Ruiny chrámu

Vyhráli jsme to. Sedl jsem si na zem a čekal, až se k nám připojí Amaru a Lucy, které někam zmizeli. Sedl jsem si do tureckého sedu a zavřel oči. Trénink senjutsu..

Dolezl jsem k vetvi nejblizsiho stromu a tam proste omdlel v takove pozici div jsem nesletel do te vody. Proste jsem byl na tom hodne bydne.

Přišla jsem na rozkaz Hokageho sem. Byla jsem už unavená, po tolika misích jsem zatoužila po nemocničním chlóru. Uklidni se Sakuro, nejsi stará babizna! promlouvala jsem sama k sobě. Pravda byla jiná, byla jsem stará, ale to nikdo nemohl ani tušit. Konečně jsem našel tým ninjů. Jeden zřejmě meditoval tak tvrdě až usnul, druhý ležel na stromě, jouninka ležela v bezvědomí a další dívka také. (promiňte že manipuluji s postavami, nenechám Vás přece tady ^^)
Přivolala jsem dvě Katsuyu, jedna se připlácla k jounince a druhá k chuunince. Osobně jsem nejdřív došla k tomu, kdo vypadal nejhůř. Vyskočila jsem na strom a prohlédla ho. Byl vyčerpaný. Dala jsem mu ruku na záda a proudila do něj hřejivá a smaragdová čakra. Měl by se probudit.

Pri mem bezesnem krasneho bezesneho spanku me az probudilo neco prijemne hrejiveho. Coz me donutilo otevrit oci. Nakonec jsem uvidel znamy oblicej.
"Sakura-sama co vy tady delate? A co se stalo?" Momentalne jsem byl zmateny a posledni vec co si jeste pamatujuze jsem rozbyl kryztal ale potom uz nejak nic jak sem se dostal na tu vetev to jem nemel tuseni a jeste vic me prekvapilo ze sem nesletel na zem nebo vodu.

"Hokage mě sem poslal," odpověděla jsem tiše a pak přestala s léčením.
"Udělal dobře, dopadli jste hrozně.." Seskočila jsem dolů a podívala se na Tobirua. Chrápa! Jednu jsem mu vlepila, aby se probudil. Idiot jeden!

"áááá!" Pravda byla taková, že jsem byl ve stavu hluboké meditace! "Proč mě mlátíte!? Já jsem se snažil ovládnout senjutsu čakru!"držel jsem se si místo, kde mě Sakura praštila. Ta má ale páru..

"Omlouvam se za pripadne potize. Sakura-sama." Pravda byla ze sem chtel Tobirua zmlatit ale nejak mi to nevyslo ne ze bych nemohl ale on me dostal z tech dratu v podstate. Takze jsem mel vucinemu dluh. Nakonec jsem jen prisel k nemu a rekl. "Diky. " Ale to asy byly posledni veci ktere odemne slysel. Jelikoz jiz opet me musel nekdo zachranit nebo mi spise pomoct. Prasne jako pred par mesici a to me nutilo prisahat ze uz nikdy vic. Prisaha sice jen me samotnemu ale i tak.

Senjutsu? Tenhle prcek a senjutsu?
"Baaka! Místo toho, aby jsi pomohl svým spolubojovníkům, tak jsi tady meditoval!" ječela jsem na něj. Je skoro jako Naruto, takovej idiot.. Pomyslela jsem si a podívala se na Hikaru. "Vrátíme se do Listové, ty dvě budou v pořádku, ponese je Katsuyu," rozkázala jsem a pomalu se přesouvala do Konohy. "A neflákejte se!" křikla jsem na ně.

"Stejně bych jim nepomohl, neumím lékařské techniky," tiše jsem zamumlal a pak se pousmál na Hikaru. "Jestli si myslíš, že jdu do Konohy, tak jsi vedle! Skládal jsem pečetě na kuchiyose, ale bez obětování trochu krve. "Já moc dobře vím, co jsi zač..Ty stará babizno!" Vyplázl jsem na Sakuru jazyk a dřív, než mohla cokoliv udělat jsem zmizel v dýmu. Myoboku-zan...

"COS TO ŘEKL!?" zařvala jsem z plna hrdla, chtěla jsem se na něj vrhnout a pořádně ho zmlátit. Ale Tobiru zmizel. Sebrala jsem ze země kubikiri, prohlédla si jej. Otočila jsem se a nasupeně šla přímo do Konohy. Počkej, já si tě najdu..

"Hai Sakura-sama." Pomalu jsem byl pripraven jit za ni nebylo mi moc do reci malem to mohlo skoncit hodne blbe jak pro me tak i pro ostatn. Nakonec jsem jen sklopilhlavy a byl pripraven Sakuru nasledovat.

Kubikiri jsem podala Hikaru.
"Tohle byla Vaše mise," podala jsem mu meč a bezeslova zamířila k vesnici.
PŘESUN

Kdyz mi dala ten mec malem me to zlomilo v pase. "Pane boze jak stimhle nekdo muze bojovat? To asi vyzaduje vice sily nez mam ja." Dal jsem si mec na zada a doufal ze se cestou nezlomim. (presun)