Sídlo Sekiyo Tachiban

Honosné sídlo, skrývající se na okraji hlavního města Ohnivé země. V horách je spoustu chodeb, kde se skrývá víc než početná armáda organizace.

Blížil jsem se ke svému cíli. Udělal jsem jednoduchou pečeť. A aktivoval Byakugan a rozhlížel se kolem. Pomalu jsem skákal ze stromu na strom a pokládal výbušné lístky ze spodu větvi a spouštěči struny. jsem kladl na větve tudíž bez Byakuganu byly téměř neviditelné. Začínal jsem mít strach, ale nevěděl z čeho vice, jestli ze své smrti, nebo z toho ze nesplním misi. Nakonec jsem se snažil uklidnit. Pomalu jsem tyhle myšlenky vypudil ze své hlavy a zase se zacal plně soustředit na svůj úkol byl jsem dost hluboko uvnitř nepřátelského území ale nic se nedělo ani jsem nic moc neviděl a ani nikoho což mě dost znervózňovalo. Místa s pastmi jsem věděl kde jsou dokonce i viděl. Byl jsem připraven ze se něco může  zvrtnout a tak jsem se snažil pojistit ale bylo málo věci čeho jsem byl schopen a co jsem mel v moznostech aby ty pasti nebyly tak jako pest na oko. Pomalu a opatrně jsem se začínal přibližovat k  jejich sidlu.Stale jsem Se hnal kupředu celkem rychle a Stále opatrně viděl jsem vše v okolí Cca 600m. Čím jsem byl blíže zacal jsem narážet na menší pasti ani ne na nějak nebezpečné ale spise takové které by spise upozornily na mou přítomnost zde. Byl jsem už u kraje zarostlé plochy a to zacal byt problém. Kousek ode mne stala hlídka 4 Shinobi nedokázal jsem odhadnout jejich úroveň ale ani jsem nemohl dovolit, aby mě spatřily tak jsem po stromech pomalu skákal okolo směrem k horám.Zatím to jde až moc dobře a hladce, co se sakra děje? Že by necekaly nějakou návštěvu nebo to cele je jenom past? Byly myšlenky které se mi honily hlavou.
Při obchůzce jsem narazil na několik skladišť se zbraněmi. Co mě zneklidňovalo, byly nějaké velké svitky. Nemel, jsem v nejmenším úmyslu jim tam dělat nějaký brajgl a pokusit se zjistit co v nich bylo. To by byl vice než hazard.  Nakonec jsem  zacal následně  počítat  osoby. Ty čísla se mi nelíbily a navíc ten klid tady. Viděl jsem v jeskyních zhruba 400 lidi s čakrou zhruba na úrovni chuunina. Skladiště asi 6 na různých pozicích. Nakonec jsem viděl i zřejmě vůdce i jeho zástupce zřejmě z klanu Nara. Byly to ty nejvýraznější čakry. Ale i tak tolik Chuuninu obzvláště těch sehraných může udělat vice škody než užitku. Nakonec jsem prošetřil okolí, které jsem obesel tak abych jsem se nedostal do potíže. Když jsem se ale snažil dostat ze skal pryč uvolnil se malý kamínek, který upozornil hlídku která mě okamžitě zacala pronásledovat. Sh*t Byla jediná věc co mě zrovna napadla.  Házely po mě kunaie a snažili se mě zasáhnou ale ještě jsem se jim snažil uhýbat. Zatím se to dalo. Věděl jsem ze s nimi nemůžu bojovat, ale mel jsem záložní plán a to vlákat je do pasti. A tím si zachránit zadek. Nebylo mi jasné, proč nepoužily techniku možná proto ze se mi dařilo kryt mezi stromy a skalami. Už jsem se blížil k místům s mými pastmi tak jsem za pomoci Několika Shunshinu se dostal téměř na hranici poslední pasty zastavil se na jedné z větví a vytáhl Kunai. Zastavili se přesně uprostřed  oblasti s pastmi  hodil jsem kunai po jedné z pasti a ta se aktivovala. A po ni se spustily i ostatní následkem řetězové reakce. Neměly šanci uniknout odrazil jsem se od větve a snažil se mířit někam pryč, avšak se to nepovedlo. Malý úlomek větve mě zasáhl do ramene. A tlaková vlna odhodila ale ti co byli ve středu musely byt  roztrhaní na kousky. Po nějaké male chvilce jsem se stačil probrat a snažil se co nejrychleji dostat do vesnice.

Hikaru mohl vidět přípravy na válku, které měly být skryté. Skupinka Samurajů trénovalo své techniky, namířené proti ninjů na figurínách. Vojáci pochodovali ve svých nablyštěných uniformách a nukenini seděli a popíjeli. Umrlčí hlídka se připravovala na válku a bylo tady rozhodně víc lidí s čakrou větší než na úrovni chuunina. Já jako vůdce jsem se rozhodl podívat, co se stalo. Jako senzibil jsem pocítil novou přítomnost a zmizel dřív, než by se dalo očekávat jsem stál nedaleko Hikaru. Má rychlost byla úchvatná, určitě si toho musel všimnout, skoro jako časoprostorová technika.

Sakra nekdo je az moc rychlej. Kdo to sakra je. Proletelo mi hlavou. Snazil jsem se zustat v klidu. Mel jsem zranene rameno. A ten beh pred hlidkou taky nebyl zrovna nejlehci. "Vylez ven. im ze jsi pobliz tak nema cenu se schovavat." Videl jsem jej i jeho pohyby ale delat ze jej nevidim mohlo byt celkem nebezpecne.

Znovu jsem použil tu techniku a objevil se před něj. Poskládal jsem ruční pečeť a zvedl ruce do vzduchu. Předemnou se objevila zeď ze zlatého písku, mávl jsem rukou a vlna písku mířila na něj.

Sakra je rychlej  pred nim nema cenu zdrhat. Tohle je spatny. Nezbyvalo mi nez pouzit Hakkeshō Kaiten (vír proroctví)
A doufal jsem ze se pisek rozleti vsude  dookola.

Písek se rozletěl, ale když s Kaitenem přestal zastavil se u jeho nohou. Pevně ho stisklo a obalilo po celém těle.
"Odkud jsi?" řekla tajemná postava, která tomu tady velela.

Sakra tohle Neni dobry z tohohle se jen tak nevyhrabu. probehle mi mysli. "Na to same se muzu zeptat i ja vas." Nenel jsem v planu cokoliv prozradit.

Uvědomil jsem si, co jsem to řekl za blbost. Ta technika byla přece Kaiten.
"Ty jsi z Konohy...Posílá tě Hokage? Co jsi udělal mým mužům? Co jsi viděl?" ptal jsem se. V mém hlasu mohl rozeznat rozčilení. Vytáhl jsem katanu, podivnou černě zařící katanu.

"Neposlal me nikdo. Byl jsem pouze na dovolene kdyz me vasi muzi zacali zniceho nic honit." Mluvil jsem klidne a snazil se prezevsechno zachovat klid. Boze Hikaru ty se chces dostat K ANBU a zvrzes jednoduchy ukol. Co Cekas ze te nekdo zase zachrani to tezko tak zacni namahat mozek a premyslej jak se odtud dostat!!!! Nadaval jsem sam sobe v mysly.

Ušklíbl jsem se.
"Snad nemyslíš, že téhle báchorce uvěřím. Vypadám snad na to?"

"A vypadam snad ja jako Spion??? Tezko." Stale jsem mluvil klidne. Zatim to slo jeste dobre ale zacinal jsem myt obavy ze to moc dlouho nevydrzim nebo ze nic nevymyslim.

"Maska, všude kladeš pasti, zabil jsi mi čtyři muže, plášť. Hm, buď budeš mluvit, nebo ti setnu hlavu," podíval jsem se na nebe, zabodl katanu do země a dloubl se do nosu. "Vyber si.." nudil mě, zívl jsem a trochu se zapotácel.

"A to ze nosim masku a plast dokazuje co pouze to ze si nepreju aby mi kazdy koukal do Xichtu. Pasti klady vzdy kdyz jdu do nezname oblasti pro pripad nouze pouze alternativa nic vic. "
Nakonec me neco napadlo ale moc sance ani casu jsem nemel Zacal jsem vypoustet Cakru ze vsech svych Tenketsu najednou. coz by melo mit mnohem slabsi efekt nez Jūkenpō Ichigekishin (úder celým tělem) Ale dost silny na to aby me uvolnil a ja mohl zdrhnout, Pokud se Pisek uvolnil nekolika Shunshiny jsem se pokusil vzit do zajecich.

Jelikož jsem byl unavený, nechal jsem to být. Stisk písku povolil, nesoustředil jsem se na tu techniku. Vzal jsem si svou spešl katanu. Byl jsem fakt ospalý. Objevil jsem se u samurajů a na jednoho z nich jsem poklepal rukou.
"Jdi za ním..Zab ho." pak jsem se odebral do svých komnat.

Boze, to jsem dopadl ten me tak silene podcenuje az to neni Hezke.
Nakonec jsem se zastavil na jedne z vetvi a cekal a se sem dotrepe ten samurai. A nejak jsem mel dojem ze tohle bude celkem lehky ale i to se mohlo zkomplikovat.

Samurai aktivoval svou techniku a velkou rychlostí se vrhl na Iiado.

"Sezer si tohle ty smejde!!"Hakke Kūshō (prázdná dlaň)
Pokud jej to zasahlo tak by se mel proletet.

Kus jsem odletěl dozadu, místo toho, abych letěl ještě dál, zapíchl jsem meč do země a přidržel jsem se.
Takže tenhle ninja nepoužívá pečeťě..Můj styl boje je na nic.
Samuraj máchl mečem a vytvořil ostrou a dlouhou tlakovou vlnu, která se šířila dál a sekala všechno, co ji přišlo do cesty.

To neni dobry nemuzu tu blbnout vecne. Kdyz tlakova vlnaletela na me uz my nezbylo nic jineho nez

Takze tlakova vlna by me mela minout.

Vystřelil jsem několik tlakových vln. Pak jsem chvíli počkal a nakonec vyhodil svůj jeden meč mířící mu přímo do očí. Meč byl nabitý čakrou, takže měl větší rychlost a průraznost.

Vlnam jsem uskocil a ten jeho mec se mi nakonec nejak poderilo chytit. Ale to uz jsem se i s jeho katanou miril primo na nej. a Spiscka katany mirila na jeho oblast pod bradou kde byla nejslabsi cast brneni. jeho helmy.

Byl rychlý, jenže já byl taky dost rychlý. Se svým jedním mečem jsem se snažil vyblokovat jeho úder.

Katanu jsem drzel v jedne ruce a do druhe jsem vzal kunai. Kdyz ablokoval uder kunaiem jsem sjel po jeho prave ruce. Kunai byl mireny tak aby zajel pod jeho brneni do oblasti podpazi tim by ted mela byt jeho prava ruka nepouzitelna kvuli poraneni svalu.

Překvapil mě. Odskočil jsem a meč mi vypadl z ruky, kterou mi poranil. Byl fakt něco! Jenže já jsem byl Samurai, nehodlal jsem se vzdát. Uchopil jsem meč do levé ruky a rozběhl se na něj. Pravou rukou jsem máchl a chtěl potřísnit krví jeho oči. Levou rukou jsem neobratně máchl a mířil na jeho krk.