VEĽKÁ BRÁNA (jediný vchod a východ Otogakure)

" Tady se někdo vyzná. " Pověděl jsem když začal hlasitě zpívat. Byla to celkem sranda něco takového náhodně zažít. Bylo mi ale zvláštní co zde dělala Kirigakure, když toto je území Otogakure. Projistotu jsem se rozhodl zde zůstat a počkat co se to semele. V té vesnici přeci žiju a byl jsem dlouho mimo dění, třeba se náhodou něco nového o vesnici dovím když budu bedlivě poslouchat.

Na chvíli jsem se zamyslel. Akuma měl na jednu stranu pravdu, co bychom tu zevlovali, když máme možná poslední možnost poznat krásy jiné vesnice? Popravdě řečeno, nikdy jsem nebyl jinde než v Kirigakure.
"Máš pravdu devítko. Průzkum nám ukázal, že nepřátelé už jsou dávno v trapu, útok je zažehnán a naše pomoc už tu není třeba. Tak asi jdem..."
Kývl jsem na pana Muzikanta i na slečnu Kaori a počkal jsem, kam se Akuma rozhodne vyrazit a následoval jsem ho.
Napadlo mě, jestli by Kaori, jakožto člen našeho provizorního týmu nechtěla s námi, ale Akuma byl "vedoucí zájezdů do centra Otogakure", takže mi přišlo správné, nechat případné pozvání na něm.
\\Poté přesun s Akumou, až vyrazí

Dorazím i se svým "nákladem" k bráně, kde na nás už čeká drak, aby nás odvezl zpátky domů. Zbývá jen počkat na ostatní. Posadím se u brány a pomocí Kiriganu si prohlédnu celou Oto. Vůbec se to tu nezměnilo. 

// Sry že to trvalo tak dlouho...

Nepříslušelo mi se ptát na zbytečné detaily. I když jsem byl zvědavý, co to Kashike ukořistil, nezeptal jsem se. Pokud bude chtít, řekne nám to po cestě.
"Držíme zasedací pořádek." Řekl jsem, abych nepřišel o svoje místo vzadu a rychle jsem se posadil na draka. Automaticky už jsem tahal luk a zakládal šíp do tětivy.

Když dorazí ostatní, gestem jim dám povel k nasednutí na draka a uklidím tam i Sasukeho. Pak už jen stačí draka pobídnout a vzlétli jsme. 


/ přesun všichni  - Kirigakure

Nakonec jsem došel k závěru, že bych po takové době neměl přijít s prázdnou, a proto jsem se rozhodl, že budou ještě v Oto muset počkat. Otočil jsem se a vydal jsem se kamsi pryč od Oto. Navštívit nějakou z větších vesnic. Něco tam zahrát, zjistit zvyky, poznat lidi a tak dále. Zase jsem zmizel v mlze a pokračoval ve své cestě.
/přesun

Chvíli po jejich odchodu jsem došla i já. Vydala jsem pokyny pro obranu vesnice. Dvě sféry se mocně tyčily na střeše budovy naproti bráně. Jedna z nich spouštěla onu bariéru z krystalu.
"Až odejdu dávejte pozor, Seina je mou zástupkyní, ihned mi hlašte kdyby se cokoli stalo." dořeknu a s lístky k bariérové pečeti odcházím z vesnice. Než však odejdu na daná místa nalepím lístek s technikou a v neposlední řadě aktivuji techniku znovu. kdokoli překročí hranice spadne do téhle techniky a bude se tak potýkat se sebou samotným

(přesun 7 hodin)

Konečně jsem byl u bran Otogakure no Sato a měl jsem namířeno skrz bránu rovnou do centra ke kanceláři Reiny. Byl jsem poměrně dlouhou dobu pryč, takže už je na čase, abych se taky ukázal. Snad nebude chtít vysvětlení, jelikož polovinu věcí si už nepamatuju kde jsem všude byl. Pozdravil jsem pak stráže a prošel přes bránu. Jak to teď bude vypadat nvm ani já sám.
/přesun

Po mnoho měsíců cestovaní, experimentovaní a mnoho dalších aktivitách jsem zase jednou na území vesnice. Upřímně do Otagakure jsem měl v plánu cestu už opravdu dlouho. Přesněji cesta byla za Reinou Kanou. Časová vytíženost mi to ale zcela nedovolila. Proč jsem zrovna přišel v tuto dobu. Moje experimenty stojí opravdu velké finance a já si je zrovna nemohu dovolit financovat sám. Pokud nebude mít zájem tak to nevadí. Určitě se tu najde ne zrovna čistá práce na slušný peníze. Když se blížím k vesnici tam si všimnu věci, která se odlišuje od všech ostatních vesnicí. Na první pohled mě uchvátila krystalová kopule. Dost zajímavá ochrana, proti všem nepřátelům. Možná bych si trochu krystalu vzal na prozkoumání. Projdu bránou do půlky, kde se nachází stráž. Chtěl bych vstoupit do vesnice a následně mluvit s vůdkyní. Neznám bezpečnostní opatření a proto pouze čekám co bude stráž chtít. Na to že tohle není tak významná a velká vesnice jako Konoha tak tu mají opravdu dost shinobi na stráži. Jde vidět že je to tu opravdu založené na vojenské síle. Moc cizinců tu asi často nemají, pokud nepočítám dezertéry kteří tady dost často hledají útočiště. Já bych o dezertérech neměl moc mluvit. Vlastním dokonce pravý průkaz že patřím ke Tsukigakure. Myslím si že to ale nebude nutné prokazovat. Každopádně jsem tu kvůli spolupráci kterou bych mohl nabídnout. Ehm obchod bych to nazval asi nejvýstižněji.

Stráž

Strážní si ho prohlédly.
"Za jakým účelem, pane?" zeptali se ze zvědavosti, musejí přeci něco nahlásit. Jen tak k vůdkynini pustit někoho nemohou.

Zvědavost vždy patřila k vlastnosti, jenž jsem neměl příliš rád. Každopádně to byla tradiční otázka, kterou jsem mohl čekat. Jsem tu kvůli práci. Vskutku jsem mluvil pravdu ale podrobnosti jsem si nechal pro sebe. alespoň pro zatím. Jsou to pouze strážnici a nic víc vědět snad nemusí. Také si mohli všimnou co mám na sobě. Takový pláště nenosí většina lidí co se chtějí nějak dostat do vesnice. To mohlo trochu vzbudit zájem, ale s tím jsem si hlavu moc nelámal.

Stráž

Moc dobře nevypadal, ale momentálně byla vesnice přístupná, takže jsme s tím nic neudělali.
"Běžte stále rovně ulicí hlavní budovu poznáte." řekl ten jeden a ukázal na hlavní ulici.

Nevypadali příliš šťastně ale vstup byl povolen. Docela mě překvapilo že mi nezvali zbraně, což u takové vesnice je celkem zajímavé. Dobrá půjdu tam hned. Vstoupím do vesnice a jdu přímo podle instrukce, kterou mi strážci dali. //přesun