Brána Konohy

Objevila jsem se v Konoze kývla jsem na stráž, už mě museli znát a tak jsem odešla přímo do centra (přesun)

Deset hodin a já čekala na svůj doprovod k Nefrit se vzkat evidentně nedostal, tak jsem se musela spoléhat na sílu ROkura a Alliho. Neměla jsem z cesty do Iwy moc dobrý pocit

"Zdravím, měli by jsme vyrazit na cestu, kde je Rokuro? Jsme nahlášení Tsuchikagemu na 11 hodinu." ušklíbla jsem se

Dobehol som k bráne.
"Ja som už konečne tu. Prepáčte za meškanie."
Masku som mal nasadenú, sakra totálne som to pokašľal. Celú noc som nespal až nad ránom som zaspal.
*To je pech!
Prebehlo mi hlavou a bol som prichystaný na odchod.

"Skvěle tak můžeme vyrazit pánové." usmála jsem se a vyrazili jsme 
(přesun 20min)

Byla to namáhavá cesta, mohla jsem tušit, jak to dopadne.Ale hlavní je, že jsme vyvázli živý. Počkala jsem na ty dva, abych se s nimi rozloučila.

"Děkuji, tady se s Vámi rozloučím musím se vrátit do vesnice, napíšu Hokagemu posouzení z mise a velikou chválu na vás dva. Byli jste mi oporou." usmála jsem se. 
"Ohlaste se, že jste zpět a klidně mu průběh mise sdělte. Já mu pak pošlu dopis. Zatím se mějte." usměju se na oba a zase odcházím pryč z Konohy tentokrát opravdu domů (přesun)

Dosel jsem k brane kde jem vytahl plast a hodil jej na sebe nakonec jsem si nasadil i bryle a nakonec si nasadil kapuci. a nakonec se ohledl zpet do vesnice. Jelikoz tentokrat jsem si byl jist ze se muze stat ze se uz nevratim. Zhluboka jsem se nadechl a nakonec probehl branou.
(presun)

Zastavil jsem se u brány a otočil se. Měl jsem před sebou celou konohu a hlavně sochy osmi hokage. "Konoha je tak rozrostlá!" pokud se nevrátím, zůstala v dobrých rukách..Na mysli jsem měl všechny shinobi z Listové. Všichni byli mými přáteli. Otočil jsem se a odešel. PŘESUN

Z Otogakure jsem zamířil jsem dle rozkazu madary. Přišel jsem před bránu a "shinobim" u brány ukázal speciální povolení (fakt ho mám xD -.-") od Hokageho. Znal jsem ho už nějakou dobu tak jsem toho mohl krásně využít.

Letěl jsem nad Konohou dost vysoko v mracích. Přivolal jsem Nagata, který přivolal ptáka. V Konoze jsem to znal až moc dobře, přeletěl jsem branou směrem ke hřbitovu.

Sundal jsem si bryle a vydal se smerem ke kancelari. plast byl od krve ale to me proste netankovalo. Sundal jsem si i kapuci a zamiril jsem si to ke kanclu.
(presun)

A nakonec jsem skončila stepováním u brány. Ze čtení svitku mě nějak rozbolely oči, ale jelikož jsem si zadání mise pamatovala dobře, nezbývalo, než čekat. Možná jsem vypadala trochu nervózně, ale už jsme to odkládali vcelku dlouho a to se mi vůbec nelíbilo. A tak jsem čekala. A čekala. A čekala.

Už nastal večer a u brány se stále nikdo neobjevil. Nezbylo mi tedy, než se vydat zpátky. Nelíbilo se mi, že se stále nevyráží. Ještě by mohli Konohu obvinit, že nedrží slovo a že plníme mise se zpožděním.
A tak důležité mise!
Zamířila jsem zpět k sídlu.
Stejně jsem jim říkala, ať přijdou tam...

//Přesun

Přiběhl jsem k bráně a cestou smetl nějaké stařenky, které šly z Kauflandu. "Promiňte o bááásan,"

  křičel jsem a už se zastavil u brány.
"Fuu, Ještě tady nikdo není, super.." oddechoval jsem a sedl si na lavičku, která byla poblíž. Ignoroval jsem pohledy všech. Pohlédl jsem na monumenty Hokage, hm..kdo ví jak se má otec..