Planeta Meridian

Někdy v květnu jsem začal psát tento příběh. Napadl mě někdy po maturitě, pořád jsem nad ním přemýšlel a pořád přemýšlím, ale nějak se nemám k dokončení. Je jen prolog a kousek první kapitoly. Zhodnoťte prosím, jestli stojí za dokončení. xD

Planeta Meridian je válkami zužovaná planeta. Žijí zde lidé, démoni a jeden vyhynulý zvláštní druh, který se na této planetě vyvinul jako první. Říkají jim Staří. Jsou téměř vyhynulí.
Na počátku věků žila planeta v míru. Staří vládli lidem svou moudrostí, planeta prosperovala, všude byl klid, mír, pokoj. Všechny obklopovala láska. Takto to fungovalo tisíce let.
Nastal zlom, jedna pošetilá, mladá vědkyně objevila zdroj nesmírné energie. Tato energie ji však pohltila. Začala se ji učit používat, dokázala s ní neuvěřitelné věci. Dokázala předpovídat budoucnost, ovládat počasí, fyzikální zákony, přetvářet čas a přírodu. Tato dívka se později stala známou jako Bohyně. Měla spoustu přívrženců a studentů, předávala energii dál a učila své studenty jak ji používat. Později se začali nazývat mágové.
Tato síla se dostala do rukou jednoho muže, který nebyl tak psychicky silný, aby vydržel. Energie jej pohltila, zešílel, změnil se a jednoho dne zabil Staršího. Toužil ochutnat jeho krev. Tím se z něj stal první z démonů, nazýval se První. Bohyně se vše dozvěděla a vyhnala muže z mírumilovné země. První začal napadat další a další lidi, používal svou krev k tomu, aby zplodil další a další démony. Za několik století byli tak početní, že vytvořili samostatný národ. Nebyli moc odlišní od lidí, jen využívali nebezpečnou sílu pro svůj prospěch, neznali slitování a vyznávali jiné hodnoty, než ostatní.
Nyní se mírumilovný svět schyloval k první válce. Staří se přestávali rodit, jejich moc slábla, druh lidí se začal stávat čím dál mocnější a měli velký vliv. Moc Starých upadala, démoni vytvořili silný národ a chtěli uznání, veškerá diplomacie selhávala. Válka začala.
Lidé a Staří versus démoni…. Staří, kteří měli obrovskou psychickou, fyzickou sílu a oplývali dlouhověkostí, byli vyhubeni. Zůstalo jich jen 7, navíc se rozprchli po světě a nikdo neví, jestli přežili. Bohyně zemřela a hned po ní i První.
Démoni postupovali kupředu, získali podstatnou část území Meridianu. Vybudovali svou vlastní Říši. Lidé byli ztraceni. Mírumilovná země byla roztříštěna a lidé vytvářeli nezávislé vesničky, platili daně Říši. Válka však pokračovala dál, tisíce a tisíce let…Až do dnešního dne…
„Speciální jednotky hlásí ústup démonů zpět na své území. Jsou vyčerpaní,“ řekla dívka a položila na stůl celé hlášení. Podívala se na muže, který seděl na židli před ní a on její pohled opětoval.
„Dobrá práce, teď můžou začít jednání s povstalci a hlavami menších územních celků. Musíme se spojit, pokud chceme prosperovat. Naše planeta je vydrancovaná. Nikdy dřív, jsme nebyli tak blízko k ukončení téhle tisícileté války,“ muž vstal. Byl vysoký, měl mužnou svalnatou postavu, černé vlasy jako uhel. Měl rovný nos, ani ne velký ani malý, rty plné a bradu ostře řezanou. Přes pravou půlku obličeje mu tvář zdobila jizva z boje. I přesto byl pohledný. Mluvil klidně, rozvážně a jeho hlas uklidňoval a vzbuzoval autoritu. Byl to mladý muž pocházející z krevní linie samotné Bohyně. Svou pozici si vybudoval ne díky svému původu, ale především rozumem, silou a moudrostí, kterou oplýval v tak mladém věku. Byl to naprosto ideální hrdina, se sklonem činit nerozvážná rozhodnutí a naivitou. Věřil, že každý se může změnit a že je každému pomoci.
„Děkuji za hlášení Ruth, svolám všechny vůdce a generály, je načase založit Republiku a převést můj sen v realitu,“ Muž ignoroval hlášení ležící na stole a okamžitě se vydal zaslat zprávu generálům a vůdcům. Dívka jej sledovala s bázní v očích.