Erigor
2 posters
Strana 1 z 1
Erigor
Jméno a příjmení: Erigor
Hodnost: ANBU
Vesnice: Sunagakure no sato
Věk: 21
Narození: 20.7
Pohlaví: Mužské
Klan: //
Kekkei genkai: //
Sensei: //
Charakter: Celkem klidný, ale jen do doby než někdo začne ohrožovat jeho přátele nebo vesnici. V té chvíli se z něj stane stroj na zabíjení. Dále je však velmi přátelský a věrný své vesnici.
Podstata: Raiton
Životopis:
Počátek
Erigor se narodil 20.7, před 21 lety v Suně. Byl to jeden z nejteplejších letních dnů. Prvních 5 let jeho života nebylo vůbec zajímavých 5 let. Pouze stále víc a víc rostl. Jelikož jeho otec i matka byli ninjové, i Erigor snil o tom, že z něj jednou bude tak silný ninja jako otec, nebo tak dobrý medik jako matka. Po hrozně dlouhém čekání, ve dni svých 6tých narozenin, šel poprvé do ninjovské akademie jako student. Už na konci prvního týdne odcházel z akademie s tím, že se s ním všichni ve třídě kamarádí. Byl rád za to, že měl tolik přátel, protože v dalších letech se mu opravdu jeho přátelství vyplatilo. Roky dále uplývaly, Erigor zdokonaloval své ninjovské dovednosti, bohužel však kromě jedné oblasti. Nejhorší pro něj bylo naučit se ruční pečetě a to se s ním táhlo celou akademií. Kdyby ne jeho přátelé, neprošel by snad ani Geninskou zkouškou. V době svých 12 let se Erigor dostal před komisi, která měla posoudit, jestli je již dost zkušený na to, aby z něj byl Genin a mohl začít svůj skoro plnohodnotný život ninji. Erigor si měl vybrat jeden z lístků, na kterém byly napsané E tehcniky a měl je před komisí předvést. Bohužel pro něj si vybral 2 nejhorší techniky, jaké mohl. Kawarimi no jutsu a Bunshin no jutsu. Proč nejhorší? Erigorovi ještě stále dělaly problém ruční pečetě a tyto dvě techniky potřebovaly nejvíce ručních pečetí. Po několikahodinovém tréninku se mu to nakonec podařilo a byl připraven předstoupit před komisi. Tam se mu to díky bohu také povedlo a on prošel testem. Druhá část už pro něj byla jednoduchá, protože každý dostal 10 shurikenů a musel trefit jak největší počet cílů, minimálně však 6. Kdyby při posledním hodu nefoukl více vít, Erigor by trefil všech 10. To se mu však nakonec nepovedlo, ale nevadilo mu to. Cíl splnil, takže téhož dne se z Akademie vracel už s Geninskou čelenkou na hlavě. Byl na ní vážně pyšný.
Genin
Hned další den s radostí a plný nadšení vyběhl z domu a běžel zpět do Akademie, kde měli být všichni roztřídění do týmů. Po půl hodině čtení jmen a odcházení Geninů, zbylo posledních 5. Úplnou náhodou to byl hlouček nejlepších přátel, kteří spolu zažili už spoustu různých dobrodružství i problémů. Mezi nimi se nacházel také Erigor. Nakonec se dostal do týmu se svým nejlepším přítelem, který mu už několik krát dosti pomohl, hlavně s ručními pečetěmi. Bohužel na ně vyšel tým s pouze 2 členy plus senseiem, ale to jim ani nevadilo. Alespoň věděli, že na ně bude mít sensei více času, protože nemusí věnovat pozornost 3 geninům, ale pouze 2. Jednoho krásného dne přinesl sensei na trénink několik zajímavých věcí. Jednou z nich byly takové divné papírky. Sensei jim vysvětlil, že tyto papírky jim prozradí, jakou podstatu ovládají. Erigorův sensei, jako i jeho nejlepší přítel měli oba dva Fūton, což bylo v Suně celkem běžné. Všechny pak překvapilo to, že se u Erigora vyskytl Raiton, který se v této oblasti moc nevyskytoval. To však vůbec nevadilo, protože Erigora více zajímala druhá zajímavá věc, kterou přinesl sensei. Byl to plný vak, ale Erigora zajímalo, čeho byl plný. Trénink podstat tedy nechali na později a sensei jim odhalil, co se v tom vaku skrývalo. Byl to vak, který byl plný různých ninjovských zbraní. Malých, velkých, na střední vzdálenost, na dlouhou nebo také na krátkou. Celý zbytek dne jim sensei vyprávěl o těchto zbraních, jaké jsou jejich výhody, nevýhody a co všechno se s nimi dá dělat. Také jim udělal několik názorných ukázek a některé „bezpečnější“ zbraně jim nechal na vyzkoušení. Erigor si většinu z nich oblíbil, ale byla jen jedna, která mu padla vážně do oka. Kusarigama. Doma jich sice také pár měli, ale to byly sběratelské kousky, takže poprosil senseie, jestli by si je na víkend nemohl vypůjčit. Ten mu to povolil, ale pouze pod podmínkou, že je hned po víkendu vrátí a nikomu s tím nic neudělá. Erigor mu to slíbil a s radostí se vrátil domů. Celý víkend si s Kusarigamou hrál a procvičoval si různé triky, které jim sensei ukázal. Víkend uběhl hrozně rychle a byl čas Kusarigamy vrátit. Jejich tréninky se stávaly čím dále tím delší, a jednoho dne je sensei velice potěšil. Šli totiž na svou první misi ranku C. Ta se jim nezdála nějak extrémně těžká. Měli pouze udělat ochranku nějakému obchodníkovi. Měli obrovské štěstí, protože na cestě tam ani zpět je nikdo nenapadl, takže nemuseli vůbec bojovat. Odměna za misi byla celkem hojná a díky ní si Erigor mohl koupit své první Kusarigamy. Sice ho to stálo celou odměnu za misi plus část jeho našetřených peněz, ale to mu nevadilo. Teď totiž mohl zabrat trochu víc a stát se tak dobrým ninjou. Na Kusarigamach však udělal menší změnu. Místo aby každá měla na konci řetězu závaží, tak ty dva řetězy spojil a vznikla jedna zbraň. Jeho sensei byl velice rád, protože viděl jak velké pokroky Erigor dělá. Takovým tempem by se z něj za chvíli mohl stát mistr kusarigamy. Své tréninky ale museli na chvíli změnit, protože se blížily Chuuninské zkoušky. Jejich sensei ani chvíli neváhal a zapsal je jako vhodný, ačkoliv dvou členný, tým. Jejich tréninky se tak změnily na dvoudenní akce v lese nebo sparing se svým senseiem a jeho klony. Po skoro nekonečném měsíci přišly jejich vysněné zkoušky. První zkouškou prošli bez problémů, testy na psychiku pro ně nebyly těžké (díky jejich dobrému tréninku) a část otázek odpověděli bez problémů. Druhá zkouška byla procházka Lesem Smrti. Tato zkouška pro ně také nebyla moc velký problém, protože podobných tréninků zažili velkou spoustu za ten měsíc a tak jim přežití nedělalo problém. Horší to bylo se získáním svitků, protože byli pouze 2 a ostatní týmy měli 3 členy. Druhý den, když se už blížili k věži (ale bez svitku) uviděli jeden tým. Asi 2 hodiny je sledovali a pouze slyšeli, jak se stále hádají. Napadlo je, že asi nejsou moc sehraní a tak na ně zaútočili a měli pravdu. Oni se skoro v tom týmu pozabíjeli sami. Stačilo se pouze vyhýbat a oni vyřídili sami sebe. V jedné chvíli to vzdali a Erigorovi svitek předali. Ve chvíli kdy Erigorův tým měl oba svitky, co nejrychleji se vydali k věži. Kousek před ní potkali jiný tým ze Suny. Byli to jejich přátelé z Akademie. Neviděli se už delší dobu a tak zpomalili, aby si mohli trochu popovídat a zjistit co je nového. Nakonec došli k věži společně a u vchodu se museli rozdělit. Teď už je pouze čekala poslední zkouška. Byl to turnaj mezi zbylými účastníky zkoušek. Erigora i jeho společníka trochu zneklidňovalo to, že ještě nešli. Zbývalo pár posledních lidí, ale jejich jména stále nebyly vyvolány. Nakonec zbývali jen oni dva a věděli, že přišlo to, čeho se nejvíce obávali. Museli bojovat proti sobě. Když už stáli dole v aréně, začínali si vybavovat styl boje toho druhého, aby jej mohli porazit. Sice nechtěli, ale museli bojovat. Byl to vážně dlouhý boj, asi nejdelší z celých zkoušek. Erigorův společník už byl na zemi, rozhodčí čekal na poslední úder, ale ten nepřišel. Rozhodčí i ostatní ninjové byli celkem překvapení. Vyhlásili tedy tento souboj nerozhodně, protože oba dva byli schopní stát na nohou, ale už nechtěli bojovat. Nakonec se však stali Chuuniny, díky tomu, že rozhodčí a rada rozhodli, že za jejich rozum by jim měl být tento titul udělen.
Chuunin
Prvních pár dnů jako Chuunini si ti dva ani nepamatovali, protože je prospali. Celé tyto chuuninské zkoušky na ně měly vážně silný účinek a byli rádi, když se mohli vyspat ve svých pohodlných postelích. Když se Erigor probudil, rodiče mu vzkázali, že za ním byl sensei a že když se probudí, má zajít do jejich oázy. Když tam Erigor došel, všiml si svého senseie spícího pod jedním ze stromů. Po chvíli dorazil i jeho společník a tak senseie probudili. Čím? Jednoduše ho hodili do vody, sedli si pod strom a čekali, kdy vyleze. Po chvíli z jezírka vyšlo něco, co připomínalo nějaké bahenní monstrum, ve skutečnosti to však byl jejich sensei, který kvůli nalepenému písku teď vypadal takto. Pár krát se ponořil, aby písek smyl a pak vyšel ven za nimi. Sice ho tento incident trochu naštval, ale netrvalo dlouho a uklidnil se. Byl na své studenty hrdý, protože to co Erigor udělal, se nestalo v historii Chuuninských zkoušek snad nikdy. Za to že se stali Chuuniny dostali od senseie dárky. Erigor dostal nové Kusarigamy a jeho společník dostal novou Katanu. Obě dvě zbraně byly unikáty, které jejich sensei nechal udělat kvůli této příležitosti. Oba byli svému sensei velice vděční za ty tréninky i za tyto dárky. Řekli si, že se jednou měsíčně budou někde scházet, aby si mohli vyprávět o tom, co se jim událo. Když Erigor dorazil domů, své Kusarigamy si hned upravil. Opět odstranil závaží z konce řetězů, ale místo spojení tam přidal ještě další rukojeti a až ty spojil. Bylo to z toho důvodu, že chtěl své kusarigamy využít se svou podstatou. V té době také začal vymýšlet svou vlastní techniku. V době chuuninských zkoušek viděl Konožského Genina používat jednu techniku. Shunshin no jutsu. Tu se od něj naučil, ale teď ho napadlo si jí trochu upravit. Po několika dnech snažení se mu povedlo vymyslet koncept této techniky a za dva týdny jí už uměl. Občas se svým bývalým týmem plnili různé B-rank mise, což jim přinášelo celkem slušený příjem a co líp, stávali se čím dál tím víc zkušenější a sehranější. Erigorova technika se v boji prokázala celkem dobře, takže jí začal používat častěji, ale také u ní vypiloval všechny možné chybky. C-mise a některé B-mise začal Erigor plnit sám a za odměny z misí si koupil nové oblečení, které bylo pořádně vyztužené. Jedinou nevýhodou toho oblečení byla mobilita rukávů, která Erigorovi vadila a proto si rukávy odstranil. Nechal si pouze loketní chrániče. Po roku však přišel zvrat v jeho životě. Suna se připojila k organizaci Itami wo Sekai. Kazekage a Tsuchikage zaútočili na Konohu, ale byli zabiti. Novou Kazekage se stala Akasuna no Pilikka. Byla úplně jiná než minulý Kazekage. Nebyla vůbec tak krutá jako on, dokonce se většině lidí zdála milá (což se nedalo o minulém Kazekage říci). Netrvalo dlouho a síly Aliance nalezly vůdce Itami a zabili jej. Tím se Suna dostala z problémů a na chvíli byl klid. Později byl nějaký nepříjemný incident na Chuuninských zkouškách, ale to díky bohu Suně nepřineslo žádné problémy, takže Erigor dále pokračoval v rozvíjení svých schopností. Pak se prý na srazu Kage objevil nějaký muž, který všem vyhlásil válku. Erigorovi byla přidělena služba u brány Suny, takže se k jádru boje moc nepřiblížil, což bylo dobré, protože kdyby se tam asi dostal, umřel by. Ninjové z Konohy díky bohu tuto hrozbu zažehnali tím, že Kabuta zapečetili. Netrvalo dlouho a přišly zase problémy. V Suně se prý objevil Legendární Hadí Sannin Orochimaru. Ten se pokusil unést syna Kazekage avšak neuspěl. V té době se s Kazekage něco stalo. Málo lidí vědělo co, ale od základů se změnila. Objevily se zmínky o nové vesnici, Otogakure, kterou Orochimaru znovu postavil. Erigorův tým dostal jednu misi, a tou byl právě průzkum okolí Otogakure. Byla to vesnice, která byla vážně silně střežená a tak bohužel moc informací nezískali. Získali však vděk Kazekage alespoň za to málo informací. Bylo to stále více, než měli před několika dny. Netrvalo dlouho a hrozba byla znova zažehnána. Reina Kana, který byla vůdkyní Akatsuki totiž Orochimara zapečetila do sebe a oba dva při tom zahynuli. Všichni si mysleli, že už bude zase klid. Ten vážně byl, takže Erigor mohl rozvíjet své schopnosti. Snažil se vyvinout další techniky, nebo se naučit Raitonové techniky od jiných ninjů, ale moc se mu nedařilo. Jednoho dne byl on a jeho tým vyslán na misi ranku S. Proč zrovna oni? Po posledních konfliktech bylo v Suně málo ninjů s dostatečně vysokou hodností a většina z nich byla už na nějaké misi. Proto Erigorův tým dostal za úkol chytit, nebo zabít nukenina, který nedávno ukradl pár svitků ze Suny a má pár informací co se týče zabezpečení Suny. Bylo by asi lepší jej chytit živého, aby mohli provést výslech, ale to se bohužel nepodařilo. Když toho nukenina chytili a Erigor jej pomocí řetězů spoutal, nukenin udělal jednoduchou pečeť a jeho tělo vybuchlo. Výbuch jej zabil a byl dostatečně silný na to, aby zničil svitky i ukradené informace a dost těžce zranil Erigora, který šel kousek za ním. Sensei to přežil bez většího zranění, stejně jako jeho společník, ale Erigor se bohužel dostal do několikadenního komatu. Když se probudil, byly jeho rány už zahojené kromě pár popálenin, které měl ještě zavázané obvazem. Jeho zdravotní stav jej netížil tolik, jako to, že řetěz na jeho kusarigamách to nevydržel. Rozhodl se tedy, že za všechny své ušetřené peníze si nechá ukovat řetěz z těch nejsilnějších kovů, které existují. Když mu kovář sdělil cenu, Erigor zjistil, že bude muset trochu více zabrat, takže zabral. Celý měsíc se snažil pracovat, jak nejlépe uměl, mise se snažil plnit jak nejrychleji aby jich více stihl. Nakonec mu to zabralo necelé 2 měsíce a měl dostatek peněz na správný řetěz. Po týdnu mu byl řetěz dodán. I kovář mu řekl, že tento řetěz je vážně nezničitelný, a že stejná exploze, která zničila ten minulý, by na tomto neudělala ani škrábanec. Erigor byl teď připraven na pořádné boje, které přišly brzy. Přišla totiž další válka. Tentokrát v Alianci nebyla Kumo, ale Suna ano. Erigorovi rodiče oba dva bylo vysláni do Konohy, kde byl hlavní štáb, Erigor tentokrát byl také v Konoze, kde dělal stráž při nemocnic, kde operovala jeho matka. Při jedné noční směně si Erigor něčeho všiml. Byly to velké létající objekty, ale nevěděl co přesně. Po chvíli se ukázalo, že to byl jeden z dalších útoků Draků, které vytvořila Akatsuki. Celá nemocnice byla bohužel kompletně zničena, jeho matka to bohužel nepřežila. Otec byl někde na frontě, takže o něm bohužel Erigor neměl žádné informace. Šestá Válka se pomalu blížila ke konci, Erigor pár krát skončil na polní nemocnici, ale vždy se z toho dostal. Hrdina Konohy – Uzumaki Naruto, našel a zabil Reinu, čímž ukončil tuto válku. Ztráty na straně Aliance byly vážně obrovské, skoro až nevídané. Do Suny se vracel již bohužel sám, protože otec mu zemřel poslední den na frontě a matka několik dnů před tím v nemocnici. Když došel k branám, zjistil, že se nemá skoro kam vrátit. Suna byla kompletně zruinovaná. Neměl si ani za co koupit nebo postavit dům, protože peněz mu moc nezbylo, takže zase začal chodit na mise. Zjistil, že jeho bývalý tým je na živu – i sensei i jeho společník, ale že jsou v těžkém stavu v nové nemocnici v Konoze. Erigor se tam vydal, oba dva byli jeho blízkými přáteli, takže je chtěl vidět. Možná naposledy, možná ne. Po cestě jej napadl nějaký Nukenin. Měl ho za snadný cíl, avšak se mýlil. Jelikož to v Erigorovi ještě stále vřelo, byl k nezastavení ale nukenin byl stále o úroveň výš než Erigor. Kdyby nepřišli ninjové z Konohy, kteří tohoto nukenina měli zajmout a Erigorovi nepomohli, asi by to nepřežil. Díky bohu přišli a tak Nukenina zneškodnili. Erigorovi pomohli dojít do nemocnice, kde byl nejdříve ošetřen a pak se šel podívat za svými přáteli. Oběma se už dařilo líp, což pro Erigora znamenalo, že je nevidí naposledy. Doufal v to, že si za nedlouho s nimi zajde na nějakou zajímavou misi. Přišel za ním nějaký muž, který mu řekl, že jej posílá Hokage a že chce, aby se Erigor co nejdříve za ním dostavil. Na nic nečekal a s poslem šli za Hokagem. Ten mu předal dopis pro Kazekage, s tím, že se musí dostat zpět do Suny jak nejrychleji a bez toho, aby to někdo viděl. Erigor souhlasil a hned téhož dne večer vyrazil. V noci se mu cestovalo lépe, ačkoliv to bylo nebezpečnější. Na zpáteční cestě už se nic neudálo, a když dorazil do Suny, viděl, že pokrok v opravách zde byl. Okamžitě zašel za Kazekagem a předal mu dopis. V dopise byly nějaké politické informace a stavy věcí, ale také to že „Díky ninjovi, který Vám přináší dopis, jsme chytili S-Rank Nukenina, který ohrožoval naše obchodníky a politiky“. Kazekage tento dopis vážně překvapil, protože by nikdy nevěřil, že ninja jako Erigor by něco takového zvládl. Erigor však nevěděl co se děje, dokud mu to Kazekage neřekl. Na Kazekageho otázku „Je to pravda?“ Erigor pouze pokrčil rameny. Když se Erigorův společník i sensei vrátili z Konohy, Kazekage chtěl udělat test a všechny je poslal na misi chytit S-rank Nukenina. Byli z toho všichni rádi a po dvou dnech se vrátili, s nukeninem spoutaným, táhnutým za nimi. Kazekage tedy usoudil, že Hokage asi nelhal a Erigorovi i jeho příteli nabídl místo u ANBU. Erigor neváhal a tuto nabídku přijal, stejně jako jeho přítel. Oba dva se tedy stali ANBU.
ANBU
V ANBU jednotkách Erigor, i jeho přítel spolu vytvořili dvojčlenný tým, avšak Kazekage jim ještě přidal velitele. Ten byl sice trochu krutý, ale jejich spolupráce byla dobrá. Po necelém roku získal Erigor dost peněz z misí na to, aby mohl zrenovovat jejich starý dům. Za domem si ještě přistavěl svůj vlastní tréninkový prostor, kde se snaží pilovat své schopnosti na úplné maximum. Za tu dobu co byl u ANBU Erigor vymyslel své další vlastní techniky. Jedna z nich byla založená na technice Loutkařů (Chakura no Ito) a díky ní dokázal Erigor ovládat své kusarigamy, což mu pomohlo vytvořit další techniky, které mu umožnily dostat se na mnohem vyšší úroveň. Po roce a půl snažení se z něj dokonce stal velitel jeho vlastního ANBU týmu.
Avatar:
Hodnost: ANBU
Vesnice: Sunagakure no sato
Věk: 21
Narození: 20.7
Pohlaví: Mužské
Klan: //
Kekkei genkai: //
Sensei: //
Charakter: Celkem klidný, ale jen do doby než někdo začne ohrožovat jeho přátele nebo vesnici. V té chvíli se z něj stane stroj na zabíjení. Dále je však velmi přátelský a věrný své vesnici.
Podstata: Raiton
Životopis:
Počátek
Erigor se narodil 20.7, před 21 lety v Suně. Byl to jeden z nejteplejších letních dnů. Prvních 5 let jeho života nebylo vůbec zajímavých 5 let. Pouze stále víc a víc rostl. Jelikož jeho otec i matka byli ninjové, i Erigor snil o tom, že z něj jednou bude tak silný ninja jako otec, nebo tak dobrý medik jako matka. Po hrozně dlouhém čekání, ve dni svých 6tých narozenin, šel poprvé do ninjovské akademie jako student. Už na konci prvního týdne odcházel z akademie s tím, že se s ním všichni ve třídě kamarádí. Byl rád za to, že měl tolik přátel, protože v dalších letech se mu opravdu jeho přátelství vyplatilo. Roky dále uplývaly, Erigor zdokonaloval své ninjovské dovednosti, bohužel však kromě jedné oblasti. Nejhorší pro něj bylo naučit se ruční pečetě a to se s ním táhlo celou akademií. Kdyby ne jeho přátelé, neprošel by snad ani Geninskou zkouškou. V době svých 12 let se Erigor dostal před komisi, která měla posoudit, jestli je již dost zkušený na to, aby z něj byl Genin a mohl začít svůj skoro plnohodnotný život ninji. Erigor si měl vybrat jeden z lístků, na kterém byly napsané E tehcniky a měl je před komisí předvést. Bohužel pro něj si vybral 2 nejhorší techniky, jaké mohl. Kawarimi no jutsu a Bunshin no jutsu. Proč nejhorší? Erigorovi ještě stále dělaly problém ruční pečetě a tyto dvě techniky potřebovaly nejvíce ručních pečetí. Po několikahodinovém tréninku se mu to nakonec podařilo a byl připraven předstoupit před komisi. Tam se mu to díky bohu také povedlo a on prošel testem. Druhá část už pro něj byla jednoduchá, protože každý dostal 10 shurikenů a musel trefit jak největší počet cílů, minimálně však 6. Kdyby při posledním hodu nefoukl více vít, Erigor by trefil všech 10. To se mu však nakonec nepovedlo, ale nevadilo mu to. Cíl splnil, takže téhož dne se z Akademie vracel už s Geninskou čelenkou na hlavě. Byl na ní vážně pyšný.
Genin
Hned další den s radostí a plný nadšení vyběhl z domu a běžel zpět do Akademie, kde měli být všichni roztřídění do týmů. Po půl hodině čtení jmen a odcházení Geninů, zbylo posledních 5. Úplnou náhodou to byl hlouček nejlepších přátel, kteří spolu zažili už spoustu různých dobrodružství i problémů. Mezi nimi se nacházel také Erigor. Nakonec se dostal do týmu se svým nejlepším přítelem, který mu už několik krát dosti pomohl, hlavně s ručními pečetěmi. Bohužel na ně vyšel tým s pouze 2 členy plus senseiem, ale to jim ani nevadilo. Alespoň věděli, že na ně bude mít sensei více času, protože nemusí věnovat pozornost 3 geninům, ale pouze 2. Jednoho krásného dne přinesl sensei na trénink několik zajímavých věcí. Jednou z nich byly takové divné papírky. Sensei jim vysvětlil, že tyto papírky jim prozradí, jakou podstatu ovládají. Erigorův sensei, jako i jeho nejlepší přítel měli oba dva Fūton, což bylo v Suně celkem běžné. Všechny pak překvapilo to, že se u Erigora vyskytl Raiton, který se v této oblasti moc nevyskytoval. To však vůbec nevadilo, protože Erigora více zajímala druhá zajímavá věc, kterou přinesl sensei. Byl to plný vak, ale Erigora zajímalo, čeho byl plný. Trénink podstat tedy nechali na později a sensei jim odhalil, co se v tom vaku skrývalo. Byl to vak, který byl plný různých ninjovských zbraní. Malých, velkých, na střední vzdálenost, na dlouhou nebo také na krátkou. Celý zbytek dne jim sensei vyprávěl o těchto zbraních, jaké jsou jejich výhody, nevýhody a co všechno se s nimi dá dělat. Také jim udělal několik názorných ukázek a některé „bezpečnější“ zbraně jim nechal na vyzkoušení. Erigor si většinu z nich oblíbil, ale byla jen jedna, která mu padla vážně do oka. Kusarigama. Doma jich sice také pár měli, ale to byly sběratelské kousky, takže poprosil senseie, jestli by si je na víkend nemohl vypůjčit. Ten mu to povolil, ale pouze pod podmínkou, že je hned po víkendu vrátí a nikomu s tím nic neudělá. Erigor mu to slíbil a s radostí se vrátil domů. Celý víkend si s Kusarigamou hrál a procvičoval si různé triky, které jim sensei ukázal. Víkend uběhl hrozně rychle a byl čas Kusarigamy vrátit. Jejich tréninky se stávaly čím dále tím delší, a jednoho dne je sensei velice potěšil. Šli totiž na svou první misi ranku C. Ta se jim nezdála nějak extrémně těžká. Měli pouze udělat ochranku nějakému obchodníkovi. Měli obrovské štěstí, protože na cestě tam ani zpět je nikdo nenapadl, takže nemuseli vůbec bojovat. Odměna za misi byla celkem hojná a díky ní si Erigor mohl koupit své první Kusarigamy. Sice ho to stálo celou odměnu za misi plus část jeho našetřených peněz, ale to mu nevadilo. Teď totiž mohl zabrat trochu víc a stát se tak dobrým ninjou. Na Kusarigamach však udělal menší změnu. Místo aby každá měla na konci řetězu závaží, tak ty dva řetězy spojil a vznikla jedna zbraň. Jeho sensei byl velice rád, protože viděl jak velké pokroky Erigor dělá. Takovým tempem by se z něj za chvíli mohl stát mistr kusarigamy. Své tréninky ale museli na chvíli změnit, protože se blížily Chuuninské zkoušky. Jejich sensei ani chvíli neváhal a zapsal je jako vhodný, ačkoliv dvou členný, tým. Jejich tréninky se tak změnily na dvoudenní akce v lese nebo sparing se svým senseiem a jeho klony. Po skoro nekonečném měsíci přišly jejich vysněné zkoušky. První zkouškou prošli bez problémů, testy na psychiku pro ně nebyly těžké (díky jejich dobrému tréninku) a část otázek odpověděli bez problémů. Druhá zkouška byla procházka Lesem Smrti. Tato zkouška pro ně také nebyla moc velký problém, protože podobných tréninků zažili velkou spoustu za ten měsíc a tak jim přežití nedělalo problém. Horší to bylo se získáním svitků, protože byli pouze 2 a ostatní týmy měli 3 členy. Druhý den, když se už blížili k věži (ale bez svitku) uviděli jeden tým. Asi 2 hodiny je sledovali a pouze slyšeli, jak se stále hádají. Napadlo je, že asi nejsou moc sehraní a tak na ně zaútočili a měli pravdu. Oni se skoro v tom týmu pozabíjeli sami. Stačilo se pouze vyhýbat a oni vyřídili sami sebe. V jedné chvíli to vzdali a Erigorovi svitek předali. Ve chvíli kdy Erigorův tým měl oba svitky, co nejrychleji se vydali k věži. Kousek před ní potkali jiný tým ze Suny. Byli to jejich přátelé z Akademie. Neviděli se už delší dobu a tak zpomalili, aby si mohli trochu popovídat a zjistit co je nového. Nakonec došli k věži společně a u vchodu se museli rozdělit. Teď už je pouze čekala poslední zkouška. Byl to turnaj mezi zbylými účastníky zkoušek. Erigora i jeho společníka trochu zneklidňovalo to, že ještě nešli. Zbývalo pár posledních lidí, ale jejich jména stále nebyly vyvolány. Nakonec zbývali jen oni dva a věděli, že přišlo to, čeho se nejvíce obávali. Museli bojovat proti sobě. Když už stáli dole v aréně, začínali si vybavovat styl boje toho druhého, aby jej mohli porazit. Sice nechtěli, ale museli bojovat. Byl to vážně dlouhý boj, asi nejdelší z celých zkoušek. Erigorův společník už byl na zemi, rozhodčí čekal na poslední úder, ale ten nepřišel. Rozhodčí i ostatní ninjové byli celkem překvapení. Vyhlásili tedy tento souboj nerozhodně, protože oba dva byli schopní stát na nohou, ale už nechtěli bojovat. Nakonec se však stali Chuuniny, díky tomu, že rozhodčí a rada rozhodli, že za jejich rozum by jim měl být tento titul udělen.
Chuunin
Prvních pár dnů jako Chuunini si ti dva ani nepamatovali, protože je prospali. Celé tyto chuuninské zkoušky na ně měly vážně silný účinek a byli rádi, když se mohli vyspat ve svých pohodlných postelích. Když se Erigor probudil, rodiče mu vzkázali, že za ním byl sensei a že když se probudí, má zajít do jejich oázy. Když tam Erigor došel, všiml si svého senseie spícího pod jedním ze stromů. Po chvíli dorazil i jeho společník a tak senseie probudili. Čím? Jednoduše ho hodili do vody, sedli si pod strom a čekali, kdy vyleze. Po chvíli z jezírka vyšlo něco, co připomínalo nějaké bahenní monstrum, ve skutečnosti to však byl jejich sensei, který kvůli nalepenému písku teď vypadal takto. Pár krát se ponořil, aby písek smyl a pak vyšel ven za nimi. Sice ho tento incident trochu naštval, ale netrvalo dlouho a uklidnil se. Byl na své studenty hrdý, protože to co Erigor udělal, se nestalo v historii Chuuninských zkoušek snad nikdy. Za to že se stali Chuuniny dostali od senseie dárky. Erigor dostal nové Kusarigamy a jeho společník dostal novou Katanu. Obě dvě zbraně byly unikáty, které jejich sensei nechal udělat kvůli této příležitosti. Oba byli svému sensei velice vděční za ty tréninky i za tyto dárky. Řekli si, že se jednou měsíčně budou někde scházet, aby si mohli vyprávět o tom, co se jim událo. Když Erigor dorazil domů, své Kusarigamy si hned upravil. Opět odstranil závaží z konce řetězů, ale místo spojení tam přidal ještě další rukojeti a až ty spojil. Bylo to z toho důvodu, že chtěl své kusarigamy využít se svou podstatou. V té době také začal vymýšlet svou vlastní techniku. V době chuuninských zkoušek viděl Konožského Genina používat jednu techniku. Shunshin no jutsu. Tu se od něj naučil, ale teď ho napadlo si jí trochu upravit. Po několika dnech snažení se mu povedlo vymyslet koncept této techniky a za dva týdny jí už uměl. Občas se svým bývalým týmem plnili různé B-rank mise, což jim přinášelo celkem slušený příjem a co líp, stávali se čím dál tím víc zkušenější a sehranější. Erigorova technika se v boji prokázala celkem dobře, takže jí začal používat častěji, ale také u ní vypiloval všechny možné chybky. C-mise a některé B-mise začal Erigor plnit sám a za odměny z misí si koupil nové oblečení, které bylo pořádně vyztužené. Jedinou nevýhodou toho oblečení byla mobilita rukávů, která Erigorovi vadila a proto si rukávy odstranil. Nechal si pouze loketní chrániče. Po roku však přišel zvrat v jeho životě. Suna se připojila k organizaci Itami wo Sekai. Kazekage a Tsuchikage zaútočili na Konohu, ale byli zabiti. Novou Kazekage se stala Akasuna no Pilikka. Byla úplně jiná než minulý Kazekage. Nebyla vůbec tak krutá jako on, dokonce se většině lidí zdála milá (což se nedalo o minulém Kazekage říci). Netrvalo dlouho a síly Aliance nalezly vůdce Itami a zabili jej. Tím se Suna dostala z problémů a na chvíli byl klid. Později byl nějaký nepříjemný incident na Chuuninských zkouškách, ale to díky bohu Suně nepřineslo žádné problémy, takže Erigor dále pokračoval v rozvíjení svých schopností. Pak se prý na srazu Kage objevil nějaký muž, který všem vyhlásil válku. Erigorovi byla přidělena služba u brány Suny, takže se k jádru boje moc nepřiblížil, což bylo dobré, protože kdyby se tam asi dostal, umřel by. Ninjové z Konohy díky bohu tuto hrozbu zažehnali tím, že Kabuta zapečetili. Netrvalo dlouho a přišly zase problémy. V Suně se prý objevil Legendární Hadí Sannin Orochimaru. Ten se pokusil unést syna Kazekage avšak neuspěl. V té době se s Kazekage něco stalo. Málo lidí vědělo co, ale od základů se změnila. Objevily se zmínky o nové vesnici, Otogakure, kterou Orochimaru znovu postavil. Erigorův tým dostal jednu misi, a tou byl právě průzkum okolí Otogakure. Byla to vesnice, která byla vážně silně střežená a tak bohužel moc informací nezískali. Získali však vděk Kazekage alespoň za to málo informací. Bylo to stále více, než měli před několika dny. Netrvalo dlouho a hrozba byla znova zažehnána. Reina Kana, který byla vůdkyní Akatsuki totiž Orochimara zapečetila do sebe a oba dva při tom zahynuli. Všichni si mysleli, že už bude zase klid. Ten vážně byl, takže Erigor mohl rozvíjet své schopnosti. Snažil se vyvinout další techniky, nebo se naučit Raitonové techniky od jiných ninjů, ale moc se mu nedařilo. Jednoho dne byl on a jeho tým vyslán na misi ranku S. Proč zrovna oni? Po posledních konfliktech bylo v Suně málo ninjů s dostatečně vysokou hodností a většina z nich byla už na nějaké misi. Proto Erigorův tým dostal za úkol chytit, nebo zabít nukenina, který nedávno ukradl pár svitků ze Suny a má pár informací co se týče zabezpečení Suny. Bylo by asi lepší jej chytit živého, aby mohli provést výslech, ale to se bohužel nepodařilo. Když toho nukenina chytili a Erigor jej pomocí řetězů spoutal, nukenin udělal jednoduchou pečeť a jeho tělo vybuchlo. Výbuch jej zabil a byl dostatečně silný na to, aby zničil svitky i ukradené informace a dost těžce zranil Erigora, který šel kousek za ním. Sensei to přežil bez většího zranění, stejně jako jeho společník, ale Erigor se bohužel dostal do několikadenního komatu. Když se probudil, byly jeho rány už zahojené kromě pár popálenin, které měl ještě zavázané obvazem. Jeho zdravotní stav jej netížil tolik, jako to, že řetěz na jeho kusarigamách to nevydržel. Rozhodl se tedy, že za všechny své ušetřené peníze si nechá ukovat řetěz z těch nejsilnějších kovů, které existují. Když mu kovář sdělil cenu, Erigor zjistil, že bude muset trochu více zabrat, takže zabral. Celý měsíc se snažil pracovat, jak nejlépe uměl, mise se snažil plnit jak nejrychleji aby jich více stihl. Nakonec mu to zabralo necelé 2 měsíce a měl dostatek peněz na správný řetěz. Po týdnu mu byl řetěz dodán. I kovář mu řekl, že tento řetěz je vážně nezničitelný, a že stejná exploze, která zničila ten minulý, by na tomto neudělala ani škrábanec. Erigor byl teď připraven na pořádné boje, které přišly brzy. Přišla totiž další válka. Tentokrát v Alianci nebyla Kumo, ale Suna ano. Erigorovi rodiče oba dva bylo vysláni do Konohy, kde byl hlavní štáb, Erigor tentokrát byl také v Konoze, kde dělal stráž při nemocnic, kde operovala jeho matka. Při jedné noční směně si Erigor něčeho všiml. Byly to velké létající objekty, ale nevěděl co přesně. Po chvíli se ukázalo, že to byl jeden z dalších útoků Draků, které vytvořila Akatsuki. Celá nemocnice byla bohužel kompletně zničena, jeho matka to bohužel nepřežila. Otec byl někde na frontě, takže o něm bohužel Erigor neměl žádné informace. Šestá Válka se pomalu blížila ke konci, Erigor pár krát skončil na polní nemocnici, ale vždy se z toho dostal. Hrdina Konohy – Uzumaki Naruto, našel a zabil Reinu, čímž ukončil tuto válku. Ztráty na straně Aliance byly vážně obrovské, skoro až nevídané. Do Suny se vracel již bohužel sám, protože otec mu zemřel poslední den na frontě a matka několik dnů před tím v nemocnici. Když došel k branám, zjistil, že se nemá skoro kam vrátit. Suna byla kompletně zruinovaná. Neměl si ani za co koupit nebo postavit dům, protože peněz mu moc nezbylo, takže zase začal chodit na mise. Zjistil, že jeho bývalý tým je na živu – i sensei i jeho společník, ale že jsou v těžkém stavu v nové nemocnici v Konoze. Erigor se tam vydal, oba dva byli jeho blízkými přáteli, takže je chtěl vidět. Možná naposledy, možná ne. Po cestě jej napadl nějaký Nukenin. Měl ho za snadný cíl, avšak se mýlil. Jelikož to v Erigorovi ještě stále vřelo, byl k nezastavení ale nukenin byl stále o úroveň výš než Erigor. Kdyby nepřišli ninjové z Konohy, kteří tohoto nukenina měli zajmout a Erigorovi nepomohli, asi by to nepřežil. Díky bohu přišli a tak Nukenina zneškodnili. Erigorovi pomohli dojít do nemocnice, kde byl nejdříve ošetřen a pak se šel podívat za svými přáteli. Oběma se už dařilo líp, což pro Erigora znamenalo, že je nevidí naposledy. Doufal v to, že si za nedlouho s nimi zajde na nějakou zajímavou misi. Přišel za ním nějaký muž, který mu řekl, že jej posílá Hokage a že chce, aby se Erigor co nejdříve za ním dostavil. Na nic nečekal a s poslem šli za Hokagem. Ten mu předal dopis pro Kazekage, s tím, že se musí dostat zpět do Suny jak nejrychleji a bez toho, aby to někdo viděl. Erigor souhlasil a hned téhož dne večer vyrazil. V noci se mu cestovalo lépe, ačkoliv to bylo nebezpečnější. Na zpáteční cestě už se nic neudálo, a když dorazil do Suny, viděl, že pokrok v opravách zde byl. Okamžitě zašel za Kazekagem a předal mu dopis. V dopise byly nějaké politické informace a stavy věcí, ale také to že „Díky ninjovi, který Vám přináší dopis, jsme chytili S-Rank Nukenina, který ohrožoval naše obchodníky a politiky“. Kazekage tento dopis vážně překvapil, protože by nikdy nevěřil, že ninja jako Erigor by něco takového zvládl. Erigor však nevěděl co se děje, dokud mu to Kazekage neřekl. Na Kazekageho otázku „Je to pravda?“ Erigor pouze pokrčil rameny. Když se Erigorův společník i sensei vrátili z Konohy, Kazekage chtěl udělat test a všechny je poslal na misi chytit S-rank Nukenina. Byli z toho všichni rádi a po dvou dnech se vrátili, s nukeninem spoutaným, táhnutým za nimi. Kazekage tedy usoudil, že Hokage asi nelhal a Erigorovi i jeho příteli nabídl místo u ANBU. Erigor neváhal a tuto nabídku přijal, stejně jako jeho přítel. Oba dva se tedy stali ANBU.
ANBU
V ANBU jednotkách Erigor, i jeho přítel spolu vytvořili dvojčlenný tým, avšak Kazekage jim ještě přidal velitele. Ten byl sice trochu krutý, ale jejich spolupráce byla dobrá. Po necelém roku získal Erigor dost peněz z misí na to, aby mohl zrenovovat jejich starý dům. Za domem si ještě přistavěl svůj vlastní tréninkový prostor, kde se snaží pilovat své schopnosti na úplné maximum. Za tu dobu co byl u ANBU Erigor vymyslel své další vlastní techniky. Jedna z nich byla založená na technice Loutkařů (Chakura no Ito) a díky ní dokázal Erigor ovládat své kusarigamy, což mu pomohlo vytvořit další techniky, které mu umožnily dostat se na mnohem vyšší úroveň. Po roce a půl snažení se z něj dokonce stal velitel jeho vlastního ANBU týmu.
Avatar:
- Body:
- Ninjutsu - 5
Rychlost - 5
Síla - 5
Chakra - 4,5
Taijutsu- 4
Inteligence - 3
Genjutsu - 2
Ruční pečetě - 1,5
Celkem - 30 bodů
- Jutsu:
- Kusarigama seigyo - S
Kusarijō no jigoku - A
Chakra kusari - B
Kaminari tatsumaki - B
Kusari-Shunshin no jutsu - C
Chakura no Ito – C
Sōshūjin - C
Shunshin no jutsu - D
Všechny E
- Výbava:
- 2x Kusarigama (spojené 1m dlouhým řetězem, jsou dobrým vodičem chakry) ZVN, Vyztužené oblečení
Erigor- Počet příspěvků : 20
Registrován : 21. 07. 13
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru