Lucy Roose

pro Lucy Roose Sun Sep 15, 2013 1:56 pm

„Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.“

Lucy Roose Modry

Jméno: Lucy
Příjmení: Roose
Přezdívka: Cooffie (xD)
Narození: 28.3.1998
Věk: 15 let
Pohlaví: Žena
Schopnost (EN): Forcefield
Schopnost (CZ): Silové pole

Lucy Roose Modry

Forcefield (Silové pole)
Jedná se o schopnost poměrně složitě vysvětlující (detailně). Lucy má možnost vytvořit si řekněme štít (obranu). Je silnější než cokoliv na světě, její silové pole je odolné proti nárazům nějaké schopnosti, je schopna si kolem sebe vytvořit bariéru, přes kterou nikdo neprojde dokud jí sama nezruší. Je to ale velmi namáhavé, takže při větším rozsahu, navíc když to moc neumí jí třeba začne téct krev z nosu. Tato schopnost se dá využít i tak, že silové pole ochrání nějaký předmět, nejen ji. Kdyby se na ní snažil někdo zaútočit telepaticky, tak je to opravdu už vyšší stupeň ovládání Forcefieldu ale dokáže si vybudovat v hlavě jistou obranu jako na povrchu, ale je to namáhavé a chce to sílu vůle, čas, je to už pokročilý lvl. (Jestli někdo nepochopil, o čem to mluvím...Tak jestli znáte Fantastickou čtyřku, tak právě Susan (Invisible Woman) xD, přesně taková schopnost s jejími možnostmi).

Vzhled

Lucy není zrovna vysoké postavy. Měří 160cm a váží 50kg. Je střední postavy, takže ani vychrtlá a ani nějak obéznější. Má podlouhlé vlasy po ramena, blond. Taky hnědozelené oči, občas se mění, jeden den je má hnědé až do černa a někdy zase krásně zelenkavé, ne že by něco šňupala, ale prostě se jí barvy hodně mění. Nejčastěji na sobě nosí svou modrou mikinu s ouškama. Miluje takové mikiny, nebo trička s potiskem nějaké příšerky, to miluje. Taky nějaké šortky a v zimě nosí většinou rifle a když už má někdy lyžovat, tak si bere snowboard s nějakým hezkým oblečením. Po doma nosí často tepláky s nějakou mikinou, nebo prostě košili, to už je jedno. Na spaní pánské spací boxerky, taky s nějakým hezkým potiskem a tričko, nebo když je teplo tak vasilko. Často si taky lakuje nehty jak na nohou tak i na rukou. Její oblečení mají často barvu modré, černé, bílé a občas i červené. Co se vlasů týče, občas je má v gumičce, nebo nějak jinak sčesané.

V kostýmu:

Povaha:
Tak Lucy je docela normální člověk. No normální člověk...to není asi nikdo. Je občas hyperaktivní a moc ráda se směje, i když jí z toho občas bolí břicho a snaží se přestat, tak jí smích totálně sere. Občas mluví sprostě, hlavně když se jí něco nedaří, nebo je ve stresu. Nemá moc nervů, takže když už jí začne něco fakt moc vadit, nejdřív jí začne tikat oko a pak už to je akce reakce. Občas má i chvilky kdy jí prožene pocit úzkosti a samoty, hlavně díky tomu, že si občas připadá jako by nikam nepatřila, i přes to že rodinu má. Snaží se ale i přes bolest jít s úsměvem. Občas, no často má i své dětinské chvilky jako je koulování, nebo hádání se, popichování apod. Miluje sníh. Ale nesnáší zimu, což je dost divný. Má ráda sníh jen když je pořádně oblečená tak, aby jí nebyla zima. Především se vyžívá ve snowboardu, ale její oblíbeným obdobím je právě jaro. Je to takové akorát, taky má na jaře narozeniny! Co se strachu týče tak...Je to podivné, ale bojí se koní. Ty jejich oči jí dohání k úzkosti, pak nesnáší jehly, když má jít k doktorovi, tak to třeba neustojí a omdlí. Taky má strach z pavouků, včel, vos a dalších potvor (hmyzu). Nemá ráda, když se na ní někdo mračí. Naopak má ráda škádlení (do určitých mezí). Miluje sladké, bez toho prostě nemůže žít. Na druhou stranu zase nemá ráda zeleninu. Jediné co sní tak je mrkev, hrášek v lusku a nebo kukučicu, nic jiného prostě nejí a když to v jídle cítí, nesní to. Na jídlo je pravda že je dost vybíravá. Nesnáší máslo, salám, škvarky a těch věcí co nejí je fakt hodně. Jestli si jí ale chcete nějakým způsobem získat, kupte jí Nutellu, nebo jahody. Dokonalé by bylo obojí xD. Má ráda modrou barvu. Taky jí často zastihnete poslouchat nějakou písničku a od ní se odvíjí i její chování...občas. Když si ale něco umane, nepustí to jen tak z hlavy...takže je tvrdohlavá.

Lucy Roose Modry

Minulost
Tak kde začít...O této dívce není moc co říct. Narodila v normální den, v normální hodinu a v normální nemocnici. Jediné, co na této dívce nebylo normální byla její budoucnost, o které se ale nevědělo, nikdo nedokázal předpovědět, co by se asi tomuto blonďatému andílkovy mohlo stát. Jako batole nebyla vůbec hodná. Maminka jí vždy říkala, že byla utrpením. Dokonce i ona jednu dobu sama plakala, protože malé dítě nechtělo spát a stále se muselo chovat...a to bylo dost namáhavé. Vyrůstala vlastně normálním způsobem. Jen byla už od dětství dost vybíravá v jídle. Nejedla skoro nic...až na sladké přesnídávky, které milovala. Měla tátu, který každé ráno odjížděl ještě starým Citroenem do práce a vracel se kolem čtvrté odpoledne. Ona své tátu milovala. Opravdu moc, protože když přijel, tak si s ní hrál. Lucy rostla jako z vody, jen jejím problémem bylo, že se na keždého vždy mračila. Neprohodila ani slůvko a proto jí dal její strýček přezdívku Kulik-Dulik. Bylo to z Kačeřích pohádek, ti Skrblíkovi synovci. Právě proto, že i ona mě tu pusu jako kačeří zobáček. Takto j říkal asi do jejich 5 let, jenže Lucy to strašně moc vadilo, že se kvůli tomu vztekala na tolik, že si lehala na zem a měla panický záchvat breku. V šesti letech nastoupila do první třídy, měla krásnou aktovku Nema, stejně jako její výbavičku (pouzdro, pravítko, nůžky a dokonce i pastelky) poznačené s Nemem. Právě toto dostala na Vánoce a milovala to. Škola jí bavila, nebyla ale zase nejchytřejší, ale naopak ani pako. Když chtěla, tak jí to šlo. Problém byl v tom, že už od druhé třídy jí škola přestala bavit. Když se měla učit s mámou, odporovala a proto o ní bylo zlomeno několik vařeček. Nejen že nastoupila do školy, ale narodila se jí i mladší sestra. Už ani neví, jestli byla ráda za to, že jí má nebo ne. Byla malá a nějak to nevnímala. Ale žárlila na to, že už není jediná se kterou si táta po příchodu z práce hraje. Právě proto jí koupili psa...Labradora. Lucy si jí pojmenovala Kessí. Milovala jí, byl to vlastně její pes, kterého dostala k Vánocům a rodiče jí tvrdili že jí ho přinesl Ježíšek, i když ona na něj už nevěřila, ale nechtěla jim kazit radost z toho, že se tak pěkně baví když dělá překvapenou. Kessinka jí vlastně vynahradila tátu. Na dvoře jí tahat za kapuci a švihala s ní. Když přišla návštěva, mysleli si, že jí ten pes nějak trhá, jenže ony dvě si jenom hráli.
Toto období bylo asi nejkrásnější, co zatím zažila, milovala to v tom domě, kdy nad něma bydlela babička, za kterou ráno chodila pro bompary. Jenže ve třetí třídě si jí byla máma vyzvednout ze školy a řekla jí že se budou s tatínkem rozvádět. To bylo poprvé co jí to řekla, ale na konec to neudělali. Sice se s Lucy a její sestrou odstěhovali k babičce, ale pak se zase vrátili za tátem. Ten vymyslel že je na čase se přestěhovat. Přeci jen nad nima bydlela tátova máma a on to neměl moc v lásce. Takže si nechali postavit nový domeček a Lucy ve svých 9 letech opustila svou školu, kamarády, domov. Nastěhovali se někam jinam, jenže vedle nich byli sousedi, které vlastně znali. Domeček si tam nechala udělat i mámina kamarádka s děckama takže to byla paráda. Táta si myslel, že se to s maminkou nějak zlepší, když se o něco změní, jenže to nevydrželo moc dlouho. Lucy tam chodila do školy jen dva roky, do páté třídy a pak musela přestoupit jinam, protože škola byla jen do pětky. Do šesté třídy musela dojíždět jinam. Právě v tomto ročníku hned na konci bylo definitivní rozhodnutí. Lucy ani nemohla spát z toho, jak se její rodiče přes noc hádali a kdo ví, jestli si ani nějak neublížili, měla strach a tak jí učení ani nešlo, nespala. Rodiče se rozvedli, dům prodali a bylo po té super rodince. Nikdy si nemyslela, že to dopadne právě takto. Co se Kessinky týče, dali jí k babičce, právě proto, že Lucy pořád měnila školu, vlastně i bydlení a na konec se usadili až v osmé třídě v jiném městě Rosice. Tam si máma našla přítele...JE to dost zamotané, takže ani nemá cenu to celé rozepisovat. Řekněme, že Lucy přišla jak o tátu, tak i o svého milovaného psa, který jí stejně za chvilku umře...Taky už jí je 11, skoro 12 let.
Prostě měla nudný život, žádné drama, jezdili na hory, na dovolené do jiných zemí, to ano. Stalo se toho strašně moc.
Teď je Lucy v deváté třídě. Jenže se jí život začíná měnit. Nějakým jiným směrem, než kdy čekala. Cítí se jinak, už jen proto, že když se bojí, její kamarádky se k ní nepřiblíží. Ne že by nechtěli, ale ono to nejde. Je to dost podivné už z toho důvodu, že si občas myslí že má halucinace a kolem ní se objeví jakási neviditelná zeď. Právě proto už byli všechny poslány ke školní psycholožce. Protože to nebylo normální.
Na cestě jednoho dne ze školy, kdy Lucy šla sama jí zastavili nějací dva páni v kvádru. Docela se jich bála a oni poznali, že se k ní nesmí nějak dostat, proto jí podali jen obálku o přijetí na střední školu. Znamenalo to snad, že nemusí dodělávat devítky?! No paráda! Stejně jí na nic nebude. Přihlášku dala domů mámě a to schválila. I když se Lucy dost divila, protože jí pořád něco zakazovala. Právě od toho dne, se jí život změní. Pomalu se sbalila a šla poznávat opět novou školu, kde doufala, že to bude lepší...a její halucinace nebo co to měla se jakýmsi způsobem zruší. Jenže to netušila, že má nadpřirozené schopnosti...

pro **Reina Kana** Mon Sep 16, 2013 6:58 pm

hezký životopis na začátek budeš umět vyvolat jen malé koule velikosti dlaně nebo silové pole mezi prsty atd... později budeš umět více rozumíme si? Smile

pro Lucy Roose Mon Sep 16, 2013 7:17 pm

Ano ^^

pro **Reina Kana** Tue Sep 17, 2013 2:56 pm

hezkou hru Wink

pro Sponsored content

Lucy Roose

Lucy Roose

Re: Lucy Roose

Re: Lucy Roose

Re: Lucy Roose

Re: Lucy Roose