Emilia Akatatsu [JOUNIN]

pro Emilia Akatatsu Mon Aug 12, 2013 1:11 pm

~Hodnost~
Jounin

~Věk~
21 let

~Výška~
168 cm

~Váha~
57 kg

~Datum narození~
11. 4.

~Pohlaví~
žena

~Klan~
Akatatsu

~Kekkei Genkai~
Akuma no Hi (Démonický oheň)

~Popis Kekkei Genkai~
Akuma no Hi je zvláštní Kekkei Genkai. Předává se totiž pouze mezi ženami z klanu Akatatsu. Nemá s démony vůbec nic společného, spíše se říká, že vzniklo z dračího ohně, ale je velice těžké hledat pravdu. Akuma no Hi je totiž tak stará schopnost, že si nikdo nepamatuje její přesný vznik.

Schopnost tohoto Kekkei Genkai spočívá ve využívání zvláštního druhu ohně. Každý oheň má jinou barvu a specifické vlastnosti. Nelze používat a ovládat všechny najednou, ale pokud už je uživatelka zkušená, dokáže použít všechny druhy a dva slabé druhy ohně najednou. Ovšem k tomu, aby se stala uživatelka Akuma no Hi zkušenou, musí ujít hodně dlouhou cestu. Toto Kekkei Genkai znemožňuje užívání kteréhokoli jiného elementu, tudíž uživatelka ovládá pouze Katon a nic dalšího.
Bílý oheň - Bílý oheň je ze všech nejslabší. Je trošku silnější než klasický Katon a dá se vložit do Katonové techniky, aby byla silnější. Tento druh ohně dokáže ovládnout dívka na úrovni středně silného Genina. Bílý plamen je chladný, téměř ledový. I přesto může způsobit popáleniny. Je trochu těžší zničit jej Suitonem, avšak stále to není velký problém. Síla oproti normálním technikám Katonu není o moc větší, avšak na druhou stranu je znatelná.
Zlatý oheň - Tento je o trochu silnější než bílý oheň. Na rozdíl od něj hoří jako úplně normální plamen. I tento jde vložit do techniky a to především do obranných. Pokud je použit do útočných technik, jeho síla je malá. Pokud ho ale uživatelka použije na obrannou techniku, účinek techniky bude silnější. Tento oheň se lze naučit ještě na úrovni Genina, který se připravuje na Chuuninské zkoušky.
Fialový oheň - Tento oheň je velice zvláštní. Neslouží totiž ani k útoku, ani k obraně. Je totiž tak slabý, že se v boji prostě použít nedá. Používá se k vysávání chakry. Nikomu neublíží, nepálí, ale ten, kdo je jím zasažen, přichází pomalu o svou chakru. Ta se ovšem nepřesouvá k uživatelce Démonického ohně. Tento oheň lze ovládnout až na úrovni středně silného Chuunina. Nedá sepoužít v technice, vyvolává se jako samostatný plamen.
Zelený oheň - Tento oheň je velice útočný, ale velmi těžko ovladatelný. Kdysi ho prý uživatelky Akuma no Hi chytily a ochočily si ho, ale nikdy se jim jej nepodařilo úplně ovládnout. Občas se stane, že napadne právě jeho uživatelku. Způsobuje vážné popáleniny na těle. Nelze ho použít v technice. Tento druh ohně dokáže vyvolat i uživatelka na úrovni silnějšího Chuunina, ale nedokázala by ho plně ovládnout ani na úrovni S-Rank či Kage.
Modrý oheň - O tomto plamenu se povídá, že je to plamen zimy. On totiž nenechá věci shořet - on je zmrazí! Tyto schopnosti nejsou příliš silné, led je slabý sotva několik milimetrů, maximum jsou tři centimetry. Led lze celkem snadno prorazit. Tento oheň je naprosto imunní vůči Suitonu. Nelze vložit do žádné z technik, ale existuje pro něj speciální technika. Tento led lze ovládnout na úrovni Jounina až silnějšího Jounina.
Černý oheň - Vypadá jako Amaterasu, vznikl z plamene Amaterasu, ale NENÍ to plamen Amaterasu. Je to nejsilnější druh ohně, bolí asi nejvíce ze všech a je celkem těžko zrušitelný i Suitonem. Avšak stále se ho lze zbavit. Jeho užívání ale velice unavuje tělo nositelky Kekkei Genkai Akuma no Hi. Nelze vložit do žádné techniky, uživatelka ho ovládá svou rukou. Může ho zrušit, ale nemůže ho přesouvat z místa na místo. Tento plamen uhasí déšť nebo technika Suitonu A-Rank a výš. Tento plamen se lze naučit až na úrovni velmi silného Jounina, S-Rank nebo Kage.

~Sensei~
neznámý

~Charaktrer~
Emilia by se dala zařadit mezi flegmatiky, jednoznačně. Jen tak ji totiž něco nerozhodí, je klidná a vše si předem rozmyslí, než to udělá. Může se zdát trochu, pomalejší, není tomu však. Nerada se zapojuje do bojů, raději většinou zůstává stranou. Ptří mezi mírumilovné osoby, které mají rády klid.
Na druhou stranu umí být i smutnou melancholičkou. Možná je to i tím, čím si její klan prošel. Nepřátelí se s mnoha lidmi, raději tráví čas sama. Umí se usmát, to ano, ale většinou zůstává stranou jako ta smutnější, jako ta, kterou je třeba rozveselit. K ostatním se snaží chovat mile, není obvykle protivná, jen občas jí z úst vyklouzne nějaká ta sarkastická poznámka.
Mezi její oblíbené věci patří sladké. Skoro pořád nosí s sebou alespoň jednu čokoládu. Pak miluje zvířata, úplně všechna. Doma chová hada, psa a mluvícího papouška. Zbožňuje také malé děti, ráda navštěvuje sirotčinec a nosí jim dobroty, kterých se jim nedostane, ráda vidí jejich rozjasněné tváře. Miluje oheň, živel, jenž jí byl souzen. Má ráda jaro a chladný letní vánek...
Co nemá ráda? Arogantní, hnusné lidi, kteří ubližují dětem nebo zvířatům. Nemá příliš v lásce zeleninu a vnitřnosti. Také si nezamilovala alkohol a cigarety, připadají jí nechutné. Co opravdu nenávidí? Stísněné prostory - trpí totiž klaustrofobií.

~Vzhled~
Emilia je půvabná mladá žena. Krásné, husté černé vlasy kontrastují s jasně modrýma očima a bílou kůží. Obličej má lehce zakulacený, ale ne zase úplně kulatý. Rty má pěkně plné a přirozeně hezky růžové, nos takový hezký, malý.
Co se týče její postavy, je štíhlounká. Dlouhou dobu také strávila tréninkem taijutsu, takže jsou vidět také svaly,nepíliš výrazně, avšak jsou tam. Prsa má velikosti C, což se může některým mužům zdát málo, pro ni je to však tak akorát. Nepřekáží příliš v boji, ale zase neubírají na ženskosti. Její tělo má tvar přesýpacích hodin, což znamená, že je téměř perfektní. Skoro modelka, i s těma dlouhýma nohama. Její kůže... zas až tak dokonalá není. Na jejích předloktích, možná i na ramenou, jsou známky pokusů o ovládnutí zeleného plamene, toho nezkrotného. Jsou to jizvy z popálenin, které jí ten nejnebezpečnější plamen vytvořil.

~Schopnosti a styl boje~
Emilia se (logicky) zaměřuje na schopnosti svého Kekkei Genkai. Jelikož umí ovládat jen a pouze Katon, soustředí se především na něj a na způsob, jak jej udělat co nejsilnějším. Také dobře ovládá taijutsu a nintaijutsu, schopnosti s jejím Kekkei Genkai spřízněné. Co už není typické pro její klan, to je ovládání kenjutsu, umí bojovat s mečem poměrně dobře.
Mezi její nebojové schopnosti patří umění. Věnuje se hudbě, skládá své písně a ovládá hraní na několik nástrojů - flétna, piáno a dudy. V dalších složkách umění už však tak dobrá není.

~Životopis~

Kapitola I. - Klan Akatatsu v Kirigakure

11. dubna se narodilo malé miminko, dítě s neobvyklým jménem do ještě neobvyklejšího klanu. Klan Akatatsu, kde Kekkei Genkai ovládají jen a pouze ženy. Do klanu, který lze nalézt kdekoli na světě. Když Emilia poprvé vykoukla na tento svět, její tělo obalilo šest různě zbarvených plamenuů, které později zmizely do ní. Doktory to trochu vyděsilo, matka však přesně věděla, co to je a proč tomu tak je. Uklidnila je, že je to pouze součástí Kekkei Genkai.
Dlouho to netrvalo a Emilia se přesunula do sídla klanu Akatatsu v Kirigakure. No, sídla. Tady byla klanu přiřazena čtvrť, jelikož sem ženy z klanu přišly až po založení vesnice. Klan se tak stal součástí Kirigakure no Sato, právoplatný jako všechny ostatní zde. Tmavovlasá holčička měla šťastné dětství. Měla kolem sebe hromadu přátel, spoustu milých příbuzných. Když se pak začalo projevovat její nadání, přihlásila ji její matka na Akademii. Tam si našla spoustu přátel, mnoho z nich jí zůstali dodnes. Cítila se jako nejšťastnější dítě na světě.
Pak ale přišla rána.
Mělo se prý jednat o sraz všech členů klanu Akatatsu, takže se tam také všechny dospělé bojovnice vydaly... ale už se nikdy nevrátily. Všechny do jedné, včetně i několika jejich partnerů, kteří je doprovázeli, zemřely. Emilia měla jediné štěstí, že její otec Hiroshi zůstal doma, takže jí zbyl alespoň ten. Už nikdy si však nenašel žádnou partnerku a celý svůj život věnoval své jediné dcerušce s neobyčejným jménem.
"Dneska se staneš geninem, víš o tom?" Dnes měl být ten den. Dnes se měla stát kunoichi. Otec ji vedl do Akademie, snad už naposledy.
"Vím," odpověděla Emilia nadšeně. Trochu se po smrti své matky stáhla, ale tohle jí dokázalo zlepšit náladu. "Už se moc těším, budu mít čelenku jako ty!" Bylo jí tehdy jen deset, stále patřila mezi nevinné děti. "A budu silná, jako byla moje maminka! Nebo jako ty!" prohlásila. Netušila, že se to opravdu stane.

Kapitola II. - Tým a chuuninské zkoušky

Emilia se tedy dostala do týmu. Byla tam se dvěma chlapci, Renjirem a Takeshim, jejich tým vedl muž, na jehož jméno si do nynějška nemůže Emilia vzpomenout. Docela si s nimi i sedla, i když skoro všichni ovládali Suiton a ona živel jim opačný - Katon. Snažila se to nějak vykompenzovat, takže se začala věnovat tréninku svého Kekkei Genkai. Když jej konečně probudila, asi ve dvanácti letech, cítila se hrdá, že je součástí tak mocného klanu. Jenže v Kirigakure se toho moc o klanu Akatatsu nevědělo, takže pak její týmové parťáky překvapilo, když ze sebe vyplivla ohnivou techniku s bílou barvou ohně.
Plnili spolu spoustu misí a postupně sílili. Ani ona nezůstávala pozadu, probudila v sobě i zlatý plamen. Tehdy věděla, že je připravená se postavit všem soupěřům na chuuninské zkoušce.
Odcestovali tedy do Konohy, kde se zkoušky konaly. Písemným testem prošla na výbornou, spoustu informací znala. Nechtěla opisovat, ona snad ani neměla jak, takže to, co nevěděla, musela vynechat. Co se soubojů o svitky týká, díky sehranosti se jim to podařilo poměrně brzy, dorazili jako třetí. Sensei byl spokojen s výkonem svých žáků, stejně tak jako všichni tři týmoví parťáci byli spokojeni se svou spoluprácí. Emilia s nimi nikdy neměla problém, vždy našla kompromis.
Začaly boje. Ty první zvládla docela lehce, pak přišla pauza. Dostala příležitost najít si nějaké informace o svém klanu, také se dokázala naučit pár místních ohivých technik. To aby mohla překvapit, až dojde na boje v aréně. A co se dozvěděla o svém klanu? Že to, co se stalo v Kiri, nebyla jen ojedinělá záležitost. Stalo se to i zde a s největší pravděpodobností i v ostatních vesnicích, kde žily členky klanu Akatatsu. Jenže kdo by to dělal? Kdo by zabíjel takový klan? A proč nezabil i je, malé děti? Vypadalo to, že byli vrazi dostiženi a potrestáni či úplně zapomenuti, takže to hodila za hlavu. Jednu informaci si však v hlavě uchovala - pokrevní spojence z dávných dob, ledové draky. Jednou se za nimi třeba i vydá, aby si získala jejich přízeň.
Přišly dlouhé a únavné souboje v aréně. Dostala se docela daleko, asi měla štěstí na protivníky. Pak však přišel chlapec se Suitonem - to znamenalo konec boje. I když se snažila, rvala se až do konce, nedokázala jej porazit. Co však lidi uchvátilo ještě více než plameny podivných barev, bylo její odhodlání se nevzdat. Jako by měla tu slavnou konožskou Ohnivou vůli. Díky svých schopnostem byla odměněna postem chuuninky. A začala další kapitola jejího života.

Kapitola III. - Ledoví draci

Doma se pak zase plně věnovala tréninku. Zkoušení dalších ohňů, další tvrdá dřina. Už neměla tolik času na svůj tým, obzvlášť v momentu, kdy ovládla zelený plamen a více než doma pobývala v nemocnici. Toužila však zelený oheň zkrotit, aby ji také jednou poslechl... ne, nic. Akorát dál pokračovalo sebeubližování tímto divokým plamenem. Z té doby si odnesla velkou spoustu jizev, které dnes možná i hyzdí její jinak krásnou, hebkou pokožku.
S tím plamenem to vzdala. Rozhodla se tedy naučit něco jiného. Kuchiyose no Jutsu. Chtěla najít své pokrevní spojence, ty, s nimiž uzavřela smlouvu už zakladatelka klanu. Zkusila tedy použít Kuchiyose, aby se dostala do místa, kde ti draci žijí. Už slyšela o tom, že se lze přesunout za zvířaty, s nimiž máte podepsat smlouvu, tak to vyzkoušela.
Objevila se na vrcholu pěkně vysoké hory. Také se všude kolem válel sníh. Začala se klepat zimou. Litovala, že někdy něco takového zkoušela. Sedla si do studeného sněhu a svezla se po zadku kousek níž. Zarazila se o kus skály. Kdyby ji přeletěla, asi by už bylo po ní. Viděla totiž pod sebou jen hlubokou propast. Jak se tedy dostane k těm drakům? A pak je uviděla - krásná okřídlená stvoření se prohnala kolem protějších vrcholků hor. To byli oni - úchvatní draci. Málem přepadla přes skalku, jak ji uchvátili. Vypadalo to, že se k ní blíží. Ne, jen ji minuli bez povšimnutí. V tu chvíli se jí do hlavy vkradl pocit, že to neměla dělat. Chtěla se vrátit zase zpátky domů, kam patří, nechat tyhle draky být. Cítila se zrazená. Možná na její klan zapomněli.
"Jejda, kohopak to tu máme?" ozvalo se přímo za jejími zády. Ani si neumíte představit, jak moc se v tu chvíli lekla. Tak moc, že přepadla a začala letět dolů. Zdroj toho veselého hlasu ji však zachytil ve svých pařátech a snesl ji na studenou zem, zřejmě u jeho jeskyně. Když se otočila, aby si prohlédla svého zachránce, uchvátil ji pohled do tmavých očí, v nichž se naprosto ztratila. Byly prázdné, zornice nešla vidět, avšak i z té smutné a studené barvy mohla cítit radost. Mladý drak se světle modrými šupinami se na ni usmál. "Zdravím, lidská dívko." Zdál se přátelský. "Já jsem Akio," představil se. "Jakpak se jmenuješ ty?"
Neměla důvod mu lhát, tak mu pověděla pravdu: "Emilia z klanu Akatatsu."
"Klan Akatatsu? Moji rodiče kdysi byli přáteli někoho takového, než zemřeli. To, že jsi tady, tedy znamená, že hledáš svého spojence?"
"Ano, dalo by se to tak říct," zazněla odpověď z úst černovlásky. "Podle informací jsou pokrevními spojenci mého klanu ledoví draci, takže jsem se rozhodla, že nějakého najdu..."
"Já budu tvým pokrevním kamarádem," nabídl se ihned drak. Zarazila se. To je to tak snadné? Nějaké podezřelé... Drak zřejmě vycítil Emiliinu nejistotu. "Neboj se, my draci neumíme lhát," ujistil ji s úsměvem. Vzhlédla k němu a náhle se objevil úsměv i v její tváři. Nakonec tedy přijala. Provedli spolu krátký rituál, kdy si oba nařízli dlaň a pak je propojili. V ten moment jejich životy splynuly v jeden, věděli o sobě naprosto vše. V ten den získala Emilia Akatatsu svého pokrevního spojence.

Kapitola IV. - Jounin

Po návratu se svému tréninku věnovala ještě více než předtím. Poměrně brzy ovládla modrý plamen, podstatně dříve před dosažením úrovně jounina. Když se jí to podařilo, bylo jí 20 let. Její týmoví parťáci už dávno postoupili na další úroveň, jen ona byla stále chuuninkou. Tým se dávno rozpadl a ona zůstala sama. Cítila se osamělá, kromě Akia teď neměla na své přátele čas. I jejího otce to trochu děsilo. Celé dny trávila pouze ve svém domě, případně na dvoře tréninkem. Žádné vycházky do společnosti, jen tvrdý trénink.
Pak se jí naskytla šance. Po zdlouhavém vyčkávání se jí podařilo projít jouninskými zkouškami. Chvíli se o to dokonce vedly tahanice, protože měl být jouninem vyhlášen místo ní někdo, kdo byl ve zkoušce horší, avšak měl lepší vztahy s lidmi z vesnice. Nakonec Emilia vyhrála a dnes je poměrně čerstvou jouninkou Kirigakure no Sato.

~Vesnice~
Kirigakure no Sato

~Techniky~
(E) Kawarimi no Jutsu
(E) Bunshin no Jutsu
(E) Kakuremino no Jutsu
(E) Nawanuke no Jutsu
(E) Henge no Jutsu
(D) Shunshin no Jutsu
(D) Kirigakure no Jutsu
(C) Kuchiyose no Jutsu
(C) Katon: Ryūka no Jutsu
(B) Katon: Zukokku
(B) Katon: Hibashiri
(S) Katon: Hi no Tamashī

~Body~

Ninjutsu	Taijutsu	Genjutsu	Inteligence	Strenght	Speed	Chakra	Hand seals	Alles
5	4,5	2,5	3,5	3	3	3,5	3,5	28,5

pro **Assasin Senju** Tue Aug 13, 2013 12:30 pm

POVOLENO až na Karyuu endan! xD

Emilia Akatatsu [JOUNIN]

Emilia Akatatsu [JOUNIN]

Re: Emilia Akatatsu [JOUNIN]