Jeskynní komplex

Strana 12 z 12 Previous  1, 2, 3 ... 10, 11, 12

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Jeskynní komplex

Příspěvek pro Hine Kureta za Mon Jul 14, 2014 8:00 pm

First topic message reminder :

Toto místo se nachází kdesi mimo Kirigakure a přesto dostatečně blízko. Vstup na vlastní nebezpečí. V blízkosti jeskynního komplexu neustále stráží jeden senzibil a čtyři Anbu. Vchod do jeskyně a celý její povrch je ozdoben pavučinou, která neslouží k dekorativním účelům, ale okamžitě informuje Hineho, obří pavoučici Amandu a dalších 50 - 100 tisíc nas***ých osminohých zvířátek, že dorazila svačinka.

Napřed vás čeká dlouhá cesta klikatou chodbičkou, jejíž stěny ani pod množstvím drobných tělíček nelze spatřit. Poté vás už jenom pár schodů dělí od srdce Hineho laboratoře.

Laboratoř:

Odtud vedou odbočky například do skladu, obývací místnosti a v neposlední řadě trochu zašlého archivu.

Knihovna:

Kdo bude mít odvahu, dostane se až do oddělení cel, oddělených výzkumů a podobných zařízení.

Pohovka:

Ale nevítaný host tam už zůstane do konce věků.

Hine Kureta
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 275
Registrován : 14. 07. 13
Age : 23

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down


Re: Jeskynní komplex

Příspěvek pro Hine Kureta za Mon Jul 06, 2015 8:54 pm

Naslouchal jsem Michiko a začal uvažovat o tom, co myslí tou citlivou pokožkou. O sluníčku nemohla být řeč. Kyselé deště? Tak zlé to zase není. Možná trpí nějakou alergií... ale nač? Ne to je nesmysl. Ledaže by deštník použila na to, aby jí nikdo neviděl do obličeje.

Nespouštěl jsem z ní oči. Snažil jsem se najít jakoukoliv stopu po vyrážce, nebo jiné kožní reakci na jejím obličeji. Marně. Teprve její nervózní smích a věta, ve které se přiznala ke lži mě probraly z módu lékaře. Můj výraz zůstával stále stejně zamyšlený, pouze na očích bylo poznat, že se více méně uvolnily. Jejich výraz byl mnohem měkčí, neboť nezkoumaly pleť Michiko, ale hleděly do jejích očí, jako by se snažily najít nejskrytější zákoutí její duše. Nečekal jsem to. Byl jsem naivní, když jsem si myslel, že pokud ji zahrnu štěstím a hezkými zážitky, pustí svou minulost z hlavy.

Možná jsem to tušil. Někde ve skrytu duše ve mně hlodal červíček pochybnosti, ale já ho pokaždé umlčel. Byl bych sobecký, kdybych Michiko nutil, aby tu zůstala. Snažil jsem se jí vytvořit domov, ale ten přece nezáleží na množství měkkých polštářů na posteli. Chtěl jsem, aby tu zůstala, ale co když jsem si přál úsměv na její tváři jen proto, abych tu nebyl tak sám?
"Neděkuj mi. Kdybych měl možnost volby, udělám to znovu. Jsi skoro dospělá a máš svůj život. Je v pořádku, že chceš vyřešit svou minulost a nemám sebemenší právo ti v tom bránit. Jestli je tu někdo, kdo má být vděčný, tak jsem to já. V mém životě jsou různé kapitoly. Ta, kterou jsi napsala ty, mi připomněla, že navzdory svému poslání můžu zůstat i člověkem." vděčně jsem usmál.
"Každopádně, ať se stane cokoliv, tady je místo, kam se můžeš vrátit. Kdykoliv. Bez ohledu na to, jakou cestou se vydáš." dodal jsem. Bylo mi naprosto jasné, že ještě mnoho dní budu naslouchat, zda chodbou nezazní rychlé, drobné krůčky, nebo její rozpustilý smích, či pobrukování infantilních melodií. Měl jsem však ještě jednu zásadní námitku...

Hine Kureta
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 275
Registrován : 14. 07. 13
Age : 23

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Jeskynní komplex

Příspěvek pro Hakuei za Mon Jul 06, 2015 9:20 pm


~ NAGARE MICHIKO ~

Musím priznať, že som vôbec nečakala, že to prebehne až tak hladko. Predsa len Hine vynaložil veľa úsilia, aby ma od zvyšku Hakuei odtrhol. Kto by bol povedal, že ma po tom všetkom nechá len tak ľahko odísť.
"Hii-kun... ~" vyslovila som láskyplným hláskom, pričom sa mi do oka nahrnuli slzy. Bez ďalšieho zbytočného rečnenia som ho pod vplyvom všetkých tých emócií, ktoré sa vo mne poschádzali, na rozlúčku objala.
"To vieš, že sa k tebe niekedy v budúcnosti vrátim! Ďakujem. Ešte raz za všetko ďakujem. Nech už sa stane čokoľvek, sľubujem ti, že to nie je naposledy, čo sa vidíme," prihovárala som sa k nemu vrúcne, následkom čoho som ho po krátkej chvíli pustila a pomaly ho obišla.

Bolo zrejmé, že som sa pomerne dosť ponáhľala. Vzhľadom na moje slzy a emócie, ktoré som s Hinem svojim posledným objatím zdieľala, mohol Kirigakurčan pochopiť, že dôvod bol prostejší, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Neutekala som kvôli tomu, že by som sa nebodaj nevedela dočkať, kedy už konečne vypadnem. Vedela som len, že ak sa náš rozhovor ešte o trochu natiahne a do vedenia sa dostane moje značne detskejšie, emotívnejšie ja, svoje rozhodnutie s najvyššou pravdepodobnosťou prehodnotím a opäť sa tu zdržím. Keby to tak ale pokračovalo naďalej, akurát by som večne odkladala svoj cieľ a v konečnom dôsledku by som neskorším odchodom ublížila nielen sebe, ale s najvyššou pravdepodobnosťou aj samotnému Hinemu. Potrebovala som skrátka čo najskôr prestať myslieť na jeho neskonalú dobrotu a vytratiť sa. Čas, kedy som si mohla len užívať, pominul. Nadišla chvíľa, aby som dospela.

=> PRESUN NEZNÁMO KAM <=

Hakuei
Non-Player Characters

Počet příspěvků : 276
Registrován : 29. 08. 13

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Jeskynní komplex

Příspěvek pro Hine Kureta za Tue Jul 07, 2015 3:20 pm

Zůstával jsem v jejím objetí, snad trochu duchem nepřítomný. Tohle se přece se neděje. Nebo jo? Měl jsem ještě závažné námitky vůči její cestě. Proč jsem to neřekl rovnou? Mezitím, co se se mnou loučila jsem se marně snažil ukončit její řeč a najít vhodná slova. Věděl jsem však, že knedlík, který se mi uhnízdil v krku by pošlapal zbytky mé důstojnosti v krátkém okamžiku. Pokud tedy něco jako důstojnost stále mám.

Michiko zmizela. Stál jsem v chodbě sám několik minut. Byl jsem jako otupělý opiátem. Nakonec mě však cosi zašátralo v šátku. Mazlik se probudil k životu.
"Ty si asi myslíš, že by tu měla zůstat viď? Zvykl sis na ni." zamumlal jsem a vzal pavouka na dlaň. Pokračoval jsem v cestě do centra jeskyně a hrál si se svým milovaným pavoukem. Při pohledu na bublající zkumavky jsem se zamračil. Měl jsem sto chutí střelit si něco do žíly a zůstat aspoň týden v komatu. Zadíval jsem se do Mazlikových oček a povzdechl si. On mi věnoval tázavý pohled. Vnuknul mi skvělej nápad.
"Myslíš? Asi ano. Přinejmenším budu klidnější." vděčně jsem se usmál a Mazlik mi zalezl do rukávu. Vypnul jsem všechny hořáky, přiklopil svou sbírku plísní, popadl lékařskou brašnu a přidal do ní pár svitků a jiných nezbytností. Na prázdném stole jsem zanechal vzkaz.

Pokud jsi došel až sem a nepociťuješ známky otravy, gratuluju. Máš právo, chovat se tu jako doma. Brzy budu zpátky, takže žádné neplechy a experimenty! V žádném případě nejez ty fialové prášky!

S pozdravem Hine Kureta



Usmál jsem se. Dovnitř se dostanou maximálně osoby, na které jsou moji pavouci zvyklí. Cizí chakra si tu ani neškrtne. Otočil jsem se na kramfleku a vyrazil ven. Amanda zatím zůstávala sedět na jeskyni, ostatně kdyby se stal průšvih, mohu ji přivolat. Polovina pavouků z mého okolí šla se mnou, druhá polovina hlídala jeskyni. Nejvyšší koncentrace zůstávala v úzké, klikaté chodbičce.
"Tak jedem pišišvoři. To bude překvápko!" dodal jsem nadšeně a za malou chvíli po mně nebylo ani vidu, ani slechu.

Přesun - taky neznámo dokam

Hine Kureta
Jounin
Jounin

Počet příspěvků : 275
Registrován : 14. 07. 13
Age : 23

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Jeskynní komplex

Příspěvek pro Sponsored content Today at 7:39 am


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 12 z 12 Previous  1, 2, 3 ... 10, 11, 12

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru