Ishida Oichi

Jméno a příjmení: Oichi Ishida

Hodnost: Nemá

Vesnice: Země Železa

Věk: 24

Pohlaví: Žena

Klan: Ishida

Elementy: Nemá

Kekkei genkai: Není

Vybavení: Vlastní dvoučepelovou naginata.

Vzhled: Mladá žena sošné a štíhlé postavy, s hustými havraními vlasy sahajícími svou délkou až pod zadek a menší ofinou na čele. Pyšní se také dokonalou pletí bez jediné chybičky, přesto Oichi není zrovna ta typická kráska, u které by se takové fyzické přednosti očekávaly spíše. Vyzařuje však z ní jakési kouzlo, které jí minimálně činí zajímavou a krásnou svým vlastním způsobem. Co se týče vzhledu, dbá o sebe stejně jako každá žena, nejvíce se však zaměřuje na šatník - její velkou slabostí jsou drahá a kvalitní kimona, která velice ráda nosí na všelijaké slavnosti a důležitá setkání, v běžném životě však dává přednost přeci jen o něco praktičtějšímu oděvu, vzdáleně připomínajícím samurajské brnění.

Charakter: Oichina povaha sama o sobě by se dala charakterizovat nejlépe jako "dvě osoby v jednom těle", protože je plná samo sobě protiřečících si vlastností. Je odvážná, však ne za každých okolností; impulzivní, ale věci se snaží řešit s chladnou hlavou, i když ne vždy se jí to daří; přátelská, ale trvá jí, než si někoho připustí k tělu, avšak získat u ní stoprocentní důvěru je téměř nemožné i pro blízké přátele. Je to opravdu komplikovaná osobnost, ve které se navíc projevuje Oichina duševní nestabilita, kterou ještě více podpořil smutek ze ztráty blízkého člověka. Oichi však ve skutečnosti není zlá ani špatná, jen jí v žilách koluje divoká krev, i když se na venek tváří klidně, spíše přímo lhostejně a depresivně.

Styl boje: Vzhledem k tomu, že je civilista, co se do žádných bitek (ať mezi samuraji, shinobi, či kýmkoliv jiným) nemotá a nejspíše ani (naštěstí) nikdy nedostane, zvládá základy boje se zbraněmi, převážně katanou a naginata, kterou vlastní, vše ale jen na úrovni případné sebeobrany, což jí však proti trénovaným bojovníkům nikterak moc nepomůže.

Životopis: Pochází ze starého urozeného samurajského klanu, jehož mnozí členové zastávali v Zemi Železa vysoké posty, postupem času však pomalu i němu zvoní umíráček, protože v dnešní době se skládá už z posledních pár desítek přeživších. Oichi spolu se svými šesti sourozenci (dvě dívky, čtyři kluci, Oichi je nejmladší) jsou posledními potomky tohoto klanu, nepočítaje děti Oichiných sourozenců. Jakožto princezna z hlavní větve klanu byla vychovávána v duchu přísných pravidel klanu, které jí prakticky nedávaly možnost si užít dětství. Vždy jí někdo stál za zády a poučoval o tom, co se smí a co by se nemělo, aby v dospělosti Oichi reprezentovala svůj klan bez sebemenších chybiček. Takový život je hodně osamělý, protože i když člověk ví, že je v milujícím prostředí, není čas a někdy ani nálada na to, aby se prokazovala nějaká rodičovská láska. Přesto však takový život skýtal jinačí výhody - Oichi měla vždy na vše služebnictvo, dostávala drahé dárky a když dosáhla patnácti let - což je věk, kdy se podle pravidel klanu dívky mají vdávat - dvořilo se jí několik velice vlivných a bohatých pánů, které, jak už to u domluvených svateb bývá, jí vybral sám otec, hlava klanu. Oichi se následně vdala za urozeného samuraje z bohatého klanu, který ji jako svou ženu zajistil na celý život. Po nedlouhém manželství, trvajícím něco málo přes 7 let, však její muž za nevyjasněných okolností zmizel a nakonec byl prohlášen za mrtvého. Jeho ztráta Oichi, která se během manželství do svého muže zamilovala stejně jako on do ní, zdrtila a od té doby se Oichi, kdysi veselá dívka, proměnila v hromádku neštěstí ponořenou v hlubokých depresích. Naštěstí čas je milosrdný, a Oichi se postupem času trošku vzpamatovává ze své ztráty. Je však pro ni těžké zůstávat v zemi, kde jí vše jejího muže tolik připomíná, a tak pomalu uvažuje, že by asi bylo nejlepší odcestovat a začít žít někde jinde, v jiné zemi...

Avatar:

Neměla jsem v plánu jí někdy učit nějaké techniky, chtěla jsem jí nechat čistě jako civilistu, tedy postavu, co se bojů neúčastní, ale pokud je hodnost důležitá a nebude to vadit, nechala bych jí jako gennina, pokud by to šlo. A co se týče té vesnice, to samozřejmě poupravím a nebudu přidělávat zbytečné problémy Pokud by to šlo, dala bych jí do Otogakure nebo nějaké takové té "méně hlavní" vesnice než je Konoha, myslím, že tam bude lidí už tak dost...