Sayame

pro **Sayame** Fri Mar 06, 2015 7:52 pm

Sayame je mladá žena, o jejíž existenci ví jen málo vyvolených a většina z nich nedokáže s jistotou říct, co je ve skutečnosti za člověka. Veškeré záznamy, které je možné dohledat obsahují většinou neaktuální data. Spousta informací o jejím původu nebyla nikdy nikde zvěčněna a jiné dokumenty byly poškozené natolik, že z nich není možné vyčíst ani jeden smysluplný řádek. Jedna z teorií říká, že je to částečně způsobeno její schopností manipulovat s papírem ve svém okolí. Kolují zvěsti o tom, že se ztratila neznámo kam a odmítá žít jako řadový shinobi. Právě tak spousta lidí uvěřila tomu, že se Sayame stala obětí některé ze zločineckých organizací a zesnula. Další skupina lidí o Sayame cosi zaslechla, ale nikdy ji nepovažovali za natolik významnou, aby si ji podrobněji pamatovali a její osud nepovažují vůbec za důležitý.

Jméno: Sayame

Příjmení: -

Věk: 26

Datum narození: 28. leden

Pohlaví: žena

Klan: Hitsumi

Elementy: raiton, katon, yang, yin

BOS: nin – 5, tai – 3.5, gen – 3, int – 3.5, sil – 3, rych – 3.5, chak – 4, RP – 5 /Celkem: 30.5

Kekkei genkai: meiton

Hodnost: S-rank nukenin

Sayame je drobné, štíhlé postavy, která zůstává většinu času zahalena v tmavě fialovém plášti. Její oděv poskytuje dostatek pohodlí a pohyblivosti, avšak do dress-codu obyčejných shinobi má daleko. Pokud ji potkáte, spíš uvěříte tomu, že se jedná o civilistku pocházející z bohatších vrstev, nebo například dceru feudálního pána. Nenosí u sebe zbraně, neboť způsob jakým bojuje vytváří zbraň nejen ze Sayame jako takové, ale i jejího okolí. Její obličej rámují fialové, krátce střižené vlasy, česané nedbalým stylem. Ve většině případů v nich nosí ozdobu z papíru nejčastěji ve tvaru motýla. Zvláštností je několik dlouhých pramínků, které Sayame spadají až do pasu. Oči na první pohled nevynikají, za pozornost stojí však jejich levandulová barva, které si ovšem bez důkladného zkoumání většina lidí nepovšimne. Sayamino líčení je vždy laděno do studených barev. Modrá víčka a fialová rtěnka na sebe strhávají velkou část pozornosti, stejně jako Sayamin oděv a chladné vystupování.

Povahově se jeví jako málomluvná tajnůstkářka, u níž nikdy nemáte jistotu o čem vlastně přemýšlí. Někteří lidé dokonce mluví o strachu, který je zachvátil i z pouhého pomyšlení, že na ně Sayame upře svůj zrak. Její schopnost zachovat chladnou hlavu v nejrůznějších situacích je skutečně obdivuhodná. Je schopná bez jediného slova vyslechnout dlouhý monolog nepřítele, bez mrknutí oka přejít jeho posměšky a vyhrožování a o vteřinu později jej chladnokrevně popravit, aniž by si onen nešťastník stačil uvědomit svou chybu. Přes to všechno nenajdete v její tváři ani sebemenší stopu toho, že si svou nadvládu sadisticky vychutnává. Často však osoby, které se rozhodnou zkřížit jí cestu poznamená na celý život. Strach a respekt z její osoby je totiž nástrojem, kterým může dosáhnout svých cílů. Dnešní svět hlas slabochů neslyší.

Sayame X9f8h7F

Menší země žily ve strachu z toho, co si umane jedna z pěti velmocí. Záležel na tom jejich osud, otázka toho zda budou, či nikoliv. Byla to naprosto přirozená situace, která se v historii odehrála již mnohokrát. Do těchto nelehkých časů se narodila Sayame. Dívenka z klanu Hitsumi žijícího v Ishigakure, známého pro své kekkei genkai, které se objeví jen jednou za několik generací - meiton. Malé děvčátko si neuvědomovalo možné následky napjaté politické situace, možná jí ani nedocházelo proč jsou její rodičové den ode dne více ustaraní. Když jí bylo pět let, pochopila. Události vygradovaly. Soupeření Kaze no Kuni a Tsuchi no Kuni o území, které bylo jejím domovem již nějakou dobu zasévalo strach do srdcí místních lidí. V Ishi no Kuni vypukla občanská válka. Nikoho nepřekvapí, že shinobi z Ishigakure museli jednat. Rodiče malé Sayame si velmi dobře uvědomovali, jak je situace zlá. Jsou přece členy nejmocnějšího klanu, který se v Ishigakure nachází. Jejich povinností je bránit vesnici do posledního dechu. Děti si však nezaslouží kvůli válce trpět. Proto se dohodli s vysoko postavenými hodnostáři a Sayame mohla urychleně odcestovat pryč ze země zmítané válkou. Jejím novým domovem se tak stala Amegakure. Mohla být ráda za svůj původ, její klan patřil mezi ty nejbohatší a nejvlivnější a jenom díky tomu o vlásek unikla krutému osudu. Ona to tak ale nevnímala. V jejích očích se stali otec i matka krvelačnými bestiemi, pro které je boj důležitější, než vlastní dcera.

Amegakure byla o poznání klidnějším místem. Vděčila za to faktu, že je pod ochranou Konohy a vlivu Uzumaki Naruta. Než se Sayame nadála, byla adoptována do klanu Ichiro. Důvodem byly přátelské vztahy na mezinárodní úrovni mezi rodinou Ichiro a Hitsumi. Tyto dva klany si již v mnoha případech vyšly vstříc a případ Sayame nebyl tedy ničím výjimečný. Začala používat nové příjmení. Její původní rodina už patřila do minulosti. Ze všech stran slýchala doporučení, ať na to co zažila doposud zapomene. Okolí po čase bralo Sayame jako právoplátnou členku Amegakure. Klan Ichiro ji viděl jako roztomilé, i když trochu zakřiknuté děvče a brzy si získala jejich srdce. Starali se o ni jako o vlastní. Avšak Sayame to ve svém nitru cítila jinak. Měla všechno o čem by ostatní děti mohly jenom snít. Mohla každý den děkovat osudu za to, že je vůbec naživu. Ale nebyla šťastná.

Jak se ukázalo, jediné co dokáže otupit bolest je čas. Dalších sedm let Sayamina života uplynulo poklidně. Zdálo se, že postupně zapomíná na své rodiče, nebo abychom byli přesní, přestává se trápit minulostí, na které se stejně nedá nic změnit. Z velké části za to vděčila i svému staršímu „bratrovi“ Akeshimu, který Sayame uvítal s patřičným nadšením, neboť své rodiče neustále přemlouval, ať mu pořídí sourozence. Už jako malá okoukala schopnosti svých nových příbuzných a snažila se za každou cenu napodobit manipulaci s papírem. Většinou si svým vtipným počínáním, mačkáním papíru a házením vlaštovek vysloužila smích. Jednoho dne však úsměv jejím opatrovníkům zamrzl v momentě, kdy bez jediného pohybu a snad jen s pomocí upřeného pohledu vytáhla z knihovny knížku, ve vzduchu z ní vytrhala jednotlivé listy a poté je rozdělila na tak malé útržky, že si nikdo z nich nemohl dělat sebemenší naději na čtení tohoto svazku. Na člověka, který v sobě nemá jedinou kapku krve Ichiro klanu a nikdy k provedení podobné věci nebyl veden, to byl skutečně úctyhodný výkon.

Ve dvanácti letech vystudovala ninja akademii a stala se geninem. Byla zařazena do týmu spolu s Akeshim a dívkou jménem Shigure, kterou znala jako nejlepší kamarádku svého bratra. Zdálo se, že všechno bude ideální a Sayame nakonec čeká poměrně šťastná budoucnost.

Bohužel i toto šťastné období muselo skončit. Několik měsíců poté, co se Sayame stala geninem, Uzumaki Naruto umírá. Konohagakure ruší spojenectví a víc už Amegakure neposkytuje ochranu. Začíná boj o přežití. Ekonomická situace Amegakure se začíná zhoršovat kvůli nepokojům na hranicích. Obchodníci, kteří pravidelně do deštné přijížděli se bojí o život a proto od této cesty raději upouštějí. Amegakure proto spolupracuje s Kourouto (Deštiví donové). Deštná se tak stává kolébkou těchto mafiánů a těží z jejich špinavých peněz. Poskytuje jim ochranu před zákonem a stává se jejich pískovištěm, na kterém si mohou hrát jak se jim jenom zlíbí. Na oplátku má však dost financí na udržení shinobi armády a částečné nezávislosti a samostatnosti.

Sayame ani její přátelé ovšem nebyli ze situace nadšeni. Běžní občané dopláceli na krutost a manýry Deštivých donů. Jako kdyby žebráci a děti bez domova neměli už tak těžký život, museli každý den čelit strachu, že se někomu znelíbí a beze stopy zmizí. Sayame, Akeshi i Shigure se tak mnohokrát dostali do vyhrocené situace, kdy jim smysl pro spravedlnost nedovolil zůstat lhostejnými. Společně plánovali převrat a dosazení Akeshiho na pozici vůdce Amegakure.

O osm let později se však vyskytla závažná komplikace jejich plánů, který krůček po krůčku směřoval k zdárnému cíli. Do situace se vložil osmý Hokage Assasin Senju a rozhodl se oživit Hanzo Salamandra, aby se kritická situace v Amegakure stabilizovala. Svitla snad i přesto nešťastné trojici alespoň špetka naděje? Jaké bylo zklamání Sayame a jejích přátel, když Hanzo pokračoval v zaběhlém systému. Kourouto pro něj nebyli překážkou, ale výhodný zdroj peněz. Sayame popadl vztek. Rozhodla se že Hanza odstraní bez ohledu na to, kolik lidí se jí postaví do cesty. Naštěstí ji Akeshi zastavil a dokázal jí tento pošetilý čin rozmluvit. Přesvědčil ji, že bez důkladné přípravy nemají v této válce šanci na úspěch. Hanzo byl u prostého lidu oblíbený a respekt z něj měli i všichni vysoko postavení hodnostáři. Navíc byl Edo Tensei, nestvůra, kterou nelze téměř zastavit a na rozdíl od živých nepociťuje bolest, únavu, ani strach. Akeshi Sayame slíbil, že společným tréninkem přijdou na nové a účinnější techniky v boji proti takovému nepříteli. Shigure, která se této debaty také účastnila dala najevo svůj nezájem a distancovala se od jejich šíleného počínání.

Sayame už v minulosti předvedla talent v ovládání papírových technik. Zvládala je s lehkostí a měla i dostatek fantazie, aby dokázala každý aspekt papíru využít ve svůj prospěch a dovést jej k dokonalosti. Akeshi zase oplýval talentem v používání pečetí. Pečetil doslova co mu přišlo pod ruku, aby trochu vykompenzoval neohrabanost v jiných směrech a získal tak uznání v klanu Ichiro. Začali tedy manipulovat s papírem, na kterém se nacházely nejrůznější pečetě. Mohly se v nich skrýt zbraně, právě tak jako jiné techniky. Společně se zaměřovali zejména na jutsu, které dokáže v rekordním čase nepřítele znehybnit a jednou pro vždy odstranit z cesty. Akeshi se díky Sayame učil jak ovládat papír, protože měl v tomto ohledu značné mezery a Sayame se naučila na své lístky aplikovat nejrůznější pečetě v doslova rekordním čase, až se pro ni tato technika stala natolik přirozenou, jako skládání papírových růží. Společně tvořili silnou dvojici a nejeden zločinec se obával jejich hněvu. V Amegakurském podsvětí tak kolovala pověst o papírovém drakovi, jehož podoba se dokáže změnit stejně rychle jako jeho typ útoku. Údajně to byla bestie bez slitování a jediné slabiny. Oplývala neuvěřitelnou rychlostí a mohla se skrýt i v nejužší štěrbině, nebo mezi stránkami knih. Jejím posláním bylo trestat každého, kdo ubližoval slabým. Tento drak přezdívaný Kyōrinrin* tak dal název jedné z technik, které Sayame používá.

Papírový drak byl obáváný pro svou neporazitelnost a rozmanitost technik, kterými disponoval. Akeshi a Sayame se doslechli o chystané schůzi Deštivých donů, kde se měli sejít nejvýše postavení členové, tohoto spolku. Plán byl jasný. Probudit draka k životu a urychleně s nimi skoncovat. Tento atentát byl úspěšný však jen částečně. Zemřeli pouze dva Kourouto na místě a jeden z nich podlehl zraněním později v nemocnici. Z velké části je úspěch útoku připisován nedbalosti stráží. Každopádně se ochranka brzy vzpamatovala a dokázala útoku draka čelit. Sayame jeho počínání pozorovala z bezpečné vzdálenosti a rozptýlena v papírové formě po okolí nebyla vůbec k vidění. Akeshi takové štěstí neměl. Pro přesnější načasování pečetí musel být u draka co nejblíže a tak není divu, že jeden ze strážných si jej všiml a začal Akeshiho pronásledovat. Sayame pokračovala v započatém útoku a teprve po nějaké době si všimla, že drak postrádá onu ničivou sílu, kterou mu propůjčoval Akeshi. Zrušila techniku a začala pátrat. Nikdo ji naštěstí nepronásledoval, neboť způsobila značný chaos a ochranka Deštivých donů dělala maximum proto, aby minimalizovali ztráty na životech.

Mezitím se Akeshi snažil uniknout. Na boj ani nepomyslel, přece jen byl na úrovni chuunina a nedělal si naděje, že člen z ochranky Kourouto jej bude považovat za víc, než otravný hmyz, který je třeba zašlápnout. Nezřídka se v jejich řadách nacházeli nájemní vrazi a doslova odborníci na rychlé zabíjení. Sotva stihl litovat svých činů a své pýchy. Teprve teď si uvědomoval, že si se Sayame ukousli až příliš velké sousto. Akeshiho pronásledovatel snad ani nepociťoval únavu. Během této naháněčky se dostal do pozice, kdy použil techniku, o které Akeshi nedokázal vzhledem na její rychlost a nenápadnost říct ani jak se odehrála. Náhle však narazil do zdi, vyletěl do vzduchu a tvrdě dopadl na zem. Rána na čele způsobila, že svět v Akeshiho okolí získal karmínově rudou barvu. Otřesený nárazem slyšel slova toho, kdo jej dopadl. Byl odhalen. Legenda o Papírovém Drakovi dnes v noci skončí, právě tak jako Akeshiho život. Deštiví donové a jejich přátelé se tak konečně přestanou bát tohoto odporného přízraku.

Zdálo se, že chladná ocel Akeshiho usmrtí. Avšak nestalo se tak. Objevil se zachránce, kterého by mladý hoch neočekával ani v nejdivočejších snech. Hanzo Salamandr. Věděl snad o chystaném atentátu? Znal identitu Papírového Draka už dávno? Otázek existuje spousty, avšak odpovědí se nám dostává jen málo. Hanzo z moci Amekage využívá situace a pohotově uzavírá s s Deštivými dony dohodu o kompromisu. Přislíbil jim, že se již nemusejí bát Papírového Draka, protože ten jej od tohoto okamžiku poslouchá na slovo. Oni na oplátku nebudou požadovat jeho život a přimhouří oko nad „oficiální“ verzí příběhu, ve které Hanzo bojuje proti Kourouto a je to právě on, kdo dal dračí bestii povel je zničit. Zdá se, že na tom každý vydělal. Deštiví donové mohou v klidu spát a Hanzo se stal u prostého lidu velmi oblíbeným. Akeshi přinejmenším získal povýšení a titul „Kamigami“. Navíc mohl být rád, že tento incident neskončil smrtí jeho, či Sayaminou.

Akeshi tak nebyl poražen za použití síly, ale jeho vůle bojovat proti Amegakurské špinavé politice byla zlomena. Cítil se slabý a bezmocný. Připadal si jako pouhá hračka, jako pěšák, jehož pohyby řídí vyšší moc, aniž by proti tomu dokázal cokoliv udělat. Co však má říct Sayame? Jistě už se doslechla o rozuzlení jeho politováníhodného příběhu. Náhodou ji spatřil na jedné z Amegakurských věží. Tentokrát její křídla nevypadala andělsky, spíše působila dojmem, že patří již padlému drakovi. Věnovala Akeshimu velice zvláštní pohled, ve kterém se mísil smutek, zklamání a nevyřčené otázky. Proč se vzdal svých ideálů? Proč utíká z boje? Opravdu se od Sayame tolik liší? Může za to snad jeho původ a život bez mráčků? Poté se rozplynula a ztratila v povětří.

Akeshi pociťoval naléhovou touhu Sayame vysvětlit, co se oné noci odehrálo. Sám však nevěděl jaká slova zvolit a velmi dobře si byl vědom toho, že se v jejích očích stal zbabělcem. Na jednu stranu se konfrontace obával, na druhou stranu si přál, aby se jednou pro vždy mezi nimi udělalo jasno. Pochopil, že Hanzo jej nemohl zlomit. Potřebuje jen získat sílu, aby mohl čelit tomuto zákeřnému nepříteli. Nalezl nový smysl pro své počínání a sám začal žádat o ty nejtěžší mise. Vždy se vrátil s výborným výsledkem. Dokázal plnit sám i mise ranku S, ale stále měl pocit, že je to málo. Byl jako šílený. Když právě netrávil čas na misi, pak trénoval. Buď zkoumal svitky v knihovně a objevoval nové pečetě a vymýšlel nejrůznější modifikace a nebo vyzýval na souboj nejsilnější Amegakurské jouniny. Byl natolik zapálený, že jeho očím unikl maličký papírový motýlek, který seděl na stěně a čas od času zatřepetal křídly.

Sayame neměla o mnoho rozdílné pocity. Nechtěla Akeshiho ani vidět, ale nepřestala doufat v jeho odhodlání, i když současná situace dávala jasně najevo, že ho odvážný duch dávno opustil. Trávil čím dál více času na misích a ona mohla jen hádat co tím sleduje. Snaží se zavděčit Hanzovi? Jestliže Akeshi utíká z boje, pak ona mu ukáže, že není ze stejného těsta. Ona si velmi dobře pamatuje jaké hrůzy umí válka napáchat. Jaké to je být slabý a bezmocný. Sayame ví velmi dobře jak jí bylo když se stala odloženou hračkou svých „milujících“ rodičů. Jak bolestný umí život být. Možná právě proto se rozhodl Akeshi zapomenout, ale ona ne. Rozhodla se zesílit po svém. I když nechtěla, začala pátrat po svém původu. Nenáviděla celou tu cestu do Ishi no Kuni, bála se, že jí některá místa doslova donutí podlehnout záplavě vzpomínek. Spěchala na křídlech draka jako šílená, jen aby byla co nejkratší dobu vystavena sentimentu.

Konečně stanula před branami Ishigakure no Sato. Jednalo se o maličkou vesničku. Když byla dítě, připadala jí obrovská. Možná to bylo způsobeno tím, že dětem připadá všechno obrovské. Možná je důvod skryt v minulosti, neboť Ishigakure byla v důsledku války velmi silně poničená. Zůstal jen odraz z její původní majestátnosti.

Sayame nechtěla trávit v Ishigakure příliš mnoho času. Klan Hitsumi patřil do dnů minulých a tak jediným možným zdrojem informací byla zdejší knihovna. Zamířila tedy rovnou tam. Jednalo se o budovu, která zůstala válkou téměř netknutá. Sayame byla ve svém živlu a prohledávala veškeré písemnosti, které by jí pomohly v pochopení jejího kekkei genkai. Bohužel stále nenacházela to, oč měla zájem. Rozhodla se požádat o pomoc knihovníka. Starce s plnovousem a bílými vlasy, který navzdory svému pokročilému věku hbitě pobíhal po knihovně a lezl po žebříku, aby srovnal i knížky v té nejvrchnější řadě. Knihovník však Sayame odmítl vyhovět. Prý se jedná o přísně tajné dokumenty, které rozhodně nejsou přístupné pro cizince. Tázal se jí, jakým právem si přeje tyto svazky vidět.

„Právem posledního člena klanu Hitsumi.“

Členka již mrtvého klanu, která se táže na vše, co souvisí s meitonem vzbudila rozruch. Nejen u starce, ale i u návštěvníků knihovny, kteří zde byli přítomni. Než se Sayame nadála, spustila se mela. Lidé ji vítali s otevřenou náručí. Věřili tomu, že přišla vrátit jejich vesnici zašlou slávu. Mluvili o legendách, které prorokují, že se jednoho dne objeví hrdina ovládající meiton a zaručí jejich zemi nezávislost. Sayame byla z tohoto fanatismu poněkud nesvá. Knihy začaly vyskakovat z polic. Každý dopis, svitek, či dokument začal levitovat po místnosti ohromnou rychlostí. Některé regály neunesly náhlý nápor knih a začaly se kácet. O to více je vyděsilo, že i Sayame se rozpadla na drobné papírky a zamíchala se mezi písemnosti poletující po místnosti. Výpovědi udávají, že se zde zjevil sám Kyōrinrin, strašlivě zařval a prorazil si cestu na svobodu skrze střechu.

Následně se Sayame vrací do Amegakure a v knihách nachází spoustu informací o meitonu a historii jejího klanu. Dokonce objevila studii, která rozvíjela teorii o kombinaci Shikigami no Mai a kekkei genkai klanu Hitsumi. Že by odtud pramenily jejich dobré vztahy? Snažili se snad vytvořit ze svých dětí ultimátní zbraně? Kdo ví. Toto už Sayame v knihách nenašla. Každopádně byla první osobou, která mohla tuto teorii vyzkoušet v praxi, o což se několik let pokoušela. S přístupem k manuálům a popisům známých technik meitonu se ta mohla svému samostudiu věnovat o to účinněji.

Po návratu do Amegakure bohužel zjistila, že Akeshi je nějakou dobu pohřešován. Údajně se nevrátil ze své poslední poslední mise. On sám ví, že se střetl Hakuei a ti mu přislíbili pomoc při vyřešení složité situace ve skryté Deštné. Sayame však podezřívala Hanza z toho, že Akeshiho jednoduše odstranil. V té době už věděla, že boj s větrnými mlýny nevzdal, že se snažil zesílit vlastním způsobem. Popadla ji zlost a rozhodla se získat informace o vztahu mezi Hitsumi a Ichiro, které se nacházejí v Amegakure. Nebyly pro ni nejspíš nijak klíčové, přesto se však opakovala situace podobná té v Ishigakure. Kyōrinrin si přivlastnil veškeré bohatství Amegakurské knihovny, zařval, poškodil budovu a vzlétl k nebi, kde se doslova vypařil. Zůstalo zde pár potrhaných svitků, rozházených papírů a jedna jediná kniha s názvem: Hanzo Salamandr Legenda Amegakurská.

Sayame opustila Amegakure a zůstávala v ústraní. Není známo zda zůstala na jednom jediném místě a zasvětila svůj život trénování nové techniky, či cestovala po světě. Mezitím proběhl útok Hakuei a Tsuki no Sen ukončil život Hanzo Salamandra. Poté odchází z vesnice, ale řadoví členové Hakuei zůstávají spolu s Akeshim. Zavládl chaos. Amegakurská rada svolává schůzi v Peinově věži, která se uskutečnila do týdne po Hanzově smrti. Účastní se hodnostáři a vysoko postavení Anbu. Bylo potřeba zvolit nástupce. Akeshi využívá šance, účastní se schůze a za pomoci Hakuei veškeré osazenstvo popraví. Konečně se tak stává vůdcem Amegakure. Kamigami je zpět a přišel Deštnou zachránit, znovu získat její zašlou slávu a ukázat světu, že nepotřebuje ani špinavé peníze, ani ochranu od silnějších zemí. Bohužel jeho čestné chování způsobilo, že se vesnice rychle dostala do dluhů. Shinobi i nukenini, které si Deštiví donové najímali přišli o práci. Z jejich strany tak došlo k povstání proti vládě Kamigamiho. Do konfliktu se vložila i Konoha a rozhodla se povstalce podpořit zvenčí. Sayame se tedy vrátila do vesnice, ve které nalezla jen mrtvá těla Akeshiho a Shigure, která stála do poslední chvíle na jeho straně. Cítila to jako velké selhání sebe samotné. Chtěla zaujmout Akeshiho místo, avšak Amegakure již měla nového vůdce. Hanu Ichiro na postu Hokage. Sayame byla z tohoto faktu silně znechucena. Její přátelé položili své životy pro nic. Vláda Deštivých donů a zkorumpovaného Hanza je sice u konce, avšak Ame je pouhé území, které rozšířilo vliv Země ohně. Toto není svoboda, toto je další výsměch. A aby toho nebylo málo, propůjčil se této komedii člen Sayamina klanu. Rozhodla se odložit svá příjmení. Zpřetrhat všechny vazby související s Deštnou.

Uvědomovala si, že nejen Amegakure doplácí na tyto mocenské hry. V Ishigakure není situace o nic lepší. Rozhodla se proto vzít nápravu do vlastních rukou. Je potřeba odstranit lidi, kteří mají ve svých rukách příliš velkou moc. Je potřeba pomstít své přátelé a dopadnout jejich vrahy. Je její povinností přinést Amegakure konečně nezávislost a tím napravit její selhání. Samozřejmě to bude obnášet spoustu nepopulárních postupů a dříve či později se stane trnem v oku mnoha lidí. To je jen malá cena za to přinést mír celému světu a v neposlední řadě i své duši...

...

Jak už bylo naznačeno, Sayaminou doménou jsou papírové techniky, jejichž hlavní výhodou je značná variabilnost a pestrost využití. Ve většině případů se jedná o stejné, nebo velmi podobné variace toho, co předvedla kunoichi původem z Amegakure – Konan. Vzhledem k tomu, že možných variant je u každého jutsu nespočet a sepsat každou z nich jako jednotlivou techniku by bylo úmorné nejen pro Sayame, ale i její čtenáře, nastíníme si to co s papírem umí alespoň několika řádky. Vypíchneme tedy to, co u ní bývá k vidění nejčastěji.

Shikigami no Mai

Jak jsme viděli v anime, jedná se o základní techniku, od které jsou odvozeny všechny další. Uživatel své tělo částečně a nebo zcela rozdělí na jednotlivé papírky, které může nadále využít v boji, případně k cestování, skrytí své přítomnosti a nebo předávání zpráv. Tvárnost papíru umožňuje vytvořit snad jakoukoliv zbraň, kterou si dovedete představit. Shuriken, kopí, katanu... fantazii se meze nekladou. Cestovat lze pomocí křídel, která umožňují také rychlé úhebné manévry, právě tak lze měnit svou lokaci ve formě oblaku papírků, které poletují vzduchem, popřípadě se drží při zemi a skrývají svou viditelnost za pomocí objektů v blízkém okolí. Na předávání zpráv jsou nejčastěji využívány tvary jako motýli, ptáci, či klasické papírové vlaštovky. Sayame dokáže převzít vládu i nad papírem ve svém okolí a přijmout jej za svůj. V těchto případech je spotřeba chakry v normě, avšak pokud má potřebu vyprodukovat doslova záplavu lístků, může i svou chakru přeměnit na papír. Navíc díky Akeshiho učení může na svůj papír umisťovat nejrůznější pečetě, či je využívat jako výbušné lístky. Sayame nečiní problém listy papíru rozříznout na drobnější kousky o velikosti žiletek. Pokud je ve formě Shikigami no Mai, zaručuje jí také částečnou imunitu proti genjutsu, neboť její chakrový oběh je rozprostřen po okolí a je velmi těžké jej ovládnout.

Kami Shuriken

V podstatě pod tuto techniku můžeme zařadit jakýkoliv létající objekt, který způsobuje nepříteli řezná zranění. Hrany papíru jsou jak známo značně ostré i samy o sobě. Pořezat se tak můžete nejen o papírový shuriken, ale i vlaštovku, či papír ve své výchozí formě. Vše záleží na jejich pohybu a tlaku, kterým na kůži působí. Lehké zašimrání se tak může během okamžiku změnit v ostré pálení.

Teoreticky by šlo vytvořit i papírové kunaie, avšak co se týče vrhacích zbraní, jsou shurikeny nejefektivnější. Na stejném principu pracuje také Kami no Chakuramu.

Kami Bunshin

Není nutné z papíru vždy vytvořit origami, zbraň, nebo křídla. Tento materiál velmi dobře poslouží i na vytvoření klonu, který jako by z oka vypadl originálu. Sayame je využívá spíše zřídka, nicméně je dobré zmínit je a rozebrat si i jejich vlastnosti. Síla klonů spočívá v jejich samotném stavebním materiálu, který je základem pro 90% technik, které Sayame používá. Tudíž po zničení klonu dokáže Sayame použitý papír přeměnit na shurikeny, nebo papírky použít jako výbušné lístky.

Může se také pokusit o vytvoření papírové kopie svého nepřítele. Jedná se však o pouhé hrátky s tvarem. Klon pochopitelně neumí žádnou z technik jeho originálu, nemluví a vydrží bojeschopný pouhé čtyři posty. Jde tedy spíš o útok na morálku nepřítele.

Kami no Shisha no Jutsu

Konan nám předvedla, že výbušné papírky se dají skrýt na jakékoliv místo, dokonce ani voda pro ně není překážkou. Sayame dokáže předvést podobnou věc i u hlíny či písku. Průběh a vlastnosti techniky zůstávají stále stejné. Jak sama řekla, papírů je na tuto techniku třeba šestset miliard a vystačí na deset minut nepřetržitých výbuchů. Díky schopnosti Sayame ovládnout papír ve svém blízkém okolí, tak není nutná příprava dopředu za předpokladu, že má poblíž dostatek potenciálního zdroje papíru. Samozřejmě verze Kami no Shisha no Jutsu provedena uprostřed starého archivu bude o poznání silnější, než improvizovaná verze v běžném terénu.

Shikigami no Mai: Arashi

Technika během které vyšle Sayame papírové růže směrem k nepříteli a následně je nechá plně rozvinout, jednotlivé papíry oddělit a obklopí s nimi svůj cíl. V důsledku toho získá velké množství papíru, které dokáže vytvořit mohutné tornádo. Zasažený inkasuje několik řezných ran a zranění způsobená prudkým dopadem na zem.

Shikigami no Mai: Bachi

Sayame rozvíří okolo nepřítele své papírky, čímž mu sníží viditelnost a následně jej papírem obalí. Vzápětí složí z papíru mohutné kopí, které vyšle ke spoutané osobě. Účinky probodnutí netřeba dále rozvádět.

Vlastní technika

Kyōrinrin no Jutsu

Technika jejíž prvním uživatelem byl Akeshi. Jednalo se o jeho primární styl boje s nímž dokázal doslova zvěčnit chakru ve formě pečeti, podobně jako u výbušných lístků a vložit ji v tomto stavu do papíru, který ovládal. Mělo to pár drobných háčků a jedním z nich byla zdlouhavá příprava. Navíc šlo spíše o napodobování rozmanitých technik, bylo potřeba skládat ruční pečetě dostatečně rychle a pamatovat si, které technice příšluší jaká pečeť. V tomto však je Akeshi skutečný mistr a jeho paměť a rychlé reflexy byly obdivuhodné.

Sayame tento princip dovedla k dokonalosti a využití techniky si upravila přímo na míru. Její variace Kyōrinrin no Jutsu jí umožňuje zapečetit přímo techniku, která byla aktuálně seslána. Díky preciznímu ovládání papíru a svému kekkei genkai může použít jakýkoliv papírek na zapečetění a uchování techniky nepřítele. Veškerý papír v jejím okolí se tak stává doslova její součástí a z tohoto důvodu není třeba žádné zvláštní přípravy ani krkolomného přenášení meitonu na papír. Stali se jedním. Tato síla ovšem není neomezená, neboť Sayame může uchovat techniky pro pozdější použití pouze do ranku B.

Seznam technik:

Kami Shuriken – (D-rank)

Shikigami no Mai – (B-rank)

Shikigami no Mai: Arashi - (B-rank)

Shikigami no Mai: Bachi - (B-rank)

Kami Chakuramu – (C-rank)

Kami Bunshin – (B-rank)

Kami no Shisha no Jutsu (A-rank)

Fūin Fuda no Jutsu (C-rank)

Kibaku Enjin (B-rank)

Meiton: Kyūketsukō (S-rank)

Meiton: Jajimento (A-rank)

Kyōrinrin no Jutsu (S-rank)

*Kyōrinrin - japonský duch vědomostí, bere na sebe papírovou formu z popsaných svitků a starých knih.

pro **Hokori Mai** Sat Mar 07, 2015 9:38 pm

POVOLENO, poté co jste mě půl hodiny drželi pod krkem, vyhrožovali, že mi podříznete rodiče, a podpálíte barák.

Sayame

Sayame

Re: Sayame