Hra na pravdu

First topic message reminder :

 

Vítám Vás, milí ninjové a kunoichi. V dávných dobách byla tato hra velice populární. 
Po vyslechnutí krátké ukázky si představte následující situaci..Ne není to státní maturita

Je to velká místnost, komnata nejvyšší potřeby. Objeví se zde vše, co chcete..Například záchod, koupelna, spoustu místa na hru, spaní, sezení, popíjení..

Pravidla jsou následující:
 
Vybere se někdo, kdo začne. Ten si vybere někoho, dá mu možnost si vybrat pravda nebo úkol, pak mu položí otázku; vybere si pravdu, musí říct pravdu; vybere si úkol, musí provést. Pokud odmítne odpovědět, svléká se. 
Pokračuje ten, který byl tázán, změní se v tazatele a vybere si někoho.

Hraje se vždy od 21. hodiny

Když si vybral úkol zpozorněl jsem a po čtyřek přišel ke kroužku zase blíž.
"Hehéé.. pojď mi dát hudlana."
Zakřenil jsem se a čekal jestli to udělá nebo se vzdá svého oblečení.

Sledoval jsem je, i Lucy jak dělala kotrlmelec. Držel jsem se, abych nevybouchl smíchy. Jedna věc, ale byla jistá. Usínal jsem. Občas jsem se probudil, když někdo něco udělal, zvlášť teď to bylo velmi napínavé. Ale nevydržel jsem to.

//.Omlouvám se lidi, ale už vážně usínám xD

"Promiňte, ale tohle se vážně nabízí." ušklíbla jsem se vstala a odešla pryč a po chvíli se vrátila s fixou a opatrně jsem Assasinovi na tvář namalovala kachničku a na druhou stranu berušku. 
"Máš ještě někdo zájem?" usmála jsem se. Ten mě zabije, až to zjistí.

"Dobře zkusím úkol .... a ne že mě prásknete Assasinovi." varovala jsem je všechny.

Usmála jsem se, "Co bych pro něj neudělala." naklonila jsem se zase k němu a na několik sekund jsem ho dlouze políbila, pak jsem se podívala na Raijina.
"To si mi měl dát, když byl ještě při vědomí." ušklíbla jsem se a podívala se tentokrát ale na Masaa.
"Takže úkol nebo pravda?" Assasinovi jsem přitom z ruky vzala tu flašku a tím si jí přivlastnila

"Tak úkol no."
Podrbal jsem se ve vlasech a povzdechl si.
Ta pusa od toho chlápka byla teda dost slabá..ó jak moc zklamaný jsem byl.

"Výborně, předveď nám scénu, kdy Romeo vyznává lásku Julii přičemž tvá Julie bude ona." ukázala jsem na Lucy.
"A nezapomeň to pořádně od srdce prožít, ať z toho něco máme." mrkla jsem na něj s úsměvem.

Když zadala úkol nahodil jsem ultra WTF face.
JAK mám vyznat lásku ženský?! ženskýýý!!? A ještě k tomu jsem ani Romea a Julii nečetl!!
Pořád s tím obličejem jsem se zvedl a klekl si před Lucy.
"Dej sem ten pařát." Zamumlal jsem a chytl jí za ruku.
"Ó drahá Julie, má drahá Julie." Zašveholil jsem sladkým hláskem a pak chvíli mlčel. Vážně jsem neměl páru co ten Romeo vlastně řikal!!
"Ehm..tvé oči jsou jako hvězdy na nebi, jsou pro mě jako majákem ve tmě." Další zásek, pak jsem se koukl na Reinu.
"Co sakra říkal?!"

Já už praskala smíchy.
"Zkus improvizovat já už si to taky nepamatuju." a dál se smála, byl skvělej

"Ah super.."
Koukl jsem se zase na Lucy a zase nasadil svůj okouzlující úsměv který jsem většinou používal na chlapi...a zabíral! >xD
"Takže Julie, jsi pro mě vším a kdybys někdy snad nedej bože skonala! Dojdu si pro tebe do nebe, takového anděla jako jsi ty jim tam nechat nemůžu! Ale vlastně ti musím něco říct protože si pár věcí pamatuju." Stoupl jsem si a chytl jí i druhou ruku.
"Má drahá, měl jsem vidění. Zemřeš...budeš kaput, šlus a konec. A proto není čas na vyznávání lásky. Takže má draháá..." Přehodil jsem si jí přes rameno a plácl po zadku.
"Je čas jít dělat děti ať mají naše rody radost." Udělal jsem s ní pár kroků pryč a pak jí zase postavil.
Zakřenil jsem se na Reinu a sedl si.
Spokojeně jsem si zamnul ruce a koukl se na Lucy.
"Tak co si vybereš ty?"

"Tak pravdu..hmm... "
Zamyšleně jsem se podrbal ve vlasech a pořád se blbě křenil z toho jak se smála.
"Kdybys měla sexy bratra šla bys do incestu?"

"Výborně máš za jedna." tleskala jsem mu, oči uslzené od smíchu. 
"Vážení přátelé já Vás opouštím zítra jdu zase ničit svět svou zlostí. Tak dobrou noc a moc tu nezlobte." zvedla jsem se trochu se zapotácela a i s flaškou odešla pryč...

"NE!"
Zvedl jsem se a vytáhl si gatě až do podpaždí xD
Tohle ne! Rád jsem provokoval ale tohle jsem si nechával jen pro někoho jinýho.
Držel jsem si ty gatě krutopřísně vysoko a odkachynil si to postiženým krokem pryč.
"Dobrou vy úchylové!"