Hyūga Mikomi [VELITEL POLICIE]

Jméno a příjmení: Mikomi Hyuuga

Hodnost: jounin

Věk: 18

Výška: 160 cm

Barva vlasů: rudá s hnědým podtónem

Narozena: 31.ledna

Sensei: Naomi Hyuuga

Pohlaví: žena

Klan: Hyuuga

Kekkei genkai: Byakugan

Vesnice: Konoha

Živel: Fūton

Povaha Mikomi se zdá na první pohled v podstatě nijaká. Většinu času na ní nejsou patrné jakékoliv emoce. Nedá se říct, že by se přemáhala a snažila se fungovat jako správný shinobi – tedy nástroj bez emocí. Tato otřepaná fráze jí pije krev, neboť někteří jedinci ji berou až příliš vážně a poté napáchají více škody než užitku. Mikomi vnímá a prožívá velmi intenzivně, jen to není na první pohled patrné, nemá zkrátka většinu času potřebu nějak se tvářit. Z toho důvodu působí pro většinu lidí nepřístupně, až arogantně. Naštvat, nebo vyděsit ji může jen výjimečně vyhrocená situace, například návštěva drzého informátora Tetsuyi. Krev jí pění též neúcta malých capartů vůči autoritám. Tehdy Mikomi nejde pro ránu daleko, neboť každá cenná lekce, kterou v mládí dostaneme se nám zúročí v letech budoucích.

Ke svým misím má zodpovědný přístup a přílišná hrdost jí brání přiznat, že je na pokraji sil a ze stejného důvodu nerada spoléhá na pomoc ostatních. Často ignoruje svá zranění, má sklony je bagatelizovat a k lékaři se obvykle dostane jen v bezvědomí. Strach z mediků jí pomáhá překonávat Uzumaki Allii, kterého považuje za něco jako svého staršího bratra. Proto se občas pošťuchují, a co Mikomi opravdu nesnáší, když ten trouba začne prohlašovat, že je nejlepší medik z Konohy. Občas nostalgicky zavzpomíná na doby, kdy byl Allii zkoušejícím na chuuninských zkouškách a ona byla pouhým geninem. Už tehdy mu chtěla důkladně nabančit, neboť způsobil pořádný poprask v sídle Hyuuga svou drzou a nečekanou návštěvou.

Samotářské povaze Mikomi dal vzniknout její život na akademii, kdy si zkrátka se svými vrstevníky neměla mnoho co říct. Nebyla příliš populární, ale nehodlala se tím trápit, ani dumat nad tím, co je na ní špatného. Věřila, že špatní jsou ti okolo. Možná jí záviděli její původ, možná měli pocit, že jí učitelé nadržují, ale ve skutečnosti nebylo mnoho co závidět. Zatímco ostatní po skončení vyučování trávili svůj čas venku a všelijak blbli, Mikomi čekal trénink v jejím sídle. Klan Hyuuga  má navíc vlastní pravidla a zvláštní zvyklosti. Neustále na to musela pamatovat a chovat se tak, aby klan reprezentovala, což jí otec neustále připomínal. Nicméně čím více si nerozuměla se svým okolím, tím více přilnula k lidem ze svého klanu, kteří jsou pro ni jednou obrovskou rodinou. Přesto by někdy ráda zmizela kamsi daleko, kde nejsou lidské bytosti, kde nejsou všetečné otázky a kde je klid. Právě proto patří mezi její koníčky procházky přírodou a meditace. Sympatie projevuje poněkud neobvykle, zejména dobíráním si dotyčné osoby pomocí sarkasmu, což ne každý ocení.

Jestliže Mikomi miluje klid, procházky přírodou a tréning taijutsu, pak také nesnáší přílišný hluk, shon a neprávem povýšené lidi, které má sklony usadit nějakou nepěknou hláškou. Co doopravdy nenávidí, jsou zrádci a arogantní šmejdi, kteří trpí dojmem, že jim patří svět a každý si před nimi sedne na zadek. Více se o jednom takovém dozvíme níže.

Mezi její sny patří chránit každého člena svého klanu bez ohledu na to, do jaké rodiny patří. Věří teorii, že pokud se budou obě větve ochraňovat navzájem, je to cesta k větší bezpečnosti a odstranění napětí mezi rodinami. Důvěra pro ni znamená mnoho. Dá se říci, že tento přístup měla v genech, díky svým rodičům.

Jakožto členka hlavního rodu klanu Hyuuga, už od ranného věku trénovala taijutsu a snažila se zdokonalit svůj Jūken. Ostatně nic jiného jí ani nezbývalo, jelikož otec byl v tomto tréninku velice „důsledný“. Jedním z důvodů bylo možná i to, že mladší Mikomina sestra Shijin tou dobou podstupovala trénink lékařských technik mimo svůj domov. Její otec Hyuuga Naoto tak chtěl mít nejspíš jistotu, že minimálně jedna z jeho dcer bude v tradičním boji na blízko vynikat. Mikomi netoužila však po tom, trénovat jenom svoje tělo, ale také si patřičně rozšiřovat obzory. Historii svého klanu doslova hltala, a už jako malé pískle toužila po tom, naučit se z klanových technik co nejvíce a vytvořit i některé vlastní. Což se jí však podařilo až o mnoho a mnoho let později.

Vyrůstala po boku své mladší sestry Shijin a jelikož rodiče často odcházeli na mise, strávila několik let jejím hlídáním. Z toho důvodu měla po mnoho let skutečnou hrůzu z toho, že Shijin něco vyvede, ale pár facek dostane ona, jakožto starší a rozumnější sestra, která má podobným katastrofám zabránit. Až na tyto povinnosti však obě dcery prožívaly krásné dětství a když rodičové netrávili čas na misích, navštěvovali s dcerami divadlo v Tanzaku-gai, chodívali na dlouhé procházky a nebo si spolu se svými andílky připomínali, že navzdory přibývajícím létům, si stále umí hrát.

Akademií Mikomi prošla jako velmi dobrý žák. Jedním z důvodů, proč nebyla příliš oblíbená byl vedle jejího původu i fakt, že se na rozdíl od ostatních nemusela biflovat poučky z učebnic slovo od slova, neboť probírané látce rozuměla a dokázala ji vysvětlit vlastními slovy. Nikdy se neučila, měla talent zapamatovat si to důležité z poslechu a výkladu učitele a případnou omáčku okolo si vycucat z prstu. Jak je to k vzteku, když člověk, který tráví přestávky odpočinkem nakonec získá lepší lepší známku než ten, kdo každý volný okamžik využije k učení a papouškování slov! Vedle arogantní Hyuugy se tak brzo stala i šprtkou, která navíc toto označení odmítá přijmout! Ona však mezi šprty nepatřila nikdy, i když ráda trávila čas v knihovnách, ale s velkou oblibou se také toulala venku, pokud zrovna nedostávala nakládačku od svého otce.  Při maturitě však měla štěstí, takže zkoušky zvládla nadprůměrně. Což dodnes někteří „chytřejší“ spolužáci nedokáží rozdýchat, protože ve výsledku skončili s horší známkou.

Mikomini spolužáci tedy přítomnost mladé Hyuugy právě nevyhledávali, načež ona se rozhodla dát jim k nesnášenlivosti patřičné důvody. Jelikož od ní předpokládali poněkud povýšené chování, dostalo se jim ho plnou měrou. Proč by se snažila donekonečna ostatní přesvědčovat, že se v ní pletou? Podstatné bylo, že učitelé ji měli rádi, což se mezi spolužáky rozhodně neodpouští.

Netrvalo dlouho a Mikomi byla přiřazena do týmu, jehož složení se často měnilo. Z nepochopitelných důvodů jsou všichni lidé z původní sestavy buď mrtví, nebo nezvěstní. První sensei Mikomi (Hyuuga Futoshi) prý doplatil na padající větev, která ho zasáhla do hlavy, během odpočinku. Mikomi však těmto „vtípkům“ nevěří.

Chuuninské zkoušky pro ni byly zvláštní zkušeností, už z toho důvodu, že musela bojovat se svou setrou, na což se dodnes snaží zapomenout. Následovalo několik misí, ze kterých se pravidelně vracela zraněná, a následně se po Konoze pohybovala ve stylu zafačované mumie. Také byla unesena a viníkem nebyl nikdo jiný, než další proklatý shinobi z Kumo prahnoucí po byakuganu. Na toto je tedy Mikomi extrémně háklivá. Naštěstí jí přátelé příspěchali na pomoc. Nicméně Mikomi se naštvala sama na sebe, protože toužila po tom být užitečná a své přátele chránit. A ne být na obtíž a nechat si zachraňovat zadek, jak to bývá u průměrných děvčat z neoriginálních anime zvykem.

Bylo pro ni nesmírně těžké nedívat se od té doby na shinobi z ostatních vesnic jako na bandu zlodějů, která čeká jen na vhodnou příležitost vykuchat jí oči. Avšak časem poznala i v cizích zemích několik přátelských lidí a její strach postupně opadl. Co vám však výrazně nedoporučujeme, je promenádovat se před Mikomi s implantovaným byakuganem. Pokud jste zloději jiného dojutsu, nejste na tom o mnoho lépe a v jejích očích si vysloužíte pouze opovržení. Mikomi upřednostňuje lidi, kteří dokáží zesílit vlastními silami. Jediný ninja s implantovaným okem, který se stal částečně jejím vzorem je Kakashi.

Její pohled na svět narušily dvě události. První byla změna její současné senseiky Naomi

Hyuuga, která se rozhodla pověsit kariéru nukenina na hřebík, a raději se vrátit do Konohy a tu a tam vlepit Mikomi pár výchovných pohlavků. V těchto časech, kdy byla Mikomi ještě velmi mladá se tak setkala tváří v tvář s Reinou, která se pokoušela Naomi zabít. Pokud se tedy někdo z vás chystá udělat s touto flundrou krátký proces, může počítat s tím, že mu Mikomi bude rozhodně nápomocná.

Druhý příběh je také poněkud zvláštní, neboť se také týká již mrtvé nukeninky z Hyuuga klanu - Sayuri. Byla známá jako geniální dítě z hlavní rodiny. Nikdo nepochyboval o tom, že jednoho dne povede klan, neboť jí nedělalo problém plnit i velmi náročné mise sama. Její schopnosti byly ohromující, ale jak to tak bývá, úspěšní lidé se v očích mnoha jedinců stávají trny a solí, které je potřeba odstranit.

Jednoho dne tak nešťastná Sayuri přišla o své oči, což vedlo k nenávratné změně jejího charakteru. Čekali bychom, že byla šťastná, protože se jí povedlo zázrakem přežít a tak se vrátila ke svým blízkým v Konohagakure? Ne, zvolila si jinou cestu a vesnici opustila. Zbylé smysly Hyuugy Sayuri se zbystřily spolu s jejími senzibilskými schopnostmi a tak se stala velice nebezpečným protivníkem i s tímto handicapem. Navzdory svému nadání však stále toužila po jediném – po navrácení zraku, toho co jí patřilo. Byla touto myšlenkou doslova posedlá a tak v okamžiku kdy se setkala s Mikomi neváhala a udělala vše pro to, aby si její oči přivlastnila. Nakonec Mikomi zachránil Sayurin bývalý kolega, který byl znechucen změnou, kterou jeho stará známá prošla a její ztrátou lidskosti.

Během souboje se Sayuri Mikomi velice zaujala její technika chakrové sítě, která jí umožnila velice rychle uvěznit kohokoliv, kdo byl dostatečně blízko. Pro slepou Hyuugu ideální pomocník, pro Mikomi zdroj inspirace, který ji nedal spát. O ničem podobném ještě neslyšela, ani nečetla v prastarých kronikách, které pamatovaly na každého člena klanu. Navzdory tomu, čím se Sayuri v posledních letech života stala, Mikomi si přála vzdát její vzpomínce hold a toto jutsu zachovat. Jednalo se tak o první „vlastní“ Mikominu techniku, kterou vytvořila. Nakolik je však její replika přesná, a zda se nacházejí v sítích nějaké rozdíly, to už nikdy nezjistíme.

Poté co Mikomi přežila válku a získala povýšení na jounina, rozhodla se rozvinout své dovednosti trochu neobvyklým směrem. Díky precizní kontrole chakry dokázala dát jūkenu i živelný element fūton. Díky této kombinaci vytvořila cosi jako vzdušný kráječ s některými vlastnostmi jemné pěsti a o několik let později i techniku Shinatsuhiko, kterou bychom mohli přirovnat k větrnému brnění. Některé ze svých technik však považuje za příliš nebezpečné a odmítá je předávat mladším generacím.

Zdálo se, že po smrti Sayuri je příběh u konce a klan Hyuuga neskrývá již žádného kostlivce ve skříni. Události však získaly nečekaný spád. V tomto nešťastném případu se angažovalo mnohem více lidí, než je na první pohled patrno. I když se zdála Sayuri na první pohled zlým člověkem, to skutečné zlo se skrývalo jinde. Mikomi si tak stanovila nový, neoficiální úkol. Zjistit kdo byl schopen Sayuri udělat něco tak odporného a dotyčného patřičně zpacifikovat. Kdo ví zda by spletité nitky tohoto příběhu rozmotala, nebýt zásahů vypráskaného informátora Tetsuyi, který několika „dobře mířenými doporučeními“ vždy Mikomi přivede na správnou stopu (čti do průšvihu), a odkrývá oponu onoho hrůzného divadla, co se před mnoha lety odehrálo, kousek po kousku.

Jak ukázal čas, mezi viníky patřil například Mikomin přítel z dětství Hyuuga Nibori, původem z vedlejší rodiny. V době kdy byla Sayuri menší a téměř bezbranná, ji kdosi unesl. Aby nepadl byakugan do špatných rukou, aby bylo ochráněno jeho tajemství, které se střeží už mnoho a mnoho let, tajemství, pro které se již obětovaly desítky životů, a jež ani onu osudnou noc nemohly přijít nazmar, byla vybrána Niboriho sestřička, Sayuri nápadně podobná, jako předmět výměny. Právě proto se o několik let později, kdy už byla Sayuri jouninem pověstným svou silou, rozhodl přivést ji do pasti, přímo pod meč...

Tsuyoshi Rena, který Sayuri téměř usmrtil a umožnil tedy aby přišla o své oči. S ním se Mikomi

setkávala s železnou pravidelností. Několikrát se jej pokusila i zabít. Nedá se říct, že by byla vysloveně pomstychtivá, ale nesnáší provokaci. A žádost o ruku, jakožto satisfakce za úmrtí Sayuri, a dokonce i Niboriho (kterého zabil před jejíma očima), to je přece drzost největšího kalibru. Nicméně, jak Mikomi tušila, mozek celého tohoto zločinu byl někdo jiný. Jí velmi dobře známý...

Tetsuya. Otravný hybrid, trpící dojmem, že bez něho svět skončí, jelikož mu patří veškeré důležité společnosti a podniky a jako bonus odporný hostinec, kde se schází ta nejnechutnější sebranka z celého světa shinobi. Vlastní ještě téměř bezednou propast pár set metrů za městem, kam háže odpad (čti nepohodlné lidi). Jak už jsme nastínili, Mikomi není posedlá pomstou, ale kdykoliv má šanci překazit Tetsuyovi nějaký plán a nadělat na jeho šachovnici mezi figurkami žádný chaos, udělá to. Kdykoliv ho vidí, vede s ním filosofické debaty, do toho okamžiku, kdy má nemístnou poznámku ohledně její rodiny, nebo té záležitosti se Sayuri. Tehdy obvykle nevydrží a pokácí půlku lesa, jen aby toho grázla vyvedla z rovnováhy a v nejlepším případě ošklivě zranila. Krveprolití však ohledně této záležitosti bylo už příliš mnoho. Sayuri to již život nevrátí.

V současné době Hyuuga Sayuri odpočívá na nádvoří sídla Hyuuga klanu. Mikomi se rozhodla vyplnit její poslední přání a aby stařešinové klanu nebyli příliš proti, vymyslela si povídačku o tom, že jí Sayuri krátce před svou smrtí zachránila život. Niboriho život vyhasl v opuštěném divadle, nacházejícím se v Tanzaku-gai, kde trávili jako děti mnoho času se svými rodiči. Byla to snad i symbolická smrt Mikomina dětství? Znamená to, že bezstarostné okamžiky jsou nenávratně pryč a tímto sledem událostí se navždy uzavřela ve víru vražd a intrik?

Po období, které se zdálo více méně klidnějším, přišel další zlomový okamžik. Mikomina sestra Shijin závažně onemocněla a začala ztrácet zrak. Příčiny zůstávají nejasné, pravděpodobně jsou důvodem její vlastní lékařské techniky, které dokázaly zachraňovat mnoho životů, avšak byly zároveň jakýmsi tichým zlodějem zraku. Shijin tuto ztrátu neunesla a spáchala seppuku. Mikomi cítila nevýslovný smutek, avšak také zlost, neboť odmítala akceptovat myšlenku, že je hodnota života měřena pouze podle skutečnosti, jakým shinobi může ona osoba být. Jako kdyby ostatní hodnoty člověka nebyly dostačující. Byla dcerou, sestrou, učitelkou. Tím vším mohla být i bez svého zraku. Kdo ví. Jednoho dne by se možná objevil i lék. Jak krutý je svět shinobi a k čemu nás to proboha vychoval?

Mikomi se stahuje ze služby a vzdává se hodnosti velitele jouninů. Nerozumí lidem v okolí, kteří říkají, že na místě Shijin by se zachovali stejně. Bylo to nesmyslné. Postavené na hlavu. Odmítala to akceptovat a být v přítomnosti takových osob. Včetně samotného Hokage Assasina Senju. Rozhodla se hledat útěchu v samotě a často se zdržovala mimo Konohagakure. Není tedy divu, že se ocitá ve víru nových událostí díky informaci o nekalých věcech, dějících se v Otogakure. Protože Konoha zdá se, má svých starostí dost a rozhodně se nehodlá zabývat povídačkami Hyuugy, která si v poslední době dělá co chce, rozhodne se špehovat přímo ve vesnici a zjistit, co si místní povídají o tajemném Otokage, jehož tvář doposud nikdo nespatřil. Navíc času není nazbyt. Podle místního lidu se Otokage nezajímá o svůj lid, shinobi od něj nezískali jedinou misi a největší pesimisté věří tomu, že je Otogakure jen dalším obětním beránkem v budoucí sérii krveprolití, které se náš svět zkrátka nevyhne.

Mikomi svou misi po nějaké době ukončí avšak na zpáteční cestě, jen pár kilometrů od hranic padne do zajetí. Stráví několik dlouhých dní ve studené cele, ale zástupci Konohagakure v čele s Hokage ji odvedou zpět do bezpečí. Cenu zaplatili skutečně nemalou. Reina musela být znovu oživena. Mikomi stále nevstřebala ztrátu sestry a navíc cítila povinnost Konoze splatit obrovský dluh.

Avšak nic netrvá věčně a i ta největší bolest časem ztrácí na intenzitě. Navíc si Mikomin otec Hyuuga Naoto přál trochu vydechnout a předat své dceři pozici velitele konožské policie. Získání této hodnosti jí umožnilo zažít další dobrodružství, až člověk téměř odmítá věřit, že se jedná o dílo náhody.

Na první společné misi s Naotem, se objevil se nebezpečný nepřítel jménem Jishaku, u něhož bylo téměř neuvěřitelné jakým způsobem dokázal negovat schopnosti Hyuuga klanu, a jak byl důkladně obeznámen s jejich slabinami. Mikomi poprvé čelí členům Hakuei, díky nimž dokáže tento magnetismus využívající postarší informátor účinně unikat. Navzdory tomu, že oba stojí na „opačných stranách barikády“, stihnou prohodit několik slov a Mikomi se tak dozvídá o špehovi v klanu Nara. Podaří se jí ho zajmout, důkladně svázat ostnatým drátem a ukrýt ve sklepení. Během výslechu však nic zásadního nezjistí, neboť Hakuei se svými ovečkami dokáží evidentně velmi zdařile manipulovat a vymývat jim mozek s neskutečnou důsledností. Jaký však bude konečný výsledek tohoto konfliktu, to zatím není známo.

Význam jména Mikomi: naděje, potenciál

Vzory: Minato, Neji, Kakashi