Vlci (Shin)

Vzhled, smysly, výkony
• Hmotnost: 16–80 kg. Průměrná hmotnost severních vlků se pohybuje mezi 35–40 kg, jedinci nad 54 kg jsou neobvyklí. Potvrzená rekordní hmotnost severoamerického vlka je 80 kg, euroasijského 86 kg. Nepotvrzený rekordní jedinec vážil údajně 103 kg.[1] Jižní poddruhy váží méně, většinou okolo 30 kg. Indičtí vlci dosahují hmotnosti v průměru jen okolo 25 kg, severoafričtí a arabští pod 20 kg.
• Délka těla: 100–170 cm, ocasu: 35–50 cm.[2]
• Výška v kohoutku: 65–115 cm.
Vlk obecný je největší psovitá šelma. Samice bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu. Vlci v zásadě splňují Bergmannovo pravidlo, čili vlci žijící na severu jsou obecně větší než poddruhy z jižní části areálu.
Vlk se na první pohled podobá německému ovčáckému psu, liší se však od něj v několika drobnostech. Má širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši.
Vlci mají 42 zubů. Vlčí špičák může být dlouhý až 6,5 cm, silné trháky a mohutné žvýkací svaly umožňují vlkovi chytit a zabít kořist.
Vlk dokáže ve svých čelistech vyvinout tlak až 100 kg na centimetr čtvereční, což je dvakrát více než německý ovčák.
Vlčí srst
Vlčí srst se skládá ze dvou vrstev: vrchní vrstva je tvořena hustými chlupy, které odpuzují vlhkost, podsada je měkká a slouží jako tepelná izolace. Izolační schopnost vlčí srsti je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh. Vlci mají huňatý ocas, který v zimě používají jako přikrývku. Severní poddruhy mají srst také podstatně delší a hustší než jižní.
Vlci jsou po lidech nejrozmanitějším druhem na světě – jejich srst může být čistě bílá, úplně černá, vybarvená ve všech odstínech šedé, skořicová, krémová, hnědá, stříbrná i zlatá. Možné jsou samozřejmě všechny přechody.
Zbarvení také závisí na sezóně. Zimní srst bývá světlejší a hustší.
Většina vlků má tmavší hřbet a světlejší břicho, často mívají tmavší masku okolo očí.
U vlka eurasijského, poddruhu vlka obecného, převládá podle sezóny rezavohnědý až šedočerný odstín, pouze spodní část těla a vnitřní strany končetin jsou nažloutlé až bělavé a vnější okraje ušních boltců černé. Pruh tmavší srsti se někdy táhne i středem hřbetu.
Vlci obývající tundru a polární oblasti bývají i celoročně úplně bílí.
Změna barvy
Byly popsány případy, kdy vlk během několika let úplně změnil barvu. Štěňata polárních vlků mají krémovou barvu, až postupem času vyblednou. I úplně černí vlci mohou postupem let získávat stále světlejší barvu, někdy se z černého vlka stane i bílý vlk.

Vlk arabský, jeden z jižních poddruhů vlka obecného
Smysly
Vlk má spíše průměrný zrak, ale výborný sluch a čich. Vlci zřejmě rozeznávají barvy, ale v podstatně menší míře než lidé. Jejich zrak je koncentrován na siluetu a pohyb objektu, barva není příliš důležitá. Vlci rozeznávají zvuky do kmitočtu 26 kHz. Umějí lokalizovat pohyb pod sněhovou pokrývkou či zvuky v lese na velkou vzdálenost. Čich vlků je velmi citlivý. Pomocí něj dokáží rozlišit mnoho informací - o potenciální kořisti, nebezpečí nebo "jen" o událostech, které se v místě staly.[3]
Výkony
• Rychlost běhu: 58 km/h.[4] Jiné zdroje uvádějí maximální rychlost až 64 km/h.[5] Vlk dokáže běžet rychlostí 25–50 km/h do vzdálenosti až okolo 20 km. Rychlost se samozřejmě mění v závislosti na terénu a důvodu běhu. Denně může urazit mnoho desítek a někdy i několik stovek kilometrů (zaznamenané maximum je 200 km).[6]

Vlk polární (Canis lupus tundrarum) je poddruh vlka obecného, vyskytující se v tundrách na Aljašce, při pobřeží Severního ledového oceánu. Jedná se o velkého vlka, délka těla i s ocasem se pohybuje mezi 130-160 cm a samec může vážit až 80 kg.[1] Vlčice jsou menší. Srst vlka polárního je obvykle bílá nebo světle šedá, poměrně dlouhá, i když ne tak dlouhá jako u podobného vlka sibiřského.
Vlk polární loví především pižmoně, soby karibu a další velké savce. Je však oportunistou a nepohrdne ani menšími zvířaty nebo rostlinnou stravou.

♣ Meno: Dai – Vůdce Smečky
♣ Druh: Vlk
♣ Opis: Dai je  Rychly a silny. Obzvlaste jeho  celisti. Je to vudce smecky i když nekdy je sam . Mozna  je to tim ze vlci jsou samotari. Mozna jen proto ze nekdy moc premysli.
♣ Schopnosti: Nekdy moc nemluvi zalezi od jeho nalady. Dokaze používat Katan. Koule nebo proudy. Ale jeho viti dokaze rozsirit a spojit se se shinovim Vrozenym Genjutsu. Jelikoz Je se Shinovym  klanem nejak propojen uz cele generace. A Zna způsob jak potlacit jeho schopnost. Pomoci  Kamene který nosi kolem krku. Po odrikani určitého hesla se kamen jakoby vstreba a vytvori zvlastni pecet která  zapeceti cakru a tudis není schopen pouzit zadne Ninja techniky.



Jméno: Chiyo – družka
Popis: Rada si popovida a nekdy az moc nikdy neudela nic co by ohrozlilo nekoho kdo je dokaze privolat.
Schopnosti: Je celkem mirna a nekdy az moc pratelska. Pouziva Suiton. A jeji viti  taktéž muze pomoct Shinovi uvrhnou nekoho do jeho Genjutsu. Koule nebo proudy.


Jméno: Aya
Popis: je klidna a celkem ticha nokdy se však rozpovida a potom uz je konec neda se zastavit.
Schopnosti: Ovlada Fuuton  vystreluje  Koule nebo proudy. Jeji viti taktéž muze pomoct Shinovi.


Limity:
Genin- Může přivolat pouze jednoho
Chuunin- Může přivolat 2 zvířata na jednou, Bud to  Dcera a otec- Matka
Jounin- Může přivolat 3 zvířata.

Akemi (Shinuv Ochrance)

Akemi byla urcena  po prvnim objeveni se Shinovych schopnosti vlcim vudcem jako jeho ochrance. A take spolecnik. Akemi nesmela promluvid do doby nez se Shin rozhodne co se svym  prokletim nebo darem udela. Akemi jej stale doprovazi takze je celkem nenapadna ze by mohla byt neco vic. Shoin nema tuseni ze jej vlastne vubec hlida.

Schopnosti: Akemi umi mluvit. A take je schopna sebe a Shina prenest do vlciho udoli kde ziji vlci jenz jsou spojeni s Shinovim klanem.

POVOLENO ^^

Akemi je POVOLENA ^^