Ayame "Airyia" Nekotatsu [GENIN]

pro **Ayame Nekotatsu** Sat Aug 02, 2014 9:25 pm

Ayame "Airyia" Nekotatsu [GENIN] Ce8b0d84b1_98732954_o2

"Znáš mé jméno, avšak neznáš můj příběh."

~Hodnost~

genin

~Věk~

13 let

~Výška~

162 cm

~Váha~

42 kg

~Datum narození~

27. 9.

~Pohlaví~

žena

~Klan~

není

~Kekkei Genkai~

není/neznámé (bude odhaleno pouze v případě velkého timeskipu)

~Sensei~

~Vzhled~

Ayame se vzhedově docela dost podobá své starší sestře. Jejic pleť je stejně bledá, jejich vlasy mají taktéž stejnou barvu. V obličejích jsou si také dost podobné. Samozřejmě, že tu ale najdeme pár rozdílů.
Začněme tedy Ayaminým obličejem. Je bledý, i když je u ní způsoben spíše tím, že se její kůže není schopná opálit. Rozhodně však působí mnohem zdravějším dojmem než u Killunii. Z bílého obličeje tentokrát nesvítí zelené oči, nýbrž jasně modré. Skoro jako by se člověk díval do jasné letní oblohy. I tyto oči lemují přirozeně tmavé řasy. A nad nimi vyrůstá zvláštní, tmavé obočí, které je však pravidelně upravované. Lehce zakulacenou tvář pak lemují vlasy špinavě blonďaté barvy, stejně tak jako u její sestry. Tady pár pramenů zasahuje do tváře a pěšinka je na straně hlavy, ne uprostřed. Ayame má rty lehce narůžovělé a plnější než její sestra. Nos mají obě skoro stejný.
Přesuňme se k její postavě. Na rozdíl od své starší sestry má předpoklady k tomu být vysoká. Vždyť se jen podívejte, kolik měří ona a kolik Killunia! A pak se podívejte na ten věk. Avšak Ayame je na druhou stranu hubená. Nebylo by to kvůli tomu, že by nejedla, jen má zblázněný metabolismus. Jedná se o elegantně vypadající mladou dámu s dlouhýma nohama a rýsujícími se křivkami, což je vidět na jejích prsou a již jemně rozšířených bocích.
Na misích a v jiném boji bychom mohli Ayame spatřit v bílém tílku, tmavě modrém lambádovém topu. Dále pokračuje černými kraťasy, které sahají pouze do půli stehen. Na nohách má obyčejné ninjovské sandály černé barvy. Celkově volí ve svém stylu oblékání jasnější barvy než Killunia, takže v jejím šatníku nalezneme i pár barevných kousků. A pokud se chystá na obyčejné lidské záležitosti? Tak v tom případě nosí volné tričko s krátkým rukávem, černé legíny a obyčejné sandály.

~Charakter~
Ayame je rozhodně veselejší a přátelštější než její starší sestra. V jejím charakteru se mísí temperamenty cholerika a sangvinika.
Začneme cholerikem. Tuto část má se svou sestru společnou. A jak se takový cholerik chová? Je to člověk výbušný, trošku vzteklý. Nerad si nechává od lidí radit, avšak většinou svou práci ani nedokončí. Snadno se naštve, často jedná spíše impulzivně, zbrkle, bez většího rozmyslu. Obvykle to však často bývají docela přátelští lidé, kteří velice rádi vyjadřují svůj názor.
Druhá část temperamentu je sangvinická. Sangvinik je člověk veselý, přátelský. Rád se druží, rád si povídá, rád ostatním pomáhá. Často se usmívá. Dalo by se o něm říct, že je perfektní společník, protože je otevřený, milý. Ale není to jen o kladech. občas ten člověk zapomene, že nasliboval někomu něco. Čas od času jedná i nezodpovědně.
Mimo temperamenty se nachází několik částí Ayaminy povahy. Třeba to, že je trochu bláznivá. Uměla by se chovat šíleně i v naprosto vážné situaci. Je také velice živá a aktivní, ale to neznamená, že se neumí flákat, jak se sluší a patří.
Ayame má ráda jídlo. Je to právě ironické, že miluje jídlo, přitom je tak hubená, skoro až podvyživená. Dále pak, stejně jako její sestra, miluje kočky, ta chlupatá vrnící, drápající a kousající stvoření.
Naopak nemá ráda některé druhy jídel, jako třeba vnitřnosti. Z lidí zase sobecké a arogantní typy. Je zvláštní, že se u nějaké osoby nenajde příliš věcí, které by měl nerad. A pak tu jsou ještě věci, ze kterých má strach - výšky (akrofóbie) a pavouci (arachnofóbie).

~Styl boje~
Ayame se soustředí především na ninjutsu, které bude sestávat z jejího zatím teprve nedávno objeveného elementu - Fuutonu. Také je docela schopná v taijutsu, jelikož ji i Killuniu učil otec ještě před svou smrtí. A po něm ji pak rozvinula dál. Zdá se tké, že by mohla mít nadání na nějaká lékařská jutsu, i když by se na ně neměla plně specializovat. Slabinou je, již tradičně, genjutsu, jelikož jejich rodina na něj neměla žádné vlohy.

~Životopis~

Kapitola I. - Šťastný to život v Konoze

27. září, necelých pět let po narození Killunii, tehdy ještě Naomi Nekotatsu, vykoukla na svět osůbka, která je dračí kunoichi na světě nejdražší. Malé děťátko, holčička, kterou rodiče pojmenovali Ayame. Měla jasné modré oči a veselý výraz na tváři, i když na svět vykoukla teprve před několika hodinami. A malá Naomi byla z této miniaturní holčičky nadšená. Kdo by nechtěl mladší sestru, že?

Roky šly a Ayame rostla do krásy. Hrála si venku s jinými dětmi, hledala si kamarády, přidružovala se. Chodit se naučila poměrně brzy, stejně tak číst a psát. A tancovala. Naučila se tančit, což pak provozovala při všech možným příležitostech. Také vymyslela pár nových slov (pušonkáky jakožto punčocháče, halulice místo rukavic a další).Mohli bychom ji tedy nazvat inovátorským dítětem.

Vždy vzhlížela ke své sestře. Ta už dlouho chodila na Akademii, ani si nevzpomíná, jestli ji vůbec zažila v době, kdy Killunia Akademii nenavštěvovala (později zjistila, že vlastně skoro ne, protože tam nastoupila již druhý den po Ayamině narození). Hrozně moc se chtěla stát stejně silnou, jako byla její starší sestřička nebo její rodiče. A tak započala ve třech letech svůj trénink. Pořádně ještě nerozuměla věcem, ale přesto započala výcvik na profesionálního zabijáka.

Jakmile pobrala trochu rozumu, začal ji pořádně trénovat otec. Stejně jako Killunia, i Ayame se začal výrazně zlepšovat v taijutsu, házení kunaiů a shurikenů, až skoro udivovala všechny zkoušející v den, kdy nastoupila na Akademii. Tehdy jí bylo necelých šest let.

Na Akademii si okamžitě začala hledat přátele. Nebyla terčem posměchu, ale ani jej sama nevyvolávala. Zastávala se slabších a pomáhala jim se zapojováním do společnosti ostatních mladých ninjů. Dalo by se říct, že pro některé představovala zachránce, cestu z temnoty, ve které se nacházeli.

Byla malý anděl.

Kapitola II. - Něco jednou skončí, něco začne

Její radostný život netrval dlouho. Když přišla zpráva, že její rodiče zemřeli na misi. Stejně jako její sestra, i ona strávila noci pláčem, ne spánkem. Avšak díky své veselejší povaze to nesla lépe. Často se rozptylovala tancem, tréninkem. Vším možným. A myslela si, že všechno dobře dopadne.

Mýlila se.

Po pohřbu rodičů začaly spory s radními. Netušila, o co jde, ale podle nálad své sestřičky tušila, že se nejedná o nic lehkého, bezvýznamného. Tušení měla správné. Radní jim nechtěli dávat příspěvky, dokud se alespoň jedna z nich nestane ninjou. Místo toho je obě vyhodili a jejich složky zfalšovali, když je obě prohlásili za mrtvé.

Před branami Konohy si Naomi dala i nové jméno - Killunia. Tehdy ještě malá Ayame netušila, jaký má význam, tak si vymyslela také nějaké - Airyia. Dodnes jej chvílemi používá jako přezdívku nebo jako falešné jméno.

Obě sestry se tedy vydaly na cestu. Toulaly se světem dlouho, netušily, kam zamířit. Bály se, že je žádná vesnice nepřijme. A jak putovaly, pomalu začínaly ztrácet naději. Ale pak se objevilo to světlo, které odehnalo temnotu, která je obklopovala. Amegakure no Sato. Dala oběma dívkám šanci, i když měly naprosto neznámý původ, zato zkušenosti s ninjovskými schopnostmi. Killunia se konečně stala geninkou, i když docela pozdě. Ayame ještě musela chvíli studovat na Akademii.

Ale ani v Ame dlouho nevydržely. Se svolením vůdce se přesunuly do Otogakure no Sato. A tam konečně složila Ayame své geninské zkoušky, ve dvanácti letech. A také si uvědomila, že jméno Airyia bylo naprosto zbytečné a hloupé.

A tak, jako třešnička na dortu, se vrátila k svému rodnému jménu. Ayame Nekotatsu.

~Vesnice~
Otogakure no Sato

~Techniky~

(E) Kawarimi no Jutsu

(E) Kakuremino no Jutsu

(E) Nawanuke no Jutsu

(E) Henge no Jutsu

(E) Bunshin no Jutsu

(D) Shunshin no Jutsu

~Body~