovalo mě to. Stále jsem byla jen malá dívka, která má strach. Měla bych se radovat z toho, že mi navrhl něco, po čem jsem tak toužila. Přání být Jouninem mě dohnalo do jeho učení, to kvůli tomu mě Otokage-sama přidělil jako žáka zkušenějšímu shinobimu. A když jsem se toho přání prakticky vzdala jako někdo, kdo pro svou vesnici není dostatečně dobrý, mělo se mi vyplnit?
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Tue Jul 08, 2014 7:47 pm

Přehnaná sebekritika nebyla nikdy dobrá, ale naštěstí Kirin jí prokazovala do přijatelné míry. Měla pravdu, a proto další důvod ji navrhnout na jounína. Hodnosti nejsou vždy o síle, ale hlavně o zkušenostech. Pod mým velením však byla vážně krátkou dobu, ale to nic neměnilo na mém úsudku. Vyznám se v lidech. Nechtěl jsem ji, ale tlačit do něčeho, co by sama nechtěla, a tak jsem s úsměvem přikývl. "Chápu." Někdo by si mohl pomyslet, že toto bude dál pokračovat smutně, ale po tom, co jsem postřehl v chování Kirin, že mě nejspíš prokoukla v mé přetvářce, jsem zvolil opět jiný styl naší konverzace.
Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_m1bgh9W2LI1qlzi22o1_250
Killunia mě stihla vážně naštvat. Takhle tady dělat úpravy bez Otokageho schválení. Ta díra ve střeše tréninkových prostorů nebyla nijak dobrá. To že tak Killunia učinila pouze z toho důvodu, že zde bylo malinko kouře, který sama udělala, když zapálila celý můj baliček cigaret naráz, bylo nepřijatelné. "Kirin-san. Tamti zpochybňují Otokageho autoritu. Mám pro Tebe důležitý úkol. Dáme jim co proto!" Kirin sice byla ve špatným stavu, ale tohle byl trénink. Neodkladný trénink, kterým jsem si Kirin chtěl ověřit dál. Konec konců chtěl jsem jí pořád doporučit Otokagemu, ale musel jsem se v pár věcech ohledně ní ještě ujistit. "Co se týče Tvého doporučení. Rozhodnul by Otokage, Já bych Tě pouze doporučil. Otokage-sama ví, co dělá, a tak pokud by Tě povýšil, nezpochybňuj jeho rozhodnutí." Pořád jsem hledal sám sebe, ale tento způsob jednání se mi docela zamlouval. Líbil se mi. Že bych opět po nějaké Té době našel sám sebe? Když jsem Kirin říkal množné číslo, měl jsem na mysli i Mizuki. Stála tam tak mrtvolně. Bez života, tohle ji prospěje! Chtěli jsme si přece dát cvičný souboj. Takhle to může brát jako dva na dva. "Kirin-san. Nenechejme ostatní zde ve vesnici si dělat, co chtějí. Prosím, pomůžeš mi jim dát co proto? Zaslouží si lekci."
Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_mdjt3sV3zZ1ryqwhvo1_250
Přidal jsem i nějaký ten pláč, abych přidal víc na přesvědčivosti. Byl jsem muž převleků, to ano, vyznat se ve mně bylo někdy obtížné, o tom není pochyb, ale pořád jsem byl shinobi ze Otogakure no sato! Killunia vytvořením střešního okna obešla předpisy stanovené samotným Otokagem! Tohle je nepřijatelné!
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Tue Jul 08, 2014 8:03 pm

Trochu jsem couvla. Jeho plačící maska se mi vůbec nelíbila. Někomu se to mohlo zdát efektivní, ale na mě víc zabrala jeho slova.
"Můžu mít podmínku?" dovolila jsem si ho přerušit. "Únavu zvládnu, ale bez oblečení bojovat nechci."
Prohlédla jsem si jeho oblečení. (Jelikož nevím, co má postava na sobě, stačí následující slova nahradit čímkoli, co se dá bez větší újmy sundat a půjčit.)
"Chtěla bych si půjčit vaši vestu. Nezničím ji, slibuji."
A pokud ano, určitě bych zaplatila novou. Otokageho autoritu ale nikdo nesmí zpochybňovat. Dokonce i kdybych měla bojovat nahá. Stejně jsou to taky jen ženy a sensei... Sensei bude mít dost práce s vlastním protivníkem. Doufám. Odhodlaně jsem se usmála.

Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_lqvkd1BcD61qc6m7bo1_500
Byla jsem připravená. Pořád mi trochu splývaly myšlenky, ale přesun k pozitivnějšímu tématu a jistá půda pod nohama mi daly prostor normálně uvažovat. Raději bych čelila Killunii. Znala jsem ji. Od druhé jsem nevěděla, co bych měla čekat, každopádně o to větší výzva by to byla. Nehledě na bolest, na zranění a na oblečení, já nesmím prohrát! Neexistuje nyní nic důležitějšího, než dokázat Mareovi, že za něco stojím. Sama sebe jsem překvapila, když jsem ho v duchu oslovila křestním jménem. S tou odhodlaností a sebedůvěrou bych to neměla přehánět. Musím být dobrá jen tak, jak je to vhodné. A to je momentálně jakákoli úroveň, se kterou jednu z nich porazím.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mizuki Netsu Tue Jul 08, 2014 8:09 pm

Všetko, čo sa tu dialo som pozorne pozorovala. Stála som tu, bez vyjadrenia pocitu, jednoducho som tu stála a pozorovala.*Ksoo! ... do akej spoločnosti som sa to dostala ??* Povedal mi môj hlások v mysli. *Tamten mení nálady ako sa mu zachce. Ďalšia osoba si tu rozbije strop ako nič. Pff.. a hentá si tu príde prakticky bez oblečenia so zraneniami.* Prechádzala som si ľudí, ktorých som dnes stretla na tomto mieste. Brala som to s rezervou. Nikoho som ešte dobre nepoznala, a tak som ich radšej ani nesúdila. Naďal som nehybne stála a tentokrát pozerala do toho otvoru v strope. V tom Mareo povedal, že spochybňujem Otokageho autoritu... nemohla som si odpustiť falošný úšklebok a pozrela som naňho. Bol to taký obyčajný pohľad, asi by som normálne odišla a nebojovala, ale tak predtým som hovorila niečo iné a ja som mala v povahe dodržať čo hovorím. Tak som len kývla hlavou.
Mizuki Netsu
Mizuki Netsu
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Tue Jul 08, 2014 8:14 pm

Za tu chvilku se toho událo docela dost. Hlavně Mareo měnil výrazy v obličeji jako na běžícím pásu. Jakmile jsem u něj spatřila ten vražedný výraz, který měl tehdy před kanceláří, měla jsem sto chutí se rozesmát na plné kolo. Nejspíš ho naštvalo, že mu ten jeho malý trik nevyšel. Nejraději bych mu také vpálila do tváře následující větu: Kdo si hraje s ohněm, ten se spálí, ale on nevěděl, co je můj drak zač.
Prakticky žádný současný ninja to nevěděl, krom těch, kterým jsem to řekla.
Pak se jeho pozornost obrátila k bělovlasé dívce stojící opodál. Kirin Yakushi. Několikrát jsem se s ní setkala, působila na mě dost nevinným dojmem. Podle toho, co jsem se o ní doslechla, ovládala lékařská jutsu. Okamžitě mě napadla sobecká myšlenka - třeba by mě mohla vyléčit a já bych nemusela jít do té odporné bílé a páchnoucí budovy jménem nemocnice!
Rychle jsem zakroutila hlavou a posadila jsem se. Ani jsem se neodvažovala odposlouchávat, o čem to ti dva mluví. Předpokládala jsem, že se jedná o rozhovor mezi senseiem a jeho studentkou, tak jsem je nechala být. Do té doby, než se to začalo týkat nějakého souboje. Nejdřív jsem nechápala, oč jde, avšak pak mi došlo, že by to mělo být asi dva na dva. Všechno to jeho "tamti zpochybňují Otokageho autoritu" a "nenechme je dělat, co se jim zlíbí" bylo zjevně mířeno na mě a na mé střešní okno v místní prastaré aréně, která nemá s Otokagem co dělat. Zvedla jsem se a dala jsem ruce v bok.
"Jako nechci být drzá," ozvala jsem se, čímž jsem se již dost drze zachovala, "ale já s nikým bojovat nebudu. Pokud jste si nevšiml, když jste stál u mě a podával mi ruku, tak mám na sobě ne zrovna jenom škrábance. Navíc, spala jsem sotva pár hodin. Jsem tu po náročné misi. Po misi, která měla dokázat Otokagemu-sama, že si zasloužím alespoň malinké zamyšlení nad tím, zda bych možná třeba mohla být povýšena, i když o to stojím jen kvůli ninjovskému světu." Pomalu jsem se začínala nasírat, i když to tak zprvu nevypadalo. Má chakra začala sílit a houstnout, až kolem mě byly vidět záblesky plamínků.
"Klid, nenech se jím rozhodit," tišil mě Killuni. Několikrát jsem se nadechla a vydechla, abych se trochu uklidnila. Levá ruka, pořád ještě... (musím to vážně pořád opakovat? xD) Vrátila se do klidné pozice, prsty jsem nechala pomalu svěsit směrem k písečné zemi.
"Budete mě muset urazit trochu více, abyste mě donutil bojovat proti Vám a Vaší studentce..." prohodila jsem, tentokrát již naprosto klidná, a dokonce s úsměvem na tváři.
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Tue Jul 08, 2014 8:26 pm

"Pomatuj… důležitý je moment překvapení. Ta žirafa je senzibil." Žirafou jsem měl na mysli pochopitelně nejvyšší kunoichi ze dvou zmíněných: Killuni a Mizuki. "Za to ta malá. To ona osobně urazila Otokageho-sama nerespektujíc pravidla, které platí zde na cvičišti." Bylo to vážné prohřešení, které nemůže zůstat jen tak. "První úder je Tvůj." Kirin příliš dobře věděla, že tímto jsem ji dopřál tu čest být první, neposílal jsem ji na Killuniu z žádných jiných důvodů.
Tréninkové prostory - Stránka 6 3360410-8254123554-rock_
Nyní měla Mizuki s Killuniou vážný problém! Dva odhodlaní shinobi, kteří navzdory svým zraněním bojovali na 100%. Byla to sílá vůle, co je, konkrétně Kirin, hnalo vpřed. "O žirafu se neboj. Postarám se o ní." Senzibil byl problém. Znemožňoval nám moment překvapení, ale tímto jsem si příliš nelámal hlavu. Když budeme patřičně rychlí, nestihnou včas zareagovat. Po chvíli si Mizuki mohla všimnout dvou chaker, které k ní a Killuni mířili nebezpečnou rychlostí. Kdo by na ně útočil tady na cvičišti? Kdo by bojoval proti vlastním? Tohle byl Náš moment překvapení! Jakmile jsem se dostal dostatečně blízko, už jsem na Mizuki hodil první kunai s výbušnými lístky a kouřovými bombami. Co se týče Killuni. Neodpovídal jsem jí. Ať už byla poraněná jakkoli! Měla přemýšlet nad svým chováním už dřív. Co ji to popadlo dělat ve střeše okno? Mohlo ji napadnout, že to bude mít vážnější důsledky. Její smýšlení o tom, že střešní okno nemá nic dočinění s Otokageho autoritou bylo směšné! Otokage-sama zde zavedl pravidla. V pravidlech byl jasně zakázány jakýkoli vandalismus. Tohle byl vandalismus! Když bude pršet, bude tady mokro, tak tady alespoň do doby než Killunia začala řádit bylo sucho. Nebylo důležité jak stará tato aréna je, platila v ní jistá pravidla, která se Killunia pokusila obejít!

Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Tue Jul 08, 2014 8:43 pm

V duchu jsem se pousmála, navenek jsem zůstávala vážná. Bylo mi trochu líto, že se rozhodl nevyhovět mému požadavku. Ale to se možná změní, pokud se mi podaří vyhrát. Tomu se říká skutečně silná motivace. Měla jsem málo chakry, to zaprvé. Druhý problém byl, že jsem prakticky neměla žádná útočná Jutsu. Byla jsem průzkumník a lékařský ninja. Tohle bylo trochu mimo kompetenci. Ale od toho jsou tréninky. Ne nadarmo se říká, že když je těžko na cvičišti, bude lehko na bojišti.

Nestáli jsme od Killunii tak daleko. Udělala jsem pečetě na jedinou techniku, kterou jsem teď mohla použít. Katon: Gōkakyū no Jutsu. A to ještě ve chvíli, kdy stál Mareo přede mnou, dívka to tedy neviděla. Koneckonců jsem si sama prošla horšími popáleninami, než by jí mohlo způsobit to, co chystám. Jakmile se rozběhl sensei, rozběhla jsem se i já. A pak už jsem jen přiložila ruku k ústům a foukla. Chtěla jsem Killunii především zahnat do rohu. To byla moje šance. Nebo alespoň zahnat ji blíž ke zdi tak, aby mohla uhýbat jen do stran. A nebo znehybnit na místě, než k ní doběhnu. Velká ohnivá koule letěla trochu výš - tak, aby se musela sehnout nebo uskočit dozadu blíž ke zdi. Pohledem jsem zhodnocovala, jak daleko je od stěny. Jak daleko jsem od vítězství. Pokud by tedy nějakým zázrakem nepředpokládala, že za senseiovými zády jsou právě vytvářeny mé první pečetě, to by možná stihla i uskočit do strany a zkomplikovala by mi situaci. Jak mě instruoval sensei, myslela jsem na moment překvapení.
Jakmile technika vyletěla, dovolila jsem si při běhu i trochu mluvy.
"Myslím, že si v kontextu zranění nemáme, co vyčítat," vydala jsem ze sebe jen něco mezi normální mluvou a výkřikem.
Byla jsem na tom hůř než ona, takže mě uvnitř bodal osten závisti. Ona měla vybavení, já u sebe měla jeden jediný nůž. Ani ne kunai. A i ten vypadal, že se brzy rozpadne, možná ani nedoletí tam, kam budu chtít, pokud ho vůbec použiju.
"Ale pokud si myslíš, že mě nedokážeš porazit, tak by možná Otokage-sama mohl přejít tu díru ve stropě jenom s pár měsíci nucených prací," zaprovokovala jsem ještě a přikrčila jsem se, abych zhodnotila, jaké má ohnivá koule nadělala škody a jestli k ní můžu vystartovat a použít techniku, na kterou jsem spoléhala. "Nebo s degradací!"
Zopakování si akademie a nebo raději rodičovské výuky, především společenské výchovy a lekcí slušného chování, by některým prospělo. Pojem "autorita" by totiž dobrý shinobi měl důvěrně znát, každé písmenko, každý tón. Bez ohledu na okolnosti.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mizuki Netsu Tue Jul 08, 2014 9:05 pm

Pozorne som si vypočula Mareové slová. Mareo ma nazval žirafou? To som bola naozaj tak vysoká, 168 cm.*Ja nie som žirafá! Nyáh!* V tom sa obaja rozbehli. Podľa jeho slov som mala bojovať proti nemu. Okamžite som reagovala na jeho útok, rýchly úskokom. Mohol si všimnúť, že moje reflexy sú na vysokej úrovni. Taktiež to bolo aj s mojou rýchlosťou, od prírody som bola obratná a rýchla, už len kvôli Kekkei Genkai.
Tréninkové prostory - Stránka 6 Nc1ab
Zrazu som sa dala do sedu a začala sa šíriť tá tmavá aura smútku okolo mňa, lebo ja jednoducho nie som žirafa. Začali sa vo mne vynárať zlé pocity. Nikdy mi nikto nepovedal, že som žirafa. Mareo to bude musieť nejak napraviť alebo si to nejako jednoducho vyžehliť. Odmietla som bojovať! Tie jeho clonové bomby ma nezaujímali, vedela som vnímať chakru, a tak som nemusela vidieť a vedela som kdeje. Sama som používala tiché zabíjanie, a tak som v tom nevidela problém. Problém bol, že ma nazval žirafa!
Mizuki Netsu
Mizuki Netsu
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Tue Jul 08, 2014 9:12 pm

Neměla jsem na výběr, boj začal. Mareo si vybral tu silnější, na mě zůstala Kirin, která se chovala jako hloupoučká, naivní loutka v rukách ještě hloupějšího loutkáře. Jakmile tedy jounin zaútočil na svou protivnici, nechala jsem si narůst křídla s ocasem. Poslední dobou jsem je využívala možná až moc často, avšak nebylo se čemu divit. Nikdo je nemohl zničit a přestože byla obalená srstí, nehořela.
Jakmile se dostala bělovlasá dívka ze zákrytu svého senseie, viděla jsem, jak na mě míří ohnivá koule. Letěla dost vysoko, takže by mi na první pohled nezbývalo nic jiného než uskočit do strany, nebo se sehnout. Kdybych neměla křídla. Díky nim jsem se vznesla dostatečně vysoko, aby mě oheň minul, i když jen o pár centimetrů. Jelikož se nejednalo o můj oheň, cítila jsem jeho horko, jak je blízko. Jen kousek... Ne, nohu mám popálenou.
Takže jsem přeci jen byla pomalejší, než jsem si myslela... zamručela jsem v mysli. Nehodlala jsem se nyní zabývat nějakým triviálním zraněním, když jsem ještě stále cítila to z boku, i když jsem jej dávno zaškvařila.
"Snad si nemyslíš, že mě ohněm porazíš..." zamumlala jsem si skoro pro sebe. Nemohla to slyšet. Pak jsem však zvýšila hlas, zněl krutě, nebojácně, chladně. "Nechováš se trochu moc povýšeně?" prohodila jsem směrem k ní. "Myslím, že takové drsňácké kecy by si skutečně mohl dovolit jen jounin, ANBU nebo kage. Ty nejsi ani jedno." Pak jsem si povzdechla. Pomalu jsem ztrácela nervy. "Nechápu, co vás tolik žere na tom, že jsem udělala jednu blbou díru do stropu ještě blbějšího bojiště. Proč bych za něco takového měla být hned degradovaná?"
Lidé jsou tak hloupí. Tak krátkozrací. Tak křehcí a smrtelní...
"Uvědom si, že by ten strop časem spadl, tak jako tak. jestliže jsem jej prorazila tak lehce, muselo s ním být něco v nepořádku, ne?" Přišel další povzdech a já přistála v hledišti. "Nebudu bojovat. Nechce se mi. A taky se mi nelíbí, že se mě snaží urazit někdo, kdo si teď hraje na nevychované malé děcko. Já se nebudu pošťuchovat s někým, kdo nerozumí, co znamená NELHAT a NEPŘETVAŘOVAT SE." Každé písmenko v těch dvou slovech jsem zdůraznila, aby jí to dávalo smysl. "Ale to vy, prolhané nestvůry, nikdy nepochopíte."
Sedla jsem si do tureckého sedu a čekala jsem, jak se to tu vyvine dál.
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Tue Jul 08, 2014 9:50 pm

(Omlouvám se za tak pozdní post, ale blbne mi prohlížeč) Mizuki nejspíš hned odpadla z boje. Pokud čekala, že se ji omluvím, musím ji zklamat. Nyní jsme museli dát lekci Killunii, a tak nebyl čas na nějaké omluvy. Tohle přece znamená být shinobi. Necítit lítost, žádné pocity. Že bych se do toho po tak dlouhé pauze dostával? Že bych konečně byl schopen fungovat jako právoplatný shinobi? Pravděpodobně ano, což mě pouze těšilo, ale jestli tak zrovna jedná shinobi, to jsem netušil. Oslovoval jsem totiž někoho žirafou prvně, takže jsem tímto pouze sbíral zkušenosti a pozoroval reakce druhých. Mizuki se zdála být uražena, ale místo toho, aby se naštvala, jednoduše začala plakat a vyklidila se někde na bok. Trochu mi ji líto bylo, ale nedalo se nic dělat. To jsem si alespoň myslel. Ačkoli Killunia vypadala na ne příliš chytrou shinobi (soudil jsem to po tom, co jsem si vyslechl to vše, co stihla Kirin říct), v jednom měla nejspíš pravdu. Ten strop by spadl sám od sebe, a mohl by tím ještě někoho ohrozit.
Tréninkové prostory - Stránka 6 T_739aceb9b9864b06bdace515f48a44b9
Nelíbilo se mi, že to musím udělat, ale bylo to mou povinností jako Kirininého senseie. "Kirin… máme problém. Ona má pravdu. Ten strop byl starý." Mluvíc jsem se přeměnil do jisté osoby, která ve světě shinobi budila dosti velký respekt, a pak poskládal pečetě. Věděl jsem, že pouhá slova nepostačí. Byli v zápalu boje, byli u vyvrcholení své síly mládí! Něco takového se těžce přerušuje. "Omlouvám se Kirin-san…" Omluvil jsem se pouze Kirin nikoli Killuni, konkrétně za to, že oběma jsem nyní obalil nohy krystalem. Bylo to z jediného důvodu, aby přestali. Pořád jsem ale přemýšlel, jak to Killuni všechno vrátit i s úroky, a nakonec mě něco napadlo!
Tréninkové prostory - Stránka 6 2npqmd
"Víš, možná že máš pravdu, ale v tom případě, jelikož si tu starou stěnu zničila Ty, vybuduješ novou." Předpokládal jsem, že Killunia žádné zázračné techniky na to, jak vytvořit novou střešní stěnu nemá, a tak že se s tímto potrápí. Mrzelo mě to všechno, co si Kirin od Killuni musela vyslechnout, poučovat Kirin o tom, kdo má Killuni co říkat, a kdo ne. Bylo to směšné. Hlavně v genínovském podání.
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mizuki Netsu Tue Jul 08, 2014 10:00 pm

Môj plán mi nevyšiel, celý čas som ho chcela nachytať a sama prekvapiť, len on jednoducho sa šiel venovať Killunii a Kirin. Tak celý môj plán vlastne zlyhal. Postavila som sa a pozrela na Marea, nebol to Mareo, ale niekto iný. Nejaká ženská ovladajúca kryštále. Asi schopnosť Marea sa meniť na osoby a prebrať ich Kekkei Genkai? Alebo to bola jeho druhá Kekkei Genkai? Sama som nevedela, ale Mareo si ma teraz nevšímal, čoho som využila. Shunshinom som sa premiestnila zaňho a podkopla mu nohy. Bol to rýchly útok, samozrejme by mal byť nečakaný, ak si ma nevšímal. Nezaujímalo, čo riešil s Killuniou a Kirin, mali sme predsa rozbehnutý súboj!
Mizuki Netsu
Mizuki Netsu
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 425
Registrován : 03. 07. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Maya Kurimuzon Wed Jul 09, 2014 2:37 am

Chvilku jsem tak poslouchala a sledovala co se děje. Ty kr@vo! Vyhrkhla jsem když jsem slyšela méno Killunia. Ty si ta něžná květinka o které Otokage-Kun říkal že jí mám na starost? Nebyla sem si tím vůbec jistá, ale tak nějak mi to bylo i jedno.
Byla sem v dobré blízkosti, aby mě bylo vidět i slyšet, ale nevzbuzovala jsem předtím pozornost. Bylo to u mě více než zvláštní. Todle je naše budoucí generace. Vykřikla jsem ještě. Bylo to mířeno na to co udělali se stropem. Já sem to říkala. Že ten strop je úplně na ho*no...
Maya Kurimuzon
Maya Kurimuzon
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 21
Registrován : 12. 05. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Wed Jul 09, 2014 8:45 am

Měla ocas a křídla. Mohlo mě to napadnout už dřív, bohužel to moje hlava ještě nějak nedokázala zpracovat a dát si jednu a jednu dohromady. Už jsem ji viděla s křídly probořit strop, ale nedošlo mi, že bych s nimi měla počítat i když na ni posílám techniku. Zamyšleně jsem ji sledovala a poslouchala, co říká. Nechápala jsem, kdy jsem jí lhala nebo kdy jsem se přetvářela. Poháněly mne myšlenky, které jsem nijak nezatajovala a považovala jsem je za nejčistší, jaké student může mít. Posadila se trucovitě na zem. Vypustila jsem z hlavy, co řekla předtím a otočila jsem se na senseie.
"To, že se vzdaly boje znamená, že jsme vyhráli?" nadhodila jsem s menším úsměvem.
Je to jednoduché počítání. Když čtyři bojují a dva skončí na zemi, tak ti dva prohráli a ti, co zůstali na nohou, jsou vítězové boje. To mi dalo méně práce, než jsem předpokládala. A to jsem z prohry měla takový strach! Lidé jako Killunia jsou si ale zjevně sami největšími nepřáteli.

Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_my66w2P9Uc1sk36x3o1_500
V mém postoji mě přesvědčil i sensei. A znovu mě donutil potýkat se se dvěma protichůdnými pocity. Uvědomila jsem si, že mi nyní říká "Kirin-san." To bylo zdvořilé, uctivé... Mohl mi říkat jen jménem, když jsem byla žák. Ani "Kirin-chan" bych mu nezazlívala. Ale on si vybral tohle a já se dmula pýchou. Na druhou stranu ve stejnou chvíli, kdy zabránil v pohybu Killunii v něm zabránil i mě. Hodila jsem po něm uražený pohled a založila ruce na prsou. I když to bylo spíš proto, aby ze mě nespadl můj ukradený doktorský plášť. Pak už jsem jen přikyvovala. Vždyť jsem to říkala před chvílí, je pro nucené práce jako dělaná. Nepovažovala jsem za nutné jí víc odpovídat, řekl všechno důležité. Jenže potom se objevil někdo nový a můj výraz se změnil. Nemohla jsem totiž uvěřit tomu, co slyším.

Tréninkové prostory - Stránka 6 Tumblr_ml087wNTgI1r1mr1po1_500
Ona. Ona řekla... Otokagemu-sama... Otokagemu-sama... Zamrkala jsem a sledovala jsem ji dál. Prohlédla jsem si ji od hlavy až k patě, obzvláště mě zaujala její páska přes oko a fakt, že asi jako jediná zde měla větší prsa než já. Ta páska se mi líbila víc. Nicméně nic z toho nemohlo přerušit to, co řekla.
"Sensei... "
Neměla jsem slova. Nemělo to cenu. Sice bychom se neměli vzdávat, ale oni ani netušili, proč by měli bojovat. Jak se mohli stát shinobimi, když v sobě neměli ani špetku citu pro uznávání autorit? A jak mohli s tímhle přístupem tak dlouho přežít? Otočila jsem pohled k Mareovi. A není něco špatně s námi? Ne. Ne, to určitě ne. Nemohla bych nakráčet k muži, jehož pozici i charakter nekonečně obdivuji, který chrání naši vesnici a naše lidi vlastním životem, nemohla bych k němu přijít a dovolit si mu říkat "Otokage-kun" nebo mu kousek od kanceláři probořit strop tréninkového zařízení. Už ty myšlenky pro mě byly jako kacířství. A ony přitom ani nemrkly. Když jsem skončila se svým prvním týmem, bláznivě zamilovaná do svého prvního senseie, přála jsem si dostat jako učitelku ženu. Tam by byla menší pravděpodobnost, že se bude opakovat situace, do které jsem se dostala. Ale teď jsem si byla jistá, že Otokage-sama zase jednou věděl, co dělá. Možná byl Mareo nemluvný, neprojevoval emoce a nechal mě měsíc v cizí vesnici samotnou, ale byl to člověk, který se o mě jinak uměl postarat, uměl mě naučit to, co mě zajímalo a jasně se už projevilo, že máme podobný charakter. Uznával to, co já a já díky němu dokázala přetvořit své nejasné názory v jasný postoj, za kterým jsem si dokázala stát. Spolkla jsem poslední slova.
"Jsme mezi barbary," vypadlo ze mě to jediné, co bylo v rámci slušnosti a stále se to hodilo pro tuto situaci.
Sensei ale zřejmě neměl moc času mě dále poslouchat, protože mu "žirafa" (nikdo mi neřekl její pravé jméno, takže mi nezbylo než o ní uvažovat titulem, který jí přiřkl Mareo) podkopla nohy. Frustrovaně jsem povzdechla a doufala, že alespoň zruší krystal, ve kterém mě uvěznil.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Takeshi Kenpachi Wed Jul 09, 2014 9:33 am

Takeshi

Došel jsem před cvičiště, otočil se na ANBu, uctivě se jim uklonil a řekl jsem: "Slibuji, že nevyvolám žádný konflikt a mé zbraně zůstanou po celou dobu v pochvách. Děkuji za doprovod."
Muselo je unavovat pořád se za mnou tahat, i když to byla jejich práce. Nechtěl jsem být nezdvořilý.
Vešel jsem na cvičiště a uviděl sebranku několika lidí. To nebylo jako v Kumo, sem tam někdo, všichni flákačka. Tohle cvičiště očividně mělo dost lidí v oblibě.
S klidem jsem si prohlížel tváře všech přítomných a u jedné jsem se zarazil.
Ta dívka...to je ta před branou. Musela utéct při tom útoku na Kumogakure a dostat se až sem. A ostatní ji nejspíš znají. Proč tedy cestovala s někým, kdo byl podle spisů z Amegakure?
Nevěnoval jsem jí dlouhý pohled, měřil jsem si ji stejně jako všechny ostatní.
Zůstal jsem opodál. Ani jsem nevěděl, o čem se baví, prostě jsem tam pomalým krokem obcházel a díval se na cvičné zbraně a panáky, všiml jsem si díry ve stropě a nakonec jsem se postavil kamsi ke stěně a zavřel jsem oči. Vyčkával jsem, až si pro mě Otokage pošle.
Takeshi Kenpachi
Takeshi Kenpachi
Samurai (B-rank)

Počet příspěvků : 241
Registrován : 08. 09. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Wed Jul 09, 2014 9:33 am

Během chvilky mi mé nohy, pohodlně usazené na zemi, zabalil Mareo, přeměněný na Reinu Kanu, do krystalu. Znemožnil mi tím pohyb, který jsem stejně nechtěla žádným způsobem provést. Podívala jsem se na Kirin a její nechápavý výraz, zjevně přišel ihned poté, co jsem vybuchla a vykvákala všechny ty blbosti. Hned jsem se dala do vysvětlování.
"Promiň, že jsem plácala blbosti... ale..." Snažila jsem se přetvářet slova ve své mysli ve smysluplné výrazy, které mi brzy vyjdou z úst. "Ale tím, že neumím lhát, nebo se přetvařovat, na rozdíl od vás třeba nemohu skrýt, že se mi někdo nelíbí. Nebo taky to, že i když bych někdy moc chtěla někam patřit, moc chtěla být jenom obyčejnou loutkou v rukou kagů, v tomto případě Otokageho-sama, ale nikdy to nepůjde. A taky nemůžu nikdy nasadit tu masku, kterou umí nasadit ANBU, tvůj sensei a všichni další chladní ninjové bez výrazných emocí. Tak."
S vysvětlením jsem byla docela spokojená. Jakmile Mareo nabídl, že tu střechu opravím, málem se můj klid roztříštil na miliony kousíčků. Přesto jsem se dokázala udržet v klidu. Všichni mě tu asi považovali za hlupáka. No, mohla bych se ukázat jako hlupák ještě větší, jelikož mě to tu nebaví.
Povzdechla jsem si a ani jsem se nenechala rozhodit tou hlučnou osobou, jež se tu následně ukázala. A taky se ukázala jako má sensei. Vážně, světe? Vážně už to nemůžeš udělat horší?
A mě tu považují za drzou a nevychovanou osobu... Po hlavě mi stekla anime kapka. Levou ruku jsem pomalu přesunula k místu, kde mám srdce. Pokud nebudu zbabělá, udělám to. A tak jsem pomalu zaryla ostré drápy do svého hrudníku, přímo k srdci. Cítila jsem, jak rychle tluče. Bála jsem se snad? Ale žádnou bolest jsem necítila.
"Stačí jedna jediná vteřina a máte ode mě pokoj. Kdo chce, abych zemřela a už dál nikomu a ničemu neškodila, ať zvedne ruku."
Šílená nabídka. Přesto jsem však byla ochotná si život vzít.


//kolikátky má probohy Kirin, když by měla mít Killu menší nebo stejně velká prsa? O.o
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Takeshi Kenpachi Wed Jul 09, 2014 9:39 am

Takeshi

Otevřel jsem oči. Schylovalo se k něčemu zlému. Viděl jsem mladou dívku s...poněkud podivnými tvary těla, jak si zarývá drápy do hrudi a nabízí v šanc svůj život.
Vzpomněl jsem si na toho otravného xenofoba, který udělal totéž a doplatil na to. Tahle dívka už jen svým vzhledem ale budila dojem toho, že je něco víc než jen člověk.
"Pokud se teď zabijete, budou Vás nesnášet do konce života. Jen když budete žít dál, můžete je přesvědčit o tom, jaký jste dobrý a krásný tvor..." řekl jsem a přistoupil k nim.
"Omlouvám se. Takeshi Kenpachi, potulný samuraj. Nechtěl jsem rušit, ale nemohu připustit, aby si kdokoli vzal bezdůvodně život..."
Podíval jsem se Killunii přímo do očí.
"Nedělejte to, prosím..."
Takeshi Kenpachi
Takeshi Kenpachi
Samurai (B-rank)

Počet příspěvků : 241
Registrován : 08. 09. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Maya Kurimuzon Wed Jul 09, 2014 9:50 am

A dáš si k tomu hranolky? Zakřičela jsem na ní.
Je totální p*čovina aby si se zabíjela. Vzpomenula sem si na to co se stalo mě když sem byla ještě mladá a blbá. Kdyby znala učení poraženého ninjy, nestalo by se to.
Maya Kurimuzon
Maya Kurimuzon
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 21
Registrován : 12. 05. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Wed Jul 09, 2014 10:21 am

Tohle se nám trochu vymklo z rukou. Říkala jsem, že jsme obklopení barbary. S jejím vysvětlením jsem byla víceméně spokojená, ale její následné chování mě kapku šokovalo. Opravdu se nechovala jako kunoichi. Pokud ale musela mluvit pravdu, mohla ji říct i jinak. Je to sice na hranici lži, ale lež to není. Je to na hranici přetvářky, ale přitom to k ní má daleko.
"Lež i pravda mají spoustu podob," prohodila jsem tiše. "Můžeš říct, že lžeš, když řekneš pravdu ale ne to, co chce druhý slyšet? Jak bys jinak jako kunoichi prošla třeba nepřátelským výslechem?"
Sledovala jsem její drápy doslova ponořené do těla u vlastního srdce. Tohle se bude léčit dlouho. Pokud vůbec.
"Když nemáš někoho ráda, tak přece není přetvářka si to nechat pro sebe. Když řekneš, že něco, co je žluté, není červené, tak je to taky pravda. Když nechceš říct, že víš, kde je někdo tobě blízký, můžeš jasně říct, že víš, kde není."
Základy vyslýchání. Tohle mě učil můj první sensei. Bolela mě hlava. Možná i první technika byla na můj zesláblý organismus příliš. Tím ale bylo jasné, že z téhle pasti se nedostanu, dokud mě Mareo - nyní v kůži oné ženy, Reiny myslím - nepustí. Chvíli jsem přemýšlela nad jejím jménem. Zapamatovala jsem si ho asi správně, i když jsem ho slyšela jen jednou. Přesměrovat myšlenky zpátky ke Killunii bylo těžké. Přivřela jsem oči, když jsem ucítila tlak na řasách. Přes jedno mi stekl pramínek krve z čela a pokračoval dolů po tváři. Už bych s tím měla něco udělat, ale nejspíš budu potřebovat chakru i na další věci. Nemohla jsem si plýtvání dovolit.
"Není v ničím zájmu, abys umřela."
Mareo zůstával tiše. Pokusila jsem se přemýšlet nad tím, co by řekl on.
"Neměl by kdo opravit ten strop. Odcházet, když máš rozdělanou práci, se k někomu, kdo říká jenom pravdu nehodí. A támhleta Jouninka by neměla koho učit."
A trápit, protože její vyjadřování mi trhalo uši. Ale dá se říct, že to byla dobrá volba. Tahle stoprocentně nelže a o přetvářce se u ní nedá mluvit, takže s Killunií bude sdílet určité důležité hodnoty, které by se ve vztahu senseie a žáka, mají-li tvořit dobrý tým, měly nacházet. Jelikož už teď jsme zbytek zdejších lidí přehlasovali, tak se asi odhlasoval její život. Pokud nezvedne ruku někdo, kdo tu není, což bylo vysoce nepravděpodobné.

Když jsem zahlédla Takeshiho, trhla jsem sebou. Pak jsem si znovu uvědomila, že jsem připoutaná na místě. To nebyl moc dobrý tah. Tenhle člověk mě ještě před měsícem vedl za Raikage a teď se tu ukázal jako potulný samuraj. Samuraj. To vysvětluje jeho výzbroj. Dřív mě to nenapadlo, nikdy jsem samuraje neviděla. Vlastně jsem v tomhle byla trochu barbarem já a měla jsem za to, že už prakticky "vyhynuli." Není divu, svět shinobi je převálcoval na plné čáře.
"A navíc," pokusila jsem se tvářit, že mě ten muž neznervózňuje. "...Který šílenec by se zabil, když by ho někdo zrovna nepřímo nazval dobrým a krásným tvorem?"
Žena asi ne. Muži to občas měli v hlavě pomatené. I když Takeshi byl na ni možná kapku starý a hodností o dost výš. Zase se mi myšlenky stočily někam, kde jsem je nechtěla mít. Ale udržet pozornost bylo těžké, tak těžké! Nehledě na to, že se tu zřejmě lidé sházeli jen aby se podívali, že jsem kromě toho pláště takřka nahá! To nemůže někdo projevit trochu sociálního cítění a půjčit mi alespoň plášť? V téhle situaci to asi bylo hloupé přání. Měla bych se soustředit na to, že tu někdo chce spáchat sebevraždu v přímém přenosu.

// Trojky, možná čtyřky? Very Happy Ideální velikost. Ale pokud má Killu na sobě to, co na avataru, tak to Kirin nemohla dobře odhadnout a mohla se splést.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Wed Jul 09, 2014 11:08 am

A další, a další lidi... Tentokrát pochodující plechovka - samurai. Kdysi dávno jich tu chodilo po světě více, byli něco jako rytíři. Neuměli ovládat žádná jutsu. Povzdechla jsem si a poslouchala jsem tiše Kirin.
"Jak bych prošla nepřátelským výslechem? Musela bych mlčet. Nebo zkusit mluvit polopravdy. Ale ještě jsem se nesetkala s případem, kdy by to takhle prošlo. Proč asi myslíš, že mi můj drak nechce říct, jaké je jméno Otokageho-sama, i když jej on sám ví? Proč myslíš, že radši zůstanu hloupá a neznalá, než abych pak ohrozila všechny kolem sebe..." Věděla jsem, tedy minimálně Killuni věděl, že když budu mluvit tak uhýbavě, jak navrhovala bělovlasá dívenka, akorát se mi to vymstí. Nehodlala jsem jí však nijak oponovat, přestalo mě to bavit. "Když se snažíš zakrýt to, co skutečně cítíš, jedná se o přetvářku. Když si nechám pro sebe, že nikdy nebudu moci sloužit stejně loajálně jako vy, asi by se jednalo o lež, ne? Protože ostatním bych tvrdila něco jiného, než je pravdou. Ale to je jedno. Nech to být..."
Sledovala jsem, jak jí teče po tváři pramen krve. Vypadalo to, nyní už mi to tak skutečně připadalo, že trpěla asi dvacetkrát víc než já na té misi, když se jí teď sama od sebe protrhla kůže. Skoro mě zalila i lítost, kdyby nemluvila tak, jak mluvila, tudíž jsem k ní zaujímala neutrální postoj.
Pak se ozvala to něco, co mělo být mým senseiem. Nehodlala jsem to nazývat člověkem, když to mělo vyjadřování na úrovni městské lůzy. Přikrčila jsem nos. Opravdu by mě mělo tohle učit? To se vážně raději zabiji. Avšak když už se tu objevily tři hlasy o můj život, musela jsem si prsty z hrudi vytáhnout. V černém tílku zanechaly díry, stejně tak i v mém těle. Docela dost silně krvácely, já však necítila žádnou bolest, a tak mě to netrápilo.
Nemohla jsem se zabít. Ne poté, co jsem si uvědomila jednu zásadní věc. Mám tu jednu osobu, která mě miluje.
Airyia. Moje malá sestřička.
"Nedělám to kvůli tomu, že by mě někdo nazýval krásným a dobrým tvorem, nebo že bych chtěla dodělat práci, kterou jsem tu rozdělala. Dělám to kvůli těm, kterým na mně záleží. Zní to sice sobecky, nicméně pravdivě. Asi bych si nikdy neodpustila, ani v jiném světě, kdybych tu nechala svou imouto-chan samotnou." Zamračila jsem se a podívala jsem se na své zakrvácené prsty. Takže na té již zaschlé vrstvě se již nacházela další, čerstvá. tentokrát se jednalo o krev mou.
Zajímalo by mě, jak dlouho bude trvat, než to všechno smyji dolů... Rozhlédla jsem se kolem a ruku jsem svěsila k zemi. Zajímalo by mě, co se tu bude dít dál, když jsem tady zase tak hloupě vyváděla...


//No, Killu-chan má čtyřky a na sobě tílko v ANBU stylu... xD Nevím, jak moc si to může splést. xD Spíš pro mě je to matoucí, když se podívám na tvůj avatar. xD
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Takeshi Kenpachi Wed Jul 09, 2014 11:31 am

Takeshi


I když jsem se opravdu ujistil, že Kirin je skutečně ta slečna z Kumo, nehnul jsem ani brvou. Jako bych ji neznal. Jedna z nejméně oceňovaných, avšak velice cenných vlastností samuraje.
Ta dívka, Killunia, byla ale trochu zmatená.
"Takže i kdyby se zvedly tři hlasy proto, abyste zemřela, neudělal byste to? Byla to tedy jen planá výhružka?
Poradím Vám to, co jsem poradil jednomu mladíkovi. Nikdy nedávejte svůj život v šanc, neboť na světě je spousta hyen, které si ho bez otálení vezmou..."
Podíval jsem se na všechny přítomné a vida, že Kirin je opravdu ve špatném stavu, vzal jsem ji kolem ramen.
"Pojďte, slečno, posaďte se..."
Na chvíli mne přemohl stud, neboť mi až teď došlo, v jakém oblečení tam stojí, pak jsem ale s klidem odepnul zbraně, sundal jsem si kyrys, prošívanici a tu jsem dal slečně.
"Možná je trochu stará, ale zaručeně zahřeje..."
Možná je i trochu těžká, ale bylo to to jediné, co sjem mohl v danou chvíli udělat. Navíc, mně zima nebyla, měl jsem okolo skoro celého těla omotané látkové obvazy.
Když jsem se ujistil, žeje vše v pořádku, obrátil jsem se zpět na Killuniu.
"A teď Vy. Co Vás tak moc vytočilo, že jste se tak bezhlavě chtěla odevzdat spárům smrti?"


//Přestaňte tu řešit prsa, všechna jsou nádherná :-p
Odepíšu cca kolem páté, šesté.
Takeshi Kenpachi
Takeshi Kenpachi
Samurai (B-rank)

Počet příspěvků : 241
Registrován : 08. 09. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 6 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 6 z 10 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10  Next

Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru