Heiwa Shiranui [JŌNIN]

Hodnost: Chunnin, Jounin, Hebi sennin (S rank)

Vesnice: Konohagakure no Sato

Věk: 23

Narození: 18.1

Pohlaví: Žena

Elementy: Suiton

Ninjutsu - 5

Taijutsu -  4

Genjutsu - 3,5

Inteligence - 3,5

Síla -  4,5

Rychlost - 4,5

Chakra - 5

Ruční pečetě - 4


Je to velmi milá dívka, která dokáže ocenit upřímnost a opravdové přátelství. Není to však zase křehotinka, kterou sbalíte na sladké řečičky. Nedělá ji problém ani přeprat chlapa, protože je hbitější, rychlejší a pružnější. Když se naštve tak vypukne peklo na zemi, protože se málokdy nechá zastavit. Ráda si povídá s lidmi ať už je téma jakékoliv. Nebojí se říct svůj názor i když to někomu přijde nepříjemné. Má ráda akci a zábavu a mezi její koníčky patří plavání. Je to zároveň i její nejoblíbenější sport. Dbá na svou postavu a tak si vždy ráda zacvičí. Co se týče jídla tak může jíst kolik chce, ale stejně nepřibere. Nemá moc v oblibě kuřáky a alkoholiky, pro ni znamenají takový chlapi jenom trosky. Někdy se sice kvůli svému povídání zdá být dokonce protivná, ale vždy vše dopadne dobře. Řídí se vlastními pravidly a nenechá si mluvit do života ať už je to od kohokoli. Rozkazy plní a to musí stačit nadřízeným. Je vůči hokagemu loajální a tak s ním nemá žádné problémy. Momentálně žije sama a je tak i spokojená. Ačkoliv má ráda zábavu a akci, přesto si ráda od všech odpočine na klidném místě.




Příběh se odehrává zhruba před osmnácti lety ve vesnici ukryté v listí. Příběh je o dívce jménem Shiranui Heiwa, která se narodila do úplně  obyčejné rodiny shinobi, která nevlastnila Kekkei Genkai ani žádné hijutsu. Zkrátka klasická rodina bez zvláštních výhod. Její narození nebylo pro svět nikterak důležité, ale důležité bylo jen pro její rodiče, kteří za ní byli rádi. Jako správní rodiče se o ní starali a dávali ji vše potřebné k spokojenému dětství. Později začala chodit na akademii kde si našla spolehlivé přátelé se kterými si dobře rozuměla. Plnila své povinnosti a nezanedbávala svůj trénink už z respektu ke svým rodičům.  Později však probíhala válka ve které nemohla nic udělat aby někomu pomohla. Byla tenkrát ještě dítě, které pomalu neumí ochránit ani samo sebe. Proto se musela evakuovat společně s ostatními. Když se vrátili tak vesnice na tom nebyla zrovna nejlépe, a proto všichni pomáhali s opravami. Přesto i její dny na akademii nekončili a snažila se postoupit dál aby pro takové případy nebyla příště bezmocná. Začala proto více trénovat a zlepšovat se ve všem co mohla. Jen jedna věc jí opravdu nešla a to bylo zrovna genjutsu. Asi jediná slabina, která u ní je. Proto v budoucnu může jen doufat, že s ní nebude bojovat iluzionista jinak je v koncích. Sice má silnou vůli, ale genjutsu je něco jiného. Časy byly těžké a žít v nich bylo ještě těžší, přesto se jí dařilo. Akademijskou maturitu zvládla dobře jako ostatní a konečně nastal čas kdy se stane geninem. Její rodiče byli společně s ní při předání ochranné čelenky a prohlášení všech maturantů za geniny. Tím to však nekončilo a nastávající den zůstala mezi posledními, kteří čekali na svého senseie. Během toho čekání se tak nudila, že dokonce usnula. Měla však takový instinkt, který ji informoval když se jí mělo něco stát. Někteří se ji snažili během spánku něco provést. Jenže těsně než něco stihli udělat tak dostali ránu přímo do tváře. Samozřejmě že se jim to nelíbilo, ale ji dokázat přeprat nemohli. Její budoucí sensei kontroloval své nové studenty přes druhou místnost. Byl trochu překvapen kdo mu to vstoupí do týmu, a proto si je chtěl nejdříve prozkoušet.


Její nový a zároveň první sensei vešel do třídy kde se posbíral zbytek, kteří byli zároveň být v jeho nově přiřazeném týmu. Když se jí snažil vzbudit tak bohužel dostal ránu do brady což ho nepříjemně překvapilo, protože až takové chování nečekal. Při té ráně se Shiranui probudila překvapená co se dějě hledící na senseie držícího se za bradu. Bylo na ní vidět, že byla překvapená, ovšem první dojem na nového senseie teda byl udivující. O pár chvil později se všichni přesunuli do středu města kde mu měli povědět nějaké informace o sobě. Některým se nechtělo, ale Shiranui to nedělalo žádné problémy. Byla možná tak upřímná, že to až zarazilo. Přesto bylo všechno v pořádku a po představení si dali rozchod do dalšího dne kde se měli sejít na tréninkovém cvičišti. Shiranui už tam čekala asi půl hodiny před ostatními, jelikož se už nemohla dočkat co se bude dít. Když v tom se později objevil sensei, který držel v ruce dvě kostky s tím, že je musí získat. Bylo na první pohled jasné, že kdo nezíská kostku bude vyřazen. Hra začala a hlavní účinkující byli ti čtyři. Ženská ruka se chopila nadvlády a jejich tým vedla Shiranui, která vymyslela strategii. Jejich sensei to samozřejmě celou dobu sledoval. Získání kostek bylo celkem nemožné i když je měl na tak viditelném místě. Docházel jim čas a oni stále nezískali svou odměnu, přičemž sensei vypadal celkem v klidu. Byla to skoro hra na kočku a myš, jenže o něco tvrdší. Všichni byli unavení, ale podařil se plán s volavkou čímž senseie obklíčili a skočili na něj. Překvapen jejím závěrečným tahem ho vyvedl z míry, jenže kostky získali jen Shiranui a jeden z jejích parťáků. Ten třetí byl smutný, protože na něj nevyzbylo. Jí ho bylo líto, a proto mu věnovala svojí aby mohl pokračovat dál. Jen něco řekla a pousmála se jako by to nic nebylo když v tom jim bylo oznámeno, že postupují všichni tři.
Začal tak plně pracovat jejich tým jako ostatní. Byl to první den pro ně jakožto nový shinobi tým, který ovšem vydržel až do doby než se stali chunniny, ale o tom až později. Dny ubíhali a od seznamování se došlo až po společné mise, které sice nebyli tak záživné, ale jako sbližování a zlepšení spolupráce postačila. Dostávali dokonce i soukromé lekce od svého senseie, který je naučil nejen chození po stromu a vodě, ale i nějaké užitečné techniky k dobru. Jelikož jim ještě dlouho bude trvat než je doporučí na chunninskou zkoušku, kterou by zvládli hned na poprvé.  Geniny byly ještě řadu let, ale už se spíše považovali silou i inteligencí na mnohem výšší post než je genin, a proto byli všichni tři doporučeni na chunninské zkoušky. Jak všichni dobře ví tak to nebyla procházka růžovým sadem, ale za tu řadu let nabrali tolik zkušeností, že to zvládli. Poslední dvě zkoušky byly zaručeně nejtěžší a chvíli to vypadalo při druhém testu, že přijdou o svůj život kdyby si navzájem nekryli záda. Jako vždy byl druhý test o získání svitku od někoho jiného a přežít cestu do prostřed lesa. Shiranui kvůli svému nadšení málem přišla o život díky tomu, že se zabrala do toho tak moc, že přestala vnímat kde je a tak se někdy stalo, že přistála v hadím hnízdě odkud se dostala pryč díky svým partnerům. Několik hodin jim trvalo než se dostali a porazili jeden z týmů, který měl čirou náhodou svitek, kterej potřebovali. Započal boj, který se odehrával na třech místech zároveň, jelikož si každej vzal na starost jednoho člověka. Všichni u konce byli vyčerpaní a zmácení, ale i přesto se jim podařilo získat svitek. Když nalezli úkryt k odpočinku a přespání tak se mohli trochu přes večer prospat a ráno mohli vyrazit k cíli. Během cesty na ně čekalo mnoho nástrah, které společnými silami překonali a o pár dní později se konala závěrečná zkouška. Už to nebylo jen o týmu, ale o zdatnosti jednotlivců. Shiranui se však dostala i přes tuto zkoušku kde se ukázala v tom nejlepším možném světle což ji mohlo zaručit povýšení na hodnost chunnin, kterou se skutečně stala o několik dní později po vyhlášení výsledků a předání standartní vesty. Další dny pro ní byly čím dál zajímavější, protože začala chodit na mise dál od vesnice a mohla konečně plně rozvinout své pravé dovednosti.







Dobrodružství pokračuje a život Shiranui se rychle mění. Od dob chunninských zkoušek se událo celkem pár zajímavých událostí. Určitě nelze opomíjet osvobození Amegakure no Sato a setkání se starou přítelkyní, která se později stala i novou Hokage. Tato zkušenost jí bylo dosti užitečná, jelikož do takovýchto situací se dá dostat jen málokdy pokud to není něčí záměr. I když byla zajata, poskytla dost času svým společníkům provést náležité kroky k dokončení příprav. Každý si v této misi udělal menší jméno a taky byl později ve vesnici náležitě odměněn. V případě Shiranui to bylo její povýšení na hodnost Jounin. Celkem pěkný skok v kariéře, jenže to nebylo zdaleka vše. V té době totiž začala trénovat s bývalým Hokagem Assasinem, který ji odhalil potenciál spolupráce s hady. Hadi většinou nejsou moc přátelská zvířata, ale přesto si s nimi rozuměla. Spousta omylů a zkoušení ovládnout techniky byla jejím denním chlebem, ale nakonec se podařilo. Byly zábavné, ale i pochmurné dny, kdy se jí chtělo někoho nakopnout. Nebyl však čas řešit jen trénink, ale byla povinnost plnit i své další mise, když pokročila ve své kariéře kunoichi. Pár menších i větších misích tu bylo, ale jedna velmi zajímavá se odehrávala u jednoho velmi známého mostu, který už jednou zničil Hatake Kakashi. Tentokrát to byl úkol Shiranui a jejího týmu ve kterém byla společně s Hikarem a Fu. Jako nováček ohledně vedení týmu ji to ze začátku moc nešlo, dokonce i na chvíli unesli Fu a snažili se jí vyslýchat. Jenže tato krize byla rychla zažehnána a nakonec se ukázalo, že když chce tak umí dobře vést svůj tým. Těžší překážkou byla armáda a v jejím čele světoznámý Bakuton no Jin, který byl těžkým protivníkem. Všichni se snažili seč mohli, používali všechny své znalosti a dovednosti, aby ho porazili a splnili úkol, jenže to vypadalo marně. Až nakonec z posledních sil ho společně dorazili. Díky tomu, že Shiranui nezanedbávala svůj trénink se vytasila s technikou, která víceméně rozhodla o výsledku boje. Strhla i s Jinem most a to byl okamžik jeho porážky. Všichni však zaplatili krutou daň a téměř všichni si mysleli, že nepřežijí do dalšího rána. Zranění, která jim byla způsobena v bitvě je upoutala na lůžka v kritickém stavu v ohrožení života na hodně dlouhou dobu. Proto trvalo tak dlouho než mohli zase do akce.
Tato zkušenost pomohla Shiranui rozhodnout, kudy její cesta povede. Sice vyhráli bitvu, ale rozdíl mezi výhrou a prohrou nebyl téměř žádný. V té době aniž by o tom věděla poznala i Orochimara, kterého zprvu nepoznala, protože byl opět v jiném těle. Zavedl ji do ukryté jeskyně Ryuchido kde měla najít cestu k hadímu senninovi, který ji provede hadí stezkou a ona se posune zase o krok dál. Nebylo to však vůbec lehké, krátce potom Orochimaru zmizel a sama procházela temnou jeskynní plnou nástrah kdy jste ani neviděli na špičku nosu. Čas v jeskyni plynul poněkud jinak, nešlo rozpoznat zda je den nebo noc a kolik času už uběhlo, ale nevzdávala se a pokračovala dál. Přes všechny nástrahy a utrpení se konečně dostala k hadímu senninovi a po čase začala u něj trénovat a zlepšovat se. Nejnáročnější bylo nejspíš nezbláznit se z toho stísněného a temného prostoru a nepřítomnosti lidí. Ještě se u toho učit sennin mod, který je velmi obtížný na pochopení a ještě těžší ho využít v praxi. Jako každý nováček i Shiranui musel zpočátku pomáhat určitý had, aby se mohla dostat do sennin modu. Nelíbil se jí však její vzhled po vstoupení do něj, bála se jak na ní budou pohlížet ostatní a zda ji jako takovou znovu přijmou. Lidé se totiž bojí toho čemu nerozumí. Po dokončení tréninku když se měla vrátit do vesnice se musela po cestě trochu zlidštit a popravdě její trénink i potom zdaleka neskončil. Po další čas ještě samostatně trénovala sama vstup do sennin modu a jeho využití. Čas díky tomu plynul i docela rychle, odpočinkové dny s lidmi z vesnice byly hodny zapamatování a opakování. Po několika dalších misích se však rozhodla, že by měla své znalosti a dovednosti po těch všech prohrách, které pro ostatní vypadaly jako výhry, posunout o něco dál. Proto se dohodla s Hokagem a odešla trénovat mimo vesnici na nějaký čas.
 




Zdálo se, že trénink mimo vesnici se stal zvykem a možná to tak bylo i v některých případech lepší. Alespoň to nikoho neobtěžovalo ani neohrožovalo. Shiranui se svou hadí společnicí byly už nějakou dobu na cestách a poznávali svět, přičemž se věnovali tréninku na zlepšení sebe sama. Po nějaké době se však dostala mezi přepadení jedné malé vesnice, kterou ohrožovali bandité. Pomáhala vesničanům se evakuovat a chránit je. Bylo jich však  strašně moc a bandité si brali rukojmí. V jedné zoufalé situaci byla nucena se vzdát, aby tak ostatní ochránila. Byla pak omráčena a odvedena do skrýše banditů. Kdo ví jak by to celé dopadlo, kdyby bandité nenarazili cestou do skrýše na tajemného cizáka, kterého chtěli obrat. Shiranui nabyla vědomí až v jakési místnosti, která byla osvětlena svíčkou. Byla tam sama, když tu se najednou otevřeli dveře v nichž stál onen muž. Po té ráně do hlavy ho ihned nepoznala, ale byl to skutečně on. Byl to Orochimaru, muž kterého by na svých cestách vůbec nečekala. Byla otázka proč a jak. Na to byl však ještě čas, nejdřív se musela trochu zmátořit, aby byla schopna normální konverzace. Přeci jen dostat prknem po hlavě není zrovna příjemné. Orochimaru býval ze začátku tajemný, ale po čase strávený v jeho skrýši začala být Shiranui trochu zvědavá. Našla pár zajímavých věcí jako byly jeho experimenty a některé zápisky. Co bylo pozoruhodnější, že spadla do pasti nastražené na nezvané hosty a instinktivně použila své hadí společníky na svou ochranu. Orochimaru to celé sledoval a něco v ní viděl, něco co mu něco nebo někoho připomínalo. Shiranui pár věcí o něm věděla a jelikož to byl jeden z nejlepších a ona potřebovala pomoc, tak ho požádala o trénování. Souhlasil, však určil si několik podmínek, které musí být splněny. Dohoda tak byla uzavřena a započal přísný trénink pod dohledem. Připomínalo jí to chvílema trénink s Assasinem, jenže ten nebyl tak těžký jako s Orochimarem. Vždy než usnula nechala Neru radši na stráži, kdyby se pokoušel o nějaké experimenty během spánku. Někteří mají totiž takový zvyk experimentovat na svých spolubydlících během jejich spánku. Každopádně čas plynul dál a počet znalostí a dovedností se zvyšoval. To jen díky vytrvalosti a správnému vedení, jenže kdo by tušil, že je za tím skrytý záměr. Celou dobu neměl Orochimaru v úmyslu Shiranui trénovat pro její dobro, ale pro to svoje. Trénoval své budoucí tělo, které převezme jakmile bude dostatečně připravené na přenos. Mělo se tak stát zhruba rok a půl po jejím příchodu k němu.
Jeho snahy však málem zhatila zpráva o Matatabi na jistém ostrově kam se hrnul nespočet shinobi ze všech vesnic, kam se vydala i Shiranui. Myslela si, že by jí prospělo vyzkoušet své dovednosti v terénu a taky potkat nějaké lidi. Moc se toho ale nestalo, jelikož ona sama nebyla schopná bijuu získat. Získal ho Hokage, který si dovezl celou kavalerii. Alespoň bijuu bude v rukách Konohy a najdou mu vhodného jinchuurikiho. Po čase se vrátila zpět do skrýše, kde našla vzkaz pro přesun do nové lokace se skrýší. Tam se mělo všechno stát podle jeho plánu. Trvalo pár dní než tam Shiranui dorazila a pár dní než plán přešel z příprav na akci. Jenže Shiranui to tak nějak vycítila vždy když trénovala v sennin modu a patřičně se na to připravila. Na konci posledního dne šla jako vždy lehnout si do své postele, jenže připravila svůj klon jako návnadu. Ukryla svou přítomnost a stoupla si na místu vedle dveří aby po jejich otevření nešla vidět. Když později Orochimaru vešel do místnosti, aby převzal její tělo tak zavřela za ním dveře. On však nezareagoval dle jejího očekávání, bylo to totiž očekávání z očekávání. Předpověděl kroky samotné Shiranui ještě předtím než jí ten nápad vůbec napadl. Chvíli to vypadalo, že je vše ztraceno, jenže dokud je naděje a přesvědčení tak není ani zdaleka konec. Během okamžiku započal zuřivý souboj těchto dvou v Orochimarově podzemním komplexu, který se dostal až na povrch až daleko od skrýše poblíž jedné vesnice a hor. Strany, které měli navrh se měnily častěji než rozhodnutí ženy co si vezme na sebe. Vypadalo to však, že Orochimaru má díky své dlouhověkosti a dlouholeté zkušenosti větší převahu. Jenže to mu ještě nezajišťovalo jisté vítězství, měl totiž jednu slabinu. Nechtěl si úplně zničit své nové tělo, a proto dost často hazardoval. V závěrečné fázi se boj nakonec přesunul řekněme do jiné dimenze z něčího pohledu. Shiranui byla uvězněná ve velmi divném prostředí a kolem sebe viděla hromady bezduchých těl. Měla z toho ten mrazivý pocit a snažila se dostat pryč z pasti. Byla trochu jiná než tenkrát Sasuke, který ani na vteřinu nezaváhal a Orochimara totálně rozdrtil v jeho vlastním světě bez sebemenšího zaváhání. Shiranui nebyla žádný mstitel ani nějaký vznešený cíl, který by se mu vyrovnal. Jenže se nerada vzdávala bez boje a i když to došlo až takhle daleko měl sil i vůle na rozdávání. Orochimaru se už i chystal zahájit proces přenosu duše do těla Shiranui a taky, že to vše začalo. Přesun trvá trochu déle a tak se jí před očima promítal celý její život, který neměl příliš dlouhého trvání, avšak žila ho naplno a nelitovala svých skutků. Jenže pár vzpomínek z minulosti, které se smísily s pomyšlením na budoucnost ji navrátily vědomí a vyvolalo to u ní velmi silné emoce. Orochimaru si už byl jistý svým vítězstvím, jenže se stalo v posledních chvílích něco co nečekal a v jejím stavu to bylo až nemožné. Shiranui v jeho světě snad poprvé vešla sama do sennin modu a zkombinovala přírodní chakru s její vlastní přičemž k tomu ještě přidala něco extra. Orochimaru udělal velkou chybu když se rozhodl Shiranui trénovat, naučil ji toho až moc. Pomohl ji zároveň i dospět což vedlo k tomuto jeho nezdaru. Přenos se nezdařil a jeho svět se začal rozpadat. V tom všem zmatku toho využila a ve skutečném světě vyrvala Orochimarovi z jeho těla srdce, které svírala hadí tlama. Takto končí Orochimarova cesta po všech těch letech, minulost se opakuje, akorát s rozdílem jeho smrti. Mohla převzít vše čím byl a jeho tělo, ale nechtěla by žít s pocitem, že žije v cizím těle. Navíc tu mohla být možnost, že by se skryl v koutku její mysli a snažil se převzít kontrolu, a proto to ukončila takto. Pokud Orochimaru neměl nikde v někom prokletou pečeť, tak by měl být skutečně už navždy mrtvý. Shiranui k němu necítila zášť nebo něco takového. Bylo jí spíš líto, že to muselo skončit takto. Věřila, že se po takové době změnil, ale nestalo se úplně tak. Nebo v tom bylo něco jiného? Možná to vše byla příprava na něco jiného co v budoucnu přijde. To nikdo zatím neví. Každopádně Shiranui překonala svého mistra od kterého se mnohé naučila a vystrojila mu řádný pohřeb na jednom místě o kterém věděla. Nevrátila se však do Konohy, ale procházela Orochimarovi komplexy a zkoumala to co zkoumal on. Přitom dále zdokonalovala své schopnosti a vědomosti. Nestačí jen umět bojovat, ale i myslet i když někteří o myšlení hovoří opačně. Po nějaké době se však rozhodla vrátit do své vesnice od nejbližšího úkrytu co byl poblíž. Kráčela krajinou zahalená v plášti a klobouku.

POVOLENO ^^

Pokračuju

Aktualizováno