Naruto Stories: Go on - Revival
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Tréninkové prostory

+6
Maya Kurimuzon
Rei Casius
Mareo Renjiro
Kirin Yakushi
Shinobi
Killunia
10 posters

Strana 3 z 10 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10  Next

Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Wed Jul 17, 2013 10:19 pm

First topic message reminder :

Tréninkové prostory - Stránka 3 Geonosis_arena

 
Tréninkové prostory ukryté v podzemí, aby je nikdo nemohl narušit. Zde probíhá veškerý trénink všech schopných shinobi z Otogakure no Sato. Kromě volného prostoru a místa na odpočinek se tu nachází také tréninkoví panáci a nějaké jeskynní skrýše pro obohacení bojového tréninku.
Aréna byla kdysi plně krytá, dnes připomíná spíše koloseum zapuštěné do země díky velkému otvoru v oblasti střechy.


Naposledy upravil Killunia dne Tue Jul 29, 2014 9:50 pm, celkově upraveno 2 krát
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down


Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Tue Feb 18, 2014 11:19 am

Byla jsem připravená trénovat. Postavila jsem se, připravila si pečetě a zhluboka jsem se nadechla a vyfoukla vzduch.
Ehe?
Rozhlédla jsem se, ujistila, že tu nikdo není a uklidněná faktem, že toto selhání nikdo neviděl, pokračovala. Tentokrát správně.
Připravila jsem pečetě.
"Katon: Gōkakyū no Jutsu!"
Povedlo se. Skoro. Místo jedné velké jsem ale vytvořila jednu malinkatou ohnivou kouli, která opodál zapálila jeden list. Shořel a popel z něj spadal na zem.
Dostala jsem tik do oka. Začínala jsem být zoufalá. Potřebovala jsem to dokázat. Jinak mě člověk, kterého jsem začala mít ráda, nebude mít rád. A to bylo pro mě moc důležité. Zaťala jsem pěsti a zase jsem je uvolnila, abych se pustila do tréniniku. Znovu a znovu, dokud se mi to nepovedlo.

"Katon: Gōkakyū no Jutsu!"
Po úspěšném vytvoření techniky jsem klesla na zem, lehla si do trávy a spokojeně oddychovala. Bolelo mě všechno. Od úst, ve kterých jako kdybych měla stále oheň až po prsty, ve kterých jsem cítila mírné mravenčení po neustálém skládání pečetí.
Zvládla jsem to.
Ta myšlenka byla velmi příjemná.
Zvládla jsem to a ta impozantní žena mě za to určitě pochválí!
Neviděla jsem před sebou žádný jiný cíl. Jakmile se vydýchám, půjdu zase za ní.

//Přesun


Naposledy upravil Kirin Yakushi dne Mon Apr 07, 2014 9:33 pm, celkově upraveno 1 krát
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Killunia Wed Feb 26, 2014 7:01 pm

Katon: Bubun-tekina Yoroi - učení techniky






Dorazila jsem na prázdné cvičiště. Všichni ti důležitější někam zmizeli, já netušila kam, ale ani mě to nezajímalo. Více mě zajímala technika, kterou jsem měla v hlavě. Snažila jsem se totiž najít co nejvíce způsobů, jak se ohněm bránit. Tento živel byl totiž ve světě ninjů prakticky pouze útočným. Neexistoval žádný způsob, jak se bránit, tedy kromě vlastního těla. Zato u jiných živlů - tam se vždy něco našlo.


A tak jsem se rozhodla, že si vytvořím své vlastní brnění. Podobné tomu samurajskému, jen ne z kovu, ale ohně. Killunimu jsem svou představu již vyobrazila, dokonce doma leží obrázek mého nápadu. A i jemu se líbil. Hrudní "plát", chrániče holení a předloktí a helma. Taková "lehká zbroj", dalo by se říci. Něco, co ochrání ta nejdůležitější centra lidského těla.


Akorát ten krk a oči... Nedokázala jsem najít způsob, jak ochránit i tato místa, aniž by došlo k omezení rozhledu či zpomalení reakcí. A tak jsem to nakonec nechala být. Lepší něco než nic, řekla jsem si a pustila jsem se do rozcvičování. Tentokrát to nebude zkouška síly a obratnosti, ale výdrže. Kolik toho dokážu snést, abych dosáhla svého cíle? Kolik bolesti vydržím, abych přivedla na svět další techniku?


Když jsem dokončila krátkou rozcvičku, začala jsem pracovat s ohněm. Nejprve tak, jak to umím - ve své úchvatné surové podobě, jak jej lze nalézt prakticky kdekoli na této planetě. Tak, jak jsem jej dokázala ovládnout jen a pouze já a Killuni. V tomto směru mi byl blízký i starobylý klan Akatatsu, ale ten měl svou jedinečnost někde jinde. Chvíli jsem si s plamínkem hrála, přehazovala jsem si jej z ruky do ruky. Když jsem se jej dotkla, ani mě nepálil. Na tak malý zdroj tepla si mé tělo již dávno zvykla. Nyní to však bude jiné. Budu obalená plamenem nabitým chakrou, bude mnohem výraznější. 


Ještě se budu muset snažit, aby mi nepropálil oblečení. Alespoň ze začátku. Počítala jsem s tím, že mi spálí minimálně kalhoty. Ruce jsem měla již nyní holé, tam jsem předpokládala, že se spálím. A ne pouze jednou. O svůj svršek jsem se strachovala jen trochu. Tílko by se sice mohlo propálit, pod ním jsem však měla ještě kožený pás přes prsa. A kůže nehoří. Nebo aspoň doufám, že nehoří...


Když jsem se cítila dostatečně připravená, vstala jsem a napřímila jsem se. Kolem mého těla se začínala formovat chakra v podobě ohně - takovou měla podobu. Nebyla to průhledná barevná energie, nýbrž samotný plamen. Další zajímavá věc. Měla jsem méně práce s vyvoláváním živlu, když ten živel byl již to, co jsem vyvolala jako energii ninjů. Když plamen poprvé olízl mé tělo, cukla jsem sebou. I když jsem si řekla, že zůstanu stát jako solný sloup, mé tělo udělalo přesný opak. Tohle asi nebude tak jednoduché...


"Uklidni se," ozval se Drak Ohně. "Nenech se zaplavit strachem a nervozitou. Poruč svému tělu, donuť ho, ať tě poslouchá. Nebo to budu muset za tebe udělat já. A jsem si jistý, že se ti to nebude líbit."


"Pokusím se," přikývla jsem a zavřela jsem oči. Vybavila se mi má kresba s vyobrazenou podobou brnění. Své plamenné chakře jsem poručila, ať se uspořádá do stejné polohy, jakou jsem nyní měla před očima. Cítila jsem, jak mě pálí předloktí. Poté mě praštila přes nos vůně spáleniny. Zatím to bylo jen to oblečení na nohách. Na břiše jsem zatím necítila nic, na hlavě taktéž ne. Po několika vteřinách ale přišla urputná bolest, až jsem to musela všechno rozpustit. Jako by se mi měla hlava v tu chvíli roztavit. "Promiň, Kille, tohle bylo až moc silné..."


"V pořádku. Myslel jsem si, že se ti to napoprvé nepovede, bylo to pochopitelné. Běž se napít." Bez odmlouvání jsem jej poslechla a došla jsem ke zdi arény, kde jsem měla položené tři velké lahve s pitím. Bylo těžké je sem dotáhnout, všechny však dnes nejspíše spotřebuji. Dostala jsem do sebe co nejvíce tekutin, polila jsem si pro jistotu hlavu a vyrazila jsem zpět za tréninkem. Zkusila jsem to znovu. Voda mi pomohla chvíli překonat horko, které ji vypařilo během chvilky. Tentokrát jsem se snažila to udržet co nejdéle. Zhruba minutu se mi to dařilo, pak jsem však musela přestat.


Mohu být s ohněm spřízněná sebevíc, imunitu vůči němu si budu muset získat... Opakovala jsem proces občerstvení a zkoušky několikrát, dokud se mi nepodařilo (zhruba po třech hodinách) zbavit bolesti a pálení úplně. Ochranu hlavy bych tedy měla. Teď ještě zbytek těla. Vyvolala jsem oheň v oblasti holení, kde již chyběla černá látka kalhot a část bílé látky návleků. Plamen se dostal do kontaktu s holou kůží, stejně tak o několik minut později na předloktí. Držela jsem to, jak nejdéle to šlo. Už jsem začínala cítit zápach spálených chlupů a masa. Z tohohle budu mít pěkné jizvy... Pálilo to jako čert, nehodlala jsem však přestat. Potila jsem se, bylo mi horko, dokonce se mi chvíli chtělo zvracet, vše jsem však překonávala díky své tvrdohlavosti. Protože já postě nechci přestat. Ne teď, když jsem v půli cesty.


Když už jsem začínala mít pocit, že se mi ten plamen dostal až ke kostem, jsem přestávala bolest cítit. Netušila jsem, zda to bylo tím, že už jsem si zvykala na přítomnost plamenu na mém těle, nebo zda to bylo tím, že jsem si již nejspíš spálila všechny nervy, které jsem v daných místech měla. Postupně to všechno zmizelo a mě zaplavil pocit úlevy. Nastal čas na další přestávku. Sedla jsem si vedle své lahve s vodou. Dvě jsem již spotřebovala, zbývala mi jen ta poslední. Na tu poslední část mi bude muset stačit.


"Je to těžší, než jsem si představovala. Jak je možné, že to tak moc bolí?" Prohlédla jsem si ruce, nenašla jsem na nic však ani kousek spálené kůže. "Co to...? Kde je to spálené maso, které jsem cítila?"


"To je naštěstí vedlejší efekt. To, co se ti stalo, se rychle vyléčí. Není to ani tolik způsobeno nějakou zvláštní schopností, určitě ne mnou, ale jedná se o automatickou regeneraci, když se dostaneš do styku se svou vlastní silou. Kdyby ses nevyléčila, nejspíš bys nyní nemohla chodit, protože bys přišla o značnou část svalstva v bérci." Trochu jsem se podivila nad jeho znalostmi. Kolik toho ještě ví? "Víš, kdyby ses neléčila, asi bys teď asi neměla ani vlasy..." To byl fakt. Na hlavě to taky nebylo zrovna příjemné. Nic se mi však ani v tu dobu nestalo, tedy kromě bolestí hlavy.


"Fajn, jdeme pokračovat..." Vyskočila jsem na nohy, avšak udělala jsem to moc rychle, takže jsem se musela na chvíli opřít o zeď, abych neztratila rovnováhu. Jakmile jsem se cítila opět v pořádku, pustila jsem se do poslední fáze - vytvoření ochrany hrudníku a zad. Tohle bylo mnohem těžší než vše před tím, protože jsem se dostala až příliš blízko všem důležitým orgánům. A právě proto je tato obrana nejdůležitější ze všech.


Zažívala jsem neskutečné bolesti. Nejraději bych se schoulila někde v rohu do klubíčka a přečkala to. Nemohla jsem. Postavila jsem se tomu všemu čelem rozepjala jsem ruce, jako bych měla křídla, a nechala jsem se ohněm plně ovládnout. A v té chvíli všechno ustalo a já ovládla svůj plamen.


Byla jsem odolná vůči svému ohni.


Stála jsem uprostřed cvičiště s ožehlými černými kraťasy, bílými návleky a bez tílka. To vše leželo za zemi jako popel, jenž lemoval mé stojící tělo. Vzápětí mě zahalily plameny. Na hlavě se vytvořila helma s výběžkem chránícím nos, vypadala skoro jako přilba nějakého válečníka, hrudník, záda a břicho mi obalil oheň, jako by to byl kyrys rytíře, holeně a předloktí zahalil oheň ve tvaru chráničů. Skoro jako ty kovové, jen tyto tvořil živel. Můj živel.


A v ten moment vznikla má nová technika: Bubun-tekina Yoroi. Částečné brnění. A to proto, že nebylo plné a nikdy úplné ani nebude.
Killunia
Killunia
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Thu Apr 24, 2014 7:58 pm

Když jsme společně s Kirin dorazili do tréninkových prostorů, vytáhl jsem Ty dva svitky, které si Kirin vybrala, z kapsy a hodil přibližně metr před sebe. Pak jsem se ohlédl okolo, a nakonec si povzdychl. Tohle sice nesplňovalo mé očekávání, ale nedalo se nic dělat. Zbraně zde byly, terče a cvičné figuríny taky. To co mi zde chybělo byl kousek živé přírody. Postačilo by pár stromů. Tady však byl pouze písek, písek a písek. Žel, nedalo se nic dělat. Po chvíli jsem se začal věnovat Kirin. "Kým chceš být?" Začal jsem Náš rozhovor sice docela netradičně, ale začal jsem ho, což u mě v tomto případě byl pokrok.
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Thu Apr 24, 2014 8:11 pm

Stála jsem před ním, ruce spojené v nervózním gestu a sledovala, co dělá. Přímo mě bolelo, když mé svitky dopadly na podlahu.
Au...
A poté mě překvapil otázkou.
"To záleží na tom, co mě vy můžete naučit," odvětila jsem rozvážně.
To ostatně byla pravda. Byla jsem medička, byla jsem kunoichi, která se raději schovala a pozorovala, než aby se dostala do přímého boje. Pozorovat lidi, zkoumat je... to bylo moje. Ale jestli to budu umět záleželo na tom, jakého budu mít senseie a já se na něj zatím dívala stále nedůvěřivě. Smířila jsem se se svým osudem rychle, koncekonců to byla Otokageho vůle, ale i tak jsem byla stále vyvedená z míry z toho, odkud znal mé jméno.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Thu Apr 24, 2014 8:30 pm

Otočil jsem se k ní zády, a pak ukázal na Ty dva svitky. Kirin se mi zdála být dezorientovaná... jakoby netušila, stejně jako kdysi Já, kým je. "Vem si Ty svitky." Poručil jsem Kirin neutrálním tonem, jakým jsem mluvil vždy, a tak z mé mluvy nemohla příliš odhadnout, co ji bude čekat. Když se přiblížila ke svitkům, hodil jsem směrem k ní kunai s kouřovou bombou. Následoval výbuch, který však nebyl schopen nijak ublížit, pouze zhoršil viditelnost. Kunai proletěl těsně okolo Kirininy hlavy. Nebylo to však tím, že jsem minul. Proč bych ji měl zabíjet? Možná by se jeden důvod našel, ale rozkaz otokageho je rozkaz... měl jsem se o ní postarat. Po chvíli Kirin mohla pocítit mou pěst na jejím břiše. Nebyla schopna zahlédnout vůbec nic, a tak se pravděpodobnost, že by se ubránila této ráně zmenšila. Pokud nebyla senzibil. Já jsem jim ale taky nebyl, a byl jsem schopen Kirin udeřit přesně, kde jsem chtěl. Čím to asi bylo?
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Thu Apr 24, 2014 8:41 pm

Udělala jsem, co řekl. Pomalu, nedůvěřivě jsem se blížila ke svitkům. Když k nim poslal kunai, jen jsem vzhlédla k němu a hodila po něm pohled alá: Děláš si ze mě legraci? Tohle jsem neznala. Vždy jsem trénovala vážně, na život a na smrt nebo s tréninkovými panáky. Ale že by mě někdo nepustil ke svitkům, díky kterým se zlepším, to mi přišlo... neúčelné. Kunai u mé hlavy mě nevyděsil, vyděsila mě mlha. Byla jsem ráda, když jsem viděla a jiní neviděli mě. I z toho důvodu mě ale děsil pravý opak. Brzy jsem ucítila jeho pěst na mém břiše. Překvapeně jsem vydechla a rozkašlala jsem se. Vlasy se mi nějakým překvapivým způsobem uvolnily z gumiček, bylo to jako reflex a po copech za překvapivou chvíli nezbylo vůbec nic. Jeho pěst najednou byla omotaná mými vlasy. I druhá. Byly až překvapivě dlouhé. Ta technika neměla přímý název v japonštině, říkala jsem jí, jak jsem chtěla. Nepotřebovala jsem k ní nic.
"Já nejsem... nejsem panenka na hraní!" po tom nenadálém výkřiku mi vlasy sklouzly z jeho rukou a jen mi v prodloužených pramenech nepřirozeně povlávaly kolem hlavy.
Jako kdyby zde byl vítr. Jako kdybych byla prokletou Medúsou a měla kolem hlavy hady plné jedu.
"Rozumíte? Máte být někdo, koho mám uznávat, cítit autoritu a obdivovat! Máte mě naučit, jak být lepším člověkem!"
O učení jsem nevěděla vůbec nic, ale tímhle jsem si byla jistá.
"A vy... a vy... vy..."
Vlasy mi spadly na ramena a zdálo se, že se trochu zkrátily. Shinobi by měl být klidný. Kunoichi by měla být o to klidnější, protože ženy jsou náchylnější k emocem. Musela jsem být klidná, pro Otokageho.
"Neznám ani vaše jméno a už jste si vydobyl právo mi ublížit! Tohle učitel... správný učitel tohle nedělá."
Brala jsem to jako kdyby neurvale porušil vůli Otokageho a ublížil mi, vzal mi moje svitky, měl ze mě legraci... Jinak řečeno neplnil správně jeho příkaz. A to byl v mých očích ten největší, neodpustitelný zločin.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Thu Apr 24, 2014 9:06 pm

Když mě zpoutala jejími vlasmi, můj výraz na tváři se nezměnil. Pořád jsem vypadal klidně... jakoby mi všechno bylo někde. Tohle byl ale pouze klam. Shinobimu musí záležet na nějakých hodnotách, a tak si nemůže dovolit tento svět poslat někde. Nejspíš podle toho co jsem viděl, slyšel a měl možnost pocítit Kirin byla docela psychicky nestabilní. Musel jsem se vypořádat s tímto jejím nedostatkem. Pokud se z ní má stát jounin, budeme muset ještě hodně zapracovat. Kirinino chování mi nedalo na vybranou. Nezbyla mi jiná možnost, než-li ještě více zatlačit na Kirininu psychickou stránku. Neměl jsem v plánu tak učnit výhrůžkami a podobnými věcmi. Napadlo mě něco lepšího. Když mě držela pevně spoutaného i s rukama, začal jsem se měnit. Celé mé tělo pokryla jakási bílá hmota, a když se postupně vytrácela, Kirin mohla zahlédnout sama sebe. Nebylo to něco jako Henge. Ten pocit, který Kirin nyní mohla pocítit... jakoby před ní stál člověk s úplně stejnou chakrou, úplně stejným vzhledeb. Co když i s úplně stejnými schopnostmi? Mé nyní nové vlasy skutečné Kirin opětovaly její útok stejným útokem, snažili se ji svázat. "Já jsem Kirin Yakushi. Pak ale kdo musíš být Ty?" Hovořil jsem docela přesvědčivě. Měl jsem dokonce i stejný hlas jako skutečná Kirin. "Ty svitky... jsou mé. Já jsem totiž Kirin Yakushi. Pak tedy kdo jsi? Pokud Já mám být někým, kdo má uznávat autoritu... pak čím máš být Ty? Neznáš prý mé jméno, ale Já jsem Kirin Yaokushi a chci se stát medikem." Co k tomu dodat? S mým neutrálním obličejem, neutrálním tonem... tahle situace vypadala vážně podivně. Proč jsem ale zvolil tento podivný způsob? Chtěl jsem po Kirin odpověď na mou první otázku. Na otázku kým chce být.  
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Thu Apr 24, 2014 9:25 pm

Hleděla jsem na něj jako kdyby mě polili studenou vodou. Buď mám halucinace... nebo je pán vtipálek. Pravděpodobnost byla na obou stranou stejná. V mlze mohlo být něco, co mi způsobilo tyhle halucinace a nebo se dokázal tak dokonale proměnit, což jsem si ale nedokázala vysvětlit.
"Halucinogeny v mlze?" pozvedla jsem obočí.
Uvnitř jsem ale praskala vzteky. Jak se opovažoval mě napodobit? Pozorně jsem poslouchala jeho slova, ovládala třes vzteku. Moje vlastní vlasy se mi omotávaly kolem těla. Když se dotkly kůže, uvědomila jsem si, jak jsou jemné. Zasmála jsem se. Ne proto, že by mi přišla situace vtipná, ale protože to zalechtalo. Pak už to bylo nepříjemné, ale ten pocit už zůstal. Moje vlasy byly jemnější než jaké měl kdokoli jiný - měly přece speciální schopnost. A to mě jako ženu těšilo. Mohla jsem se podívat sama na sebe. Okusit vlastní techniku! Slyšet vlastní hlas z cizích úst. V očích se mi pomalu rozčilení měnilo na zvědavost.
"Jsi lhář," šeptla jsem, když mé dokonalé dvojče skončilo. "Lékařské techniky nejsou mojí prioritou."
Dál jsem si ho zvědavě prohlížela. Nebo spíše ji. Pokud jsem měla volnou ruku, natáhla jsem ji k jeho obličeji. Dívala jsem se do vlastních očí a viděla jsem se v nich jako v tůni. Poprvé v životě jsem si připadala krásná.
Možná to s ním nebude tak strašné...
Jen jsem si nebyla jistá, jestli to myslel tak, jak jsem to pochopila.
"Ettoo..." trochu jsem zčervenala. "Myslíš, že bych se mohla podívat, jestli máš stejné i... no... ty víš... moje..."
Jedno bylo nyní jasné. Neměla jsem problémy se studem.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Fri Apr 25, 2014 2:12 pm

Pokud někdo o mém počínání pochyboval, musím ho zklamat. Vše šlo podle plánu, protože jsme se konečně pohli z nějakého místa. Podařilo se mi zjistit, že lékařské techniky nejsou její prioritou. Tedy když jsem se ji zeptal: Kým chceš být?, nebyla mi schopna odpovědět sama za sebe. Myslela si, že co z ní vyroste, záleží na mne. Mýlila se. Já zde nebyl proto, abych z ní udělal jiného člověka. Já jsem ji měl připravit k jouninským zkouškám, takže jsem ji musel zdokonalit takou jaká již byla, a proto jsem Náš rozhovor začal netradiční otázkou, na kterou se Vás ptají i na akademii. Na akademii však volbu okamžitě nepodstupujete. Jako chunin již musíte být rozhodnuti. Její poslední větu jsem nečekal. Nejspíš jak se zdálo to nebyla pouha nevinná kunoichi. Když ale alespoň vypadala nevinně, mohli jsme toho využít. Jakmile vyčkávala na to co udělám, proměnil jsem se stéjným stylem, jak když jsem se proměnil do Kairin, zpátky. Byl jsem to opět Já. Vždy když jsem používal tuhle proměnu... cítil jsem se jinak, a to z důvodu protože se změnila i má vlastni chakra, abych mohl ze sebe udělát naprosto totožného dvojníka. "Dobrá tedy... začneme s Meisaigakure no jutsu." Když jsem tohle dořekl, čekal jsem na to, kdy mě pustí. Přece jen měla spoutané i mé ruce, a tak jsem neměl příliš možností jak se z toho to dostat. "Jmenuji se Mareo Renjiro, a pokud se budeš chtít stát jouninem, budeme muset zapracovat na Tvém chování během boje." Vše jsem mluvil opět klidným tonem a s neutrální mimikou mé tváře. Jednoho by to možná i deprimovalo, ale pokud se Kirin chtěla stát silnější... bude to muset nějak snášet.
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Fri Apr 25, 2014 2:34 pm

Mareo Renjiro...
Hezky se mu rýmovalo jméno. Tedy pokud jsem ho správně vyslovila. Nemyslela jsem si, že ze mě udělá jiného člověka. To nikdy. Ale na tom, v čem bude žák nejlepší, má většinou největší podíl jeho sensei. Pokud budu trávit veškerý čas s ním, tak budu muset cvičit to, co řekne on. Tedy v tom budu lepší než v tom, co on neumí a co mě učit nemůže. Tak jsem to brala já. Věděla jsem, kým chci být. Ale do mých soukromých cílů mu nic nebylo - dokud mě nebylo nic do jeho.
"Dobře," přikývla jsem.
Též se mi zrovna nechtělo být příliš sdílnou. Připadal mi arogantní, neviděla jsem ho v boji a já jsem se za důstojného nepřítele zřejmě ještě nepovažovala. Jako kdyby si myslel, že ho potřebuji, že bez něj nic nedokážu a to mě uvnitř sráželo na kolena. Nevyvolávala to ve mě pocit, že bych mu měla dokázat opak. V tomhle jsem byla trochu zvláštní.
Hleděla jsem na něj s očekáváním, co naplánuje nyní.

//Ale ruce jsem ti už pustila v tomto příspěvku.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Fri Apr 25, 2014 5:38 pm

Kirin číst uměla, a tak jsem od ní očekával, že když jsem ji schválil si vzít svitek, že do něj bude alespoň chtít malinko nahlédnout, a to i bez mého souhlasu. Byla však nejspíš poslušnější než jsem čekal. Nejspíš čekala na mé další pokyny, což byl průser, protože Ona byla nejspíš inteligentnější, a tak, kdyby se snažila, mohla najít několik pádných důvodů, proč by s mým stylem výcviku něměla souhlasit. Já se ale rozhodl být pro tentokrát někým jiným... ukázat svou pravou tvář nějakému shinobimu, ať už třeba byl spojenec nebo ne, bylo nebezpečné. Vždy se to mohlo obrátit proti mě. Ukázat své milosrdenství, pochopení... BLBOST! "Někteří shinobi říkají, že se nejlépe učíš za chodu. Jaký je na to Tvůj názor?" Tohle byla zákeřná otázka a Kirin si toho byla zcela určutě vědoma. Jak se tedy rozhodne odpovědět?
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Rei Casius Fri Apr 25, 2014 7:57 pm

Pár minut bloudil. Když tu náhle uviděl vchod do podzemí.  "Tak tohle je dívný. Co tam asi může být?"  Nejdřív z toho měl husí kůži že můsí do podzemí. Ale po chvilce se odvážel a vešel. Jak šel tou chodbou tak uslyšel pár hlasu, jak se to tam ozývalo. Ale nevěděl jestli je to ozvěna nebo už se zbláznil. Pak uviděl světlo a pomalu a jistě se přibližoval.  Jeho zvědavost ho hnala dopředu. Strach aby se vrátil. Neměl strach z temnoty. Pro člověka co žije 20 let sám. Nechodí do společnosti a žije v temnotě. Je to asi nemožné.  Bál se nevědomosti, co by tam mohlo být. Jak se přibližoval tak byl stále víc opatrný. Když došel k světlu. Tím víc se nažil zahalit se do temnoty aby ho neviděli a dával si pozor, kam jde. Vždycky chodil ve stínech, až našel dobrý místo na pozorovaní. Co tam ta dvojice asi dělá. Ať už oněm věděli nebo nevystrčil nos ze stínu. Na to neměl odvahu. Radši zůstal v Temnotě jako vždycky. A pozoroval je dál.


Tréninkové prostory - Stránka 3 2mzgt3o
Rei Casius
Rei Casius
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Fri Apr 25, 2014 10:01 pm

Zamyšleně jsem naklonila hlavu na stranu.
"Těžko na cvičišti, lehko na bojišti," odpověděla jsem po chvíli. "Ale já dávám přednost variantě, která má před cvičištěm uvedené ještě teoretické studium."
V knihách je moudrost. A ve svitcích.
Mohla jsem si ty svitky už vzít. Ale kdyby mě zase zastavil a pokračoval v pro mě nepříjemné hře, jistě by mi zkazil celý prožitek z toho mít svitky od Otokageho v rukou. A nechtěla jsem je poškodit. Nikdy bych je například jako on jen tak neodhodila. Studium pro mě znamenalo mnoho.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Sat Apr 26, 2014 1:27 pm

"Je to Tvá volba. Máš 24 hod. na to, abys zvládla teoretickou část. Sejdeme se zde zítra... na hodině nezáleží. Přijď když budeš moci." Tímto jsem Kirin dal přestávku. Potřebovala ji. Pokud s ní je knihomol, jakého naznačila, bylo by Té praxe na ní příliš. Otočil jsem se ke Kirin zády a pravou rukou si prohrábl vlasy. Pak jsem si vyndal z kapsy balíček cigaret, vytáhl z něj jednu, strčil do pusy, a pak zápalil. Kirin jsem svou před chvíli řečenou větou naznačil, že má zmizet, a to jsem od ní očekával. Nemělo by smysl s ní cvičit po mém... Já její limity neznal ani její styl boje. Jediné co se mi podařilo zjistit bylo to, že medikem být nechce. Jak pak bych pouze podle toho mohl odhadnout celou její osobnost i s technikama? Navíc byla to žena. Ty jsou vždy zkomplikované. Pokuřujíc, jsem balíčkem cigaret silně hodil o zem. Najednou jsem ale pocítil takový ten podivný pocit, když Vás někdo pozoruje. Ohlížet jsem se ale neohlížel. Kdyby mi něco chtěl... zašel by za mnou a řekl by to, co měl na srdci. Ovšem pokud zde opravdu někdo byl. Shinobi nesmí nikdy dávat 100% na své pocity. Shinobi však nesmí taky podceňovat náhodu. Nějakou svou obdivovatelku jsem zde čistě náhodou mohl mít. Mohl to být ovšem i obdivovatel. Pořádně jsem potáhl, a pak si cigáro vyndal z pusy a vydechl hromadu kouře, v důsledku čeho jsem se rozkašlal. Teprve poté jsem se ohlédl. A však ne z důvodu, abych zjistil zda-li mě někdo pozoruje, ale abych zjistil zda-li zde Kirin pořád je...
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Sun Apr 27, 2014 11:05 am

Vzala jsem si své svitky. Čtu rychle. A pak už mám pár hodin na promyšlení.
"Děkuji," věnovala jsem mu úsměv. "Přijdu brzy."
Možná tu budu i o trochu dřív. Zdejší skalní převisy, když jsem si vzala lampičku, byly skvělým místem na studování. Nikdo tu nerušil, bylo tu ticho a člověk se nemusel ničeho bát. Měla jsem to tu kvůli tomu ráda. Také nebylo, kam se schovat. Všude písek, písek a písek.
Zamířila jsem pryč, ale ještě než jsem se zcela vypařila, otočila jsem se a zamávala mu. Otočka zpátky do směru cesty mi ale do cesty postavila neznámou osobu, což mi málem způsobilo pořádný šok.
"SENSEI!" zaječela jsem instinktivně, když na mě přímo ze stínu přede mnou vykoukly dvě velké, kulaté oči.
S intenzivními reakcemi jsem měla problém, často jsem nevykřikla ani ve chvíli, kdy bych měla, kdy mě něco ohrožovalo... ale já jsem měla ze tmy trochu strach. Tedy ne přímo z tmy, ale z toho, že mě někdo vidí a já jeho ne. A tohle byl toho ukázkový příklad. A právě tak se ode mě, která nikdy nekřičím, dostal výkřik, který mohl Reiovi přede mnou téměř protrhnout ušní bubínky. Když už, tak už. Udělala jsem dva kroky zpátky, v hlavě mi šrotovalo, co se mohlo všechno stát, co tu dělá, kdo to je... A vlasy mi začaly povlávat jako kdyby tu byla prakticky vichřice (což bylo ale v podzemí úplně nemožné). Prodlužovaly se jako automatická obrana, jako Medúsini hadi.
Ten člověk to tu určitě neznal, protože jinak by věděl, že jinudy než právě touhle cestou do ulic, hlavním východem, se neodchází. Alespoň já jsem si to myslela, nikdy jsem to tu neprozkoumávala celé, nebyla jsem ten typ.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Rei Casius Sun Apr 27, 2014 11:33 am

Chvilku polevil v ostražitosti a už měl problémy. Když se u něj objevila Kirin a zaječela. Málem mu praskly bubínky. Chytnul se za uši, aby to zmírnil. Ale moc se mu to nepovedlo a zamotala se mu na chvilku hlava. A ze stínu vypadla postava a zahučela do toho písku pod ním. Chvilku byl mimo. Pak se probudil a zkoušel vstát. Nedařilo se mu to na vysoký tony opravdu nebyl zvyklý tak ještě spadl na zadek a chvilku seděl. Ještě se dával do hromady z toho výkřiku. Pak uviděl ještě její vlasu a tak promluvil. „Počkejte, prosím já nejsem nepřítel. Jen jsem si chtěl někde zacvičit.“ To bylo jediné, na čem se zmohl. Utíkat nemohl, protože jeho smysli, se ještě nezotavili. "Pokud mi dáte šanci ja Vám to vysvětlím.Teda pokud mi ještě dáte chvilku." Byl ještě v šoku a potřeboval se zotavit.
Rei Casius
Rei Casius
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Sun Apr 27, 2014 2:21 pm

Kirin jsem zahlédl v dáli, a tak jsem usoudil, že již tedy nebude nic potřebovat. Když jsem se otočil zpátky Kirin zády, málem jsem zešílel. Hlasitý, pronikavý, vysoký holčičí křik. Nic co by někdo z můžu už nezažil. Ženy dokážou vyvádět. Pokaždé však, když jsem zaslechl nějakou ženu ječet, to bylo horší. Možná to bylo tím, že jsem se postupem času, na tohle stával více citlivý. Možná to bylo evolucí... na začátku ženy např. neuměli křičet vůbec, ale postupem času si tuhle schopnost nějak vypěstovali. Netrvalo dlouho a objevil jsem se u Kirin. Právě před tím než Rei začal vysvětlovat, co zde pohledává. Nechápal jsem, proč Kirin takhle vyváděla. Byl to klasický, ničím neobvyklý shinobi. Neměl však na sobě ochrannou pásku Otogakure no Sato. Tohle jsem ale prozatím v úvahu nebral. Hlavní nyní bylo uklidnit Reie, a to protože se zdál být více vystrašený než-li samotná Kirin. Vytáhl jsem si balíček cigaret z kapsy a nabídl mu: "Tady máš chlapče. Pomůže Ti to se uklidnit." Bylo známo, že kouření pomáha se uklidnit, vyčistit hlavu, uspořádat si myšlenky. Tohle ten kluk potřeboval.
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Rei Casius Sun Apr 27, 2014 3:23 pm

Když přistoupil, k němu Mareo a nabízel cigaretu, odpověděl mu. "Ne děkuji. Já nekouřím. Radši bych si meditoval." Zavřel na chvilku oči a začal meditovat. Nejsou žádný emoce, je jen mír. Není žádná vášeň, je jen klid. Pár krát se nadechl a zas otevřel oči. " A omlouvám se. Nechtěl jsem Vás nějak vystrašit. Jen jsem si chtěl jít zacvičit a nevěděl jsem, kde máte tréninkové prostory.A pak jsem uslyšel hlasy tak jsem šel za nimi. A zbytek už víte." Už bylo vidět, že byl o něco klidnějši ale pořád se na Kirin a ještě si na ní chvilku dával pozor. Protože po tom incidentu se jí ještě víc bál. A navíc je zvědaví co tu dělají, ale radši se neptal. Kdyby se začal nějaký neznámí shinobi vyptávat vypadalo by to divně a moc podezřelí.
Rei Casius
Rei Casius
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Sun Apr 27, 2014 8:14 pm

Namísto toho, abych ho zde vřele uvítal a nechal na pokoji, jsem ho rychle pořádně uchytil pod krkem a držel. Proč pak jsem jednal tak odlišně v porovnání s mým předešlým chováni vůči Reiovi? Měl jsem dva důvodu. Za 1) Odmítl cigaretu stylem jako by se jednalo o nějakou podřadnou věc. Za 2) Začal jsem brát v úvahu, že vypadal jako by nebyl zdejší a neměl na sobě nic, co by symbolizovalo Otogakure no Sato. Nic co by naznačoval to, že zde patří. Byl přece v tréninkových prostorách Otogakure no Sato za účelem cvičení, jak sám řekl, takže se muselo jednat o shinobiho nebo někoho vojensky zaměřeného. Každý takový by zde v Oto byl řádně označen. Někteří lidé si totiž zde na to potrpí. "Takže dám Ti dvě otázky: Odkud si?" Jakmile jsem se ho zeptal na první otázku, vytáhl jsem si kunai a přiložil mu jej k hrdlu. Druhou rukou jsem Reie pořád pevně držel. Cigaretu jsem měl pořád v puse, a tak mi příliš rozumět nebylo. "A poslední otázka... chceš se do Otokageho kanceláře dostat živý nebo mrtvý?" Druhá otázka byla nejspíš důležitější než-li ta první. U první se ale mohl pokusit hájit. U druhé... kdyby to zkusil. Kdo ví jak by dopadl?
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Rei Casius Sun Apr 27, 2014 8:41 pm

"Odkuď jsem? Heh haha já nikam nepatřim." A začal se smát, zase mu přeskočilo nebo už se zbláznil?. "Chceš mě zabit? Posluš si nemám co ztratit." Mareho neměl mu připomínat odkud je. "Copak, jen do toho. Vadí ti troška krve?." Začal ho furt pobízet. "Třeba to zjistím v pekle, kam patřím." Už se uplně zcvoknul. Ani se nebrání v jeho očích je už jen prázdnota. Začíná už byt jen tělo bez duše. Další otázky už z něho nedostane. I kdyby to znamenalo smrt.
Rei Casius
Rei Casius
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Sun Apr 27, 2014 9:08 pm

"Pak tedy... abys si uvědomil alespoň trochu co to znamená vážit si života." Promluvil jsem. Pokud čekal, že ho zabiju, zklamu ho. A však pokud čekal, že ho ponechám na pokoji... zklamu ho ještě víc. Když říkal, že nepatří nikde, pouze mě utvrdil v tom, co jsem odvodil od jeho uniformy. Nepatřil zde, nebylo zde jeho místo. Co mi však vrtělo hlavou bylo to, jak pak se zde dostal. Otogakure byla neproniknutelnou, nedobytelnou tvrzí, a to díky krystalové bariéře, která bránila vrchní část i spodní. Pokud jsem tohle chtěl od něho zjistit, a zcela určitě to bude chtít od něj zjistit i Otokage, bude muset zůstat na živu. Nějak potrestat jsem ho ale musel. Nezažil nic... neválčil ve žádné větší válce, a i tak o sobě mluvil jako by byl nicka. Svalil jsem ho na zem, a pak ho omráčil. Mé pohyby byly rychlejší, má síla byla větší, a proto jsem ho dokázal tak lehce svalit na zem. Následně jsem mu kunai přikládal postupně ke každému prstu, který měl na dlani na své pravé ruce a řezal. Ovšem pouze pokud se mě nerozhodla Kirin nějak zastavit...
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Kirin Yakushi Sun Apr 27, 2014 9:20 pm

Znovu jsem si začala připadat, jako kdyby mě někdo z něčeho důležitého vynechal. Jinak řečeno jsem se cítila jako vzduch. Na druhou stranu to vypadalo, že jsem byla užitečná a že se dotyčný záškodník z mého křiku jednoduše zcvoknul. Sledovala jsem vývoj situace s mírně překvapeným výrazem, který se ale brzy změnil v zcela vyrovnaný, klidný. Rozhodně jsem nehodlala Mareovi v ničem bránit.
"Tenhle jeho psychický stav způsobil můj křik?" neodpustila jsem si ale malou otázečku. "Gomenasai!"
Neomlouvala jsem se ale Reivoi za to, že mu málem praskly ušní bubínky nebo za to, že z něj můj sensei pravděpodobně hodlal vyčerpat všechnu krev, ale senseiovi za to, že to díky mě možná není schopný výslechu.
Kirin Yakushi
Kirin Yakushi
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 137
Registrován : 19. 07. 13

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Rei Casius Sun Apr 27, 2014 9:36 pm

"Vážit si života? Proč bych měl, vy si ho taky nevážíte." Když začal řezat, bolelo to ale stim už nic nenadělal.  "A co chcete vlastně tím řezaním dosáhnout.? Neřeknu Vám nic.“ "Každý říká Vážit si života, co s tím furt mají proboha. Je to můj život můžu si sním dělat, co chci.  Ah.. ať už mě lidi nechají na pokoji." Začal jen čekat, co se bude dít dál. Rozhodně se už ničemu nechtěl bránit, nemělo by to cenu.
Rei Casius
Rei Casius
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Mareo Renjiro Sun Apr 27, 2014 10:15 pm

Jak jsem zamýšlel, tak jsem udělal. Kdyby Reie z omráčení probrala bolest způsobená řezáním a sekáním, přirdržel bych ho. Nemusel jsem mu prsty řezat plynule. Mohl jsem si dovolit i chvílemi pauzy, abych Reie trocha uklidnil. Výsledek by to však nezměnilo, pouze průběh. Po chvíli zde bylo pět prstů a jedna holá dlaň bez prstů. Rei jak se zdálo se probral, ale nebránil se. Rei na tom byl vážně špatně, a to si ani neuvědomoval, co říkal. "Ne Rei. Tvůj život patří bohovi smrti nikoli Tobě." Shinigami byl jediný bůh, kterého jsem uctíval. Časy však kdy jsem pro něj byl schopen i objetovat jsou však již pryč. Pořád ho však vnímám jako svého boha. Kirininu omluvu jsem přijal. Rei byl chlap. Neměl se nechat něčím takovým lehce složit. Pochopil bych kdyby měl nějak vylepšný sluch. Pak by se jednalo o podobnou situaci, jako když Naruto porazil Kibu jedním obrovitánským prdnutím. On však mluvil jako obyčejný, nic neznamenájící kluk. Pak tedy proč by někdo takový měl vyvinutější sluch? Pokud by měl... nemluvil by tak. Nyní jsem byl nucen podstoupit další náležitá opatření. Tentokrát však abych Reiovi pomohl a ne mu znepříjemnil život. Sundal jsem si vestu a obvázal mu ruku. Nechtěl jsem přece, aby vykrvácel ještě před tím než si ho bude moc prověřit Otokage. Jeho prsty jsem mu umístil do jedné z kapes od jeho bundy, a pak ho zvedl na záda a vydal se pryč. Kirin jsem ovšem neignoroval. Nyní byla má studentka, a jak se zdálo... nebyla jako ostatní, a tak jsem s ní se zdvořilosti rozloučil, což nedělám s nižšíma rankama často. Ne že by mi něco udělali, ale čím méně si s nima pokecáte, tím líp. "Tak tedy za 24 hod. Pak na mne čekej zde... čas můžeš protáhnout. Nejspíš se u Otokageho zdržím, a teď mě omluv. Nashledanou Kirin Yakushi."

Přesun
Mareo Renjiro
Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Rei Casius Sun Apr 27, 2014 10:27 pm

Když ho na záda zvedal. Tak si uvědomil že mu usekal všechny prsty na praví ruce. To je velký problém, protože to byla zrovna ta ruka, kterou drží meč při bitvě. A vlastně už nebude moc dělat ani pečetě tak život shinobi už může zahodit. A začal přemýšlet co bude dál. Vývíjí se to podle něj zatím zajímavě.

/Přesun
Rei Casius
Rei Casius
Chuunin
Chuunin

Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure

Návrat nahoru Goto down

Tréninkové prostory - Stránka 3 Empty Re: Tréninkové prostory

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 3 z 10 Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10  Next

Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru