Mareo Renjiro [JOUNIN]

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Mareo Renjiro [JOUNIN]

Příspěvek pro Mareo Renjiro za Mon Apr 21, 2014 8:54 pm

Jméno a příjmení:

Mareo Renjiro (používá dva jména, kde jedním nahrazuje své příjmení z důvodu utajení, nerad by totiž aby nepřítel mohl využít jeho slabin jako např.: přátel etc. proto se nijak nezveřejní, a když ano tak v utajení pod falešným příjmení, nepřítel nemá šanci se o něm dozvědět něco víc)

Hodnost:

Jounin

Vesnice:

Otogakure no Sato

Věk:

25 let

Narození:

30. září

Pohlaví:

Muž

Klan:

Žádný

Elementy:

Dle schránky. Mareo odvozuje všechny své techniky od svého Kekei Genkai, které mu dává možnost používat techniky totožné jako nepřítel do ranku C.

Kekkei genkai/Vrozená schopnost:

Sen no kao (Narikawari no Jutsu-pozměněná forma). Jedná se o to, že se Mareo dokáže přesně jako zetsu proměnit do něčího ideálního duplikátu. Jakmile se nachází ve formě dvojníka dokáže používat totožné techniky s nim do C ranku. Kekei Genkai svých duplikátu dokáže napodobit taktéž do ranku C. Výjimku tvoří doujutsu. Sice doujutsu napodobit k nerozeznání dokáže, ale není jej schopen používat jako jeho právoplatný majitel. Jedná se pouze o napodobeninu k nerozeznání... takže pokud by aktivoval byakugan... Vy rozdíl nepoznáte, ale ve skutečnosti Mareo vidí pořád stéjně. Stejně to funguje i u sharinganu. Uživatel ve formě duplikátu dokáže vydržet i měsíce. (bližší informace ve životopise)

Sensei:

Naoto Rin

Vzhled:

Mareo vypadá na první pohled jako vzdělaný, inteligentní muž, který chodí oblečený v bíle košili s dlouhým rukávem, hnědou vestou, černými kalhoty a kravatou na krku.

Charakter:

Mareo je jeden z mála shinobi, kteří si v dnešní době zachovali svou čest. Když je někomu dlužníkem, nezapomene na to, a to ani když svůj dluh již někomu splatí. Jako každý čestný shinobi je zcela oddán svému Kage i v chvílích, kdy se jeho chování zdá být nepřijatelné. Mareo je klidný a ne příliš chytrý. Toho to jeho nedostatku si však všimne málo kdo. Mareo se totiž vždy bez otázek podřizuje svému nadřízenému, a tak svůj názor nikdy nevyjádří. Co se týče nižších ranků... těm nepomáhá, nedává rady, protože si je vědom toho, že příliš mluvit se nevyplácí... ještě by řekl něco, co by sám litoval.

Styl boje:

Mareo plní funkci toho ve stínu. On je ten, který Vás zabije a Vy ani netušíte, kdo Vám dal smrtelnou ránu. Jeho Kekei Genkai mu zpřístupňuje možnosti zabíjení, které by se ostatním zdáli příliš nebezpečné.

Životopis:

Narodil jsem se 30. září v Otogakure no Sato. Tenkrát v Otogakure no Sato byla strašlivá bouře, která se nebezpečně vypořádala se vším, co se nacházelo mimo dům/úkryt. Každé zvíře, které přežilo tuto bouřku, bylo poznamenáno do konce svého života. Od této chvíle se zvířata na dalších deset let zdála býti velice plachá, vystrašena jakoby se jim každou bouřkou vraceli vzpomínky ze oné strašlivé bouřky. Lidé si tedy mezi sebou říkali, že to byl hněv bohů. Otázka, kterou si nemůžu zodpovědět, zní: Jakého boha konkrétně? Přišlo mi k smíchu nějakou přírodní pohromu spojovat s nadpřirozenými silami. Navíc když lidé tenkrát uctívali více božstev než nyní. Pokud si dobře pomatuji babička se modlila k bohovi ohně, sousedka ke bohovi půdy, otec ke bohu moře... nikdy jsem tohle nechápal až do chvíle, kdy se mi otevřely oči. Dříve než přišel ten den, který mi změnil život nadobro, jsem se tomu to vysmíval. I když jsem vyrůstal v věřící rodině, a každým byl veden tou "správnou" cestou... nevyrostl ze mě muž, jakého si rodiče představovali. Stal jsem se shinobim... to nejspíš byla jediná věc, na kterou mohl být mí rodiče pyšní. Místo toho ale abych svým chováním vzdával úctu bohu ohně, Yoashinoi etc., bojoval jsem proti takovým to fanatikům. Čím vyšší hodnosti se mi dostalo, tím aktivněji jsem se proti nim zapojoval. V průběhu této mé osobní války jsem sem cítil něco zvláštního. Měl jsem pocit jako bych tohle nebyl Já. Zkoušel jsem k daným věcem přistupovat jinak, ale vždy mě pronásledoval ten samý pocit, který mě vedl k otázce: "Kdo vlastně jsem?" Tohle nebyla záležitost dospívání. Podobný pocit jsem měl již v útlém věku a dělal mi společnost dál... jako genín, chunin, ba dokonce i jako jounin. "Kdo vlastně jsem?" Znělo mi v hlavě pořád dokolečka celých dvacet let.

Tohle ve mě vyvolávalo neuvěřitelnou úzkost, depresi a strach. Nejednou, když jsem byl přesvědčen, že takhle to nemůže dál pokračovat, jsem byl připraven zemřít vlastní rukou. Když si rodiče uvědomili, že se ze mne stava muž, který nesplňuje jejich očekávání, odvrhli mě. Do teď jsem bydlel s rodiči, a tak jakmile mě odvrhli jsem neměl místo, kde přebývat. Ujal se mě jistý muž. Jeho jméno nikdy nezapomenu: Naoto Rin. Původně pocházel ze Sunagakure no Sato. V důsledku neustálých válek se ale stalo, že se ocitl v Otogakure no Sato na delší dobu.

Nevěděl jsem o něm nic. Neznal jsem ho a on neznal mě. Nebyl jsem však tedy někdo, kdo by se o sebe dokázal sám postarat, a tak mi nezbývala jiná možnost. Nebyl jsem zvyklý platit nájem, jídlo a u toho své aktivity naráz. Ten muž mi tedy nabídl bydliště téměř zadarmo. Jeho jedinou podmínkou bylo to, že ode mě očekával pomocnou ruku, a to z důvodu protože již sám nebyl nejmladší. Vypadal na pošetilého staříka, který o současném světě nic neví, ale nebyla to pravda. Postupem času se mi dostalo pár příležitosti ho lépe poznat. Před tím se zmínil o tom, že je shinobi, nesdělil ale nic víc krom toho, že se do Oto dostal v důsledku války. Nyní když si poranil ruku, když jsem mu pomáhal nasekat dříví, zaslechl jsem první vulgární výraz, vycházející z jeho úst. Byl to slušný muž. Jeho chování v aktuální situaci šlo pochopit. U vulgárního výrazu však neskončil. Místo dalších nadávek se však rozvyprávěl, o tom jaké to je na skutečném bojišti. Byl jsem sice již jounin, ale nenaskytla se ještě příležitost, kde bych mohl bojovat na otevřeném poli tváří v tvář proti tisícům shinobi. Tohle byla skutečná válka… v srovnání s tím jsou S rankové mise pouhou předehrou války. Vysvětlil mi že pouze tam spatřím to čemu se říká bolest, nenávist a pláč. Tyto pojmy v jiném prostředí jsou pouze náhražky. Matka, která pláče z důvodu, protože ji uhodil manžel, nemá právo plakat. Nechť pláče když její druzi zahynou ve válce, nebo když její vesnici vypálí od základu. Ať šetří slzy na horší časy, a tento čas využije lépe.

Vytvořili jsem si mezi sebou hluboké pouto podobné tomu jaké je mezi otcem a synem. Naoto na rozdíl od mých rodičů chtěl rozvíjet mé vlastní Já. Nechtěl ze mě udělat někoho kým jsem nebyl. Jednoho dne jsme posedávali u krbu a odpočívali. Důvěřoval jsem mu již natolik, že jsem se mu rozhodl říct vše co mě trápilo. První byla otázka: „Kdo vlastně jsem?“ Ona mi odpověděl: „Ty jsi Mareo Renjiro.“ Tento muž mi do života vnesl světlo. Dal mi důvod jej žít naplno a vychutnat si každou sekundu mého života. S čím jsem však ani Já, a ani On, nepočítali bylo to, že se v brzké době má odehrát další důležitá chvíle v mém životě. Nikdy nemůžete setrvávat pouze ve světle, protože vždy přijde čas, kdy budete muset sejít zpátky do temnoty. Ke dveřím domu, kde jsme přebývali, se dostavil posel se zprávou, která měla být určena pouze mě a ve které stálo: „Se zármutkem Vám oznamujeme, že Vaši rodiče Nanami a Benjiro zemřeli během mise. Dostavte se prosím do kanceláře Otokage vyplnit pohřební listinu jako jediný žijící potomek dvou zesnulých.“ Tímto se začalo mé opravdové peklo.

Jakmile jsem dorazil ke kanceláři Otokage, potkal jsem shinobiho, který všude rozkřikoval, že ulice, kde bylím s Naotem je v plamenech a požár se dál šíří. Zmocnil se mě strach… nechtěl jsem přijít o někoho dalšího mi blízkého. Běžel jsem jak nejrychleji jsem dovedl, a když jsem dorazil ke Naotovému domu, spatřil jsem hromadu ohořelých sutin. Požár již byl uhašen, a tak jsem se vydal Naota hledat. Dříve než jsem se do toho hledání pustil na 100% jsem zaslechl hlas shinobiho, který hlásil jediného mrtvého. Žel jednalo se právě o Naota, který byl příliš starý na to, aby zvládl utéct. Nevěděl jsem, co si mám myslet. Najednou vše co jsem měl… bylo pryč. Rodina, přátelé… pořád jsem si ale opakoval Naotova slova: „Ty jsi Mareo Renjiro.“ Ano uvědomil jsem si, že tohle jsem Já, a že má smrt nic nevyřeší. Ostatní mi říkali: „Jsi Jounin… dostaň se z toho.“ Jiní mi zase radili, abych vyzkoušel přijít na jiné myšlenky v průběhu mise. Kéž bych nedal tedy na jejich rady. Rozhodl jsem se vydat na misi. Mělo se jednat o pouhou B rankovou misi. Mělo Nás tam být šest, takže nic náročného. Já jsem byl jmenován kapitánem týmu. Měli jsme převést z Oto do Ame nebezpečné oxidující látky. Ujišťovali Nás, že je vše bezpečné, a tak jsme se rádi vydali na cestu. Když jsme byli v půli cesty… vůz vezoucí náklad najel na hrbol na cestě a látky, které měly být bezpečně zajištěné explodovaly. Nikdo kromě mne nepřežil. Další smrt, kterou jsem měl na svědomí… alespoň takhle jsem to vnímal. Kdybych Naota neopustil, neuhořel by. To Já měl zkontrolovat, zda-li ty látky jsou řádně zajištěny. Kdybych neopustil rodiče… možná bych byl vyslán na misi s nimi a mohl bych je ochránit.

Potřeboval jsem si v tom vše udělat pořádek. Věděl jsem, že sebevražda není východiskem, a tak jsem hledal jiné. To co mě učil Naoto bylo v rozporu s tím jak jsem si to v hlavě urovnal. Tomu jsem však příliš pozornosti nevěnoval. Můj závěr velmi ovlivnilo to v jakým prostředí jsem vyrůstal. Prvně v mém životě jsem uznal existenci boha, a však pouze jednoho, a to Shinigamiho, boha smrti. Byl jsem tedy na dně, a tak jsem s nim uzavřel dohodu. Pokud by odčinil mé prohřešky ohledně smrti mých přátel a mé rodiny…  věnuji mu sedm obětí. Shinigami nabídku přijal a Já se přestal cítit provinile. Jak jsem řekl, tak jsem učinil. Obětoval jsem mu sedm banditů, kteří přepadávali obchodníky na okolních stezkách Otogakure no Sato. Když jsem obřad ukončil, probudil jsem své Kekei Genkai. Jak se zdálo… má rodina ho mohla probudit pouze , když uzavřela s jedním s bohů, kterého si dotyčný vybral, trvalou nebo dočasnou smlouvu. Tedy jsem pochopil… proč má rodina tak lpěla v dětství na mé zbožnosti. Nechápal jsem ale proč jsem se tohle musel dozvědět až ze svitků v mém rodinném domě. Proč mi to ne řekli , již když jsem byl malý? Leda co by se tím vyřešilo.

Bodové Hodnocení:

Taijutsu: 4
Ninjutsu: 5
Genjutsu: 3
Inteligence: 3
Síla: 4
Rychlost: 4
Čakra: 4

Ruční pečeť: 3

Techniky:

Sen no kao
Tiché zabíjení (na stejné úrovni jako Zabuzovo)

Mareo Renjiro
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 145
Registrován : 21. 04. 14

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Mareo Renjiro [JOUNIN]

Příspěvek pro Seito Senju za Tue Apr 22, 2014 7:12 am

POVOLENO

_________________
Techniky
Spoiler:

Body:
Spoiler:
TAI - 3,5 NIN - 5 GEN - 2 RP - 4 SIL - 3 CHAK - 4 INT - 3,5 RYCH - 5

Vybavení:
Spoiler:
ZVN, katana

Seito Senju
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 770
Registrován : 14. 07. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru

- Similar topics

 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru