Kusagakure

pro **Assasin Senju** Sat Jun 21, 2014 9:17 pm

Kusagakure no sato je vesnice velmi osobitá. V současnosti poskytuje útočiště několika stovkám Shinobi z Iwagakure.

pro **Shinobi** Sat Jun 21, 2014 9:44 pm

Několika setčlenná armáda byla na hranicích Iwagakure. Zuřila zde bitva v plném proudu. Výbušné lístky připevněné na kunaích, spousta shurikenů a mrtvých těl se válela před menší skálou. Několik shinobi Iwy, podle všeho jounini poskládali pečetě a položili ruce k zemi.
"Doton!" ozvali se a Shinobi unisono a sesula se obří skála.
Ninjové Iwagakure byli proslulí svou nezlomnou, kamennou vůlí, věční rivalové Konohy. V současné době se Konoha zapojovala nejaktivnější do války, vztahy byly ještě víc rozvrácené a napjaté než dřív. Proto se do sebe pustili s větší vervou než obvykle. Všechno mělo svůj účel. Akce vyvolává reakci.

pro **Assasin Senju** Sat Jun 21, 2014 10:23 pm

Iwagakure no shinobi hodili na skvadru celou skálu. Byl jsem nedaleko a sledoval jak se několik shinobi šikovně vyhnulo těžkému zranění. UŽ byli však vyčerpaní. Přiskočil jsem blíž a schoval se za odpadlý kus.
"Pustím se do první linie, kryjte mě..." vyskočil jsem na balvan a rozvinul velký svitek. "Je tady okolo 60 nepřátel, když to srovnám, přeživších je jen 8..Mají početnou převahu. Hoďte prosím ty kunaie na nepřátele. Zvládnu je.." poskládal jsem pečetě a soustředil čakru. Sledoval jsem je s kamenným pohledem.

pro **Shinobi** Sat Jun 21, 2014 10:34 pm

Konoha no Shinobi

Utržená skála zabila několik desítek KOnožských SHinobi. NIkdo netušil, že má Iwagakure takovou sílu! Pár šikovnějších ninjů přežilo a ukrylo se do příkopu za velký kus balvanu.
"Hokage-sama!" možná byli zachráněni. Nikdo z nich už nečekal, že se odsud dostanou živí. Z celého srdce nesnášeli shinobi z Iwagakure a bylo to čím dál větší. Vy šmějdi! Sevřel ruku v pěst jeden z nich, když odtahoval svého kamaráda z bojiště a zavřel mu oči. Válka byla krutá, ztráty byly na obou stranách. Proč se jen pořád bojuje..
Hokage rozdal pokyny a každý z nich se postavil k několika kunaiům. Jeden z nich se podivil.
"Ale, to je nemožné. Jsou v přesile, to ani Vy.." druhý shinobi jej zastavil pohybem ruky.
"Mlč a pozorně se dívej. Uvidíme v akci Konoha no MIdori senko, dívej se pozorně a ani nemrkni."

pro **Shinobi** Sat Jun 21, 2014 10:48 pm

Iwa no Shinobi

Byli jsme vyčerpaní, náš útok se však povedl. Na zemi leželo spoustu mrtvol a poté, co prach zmizel viděli jsme někoho, koho jsme nečekali. Sám Hokage Konohy se rozhodl přijít mezi nás? To bylo pro nás velmi motivující. Kdokoliv kdo zabije Hokageho a přinese jeho hlavu Tsuchikagemu-sama získá nehoráznou moc a bohatství. Navíc byl sám a nás bylo 60. Nemá vůbec žádnou šanci, i když je podle všeho mocný a proslulý. Jenže proti takové přesile. Ani my jsme nebyli k ničemu a měli ještě pár triků v rukávu.
Ozbrojili se a vylezli z úkrytu. "Dostaneme je!"

pro **Assasin Senju** Sat Jun 21, 2014 11:29 pm

Pochybujete o svém Hokagem? Nevšímal jsem si toho, jen jsem si prohlížel tváře Shinobi z Iwy. Začal jsem uvolňovat čakru a najednou ji uvolnil. Zmizel jsem. Konožané začali házet kunaie do obecenstva a já se mohl zcela vyřádit. Jeden..Druhý...Třetí...Vždy jsem se u nějakého kunaie objevil, uchytil jej a zapíchl do krku. Pořád jsem opakoval postup. Shinobi Iwy však byli houževnatí a několik z nich se snažily můj kunai zablokovat. Já jsem se pohyboval velmi rychle, momentálně jsem veškerou svou čakru dával do rychlosti, momentálně jsem daleko přesáhl rychlost Raiton no yoroi, to ze mě činilo nejrychlejšího shinobi, který by mohl soutěžit s Minatem Namikaze. Dostál jsem své přezdívky. Hiraishin no jutsu byla opravdu šikovná technika. Konožané mířili velmi přesně, nebýt jejich dovednosti bych to nezvládl tak, jako teď. a dřív než některý z kunaiů dopadl na zem byl zbytek armády Iwagakure na zemi.
Kusagakure YondaimeNamikaze3

"Válka je nesmyslná, přináší oběti na obou stranách, nic se však neděje bez důvodně. Prožil jsem už války tři a žádná nebyla jako tahle.." řekl jsem a hodil kunai na posledního přeživšího. Jakmile kunai našel své místo a on umřel padl jsem vyčerpáním. Nemohl jsem se hnout a cítil, jak mé tělo hoří. To je daň za Hiraishin na plném výkonu? Takhle to teda vypadá..Mé tělo dostalo zabrat, pohyboval jsem se velmi rychle a mezi několika objekty. Navíc jsem do techniky vložil ohromné množství čakry. Doufám, že ohromení přejde, nemohl jsem si dovolit tady nic nedělat, když mise Kannabi Kyo pořád probíhá.

pro **Assasin Senju** Sun Jun 22, 2014 3:14 pm

Sorry for double post T_T

Odpočíval jsem s přeživšími a sbíral síly. Vypadalo to zatím velmi pokojně. Náhle jsem ucítil spojení se svým klonem. Viděl jsem všechno, co viděl on a přestal jsem být klidný a pokojný. To snad ne..
Vstal jsem a věděl, co dělat. Nebo jsem si to myslel..
"Vyhlašuji stanné právo," řekl jsem jim. "Vesnice a její členové je v ohrožení, nechávám to tady na Vás." dodal jsem a zmizel.

pro **Uchiha Benjiro** Mon Jun 30, 2014 8:26 pm

Pomalými kroky jsem dorazil na místo nedávného bojiště. Tým střežící bariéru se mi podařilo úspěšně informovat o možném narušení bariéry, a tak mi již pouze chybělo absolvovat svou první schůzku s Gobim, respektive druhou ale za lepších podmínek než posledně. Toto místo jsem si vybral z jediného důvodu, válka ho již poznamenala, a tak ho možné Gobiho řádění nemohlo víc poznamenat. V povětří byl cítit pach krve, která se tu ještě nedávno hojně prolévala. Důsledky války bylo možné zahlédnout na všech stranách. Iwagakure no sato pořád ubývalo vojáku, a však tak i spojeneckým vesnicím Konohagakure no sato a dalším. Bylo zřejmé, že se po této válce obyvatelstvo země opět o něco klesne. "Gobi nastal čas si opět promluvit." S těmito slovy jsem se dal do skládaní pečetí. S tohoto setkání jsem měl jisté obavy, ale věřil jsem v původní řád. Původně zavedené hodnoty, a tak jsem spolehal na to, že Gobi pochopí svou cestu a odvrátí se od ideologie Iwagakure no sato.

Kusagakure Tumblr_mqxsxrmmBl1rxid5zo1_500

pro **Bijuu** Mon Jun 30, 2014 9:55 pm

Chvíli po přivolaní, když kouř jim způsobený rozfoukal vítr, bylo možné zahlédnout již Benjirem očekávané stvoření. "Uchího..." Promluvil jsem agresivně, probodávajíc Benjira pohledem.

"Nemysli si, že Ti tohle jen tak projde!!!" Neváhal jsem a okamžitě po přivolání jsem na něj zaútočil, chtíc ho zničit všemi dostupnými prostředky, ocasem, tlapu a nebo ústy. Jeho chování již dosáhlo vrcholu. Taková opovážlivost mě přivolat, po tom co mě využil ke zničení spojenecké armády. Já jsem Gobi z Iwagakure no sato!!! Nástroj k šíření pomsty, Tsuchikageho opora. Tento Uchíha zabil Toriho, mého jinchuurikiho! Měl jsem milion důvodu proč Benjira zničit, a tak jsem v jeho likvidaci ani neváhal. Pokud toto je můj úděl jak naplnit cestu chaosu a zároveň pomstít jisté lidi, udělám to velmi rád.

pro **Uchiha Benjiro** Tue Jul 01, 2014 1:45 am

Kokuo neotálel a okamžitě jednal. Konec konců toto byl důvod, proč jsem ho musel přivolat na k tomu přizpůsobeném místě. Život nám nevnáší do cesty překážky, které lze snadno překonat, protože by jinak neměl takovou cenu. Každá překážka však byla pro mnohé novou výzvou, kterou mohli mnozí dokázat a předvést, že je život již něco stihl naučit. Toho co mě život stihl naučit nebylo mnoho, ale naučil mě jednu důležitou věc, a to mi ukázal co to opravdu znamená sloužit vesnici. S Gobim jsem si nepotřeboval promluvit kvůli mě, mohl jsem ho jednoduše přivolat a využít ve službě vesnici. Každý si však zaslouží druhou šanci.

Zavřel jsem oči, a jakmile jsem je opět otevřel zářil mi v nich sharingan. Kokuo byl již nebezpečně blízko. Mohl mě snadno ohrozit. Stačila chvíle nepozornosti. Sharingan však měl tu moc potlačit svědomí bijuu a učinit z nich loutku. Tohle jsem však pro Gobiho nechtěl. Ačkoli jsem byl služebník své vesnice a udělal bych pro ní všechno bez jakýchkoli zábran, byl jsem pořád člověk, který cítil a vnímal třebaže jinak než ostatní. "Kokuo... tvůj úděl na šíření chaosu je u konce. Nejsi Gobi z Iwagakure no sato, ale si Kokuo, pěti ocasy, dar, který byl svěřen tomuto světu, strážce, která střeží rovnováhu v tomto světě. Ty si Kokuo, vždy budeš Kokuem a nikdy si jim nepřestal být. I ve službách Iwagakure no sato si nebyl pouhým nástrojem k šíření chaosu. Plnil si povinnost vůči tvé vesnici, nyní naplň povinnost vůči celému světu jako jeden z devíti." Sharinganem jsem přinutil Kokua se stáhnout, a jakmile jsem tak učinil, přerušil jsem opět můj vliv sharinganem na něj. Nač Gobiho pečetit do jakéhosi jinchuurikiho? Možná existují i jiné způsoby jak pomocí jejich síly pomoct vesnici, ale hlavně lidem, kteří žijí v ní.

pro **Bijuu** Tue Jul 01, 2014 6:51 pm

"Já jsem Velký Gobi z Iwagakure no sato!!!" Zařval jsem z plných plic, jakmile Benjiro přerušil vliv jeho sharinganu na mne. Byl jsem si naporsto vědom toho, že proti vlivu sharinganu nezmůžu nic, ale existovala i jiná cesta, jak Benjira porazit. Být rychlý, překvapivý a smrtelný ve svých útocích. Když budu dostatečně rychlý v mých útocích, Benjiro by nemusel stihnout zareagovat včas, aby mi znemožnil můj útok. Tím bych na něj alespoň zaútočil. Zdali uspokojivě byla věc druhá.

Zaútočil jsem tak, jak bijuu umí nejefektivněji, a to jejich specialutkou, bijuu damou. Na vytvoření plnohodnotné bijuu damy jsem ale neměl čas, a tak jsem si musel postačit s malou kuličkou, ktera však měla ničivou sílu. Byl jsem rychlý, přesný a pokud to výjde i smrtelný. Já mu ukážu si zahrávat s našim druhem a snažit se ho přesvědčit, že to co dělám je špatné. Plním svou povinnost démona ze Skryté Kamenné, a tou nyní bylo šíření chaosu dál až za hranice tohoto světa.

pro **Uchiha Benjiro** Tue Jul 01, 2014 8:54 pm

Očekával jsem od Kokuo nějaké pokusy o útok, ale i tak jsem ho podcenil. Měl jsem za to, že pouhý sharingan mi tuto situaci pomůže zvládnout, a tím pádem bych nenesl žádné vážnější následky než ty, jak si Kokuem nechám ublížit. Mé osobní očekávaní však byly chybné. Možná právě kvůli tomuto přístupu jsem nebyl schopen včas zareagovat. Porazil bych Kokua ještě před tím než by zaútočil. Každý v životě ale děláme chyby.

Kokuo však mohl velmi dobře vědět po boji na hranicích Země větru, že v rukávě mám vždy pojistku. Má síla plynula z mého odhodlání sloužit vesnici, což pro mě byla vždy priorita. Teoreticky i tento rozhovor byl službou Konohagakure no sato. Kdyby se mi podařilo Kokua přesvědčit o vzájemné spolupráci, mohl by v mnoha ohledech dobrovolně pomoci. Všichni si byli příliš dobře vědomi toho, jak to s Uchíhy v tomto světě chodí, a tak najít náhradu, která zastává jistá pravidla by mohlo být obzvlášť obtížné. Časy se ale od vzniku nekončícího koloběhu nenávistí mezi Uchíhy dost změnily, což zvyšovalo pravděpodobnost na nalezení náhrady. Kdo však ví, co bude za pár let? jaký bude Kokuův úděl? Budu mít s Kokuem úspěch? Jedno bylo zřejmé, a to to že pokud to nezkusím, nezjistím to. "Kokuo... máš na vybranou." Nechtěl jsem mu tlačit do hlavy mé přesvědčení, a proto jsem mu ve zkratce sice říkal, že kráčí nesprávnou cestou již od hranic země Větru, ale vše jsem činil přiměřeně. V zájmu vesnice však musela jít všechna ohleduplnost stranou, takže pokud by si Kokuo vybral cestu chaosu, poslouží Konohagakure no sato tak jak bijuu sloužili mým předkům. Byla to totiž jediná správná volba.

pro **Bijuu** Tue Jul 01, 2014 10:10 pm

"Uchího!!! Já si vybral!!!" Tohle bylo příliš. Jeho přístup mě vytáčel. Navzdory tomu, že mluvil s někým jako jsem Já se choval pořád klidně. Mini bijuu dama nezabrala, ale přes to jsem neklesal v odhodlání. Spíše naopak. Každý nepovedený útok mě více povzbudil, abych útočil pečlivěji, přesněji a rychleji. Já jsem Gobi z Iwagakure no sato! Nenechám se tady omezovat nikým, natož aby mi někdo určoval pravidla! Měl jsem své vlastní pravidla, slíbil jsem tedy Tsuchikagemu že mu pomůžu, a to jsem hodlal dodržet jako pěti ocasy démon ze Skryté Kamenné.

Kusagakure Tumblr_m2l0d5I70Z1r3knooo1_r1_500

"Jen si ještě něco zkus!!!" Stal jsem se agresivnějším, zcela určitě brutálnějším a odhodlanějším. Tento zmetek udělal chybu, že mě přivolal a přerušil vliv jeho sharinganu, který mě držel na uzdě. Vyskočil jsem v mžiku oka vysoko nad jeho hlavu, připravujíc svých pět ocasů ke ničivému útoku. Třebaže se ubraní opět Susanem, nepřestanu útočit, střídají všech pět ocasů. Jednou jeho Susano tento nápor nevydrží, a tedy přijde má chvíle.

pro **Uchiha Benjiro** Tue Jul 01, 2014 10:36 pm

Kokuo byl pořád čím dál tím více zuřivější. jak bylo vidno ideologie Iwagakure no sato jej těžce poznamenala. "Probereme to ještě někdy jindy." Nebyl jsem člověk, co by okamžitě někoho odsuzoval. Právě naopak. Déle bych zde ale pouze ztrácel čas. Nechtěl jsem Kokua více dráždit, ale snažil jsem se mu pomoct, což se nejlépe dalo, když byl klidný. Potřeboval se vyřádit, srovnat si v hlavě, že nyní slouží opět jiným záměrům, neplánujíc to. Toto by těžce nesl i člověk natož bijuu.

Kusagakure Tumblr_mahhnakAOX1ryrk47o1_500

"Jednou to pochopíš." Promluvil jsem k němu, když byl již v nebezpečné vzdálenosti. V očích se mi objevil Mangekyou sharingan, a pak jsem složil jednoduchou pečeť, čím jsem Kokua odvolal, takže ten zmizel v obláčku kouře. Naše shledání nebylo dlouhé, déle však nebylo potřeba, aby trvalo. Ke úspěšnému výsledku se chýlíme pomalými krůčky. Tedy ani nejsme překvapeni z výsledku. Nic se nemohlo uspěchat. S Kokuem budu mít ještě mnoho příležitosti si promluvit.

Přesun

pro **Tsuki no Sen** Sat Aug 09, 2014 9:17 pm

Kusagakure no Sato zaváňa prekvapivým pokojom a tichom.
Vzduch je i napriek tomu naplnený neprirodzeným napätím, ktoré občasne zmierňuje ľadový vánok. Vietor sa opiera do korún stromov a roznáša listy krížom krážom. Do dolín sadajú hmly a vrcholkom hôr rozdáva zubaté slnko svoje posledné lúče. Tie sa už totiž uberajú na druhú pologuľu, zatiaľ čo sa cez temné mračná prebíja luna. Nad krajinou sa zatiahla opona noci. S prvým pohladením zeme od mesačného svetla však doterajší kľud prebili hlasné výkriky neznámeho shinobiho, ktorý sa v túto neskorú hodinu nešťastne potýkal so samotnou smrťou.

Umlčala ho až akási tajomná vrhnutá čepeľ,
ktorá mu v zápätí prešla srdcom, na mieste ho tak nemilosrdne popraviac. Zelená tráva bola rázom sfarbená dočervena, pričom hlasné náreky nahradil takmer až nekontrolovateľný ženský smiech.
"Koľká škoda. Keby si zo seba podal o čosi väčší výkon, možno by sa z teba stal jeden z nás. Kto mohol tušiť, že sa pod tlakom môjho psychického týrania slepo dáš na útek, bez akejkoľvek snahy o bránenie sa útokom od chrbta? Tomu hovorím sklamanie," prehovorila láskavým hlasom neznáma, ktorá sa ešte donedávna vysmievala zo svojej obete. Nebola však na tomto mieste ani zďaleka jedinou prítomnou osobou v bielom odeve. Sprevádzal som ju totiž bez známky nadšenia ja, Taketori osobne. Dôvod bol prostý - chystal som sa na prípadné prevedenie očisty, ale vzhľadom na to, že o osude našej obete rozhodla moja partnerka, som už viac nemohol nič robiť. Napokon som sa len zbavil jeho tela.

"Každopádne... nie je mi úplne jasné, prečo ideme len po menších rybách. Tetsuya predsa zhltol našu návnadu. Teraz, keď u seba má Kiyomi-chan, vieme úplne presne, kde sa nachádza. Čo nám bráni v tom, aby sme ho šli zabiť a pripravili ho o rinnegan?"
"Nepovedal som ti? Naša pôvodná dohoda so Zetsuom zdá sa padla. Jeho čierna polovička je totiž odstránená. Očakávam, že ma v najbližšej dobe kontaktuje tá druhá a oboznámi ma s miernymi obmenami. Kým nebudem mať istotu, že nepracujem zbytočne, nemienim si špiniť ruky," vysvetlil som a usadil sa na konár jedného zo stromov.

pro **Zetsu** Sat Aug 09, 2014 9:55 pm

Ono Ti dva byli vážně strašidelní. I květinky se choulily v jejich přítomnosti, a to mi rvalo srdce. Podle dohody jsem měl kontaktovat toho vyšinutého chlápka. Spíše ho měl kontaktovat Gururururu. Bylo by to por mě lepší, ale protože kámoš negr sdílel tělo se mnou, všichni považovali za vhodné, abych se zde byl Já. Nejspíš si mysleli, že jsem schopný Senovi zodpovědět nějaké otázky, které mu vrtají hlavou, ale to se zatraceně pletou. Ne že bych nic nevěděl, právě naopak, na jednoho aloe vera jsem toho věděl až příliš, ale Já se neuměl vyjadřovat!

Kusagakure Tumblr_mzhxx2pAQl1rhwwo8o5_250

"A heleme se, kdo tady utlačuje nebohou trávu. Copak si myslíte, že ji zelné nesluší? Zelená působí klidně, na rozdíl od Té deprimující červené barvy." Tak nadšený jsem z jejich počínání nebyl, ale Sen taky nebude příliš rád, nebo rádi. Ono to bylo velmi komplikované, a vysvětlovat to zde by bylo nepříjemně zdlouhavé, ale Tsuki no Sen byl vážně jen jeden. Sora no Sen před lety zachránil jen jednoho shinobi z věznice z Kusagakure no sato, pokud si dobře pamatuji. Celé Ty roky jsem s mou negr polovičkou pozoroval dění ve světě a chystal další plán, jak oživit tu jeho milovanou maminku, a však vyskytly se jisté komplikace... nepříjemné komplikace.

Kusagakure Tumblr_mzhxx2pAQl1rhwwo8o1_250

"Nepovedlo se. Nic nešlo podle plánu, ale mám i dobré zprávy. Tráva tady roste pořád, až na některé výjimky zelená." Vyjadřovat jsem se vážně neuměl. Vždy mluvil bráška negr-san. Ne sice vždy, ale v poslední době měl pusu doslova puštěnou na špacír, alespoň tak mi to připadalo. No v porovnání se mnou, tu hubu nikdy nezavřel. Já se ale úspěšně tímto vyhýbal těm nepříjemným chvílím, ale teď tady není! Zůstal jsem na tom sám. Ne úplně sám, ale sám v jednom těle! Nevíte jak se cítím!

Kusagakure Tumblr_mzhxx2pAQl1rhwwo8o9_250

"Takže plán selhal a bráška negr-chan byl zapečetěný. Tady jsme asi skončili. Díky za spolupráci." Neviděl jsem důvod tady cokoli dalšího probírat, a ten vraždící maniak s tou svou mi naháněli husí kůži. V shinobi světě se o nich proslýchá hodně škaredých věcí, ale Já ty věci viděl i na vlastní oči, a tak o to víc děsivější mi připadali! Vydržel jsem ale už tolik století! Zažil jsem i prvního a můj mozek, i když disponoval značným množstvím informací, ještě neexplodoval! Právě proto jsem vskutku vážený spojenec kdekoho. Spíše byl jsem do incidentu s tím Sarutobim. Já Sarutobi nikdy nerad. Senovi jsem tuto mou větu řekl až podezřele vesele. Já se vážně neuměl nějak vyjadřovat přiměřeně k nastalé ponuré chvíli.

Kusagakure Tumblr_mzhxx2pAQl1rhwwo8o2_250

"Nic nenaděláme. Hlavně se netvař smutně! Nemáš na to právo, ale za to Já? Víš jak smutný mám právo být? Přišel jsem o negra, s kterým jsme si byli tak blízci!" S mou černou polovičkou jsme sdíleli tělo nepřirozeně dlouhou dobu. Ale ani černá polovička sama o sobě nebyla přirozená, takže to bylo nejspíš v pořádku.

Kusagakure Tumblr_mzhxx2pAQl1rhwwo8o6_250

"S Gurugurugurem jsme vzali roha, ale nebyla to Naše vina!" Nějak vymluvit jsem se z toho musel. Měl jsem takový pocit, že teď si tohle Sen vybije na mě, ale Já vážně za nic nemohl! Byl jsem obětí negrova řádění! Kdybych tedy Já plně ovládal Naše, teď již své tělo, dopadlo by to jinak. "Budeme mít ale řadu jiných příležitostí." O tom není pochyb. Určitě se něco podobného naskytne, ale budeme při tom pořád spolupracovat? Nenakrkne tohle Sena? Může se na Nás pořád ještě spolehnout? Já o Naších schopnostech nikdy nepochyboval.

Kusagakure Tumblr_mzhxx2pAQl1rhwwo8o7_250

"Každopádně teď, když jsem již podal hlášení, mizím. Nemusím se Ti dále z čehokoli zpovídat." Tak vedl jsem dlouhý monolog. Nikde jsem nedal šanci Senovi mi ho nějak přerušit, pořád jsem žvanil a žvanil. Nevěděl jsem jak se taková ta cool debata vede. Něco jsem od negr brášky omrkl, ale potřebuji vlastní zkušenost. Jak mám vědět jinak, kdy přestat mluvit, a nebo naopak, kdy to mám teprve spustit?

pro **Tsuki no Sen** Sat Aug 09, 2014 10:36 pm

Zetsu ani len netušil, do čoho sa to vlastne dostal.
Ešte donedávna som síce zvedavosť vnímal ako hriech, ale v momente, keď bola nevyhnutná k tomu, aby som naplnil očakávania Sora no Sena, som sa nemienil držať na uzde. Čierna polovička bola zapečatená, čo znamenalo jediné. Dohoda týmto definitívne padla a ja som sa svojich odpovedí nedočkal. Všetko sa to zdalo byť zbytočné.

"Biely a čierny Zetsu... to zaváňa rasizmom, takže ťa budem volať "kaktus". Uvedomuješ si, aké nám vaša neschopnosť spôsobila problémy? Prečo by som ťa nemala na mieste zabiť?" ozvala sa mierne nakrknutá Kurumi, ktorej výraz v tvári vypovedal o tom, že si skutočne nerobí srandu. Všetky emócie zo seba vydala i za mňa, zatiaľ čo ja som i naďalej bez zmeny nálady vysedával na spomínanom konári.

"Skutočne... presne preto som hovorila, že nemá zmysel pestovať rastlinu, ktorá nielenže nemá kvety, ale ani len neprináša žiadne plody. Nabúral si postup našej práce a nezdá sa, že by si sem prišiel, aby si sa nám za to zodpovedal. Ubezpečujem ťa, že pri prvom náznaku snahy o únik prídeš o hla-" prihovárala sa i naďalej, až kým ju neprerušila akási zvuková vlna. Zatiaľ čo na seba totiž Kurumi pútala pozornosť, ja som mal možnosť bez akýchkoľvek problémov v správny moment utvoriť pečate, ktoré ju spôsobili.

Moja technika vyvolala v celej oblasti tak obrovské otrasy, že sa Zetsu ocitol na zadku. To však nebolo všetko. Aj keby sa pokúsil o únik, nemohol, pretože bol paralyzovaný. Aby toho nebolo málo, vzhľadom na to, že moja chakra do značnej miery pripomínala Kaguyu, to naňho účinkovalo o to silnejšie.

Za sprievodu onej zvukovej vlny som sa presunul z konára stromu za chrbát bielej polovičky. Neviedlo ma nič tak pominuteľné, ako je nenávisť. Potreboval som len vynahradiť stratený čas.
"Nikam nejdeš. S tým tvojim takzvaným "negrom" som totiž mal istú dohodu. Je pravda, že som mu rinnegan ešte nedoručil, ale to nič nemení na tom, že som kvôli tomu musel zbytočne meniť plány. Nikdy nerobím zadarmo. Aké riešenie navrhuješ?"

pro **Zetsu** Sat Aug 09, 2014 10:52 pm

"Tak řešení je snadné. Každý si bude hledět svého." Jak jsem zamýšlel, tak jsem učinil. V přemisťování jsem vážně dobrý! Jak na velké, tak i krátké vzdálenosti. Jednou se mi dokonce podařilo pod zemí podniknout cestu kolem ní, a to pouze za osmdesát dní, ale to je jiný příběh. "Snad příště získáte to, co potřebujete."

Po mých slovech jsem se začal jakoby potápět do země. Byla to má tradiční transportní technika. Trvá vždy však delší dobu, než se dostanu pod zem, což byla nesmírná nevýhoda, ale Já si ničeho ze strany Sena neobával! Pokud by se o něco pokusil... byl jsem přeci ten legendární Zetsu a souboje s legendami nejsou žádné peříčko. Když se však střetne legenda s legendou... pouze ta větší legenda přežije, takže kdopak v tomto světě měl lepší jméno, a hlavně větší sílu? O tom se možná brzy přesvědčíme.

pro **Tsuki no Sen** Sat Aug 09, 2014 11:29 pm

Zetsu sa, nanešťastie preňho, prepočítal. Moja paralýza urobila svoje.
Za normálnych okolností je možné, že by mi bol schopný uniknúť, ale práve následkom mojej predchádzajúcej techniky nestihol zmiznúť pod zem dostatočne rýchlo na to, aby som ho nebol schopný zachytiť. Tesne predtým, ako definitívne zdrhol, som ho totiž chytil za hlavu, držiac ho pevne vo svojom zovretí. Za normálnych okolností by možno predstavoval hrozbu, ale legendárny bol jedine kompletný. Bez svojej čiernej polovičky v mojich očiach nebol ničím, iba schránkou s informáciami. V tento moment však stále netušil, akú obrovskú chybu urobil.

"Zaujímavé riešenie, ale ja mám lepšie. Zo všetkých bielych Zetsuov si ty ten najhlavnejší, no nie? Zdieľal si telo s čiernym, čo znamená, že si posledným existujúcim kľúčom k jeho informáciám. Je mi ľúto, ale týmto naša dohoda padá. Beriem si svoju odmenu predčasne," oboznámil som ho so situáciou a učinil tak, ako som povedal. Podobne, ako predtým u Jishaka, som mu ukradol všetko, čo schovával vo svojej nevkusnej hlave. Ako náhle som s tým bol hotový, spálil som jeho telo na popol, uistiac sa tak, že ho nikto nenájde.

Táto neplánovaná akcia si na mne ale predsa len odniesla svoju daň.
Prijal som totiž naraz informácie, ktoré Zetsu zbieral po celé stáročia. Bolo zrejmé, že sa to na mne podpíše. Po vykonaní techniky som klesol na kolená a chytil sa za rozbolenú hlavu, ako keby mi mala nebodaj vybuchnúť. Márne sa Kurumi pokúšala pomôcť, v tejto chvíli bola zbytočná. Musel som sa s tým potýkať sám. Vďaka svojej výnimočnosti som to však napokon ale predsa len dokázal. To, k čomu som sa dopracoval, bolo vskutku neuveriteľné. Všetko odrazu začalo dávať zmysel, poznal som odpovede aj na tie najkomplikovanejšie otázky.

"Si v poriadku?" tak zneli prvé slová mojej partnerky, ktorá sa po nejakej chvíli ticha konečne odhodlala prehovoriť.
"A-áno... som viac než v poriadku...," odpovedal som a opatrne sa postavil na vlastné nohy. Následne som pohliadol k čarovnému mesiacu, skoro ako keby mi jeho lúče pomáhali utriediť si myšlienky. Potreboval som čas. Čas na to, overiť si všetky získané odpovede, využiť ich a prísť na moje vlastné. Môj cieľ sa týmto síce nezmenil, ale cesta, ktorou sa za ním vydám, bola odrazu akási kľukatá.

"Veci sa zmenili. Potrebujem vypadnúť... sám...," rozhodol som a chystal sa na odchod, ale Kurumi ma včasne prerušila.
"Počkaj! Ako to myslíš? Kedy sa vrátiš? Čo bude v tom čase s Hakuei? A čo Tetsuya?" pokladala neveriacky jednu otázku za druhou.
"Odteraz je to na neurčito všetko v tvojich rukách. V mojej neprítomnosti sa staneš plnohodnotným Tsuki no Senom. Povedieš "duchov" za mňa. Čo urobíš s Tetsuyom, to je čisto na tebe. Nehľadajte ma, nepodarí sa vám to. Máš plnú kontrolu. Ak by si nadobudla pocit, že som sa zriekol nášho spoločného cieľa, môžeš po mne pokojne poslať celé Hakuei. Konečne si dosiahla to, po čom si kedysi tak túžila. Prenechávam ti velenie," dokončil som a definitívne sa rozlúčil. Následne sme už každý šli po svojom.

=) PRESUN (=

pro Sponsored content

Kusagakure

Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure

Re: Kusagakure