Naoki Atashi

pro **Hiroshi** Thu Jul 18, 2013 3:18 pm

„ Co je to láska? Tomu, kdo ji prožil, to vysvětlovat nemusíte, tomu, kdo ji neprožil, to nevysvětlíte. “
Naoki Atashi Separator

¤Jméno¤ Naoki
¤Příjmení¤ Atashi
¤Hodnost¤ Jonin
¤Vesnice¤ Kumogakure
¤Věk¤ 19 let
¤Narození¤ 28.3
¤Pohlaví¤ Muž
¤Klan¤ Atashi
¤KG¤ Jiton
¤Výška¤ 182cm
¤Váha¤ 65kg
¤S.Zaměření¤ Homosexuál

Naoki Atashi Separator

¤Charakter¤
Naoki je snad ten nejctižádostivější člověk na světě. Jde si za svým ať jsou překážky jakékoliv. Je milý, vždy ten ve středu pozornosti. Nebojí se projevit své city. Má dobrý smysl pro humor a občas to ale i přepískne. Když se ale naštve, dokáže být krutý, necitlivý a tak nějak i arogantní. Nemá rád když se mu nebo jeho kamarádům vysmívají, je dost v tomto výbušný. Má rád lidi co jsou spíš uzavření. Vždy ho baví je nějak rozesmát nebo je donutit k věcem co by chtěl aby dělali. Moc rád se směje, dokonce někdy i čenýmu humoru. Je taky silný, jak psychicky tak i fyzicky. Nenechá se někým manipulovat, vždy zakročí když se mu něco nelíbí, nikdy ho zatím nikdo neviděl brečet. I když je to takový éro, tak ten kdo ho pozná víc zjistí že dokáže být i jemný a klidný, vždy se mu někdo může svěřit a on mu vždy rád pomůže. Naoki, i když vypadá že má sebedůvěry habaděj, ve skutečnosti to ani tak není. Občas si příjde jako zbytečná věc, myslí si že nic necítí, i když to si jen namlouvá, občas se chová opravdu podivně, ale vždy to má nějakou příčinu a v takovémto stavu se ukazuje velmi zřídka.

¤Oblíbené a Neoblíbené¤
Naoki má rád snad všechno. V jídle není vybíraví, chutná mu snad vše, kromě surové zeleniny, tu fakt nemá rád. Miluje sladké, je to v podstatě jeho slabina když je uražený, sladké ho vždy rozveselí, ať už to je čokoláda, lízátko nebo nějaká karamelka, to je mu jedno. Taky má moc rád Chipsy a Pepsi, on to má snad k obědu i večeři. Na snídani má nejradši jen nějaké lupínky s mlékem, nebo samotný rohlík. Počasí, tak to mu je dokonale ukradené. Má rád jak slunce, tak i někdy mračna. Co opravdu miluje je ale noční obloha, nějak se do ní vždy zakoukává. Taky je to homosexuál, proto má rád muže a občas si z něho lidé dělají legraci, ale on je jen ignoruje, co je taky na tom ne?! Nemá rád povrchní, namyšlený a vybíravý lidi, co se serou do všeho, po čem jim je úplný kulový, takové lidi by nejradši zabil, ale snaží se držet na uzdě. Nesnáší když mu někdo říká co má dělat, nebo když ho někdo k něčemu přemlouvá.

Naoki Atashi Separator

¤Zaměření¤
KG/Taijutsu

¤Schopnosti¤
Naoki dostal dar Kekkei Genkai Jiton. Dokáže manipulovat moc dobře se shurikeny, které v sobě nesou magnetickou energii, proto když se mu podaří někoho svým shurikenem zasáhnout, vždy poletí přesně na cíl-na nepřítele. Je jasné že buď ho vyčerpá na tolik, že se mu na konec podaří ho zabít, nebo ho zabije hned. Je opravdu málo lidí co unikly tomuto Kekkei Genkai, maximálně že jich bylo víc. Když je nepřítel sám proti Naokimu a je zasažen, má minimální šanci na přežití. Naoki se hlavně zabývá svým Kekkei Genkai, ale to spojil s Taijutsu a proto se v podstatě nezasažitelný. Jeho úroveň v něm sice není tak dokonalá jak u někoho kdo se jím zabývá od malička, ale patří k těm co se jim můžou i chlubit. Jeho slabinou je ale genjutsu. Nijak se o něj nezajímá a proto je i někdy na nervy když má bojovat proti někomu kdo se v něm vyžívá nebo se jim jen zabývá. Dostat se z něho dostane, ale i tak mu to dá práci, když je to nějaké silnější genjutsu. I tak ale našel řešení a to je to, že když už se do nějakého genjutsu dostane, zruší ho fyzickou bolestí, kterou si způsobí svými magnetickými shurikeny, je to asi jediný způsob jak se z něho dostat. Ninjutsu je takové to medium, no nějaké používá, ale není jich zase moc.

¤Element¤
Suiton

Raiton

¤Body¤
Ninjutsu - 4
Taijutsu - 5
Genjutsu - 1
Inteligence - 4
Síla - 4
Rychlost - 4,5
Chakra - 4
Ruční pečetě - 3,5

¤Techniky¤
Sepíšu do sekce a vytvořím i vlastní ^^

Naoki Atashi Separator

¤Příběh¤

No, tak o čem psát. Mám pocit, že Naokiho dětsví bylo normální. Bylo to dokonalé dětství jaké má dítě mít a dlouho na to období vzpomínat. Naoki měl lásku rodičů, energii vstát když zakopne, hrál si s dětmi jak normální kluk. Ve vesnici byl většinou vždy středem pozornosti protože se snažil zvýraznit svými žertíky, za které ale měli hlavně problémy jeho rodiče, co ho občas nedokázali ukočírovat, měl prostě spousty energie. Je pravda že i když stále tropil takové blbůstky, měli ho všichni moc rádi a i na to že byl dítě si toho dokázal vážit. Narodil se možná do váženého klanu Atashi, ale každý na něm viděl že je nějaký jiný. Nejen tím že se narodil s azurovými vlasy, které často mění svou barvu, většinou v létě je má do černa, v zimě jsou azurové, byl tímto tak nějak podivný. Každý z něho ale cítil i něco jiného, jen nikdo nepostřehl přesně co a proto to nechávali osudu...

Na ty 3 roky to vše bylo perfektní. Dokonalá rodina, měli vše co vždy chtěli, ale začalo nastávat období v klanu, který odmítali. Klan se začínal rozpadat. Bylo to hlavně proto že se hlavní a vedlejší větev nedokázala rozhodnout na společném investování a společném živobytí, proto nastali spory mezi těmito stranami...Byly to prostě spory o takové hlouposti a vůdci klanu, Naokiho otec z hlavní větve a otcův bratr jako vůdce vedlejší větve se neskutečně pohádali. Bylo tu místo jen pro jednu rodinu. Nastal boj. Tento boj trval celých 24 hodin denně. Klan Kurama taky žil v okolí Kumogakure, bylo to docela daleko, ale patřil k této vesnici a nikdo netušil co se v tomto klanu všechno děje. Problém byl ale v tom, že se stalo něco co nikdo nechtěl. Mysleli si že zvítězí jedna strana, jenže se jich zabilo tolik, že nazývat se klanem už snad bylo úplně jedno. Tak málo lidí přežilo a tak mnoho jich padlo, oba vůdci padli. Naoki ztratil otce i matku, zůstal sám. Někdo sice přežil, někdo i s jejich Kekkei Genkai, ale už si těžko mohli říkat klan. Naoki, byli mu teprve 3 roky byl dán do péče vesnice. Byla mu zajištěna strava a ubytování, jeden čas se o něj staral Raikage. Přesněji do jeho 6 let, pak už nastoupil na Akademii a musel se o sebe postarat sám. Raikage byl už starý a proto byl čas aby se zvolil nový a proto v tu dobu Naoki ztratil i jeho. On to však stále držel v sobě, všechen ten žal, vztek a další věci. Ten den se rozhodl že se na svět bude dívat jinýma očima.Ze ho chce vidět v barvách duhy, proto se začal usmívat a házet kolem sebe pozitivní energii...

Roky samozřejmě plynuli a on se stával starší. Na Akademii si našel spoustu kamarádů, kteří si s ním byli dost blízcí. Nevadilo jim že byl sirotek, byl to kluk v pohodě, opravdu s ním byla sranda. Byl hodný, milý a především dobrý přítel co vždy pomůže. Samozřejmě, jeho homosexualita tu byla. No, jemu by ani nevadilo si dát pusu s holkou, ale k chlapcům přeci jen cítil něco víc než k dívkám. Dobré na tom bylo ale to, že si toho ani nikdo nevšiml. Byl to takový normální kluk co má rád chlapec , nic víc. Choval se jinak normálně, choval se jak normální heterosexuál, jako chováním, ale uvnitř sebe to cítil asi určitě nějak jinak...To bylo ale vedlejší. Jako student akademie se opravdu moc snažil zesílit. Chtěl být silným a nevadilo mi ani že neměl rodiče. Přeci jen umřeli když byl ještě malý a on si je v paměti uchovával tak, aby na ně vždy v dobrém vzpomínal. Někdy ho sice popadl pocit samoty, ale změnil to tím že byl se svými kamarády, to bylo jediné co měl a nikdy by to nevyměnil. Na konec se přeci jen stal geninem. Bylo mu už 12 let a své Kekkei Genkai sice ovládal, ale jen tak zřídla. Nedokázal nějaké další techniky nebo něco podobného. Za to v taijutsu vynikal, to ano. Hned po té co se stal geninem začal cvičit s jedním mužem z jejich dávného klanu Kurama, který měl za úkol z Naokiho udělat toho nejlepšího uživatele Jitonu. Trénovali spolu opravdu dost dlouho Každý den několik hodin až do doby co si muž byl jistá že může k chuuninským zkouškám. Ve 14 letech se k tomu odhodlal. Muž jménem Okamura se kterým trénoval se stal něco jako náhradní otec. Řekl mu všechno, dokonce i to že se mu líbí muži, co ho dost zaskočilo, ale vždy mu s tím nějak pomohl. No, líbí muži, jemu se líbili i ženy, o tom žádná, ale city jsou prostě city...

Když byl vyzván k Chuuninským zkouškám, nesl v sobě z části strach a z části si věřil jak nikdy před tím. Věděl že je silný, že je jeho Kekkei Genkai na velmi dobré úrovni a že je naděje na úspěch! Právě proto se odhodlal k první zkoušce. Nebyl nikdy hloupí, ale i tato zkouška mu dělala problémy. Díky svým shurikenům co si vyvěsil nad sebe si odrážel výpisky toho před sebou. Shurikeny dával do úhlů aby mohl opisovat tak že to nikdo nezjistí. Na konec to vyšlo. Prospěl a dostal se do dalšího kola. To probíhalo úplně normálně, proto není třeba nijak rozebírat. Ve třetí a té poslední se ale utkal s někým, kdo v sobě nosil něco podivného. Byl to chlapec, co vypadal jako zombie. Neměl city, bledý a prázdný výraz, ne...nebyl jak zombie, byl jak smrtka. Naoki netušil jestli se ho bát, jak má reagovat na jeho prázdný výraz, jestli ho má šetřit nebo ne. Když však boj započal, byli všichni překvapeni. Nejen že Naokiho smetl jak přebytečnýho tvora, ale koukal se na něj s nechutí. Naoki byl skoro na pokraji smrti, až do doby co si chlapec před něho nestoupl. Naoki věděl co má udělat, zvedl ruky a přitiskl si ho k sobě, bylo to objetí. Každý kolem zíral co to ten kluk dělá, ale nikdo to nechápal, jen Naoki asi věděl, jak se ten chlapec cítil. Ale i tak musel uspět, proto jeho záseku využil a škrábnul ho svým kunaiem. Boj pak byl zase normální, ale Naoki na konec vyhrál. I přes to vše ale pak za chlapcem zašel. Ten se na něj jen usmál a poděkoval mu. Řekli si toho spoustu a Naoki si uvědomil jak hezký pocit je někomu takto pomoci. Byl rád za ten pocit, právě proto se i on sám mohl uznat za pravého chuunina.

Začal jeho nový život. Mohl si říkat že je opravdu shinobi. Jeho schopnosti stále narůstali jako počet jeho technik co už uměl. Nějaké si vymyslel dokonce i sám, nějaké se naučil od Okamury, který ho ale musel opustit. Ne že by umřel, ale měl svou rodinu, se kterou se rozhodl přestěhovat jinam, proto Naoki v ten den poprvé plakal. Plakal ale tak, aby to nikdo neviděl. Chtěl aby ho každý viděl jen s úsměvem na tváři. Postupně dosáhl 16 let. V ten den byla jeho největší mise, kdy musel ochránit jednu ženu. Byla to princezna ze země železa. V ten den také zažil to své "poprvé". Anol, bylo to s ženou i přes to že to byl homosexuál. Někdo by si pomyslel že je Bisexuál, no ono to bylo tak nějak napůl, to už neřešil. Homosexuál nebo Bisexuál, to mu bylo úplně jedno, větší city držel ale i tak k mužům. Do princezny se ale nezamiloval. Bylo to pouze to pobavení po kterém dlouho toužil i on. Někdo by si myslel že to bude propadák, ale dokázal být i něžný, ale tak...Byl na sebe pyšný, že už není panic. Čím víc ale dospíval, tím víc se uzavíral prostor v jeho srdci pro někoho dalšího. Lásku sice neodmítal, ale chtěl si jí dobít, ať už by to bylo jakýmkoliv způsobem, chtěl jí, i kdyby měl jít kdo ví jak daleko aby jí našel. Rozhodnut chránit vesnici a zároveň čekat na toho pravého...V 18 letech se stal Joninem, proto byl i považován za více dospělého a proto se tím často vytahoval, i když né moc, bylo to jen ze zábavy. Nom, rozhodl se dál žít svůj život naplno, bez překážek a vždy s úsměvem na rtech...Dokud nenastane i jeho konec.