Bar ,,Kirin Nectar"

First topic message reminder :


Tento bar se specializuje na alkohol s názvem Kirin Nectar (jednorožčí nektar...BTW: podle naturopedie je to specialita Kirigakure, ale nikdo o tom neví nic bližšího xD). Doporučujeme ochutnat! Říká se totiž, že každému to chutná jinak - někomu sladce- někomu hořce... ^^ Sto lidí, sto chutí ^^
Je tu ale alkohol všeho druhu, stačí si jen vybrat ^^

Ach jo, ten se nikdy nezmění. pomyslel jsem si a díval se jak pije panáky a potom mi také jednoho objedná. Podobně jako on, jsem si ho vzal a pověsil ho na svůj pásek od kalhot. Poté jsem se vydal za ním na tržiště.
/Přesun

"To je nádhera!" vykřiknu. Vážně mě to ohromilo. "Ještě nikdy jsem nic takového neviděla" usměji se na něj. Na chvíli úplně zapomenu na to, co mi řekl o válce. Teď jsem tady a s ním.

Kashike

Podám jí figurku, která je ještě teplá. Její rysy jsou tak věrné, že to nemohl vytvořit žádný řemeslník. A vždyť taky ne, nechal jsem jí vyrůst přímo ze sebe, konkrétněji z mé hrudní kosti. Teď u sebe budete mít vždycky kousek mě...usměju se na ní.

Takhle krásnou věc pro mě ještě nikdo neudělal, pomyslím si, ale nemám odvahu to říci nahlas. Pořádně si sošku prohlédnu. "Je dokonalá" podotknu. "Děkuji Vám, udělal jste mi obrovskou radost." Pak usrknu sake a čím dál tím víc nesměleji se na něj usměji.

Kashike

Děkuji. Přiznám se že je to poprvé, co jsem něco takového zkoušel a jsem rád že se vám to líbí. Napiju se sake a pohodlně se usadím na svém místě. Nu, vy už toho o mě víte plno... povězte mi prosím také něco o sobě.

"Co Vás zajímá?" zašvitořím. Nechce se mi vyprávět celá moje minulost.

"Já... ráda dělám to co každý jiný. Ráda se chodím bavit s přáteli, moc ráda tančím, jen teď momentálně nemám s kým" zasměji se. "A zpívám, moc ráda zpívám. A vkus na muže?" zachichotám se a zčervenám. "Musí se mi prostě líbit, nemám vyhraněný vkus..." odpovím věcně, nechci zabředávat do podrobností.

Kashike

Způsob, jakým se ta dívka směje, na mě působí jako droga. Omamuje a navozuje pocit štěstí. Tedy, já vám v tanci asi dobrým partnerem nebudu. Nikdy jsem to neuměl, i když možná.. jednou... třeba mě to moje žena naučí. Pokud jí najdu... doplním sklesle.

Osmělím se. "A Váš vkus na ženy?" optám se zvědavě.

"Vaše nároky jsou poměrně vysoké" zasměji se jeho představě. "Budu Vám držet palce, abyste takovou ženu našel a byl s ní šťastný" usměji se.

Kashike

Myslím že "tvoje" bude lepší. Tedy... pokud vám nevadí to tykání. Přeci jen, když mi tykají i oprsklí studenti akademie, člověk si zvykne... řeknu s úsměvem a podám jí ruku. Dál už jen Kashike...

"Dobrá tedy, Kashike...." zopakuji. "Takhle to asi bude lepší."
Pak nám z lahve doliji do šálků další várku sake. Moje reakce se pomalu začínají zpomalovat a já si připadám po sake minimálně obluzená.

Kashike

Já měl zatím jen dva panáky a díky mé tělesné stavbě mi alkohol tolik nestoupá do hlavy. Zato na Asuce je již opička trošku znát. Když mi potvrdí tykání, lehce jí políbím ruku. Tohle gesto mám odkoukané od kapitána... velmi efektivní. Víš, že jsi hrozně roztomilá?

Zase tolik opilá nejsem. "Co to na mě zkoušíš?" optám se rozverně a vesele.

Kashike

Zvednu ruce v omluvném gestu. Nic, vůbec nic... vyjeknu vesele. Pak udělám klasické kouzelnické gesto, při kterém otočím protočím dlaň v zápěstí a když jí znovu ukážu, držím kostěnou růži. Natáhnu se a zasunu dívce růži do dírky na knoflík. Vsadím se o cokoliv, že tohle nikdy neviděla.

"A tohle mě má přesvědčit o tom, že nic?" zařehtám se. Pak si ale růžičku pořádně prohlédnu. "Je krásná. Děkuji Ti" řeknu tak, aby věděl, že mě opravdu potěšil.

Kashike

Koukám že tyhle věci mi jdou až překvapivě dobře... konstatuji a upiju ze šálku. Co umíš ty? Krom úchvatného léčení?

"No.." začnu pozvolna. "Moje oči dokáží vidět skrz předměty, chakry, tok lidské energie." zamyslím se... Mám mu to vůbec říkat? Pak se na něj znovu podívám a pokračuji. " Umím dobré genjutsu, které neprohlédne ani Byakugan a konečně umím léčit i to, co jiní nevyléčí..." řeknu trošku pyšně. Na moje léčitelské schopnosti jsem opravdu hrdá. "No a to je asi vše" zakončím výčet a usměji se na něj.

Přišel jsem do baru koupil si flašku saké a odešel pryč.
/přesun

Kashike

Bedlivě se zadívám do jejích očí. Tohle všechno dokáže? To je ohromující. Nuže, tak abychom byli k sobě naprosto fér a upřímní, také něco dovedu. Místo dalších slov se mi na ruce roztrhne kůže a vyjede mi loketní kost, která se napřímí a vytvaruje... až je z ní flétna.

Ohromeně koukám a vůbec nechápu, co to má být. "To je neskutečné..." špitnu, ale ústa mám stále dokořán otevřená údivem.

Kashike

Přiložím flétnu k ústům a začnu hrát.
https://www.youtube.com/watch?v=5S8RP8DHKIM

Když skončím, protočím si flétnu v prstech a ta se pak rozpadne na prach. Takže asi takhle... řekněme že je velmi těžké mě zranit a ještě těžší zabít. Proto dělám kapitánovi jeho meč a štít.

"Chápu... Vaše regenerace musí být neskutečná" podotknu. "Ještě jsem nestrávila odpoledne s tak zajímavým člověkem, jako jste vy"