Areton Shosei

pro Areton Shosei Mon Sep 08, 2014 12:50 am

Areton Shosei

Jméno a příjmení: Areton Shosei

Hodnost: Jounin

Vesnice: Amegakure no Sato

Věk: 17 let

Narození: 12.12

Pohlaví: Muž

Klan: Shosei

Elementy: Doton

Kekkei Genkai: /

Sensei: Matado Shosei

Vzhled:

Areton je zhruba 183 centimetrů vysoký, poměrně šlachovité postavy. Na těle nemá žádné zvláštnosti, žádná jizva ani tetování. I když na to jeho tělo nevypadá, v jeho pažích se skrývá větší síla, než na kolik vypadá.

Co se týká obličeje, jeho vlasy jsou čistě bílé a zčesané na stranu, ofina zde nesmí chybět. Oči má velké, jasně modré, zkoumajíc všechno okolo sebe, včetně svých protivníků. Čiší z nich nevinnost, ačkoliv tu Areton již dlouho nezná.

Nos má Areton velice malý a špičatý, tak akorát sedící k jeho obličeji, což často způsobovalo, že působil až příliš líbivě, což se u Shinobiho úplně nehodí, lákal na sebe až příliš velkou pozornost.

Jeho ústa si snad v každé situaci na tváři udržují široký úsměv, což mate ostatní, jelikož si mohou myslet, že je optimista, pravdou je, že jen nechce dělat radost těm, kteří jej chtějí vidět smutného a na dně. Z jeho úšklebků v soubojích vždy čiší namyšlenost nebo pohrdavost, což někoho v soubojích může pěkně štvát.

Ve svých malých uších má náušnice, malé stříbrné kroužky, které se ve světle často leskly.

Na sobě má Areton často pouze šedé tílko, rudý šátek, hnědé kalhoty a vysoké šedé boty. Svoji ochranou čelenku nosí místo pásku. Celkově tedy může působit velmi laxně, ale pravdou je, že soudit člověka podle oblečení je ta největší chyba jakou můžete udělat, zvláště u Aretona. Jeho oblečení je pro jeho styl boje naprosto perfektní.

Charakter:

Areton je přátelský, vtipný a ukecaný. Když jej člověk vidí, padne mu do oka nejen vzhledem, ale také svým chováním, oblíbí si ho snad každý, s kým chce být přítel. Když si však někoho znepřátelí, běda mu. Areton se změní na rozzuřeného a sadistického ďábla, ale pravdou je, že je opravdu těžké docílit toho, aby vás Areton tak nesnášel, i když pár lidem se to již povedlo. Když se Areton špatně vyspí, je často velice protivný až nesnesitelný, celou tu dobu se na vás však stále usmívá, což ve vás může vzbudit smíšené pocity. Areton má smysl pro spravedlnost a nesnáší, když při jeho přítomnosti dochází k neprávu, většinou vždy zakročí, aby pomohl. Jeho povaha je loajální, svoji vesnici by nikdy nezradil, věří v ní, tak stejně ve svojí Kage. Jeho ambicióznost jej stále pohání k vyplnění svého snu, že jednou se i on stane Kagem v Amegakure no Sato a pozvedne její slávu k výšinám.

Styl boje:

Areton zaměřuje svůj boj zejména na boj zblízka, ninjutsu jde na řadu až jako druhé, pokud taijutsu nestačí. Pro svůj boj zblízka používá často pouze pěsti, ale pokud i tak nemá na výběr, sáhne po svém teleskopickém obušku, který reaguje na jeho chakru, je chakrovodivá. Dokáže se z obou stran prodloužit až o tři metry, zvětšuje se podle toho, kolik chakry do ní Areton vloží, aby se zvětšila a opačně. S touto zbraní je Areton velice obratný a také nebezpečný.

Když ale taijutsu nestačí, sáhne po ninjutsu a technikách klanu. Ty ovládá velice dobře, tak stejně dobře však ovládá také Doton, ve kterém je také velice zkušený. Používá kombinaci skrytých útoku a Doton Jutsu na eliminaci nepřítele.

Životopis:

Úvod- Bouře? To se jen narodil Areton...

Jedné bouřné noci, se mimo dalších zvuků v Amegakure začal ozývat také zvuk malého plačícího dítěte, to jest Areton, zrodil se. Ačkoliv neměl ani pár minut, otec mu prorokoval, že jednoho dne změní tento chlapec Svět... no zatím to tak nevypadá. Svoje jméno dostal po svém pradědovi, jež se zasloužil o exil z Iwagakure, nadobro. Areton ani jeho rodina nepatřila do vůdcovských větví, to mu však v tomto klanu nebránilo, aby se vůdcem nestal, neboť v tomto klanu byli volby čistě demokratické, lidé zde hleděli vždy však spíše na ty, kteří se uměli chovat a byli bohatí, což v Aretonově případě nehrozilo. Jeho otec však přísahal, že jakmile vystrčil Areton hlavu ze své matky, nad domem se objevil blesk, který však díky hromosvodu neudělal škodu, ale Bůh ví, co na tom bylo pravdy.

Jak Areton rostl, byl čím dál tím více neposednější. Byl hyperaktivní, nikde nevydržel dlouho a často moc dlouho nespal, což ani rodiče, protože museli utíkat za ním a později se ještě starat o jeho sestru. Areton si však vystačil sám, bez rodičů. Ačkoliv byla Amegakure poměrně nebezpečná pro dítě, jako byl Areton, zvládal to poměrně s přehledem. Už v šesti letech pobíhal a lezl po budovách, které tu byli, nijak ho neomezovalo něco, jako je pud sebezáchovy a podobně. Cítil se jako pán města, kterým však skutečně nebyl. Svým chováním si vybudoval velmi mnoho nepřátel, a to již mezi dětmi svého věku.

Čas, kdy se z dítěte musí stát muž...

Jakmile dovršil osmi let svého věku, začal jeho výcvik s otcem, ale také chození do Akademie. Ve škole patřil sice k oblíbeným mezi dětmi, ale známky a jeho snaživost nebo soustředěnost na školu byla ta tam. Bylo mu to vcelku jedno, měl kamarády, to mu stačilo, ale jeho otec byl jiného názoru. Pokaždé, když došel domů ze školy jej otec bral na tréninky, neměl díky tomu čas si s dětmi po škole hrát.

S otcem často trénovali v sídle klanu, často v zahradách a nebo tělocvičně. Každý den jej čekala tělesný trénink, který měl otužit jeho tělo, bojový trénink, díky kterému se stal opravdu dobrých uživatelem taijutsu a také boj se svojí dosud hlavní zbraní, oštěp, tehdy však ne teleskopickým, jaký má dnes. Učil se se zbraní házet, tak stejně jako bojovat na blízko. Ačkoliv si to ani neuvědomoval, tímto tréninkem se naučil uměle disciplíně a odhodlání. Naučil se svoji nadměrnou aktivitu soustředit do směrů, které z něj v budoucnosti udělali to, kým je dnes. Celou tu dobu však zároveň dokázal zůstat stejný, pořád přátelský k ostatním, což mu ve škole dost pomáhalo mezi přáteli. Cítil se šťastný, měl vše co kdy chtěl. Věci se ale měli změnit...

Čas nést odkaz dál...

Jednoho dne, když se vracel ze školy domů se špatnými známkami, vzal cestu domů poněkud delší, pochopitelně se mu domů nechtělo. Nechtěl zase poslouchat, jak mu otec říká, že na Shinobiho se nehodí, že je zklamáním rodiny apod. Odešel od školy směrem k své skrýši, až odtud chtěl jít domů večer, až budou všichni spát. Netušil však, že ten den měl stejně otec odejít na misi, zapomněl na to. Otec se již se všemi rozloučil, kromě svého syna, který stále nedorazil. Byla to poslední chvíle, kdy si se synem mohl promluvit a nebo se s ním rozloučit... ale Areton jí promrhal. Až když večer došel domů, zjistil, že otec doma nespí, ale pořád si nevzpomněl na to, že jeho otec šel na misi mimo vesnici.

Ráno vstal a šel znovu do školy, ani mu nepřišlo divné, že jej otec včera nesháněl kvůli tréninku. V půlce dne však do hodiny vstoupil nějaký Jounin, který si vysloveně žádal Aretona, aby šel s ním, neřekli mu proč. Areton ani neměl na výběr, musel se zvednout a jít s tím mužem pryč. Celou cestu mlčeli, nebo spíše Jounin mlčel, Areton se snažili navázat konverzaci, ale Jounin o to vyloženě nestál, takže si pak Areton broukal, aby nebylo ticho. Došli společně na pitevnu, kde na stole leželo zakryté tělo. Areton se bál, ale i tak se dál usmíval. Měl strach, že kvůli němu někdo umřel, ale pravda byla trochu jinde. Jounin k němu poté promluvil a vysvětlil mu, proč sem měl dojít. Potřebovali, aby někdo identifikoval tělo, jeho matka nemohla, zhroutila se už z té zprávy, že její manžel zemřel a sestru tomu nechtěli vystavovat, takže to bylo na Aretonovi. Nechtěl to vidět, ale na výběr opět nedostal, někdo to udělat musel a kdyby to neudělal on, musela by to udělat jeho sestra, čemuž jí nechtěl vystavovat. Jounin pomalu sundal krytí mrtvoly a Areton, přestože to na sobě opět nedal vědět, poprvé za svůj život ucítil, co je to bolest. Na stole leželo tělo, úplně znetvořené, obličej také. Neměl oči, popáleniny měl tak, bodance i řezné rány nechyběli, Areton jej poznal pomocí tetování, které měl na lýtku, tetování, které si nechal udělat na počest narození svého syna, na druhé noze měl zase své dcery. Areton tedy potvrdil , že člověk na tom stole je jeho otec. S úsměvem, ale slzami v očích odešel z pitevny, ne však zpátky do školy, ale domů za svojí skolenou matkou.

Slíbil jí, že se postará, aby se měli dobře, ale nikdo tomu nevěřil, bylo mu teprve devět let. Klan se postaral, aby se měli dobře, členové ochotně tasili šrajtofle a dávali peníze, pro všechny byl Aretonův otec hrdinou, který při misi položil život, strkal však nos moc hluboko do věcí, do kterých neměl, podcenil Shuuketsu a stálo ho to život.

"Na pohřbu, když všichni plakali, jen jeden se tam smál.

Ten smrti hleděl do očí, nikdy se jí však nebál..."

Roky po akaedemii, jak se z Genina stal Chunin.

Ačkoliv tomu bylo těžké uvěřit, Areton udělal akademii, chvíli to však vypadalo, že je vše marné, protože teorii vůbec neuměl, prošel tak maximálně díky krásnému úsměvu a trochy představivosti, zkrátka to o půl bodu utahal a prošel. Následoval projev Kageho, rozdávání čelenek apod. Poté však dostal přidělený tým a také dostali senseie. V týmu byli dvě slečny, jedna jako Jounin, druhá jako Geninka, malá rudovlasá holčička, která se do Aretona již na Akademii strašně zamilovala, Areton jí však lásku nikdy neopětoval. Třetím členem byl podivný chlapec, jeho jméno se však nedochovalo, takže mu říkali Dango. Nebyl z vesnice, byl to nalezenec na území Ame, ale spíše jej někdo pohodil, než že by ho tam neúmyslně opomněli. Tento tým přes rok plnil mise, vylepšoval svoje schopnosti, vybudovával vztahy a také se učili nové schopnosti. Areton navíc dostal ke svým jedenáctým narozeninám od klanu dárek, teleskopický chakrovodivý oštěp, který se zvětšoval a zmenšoval podle toho, jak chtěl, zbraň reagovala pouze na jeho chakru. Stával se z něj silný Shinobi s cestou určenou k vysokým cílům.

Ve svých 13 letech se dostal na Chuninské zkoušky, ve kterých se svým týmem obstál a stal se z něj Chunin, který opustil tým, jelikož se všichni tři stali Chuninové. Areton se vydal vlastní cestou, učil se klanové techniky, které na své úrovni dokázal ovládnout. Byl posílán na špionážní mise, jeho techniky klanu na to byli perfektní. Takto se Areton i ve světě proslavil. Areton "Chameleon", tak mu říkali, ninja, který se dokáže nepozorovaně dostat kamkoliv a odejít odkudkoliv. Říkalo se, že dokázal utéct ze zajetí v Kirigakure a když se jej snažili zabít v mlze pomocí tichého zabíjení, byl nevypátratelný...

Areton "Chameleon", Jounin z Amegakure no Sato!

Jako Chunin zůstal Areton ještě dva roky, tedy do patnácti. Mezitím plnil mise, dokonce nad úroveň jeho vlastní. Stal se z něj Shinobi, na kterého bylo spolehnutí, co se týkalo alespoň misí a jeho neúspěšnost při nich byla minimální, takřka nulová. Když došlo na nové kolo Jouninských zkoušek, Areton se přihlásil a účastnil se ho. Se svými schopnostmi a pověstmi byl velice obávaný i v Amegakure. Nebál se neúspěchu, věděl, že nemůže prohrát, ne dokud se usmívá. Jeho odhodlání se stát zase o krok silnějším z něj udělalo nakonec doopravdy Jounina, neboť zkoušky udělal a to s elegancí. Jeho poslední krůčky k jeho cíli vyšlapával velmi rychle. Naučil se další finální techniky, na něž byl patřičně hrdý, ale používal je jen v krajních případech, protože nebyl ten typ člověka, co by předváděl svoje schopnosti nadarmo. Dva další roky, které strávil jako Jounin opět mise pro vesnici, ale jako změna to nebyla, protože mise dělal pořád stejně náročné. Jeho cílem bylo se stát příštím Kegem v Amegakure. Pro někoho by to mohl být bláhový sen, pro Aretona to byl však skutečný cíl. Chtěl chránit lidi, kteří jej měli rádi, včetně žen. Jinak se v jeho životě nestalo nic dalšího převratného, žil zkrátka život, který by si někteří možná přáli žít, na jeho měřítka byl však moc klidný, toužil po moci a vzrušení, doufal, že místo Kageho je to, co ho bude naplňovat, tak by si to přál i jeho otec, nyní je cesta zcela na Aretonových bedrech...

"Cesta Shinobiho je plná problémů, ale zaměňte slovo problém za zkoušku, a když jí zdoláte, získáte sebeúctu...."

Avatar: