Hirin domeček

Dům je tak akorát aby v něm mohl žít člověk.Je tam i dokonce místnost pro hosty.U domu je zahrádka s malým jezírkem kde se dá relaxovat.
(obrázky...ehm...)

Přišla jsem před dům a hledala klíče nikdy je totiž nemám u sebe protože se bojím že je někde ztratím po chvilce hledaní sem je našla.Při hledaní mě nejvíc štvali ptáci co cvrlikali,kdyby neměla kocovinu tak si to ráda poslechnu.Vešla jsem do domu,vyzula si boty.Hned u dveří jsem si sundala ze zad obě své katany.Šla jsem do kuchyně kde jsem si uvařila kafe,které jsem pak zalila a počkala až nebude tak horké.Šla jsem do koupelny kde jsem se osprchovala,vzala jsem si čisté oblečení a šla zpátky do kuchyně kde jsem si vypila kafe.Pak jsem si vzpomněla na ten dnešní sraz "Doufám že tam moc nebudou křičet."Povzdechla jsem si a šla jsem pryč,sebou jsem si vzala obě katany.A šla jsem tam kam mě nohy vedli doufala jsem že mě vedou do budovy mizukage.

//Přesun

Po poradě jsem sem došla domu.Šla jsem do rovnou do postele a usnula jsem se.Probudila jsem,slunce už vyšlo a já se rozhodla že půjdu zase pryč.

//Přesun

Přišla jsem domu,už jsem nebyla tak s klamaná.Sundala jsem si ze sebe věci,osprchovala sem se počkala jsem až mi uschnou vlasy mezitím jsem si přečetla noviny a najedla jsem se.Oblékla jsem se do civilních věcí a jediné co jsem si vzala bylo kunai,čelenku kterou jsem si schovala do kapsy a několik ryo.Zamkla jsem dům a odešla pryč.

//přesun

Konečně jsme dorazili ke mě domu.Cestou jsme par krát jsme zabloudili k sousedním baráčku a jednou z hodili popelnice.No spíše já jsem je z hodila. Když jsme se dostala ke dveřím začala jsem po sobě sahat a hledala klíče ,ty jsem pak se snažila vsunout do klíčové díry ale při mé opilosti a k tomu že byla tma,jsme se strefila až na 8 pokus když už si člověk myslí ,že má vyhráno nad dveřmi zjistí  ,že místo toho abych odemkla tak se snažím zamknout.Po chvílí úsilí je konečně odemknu.Otevřu pomalu dveře a otočím se ,opřu se o rám dveří a založím si ruce na prsa.
"Promin té za tu navigovaní ... arigato Faito-sama" pousmála jsem se,na to že jsem opila mi mluvení šlo až moc dobře,čekala jsem co se bude dít

Faito

Pousmál jsem se, ale nechal jsem ji dělat všechny věci samotnou. Nehodlal jsem jí odmykat. Když jsme přišli k ní a ona mi poděkovala, neříkal jsem nic, posadil ji na postel, sundal boty a přikryl ji. Nakonec jsem se ale ještě mezi dveřmi otočil a na tváři se mi objevil zajímavý úsměv.
"Byl to krásný večer, Hirin..."
Neděkoval jsem, jen jsem si ji ještě jednou prohlédl a pak jsem zmizel. Přemýšlel jsem, co to bylo za hřejivý pocit. Už dlouho jsem nic takového necítil, naposledy, když jsem mluvil se slečnou Mikomi ve vězení. Cítil jsem se jako člověk...

//přesun

Když mě faito přikrýval připomnělo mi to mé dětské léta.Když byl na odchodu ihned jsem usnula.Po dlouhém a krasném spánku jsem se probudila do kruté reality kde mě čekal trest za včerejší píti v baru v podobě kocoviny.Vstala jsem z postele a šla do koupelny podívat se do zrcadla jak vypadám.Když jsem se uviděla málem jsem dostala infarkt.Šla jsem se umýt.Hned mi bylo trošku líp když jsem si dala teplou sprchu.Oblékla jsem si služební věci.Šla jsem se najíst a napít.Vzala jsem si boty a odešla,předtím jsem si vzala katany a zamkla dům aby mi ho nikdo nevykradl,

//přesun

Došla jsem ke svému domečku a vytáhla jsem klíč z pod rohožky abych si odemknu-la. Musela jsem vymyslet nový ukrýt aby se mi někdo jen tak nedostal domů. Vytáhla jsem svitek kapsy a položila jsem ho na stůl k ostatním svitkům, kde jsem měla už pár rozpracovaných a rozečtených. Šla jsem do své ložnice kde jsem se převlekla a pak jsem si sedla do kuchyně. Tam jsem si uvařila čaj , musela jsem počkat než trochu vychladne a proto jsem se dala do přemyšleni o to kam bych měla dát klíč. Mnoho mě to zrovna nenapadlo, čaj mezitím vychladl a já ho vypila. Byla jsem už na odchodu ale předtím jsem si ustřihla delší kousek papírku, který jsem přivřela několik centimetru na nad zem a pak jsem zamkla a klíč dala pod květináč. Taky jsem si sebou vzala své meče a přes sebe jsem přehodila plašt.

//přesun

"hm hm" pomyslela jsem si,když se přiznala k tomu,že nic nedělala. "Slyšela jsi o tom, že život je změna a změna je život?" zeptala jsem se s ďábelským výrazem ve tváři. Tímhle jsem chtěla naznačit, že se její život změní a bude muset trošku více zamakat jak na tréninku tak i doma.
"No podívejme se, mám doma malého Einsteina" pověděla jsem ironicky a zamyslela jsem se. Vymyslela jsem doslova geniální plán. Stačilo jen pár věci sehnat a mohl se uskutečnit něco, co Kairi nikdy nezažila. Aspoň jsem si to myslela.
"Kairi, běž na cvičiště číslo 3, ukážu ti jak se vaří po "ninjovský." Ještě musím vzít pár věci a něco sehnat a sejdeme se tam a na nic se neptej"pověděla, rozhodně jsem nečekala žádný odpor,protože bude jinak bez jídla, tedy bez jídla, které udělám já.
Jak jsem domluvila. Začala jsem hledat ingredience,které jsem potřebovala. Bohužel jsem nenašla to,co jsem hledala. Povzdychla jsem si, musela jsem vydat na tržiště a nakoupit a to co nejrychleji.

//přesun