Ledové království
2 posters
Naruto Stories: Go on - Revival :: RPG hra :: NS - Revival :: Herní místnosti :: Ostatní územní celky
Strana 1 z 2
Strana 1 z 2 • 1, 2
Ledové království
Ledové království
Tato oblast je velmi rozsáhlá s velmi nebezpečnými podmínkami. Ledové krátery se táhnou kilometry daleko a jejich hloubka je neznámá. Kdysi tu bývalo ledové království, které padlo časem. Zbyla jen starší ocelová pevnost obklopená spousty hor. Je velice obtížné se sem dostat kvůli zdejším podmínkám. Zdejší zvířata, která zde přežívají jsou mnohem odolnější než jinde. Nachází se zde plno zakrytých vstupů do jeskyní a katakomb.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Trvalo několik dní se sem dostat přes překážky, které mě potkávaly na cestě. Měl jsem na sobě své normální oblečení a přes něj kabát do zimy. Věděl jsem, že tu bude velká zima, ale bylo tu daleko víc chladněji. Já jsem láva a tohle byl led. My dva jsme nešly dohromady nikdy, i když led může roztát led tak voda zas sklidní lávu. Tyto dva elementy byly vždy nepřátelé, ale zároveň i nejlepší přátelé, protože pomáhaly sami sobě se uklidnit. Přes tu vánici jsem nic neviděl, a proto jsem čirou náhodou našel ledovou jeskyni, kde bylo kupodivu světlo z nějakých ledových krystalů. Jenže jak jsem pokračoval dál hlouběji do jeskyně, sklouzla mi noha a já se projel dlouhým ledovým tunelem ani nevím kam.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Led. Sníh. Zima. Hory. Tohle se až podezřele hodně podobalo krajině, kde žijí ledoví draci. Jenže my nebyli v dračím světě, pokud si dobře pamatuji.
"Maki, my jsme zase špatně, viď?" S lehce vystrašeným výrazem jsem se podívala na svého malého dračího společníka, ten přikývl. "Není tady někde nějaké hezké místo, kde by se dal vytvořit teleport? Jako zimu mám moc ráda, ale ještě raději bych se teď vrátila domů..." Malý chlupatý dráček se tedy rozhlédl po okolí, podle jeho výrazu se však dalo usoudit, že nic. Chystala jsem se znovu promluvit, když vtom mi do úst vletěla pořádná dávka vloček, tak jsem je raději nechala zavřené. Vzdorujíce větru jsme se vydali hledat místo, kde vánici budeme schopní přečkat. Podařilo se nám najít jeskyni. Když jsme se usadili na ledovou zem, začal se chlupáč třást. Nechala jsem tedy kolem něj rozhořet malé plamínky. Makimu se rázem zvedla nálada. Rozhlédl se kolem sebe a v jeho světle modrých očích se rázem rozsvítila dvě malá světýlka. Zvedl se a rozeběhl se hlouběji do jeskyně.
"Za mnou! Vidím obrovský proud přírodní chakry!" zakřičel, to už jsem pospíchala za ním. Pohyb mezi podivnými svítícími krystaly byl pro mne mnohem těžší nežli pro něj, a tak jsem brzy zaostávala o slušný kus. Zastavila jsem se, abych si oddechla a rázem jsem se ocitla úplně sama. Drak si snad ani nevšiml, že jej již nenásleduji, jak byl fascinovaný tak obrovským množstvím chakry matičky Přírody.
"Tak tohle nebude tak jednoduché, jak jsem si myslela..." Povzdechla jsem si a vyvolala jsem si plamen, abych se trochu zahřála. Zároveň jsem nechala svou levou ruku ovlivnit Killuniho silou. Od předloktí až po konce prstů se zakryla bílou tygrovanou srstí. Nehty poté nahradily černé drápy. Nyní jsem si dokázala klestit cestu mezi ostrými krystaly, které mi překážely v cestě. Bylo mi líto, že ničím jednu z krás přírody, nicméně jinak bych se příliš daleko nehnula.
Najednou jsem o něco zakopla a začala jsem klouzat po hlavě dolů, dokud jsem nedorazila na jedno z dalších zdejších podivných míst. Ocitla jsem se v jedné z mnoha ledových síní. Rozhlédla jsem se kolem a jaké bylo mé překvapení, když jsem spatřila lidskou postavu.
"Maki, my jsme zase špatně, viď?" S lehce vystrašeným výrazem jsem se podívala na svého malého dračího společníka, ten přikývl. "Není tady někde nějaké hezké místo, kde by se dal vytvořit teleport? Jako zimu mám moc ráda, ale ještě raději bych se teď vrátila domů..." Malý chlupatý dráček se tedy rozhlédl po okolí, podle jeho výrazu se však dalo usoudit, že nic. Chystala jsem se znovu promluvit, když vtom mi do úst vletěla pořádná dávka vloček, tak jsem je raději nechala zavřené. Vzdorujíce větru jsme se vydali hledat místo, kde vánici budeme schopní přečkat. Podařilo se nám najít jeskyni. Když jsme se usadili na ledovou zem, začal se chlupáč třást. Nechala jsem tedy kolem něj rozhořet malé plamínky. Makimu se rázem zvedla nálada. Rozhlédl se kolem sebe a v jeho světle modrých očích se rázem rozsvítila dvě malá světýlka. Zvedl se a rozeběhl se hlouběji do jeskyně.
"Za mnou! Vidím obrovský proud přírodní chakry!" zakřičel, to už jsem pospíchala za ním. Pohyb mezi podivnými svítícími krystaly byl pro mne mnohem těžší nežli pro něj, a tak jsem brzy zaostávala o slušný kus. Zastavila jsem se, abych si oddechla a rázem jsem se ocitla úplně sama. Drak si snad ani nevšiml, že jej již nenásleduji, jak byl fascinovaný tak obrovským množstvím chakry matičky Přírody.
"Tak tohle nebude tak jednoduché, jak jsem si myslela..." Povzdechla jsem si a vyvolala jsem si plamen, abych se trochu zahřála. Zároveň jsem nechala svou levou ruku ovlivnit Killuniho silou. Od předloktí až po konce prstů se zakryla bílou tygrovanou srstí. Nehty poté nahradily černé drápy. Nyní jsem si dokázala klestit cestu mezi ostrými krystaly, které mi překážely v cestě. Bylo mi líto, že ničím jednu z krás přírody, nicméně jinak bych se příliš daleko nehnula.
Najednou jsem o něco zakopla a začala jsem klouzat po hlavě dolů, dokud jsem nedorazila na jedno z dalších zdejších podivných míst. Ocitla jsem se v jedné z mnoha ledových síní. Rozhlédla jsem se kolem a jaké bylo mé překvapení, když jsem spatřila lidskou postavu.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Bolela mě tak trochu hlava, protože jsem se tím sešupem dolů praštil, ale to bylo vedlejší. Rozhlížel jsem se a snažil se najít cestu. Byla tu ale zatím tma tak jsem potřeboval trochu světla. Použil jsem trochu lávy, kterou jsem rozhodil do stran a tak získal dost světla, jenže tu mi k nohám sklouzla nějaká neznámá žena, o které jsem vlastně nic nevěděl. Přesto jsem ji podal pomocnou ruku abych ji pomohl vstát. " Zdravím. Ukažte, pomůžu vám " Pomáhal jsem vždy a ženám hlavně.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Ledová komůrka byla osvětlená lávou, takže jsem svůj plamen nadále nepotřebovala. Levou rukou jsem jej tedy zmáčkla a uhasila. Stále se mi nechtělo zvedat, avšak když ke mně přišel a nabídl mi pomoc, skoro jsem se cítila trapně za to povalování tady. Nejprve jsem k němu natáhla svou levou ruku, jenže když jsem si uvědomila, jak vypadá, tak jsem ji raději stáhla k zemi. S Killuniho silou bych ho spíš stáhla k sobě dolů. Abych jej však neurazila, chytla jsem jej rukou pravou a postavila jsem se. Svého nového společníka jsem si bedlivě prohlédla. V mých očích bylo vidět, že mu zrovna moc nedůvěřuji.
"Húúú, Killůůůů, jsi tam?" ozvalo se z místa, odkud jsem přicestovala. Zařvala jsem, že ano. Vzápětí se ozval nadšený jekot a brzy do mě vrazil můj metr vysoký dračí společník. Společně jsme narazili do stěny tak tvrdě, až mi to vyrazilo dech. Když jsem jej konečně zase chytila, naštvaným pohledem jsem probodávala chlupaté dráče zeleno-žlutých barev. "Promiň, já nechtěl... Ono to uklouzlo..." omlouval se s provinilým výrazem ve tváři.
"Příště mě ale nejdřív varuj, ano?"
"Ano." Nedokázala jsem se na něj zlobit příliš dlouho, tak jsem ho pohladila po hlavě. Jakmile skončila naše trochu komická chvilka, upřela jsem svou pozornost na modrovlasého mladíka, který nás musel celou dobu sledovat. Do tváře se mi vrátil chladný výraz.
"Kdo jste? A proč jste tady?" Nejprve jsem chtěla něco vědět od něj, než začnu vypovídat já sama. Začínat jen tak pro mne nebylo vůbec výhodné.
"Húúú, Killůůůů, jsi tam?" ozvalo se z místa, odkud jsem přicestovala. Zařvala jsem, že ano. Vzápětí se ozval nadšený jekot a brzy do mě vrazil můj metr vysoký dračí společník. Společně jsme narazili do stěny tak tvrdě, až mi to vyrazilo dech. Když jsem jej konečně zase chytila, naštvaným pohledem jsem probodávala chlupaté dráče zeleno-žlutých barev. "Promiň, já nechtěl... Ono to uklouzlo..." omlouval se s provinilým výrazem ve tváři.
"Příště mě ale nejdřív varuj, ano?"
"Ano." Nedokázala jsem se na něj zlobit příliš dlouho, tak jsem ho pohladila po hlavě. Jakmile skončila naše trochu komická chvilka, upřela jsem svou pozornost na modrovlasého mladíka, který nás musel celou dobu sledovat. Do tváře se mi vrátil chladný výraz.
"Kdo jste? A proč jste tady?" Nejprve jsem chtěla něco vědět od něj, než začnu vypovídat já sama. Začínat jen tak pro mne nebylo vůbec výhodné.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Celou dobu jsem s údivem sledoval dráče s tou neznámou slečnou. Byla to trohu podivná chvilka, která jaksi potlačovala mou existenci na chvíli, ale nechal jsem to tak a dál pozoroval. Bylo velmi zajímavé vidět dráče a ke všemu s člověkem, myslel jsem si původně, že draci jsou jen v pohádkách a smyšlených příbězích, ale oni nakonec opravdu existují. Nedokázal jsem se udržet a musel se zeptat. " To je opravdový drak? Tak to je mi teda novinka vidět živého draka na vlastní oči. Mimochodem já se jmenuju Kataro. Původně jsem měl v plánu překonat drsnější podmínky této krajiny, jenže mě vánice zahnala do jeskyně, kde se podemnou prolomil led a já skončil tady. " Nechal jsem chvíli prostoru i jí a nakonec i já se zeptal. " A vy jste? " Zeptal jsem se zdvořile, přičemž jsem si dovolil doplňující otázku " A co vás přivádí do této opuštěné zmrzlé krajiny? " Láva to tu trochu rozehřívala, ale neměli bychom tu být moc dlouho neboť se to tu brzy začne rozpadat kvůli lávě. Nešlo na mě jaksi poznat i z které jsem vesnice, jelikož když jsem vždy nosil ANBU masku tak jsem nenosil čelenku, jenže teď už nenosím masku a čelenku jsem zapoměl doma. Nebylo vůbec jasné odkud vůbec pocházím, ale to bylo momentálně vedlejší.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Jeho první otázka mě překvapila. Na krátký moment jsem trochu vytřeštila své zelené oči. Pak jsem se lehce pousmála. Nemohl mě nijak identifikovat, což mi dost ulehčilo situaci. Svou čelenku díky častému cestování mezi zeměmi nechávám doma. Nikomu by se moc nelíbilo, kdyby se mu někde jen tak potuloval ninja s čelenkou Amegakure no Sato. Naštěstí, i kdybych ji nosila, nikdo by nemohl uhádnout, že patřím k Oto.
"Ano, tohle je živý drak. Tedy, spíše ještě dráče. Jeho rodiče a další dospělí jsou o dost větší..." odpověděla jsem. "No, draci žijí ve vlastním světě, který je od toho našeho oddělen. Je tam velká spousta různorodých druhů, tady Maki třeba patří mezi draky srstnaté. Ještě pak znám nějaké další druhy, ale to by bylo na hodně dlouho..." Rozhlédla jsem se kolem a uvědomila jsem si, že odtud nevede žádná cesta, tedy kromě té směrem nahoru. Ale ta byla díky svému ledovému povrchu nezdolatelná. "I když se zdá, že bychom času mohli mít dost." Pak došlo na představování. První se toho zhostil chlupáč.
"Maki," představil se a vycenil své zuby, které se docela podobaly těm lidským. "I když už to říkala, ale rád se představuji sám." Pak na mě upřel své světle modré oči, čímž mi naznačil, že mám mluvit.
"Naomi." Zvolila jsem lidské jméno, které nebylo tolik nápadné a nelákalo k otázkám typu: "A proč se tedy jmenuješ Killunia?" Takto jsem se tomu dokázala opět vyhnout. "A sem jsme se dostali prakticky úplnou náhodou. Když podá člověk špatný popis, může se užití teleportu z dračí země pěkně vymstít."
"Killuni, nevíš o nějakém specifickém klanu, který by se specializoval na používání lávy?" zeptala jsem se mezitím svého draka v mysli.
"No, o jednom bych možná věděl. V dnešní době je docela rozšířený klan Terumii z Kirigakure, ti uměli ovládat lávu. Ale není teď dobré vytvářet nějaké předsudky. Myslím, že jeho původ nemusíme znát, stejně jako on nemusí znát původ náš, ne?"
"Máš pravdu," souhlasila jsem nakonec. Odpoutala jsem tedy od Draka Ohně svou mysl a začala jsem hledat místo, kudy ven. Nakonec se jeho láva ukázala být užitečnou. Jakmile roztál led, odhalila se nám skrytá chodba, kterou bychom se mohli vydat. Bez váhání jsem do ní vstoupila a rozžehla jsem v ruce oheň, jelikož mezi černými skalami nebylo vidět a tady dole nevyrostly žádné svítící krystaly.
"Půjdeš?" otázal se Maki Katara a pak se vydal za mnou.
"Ano, tohle je živý drak. Tedy, spíše ještě dráče. Jeho rodiče a další dospělí jsou o dost větší..." odpověděla jsem. "No, draci žijí ve vlastním světě, který je od toho našeho oddělen. Je tam velká spousta různorodých druhů, tady Maki třeba patří mezi draky srstnaté. Ještě pak znám nějaké další druhy, ale to by bylo na hodně dlouho..." Rozhlédla jsem se kolem a uvědomila jsem si, že odtud nevede žádná cesta, tedy kromě té směrem nahoru. Ale ta byla díky svému ledovému povrchu nezdolatelná. "I když se zdá, že bychom času mohli mít dost." Pak došlo na představování. První se toho zhostil chlupáč.
"Maki," představil se a vycenil své zuby, které se docela podobaly těm lidským. "I když už to říkala, ale rád se představuji sám." Pak na mě upřel své světle modré oči, čímž mi naznačil, že mám mluvit.
"Naomi." Zvolila jsem lidské jméno, které nebylo tolik nápadné a nelákalo k otázkám typu: "A proč se tedy jmenuješ Killunia?" Takto jsem se tomu dokázala opět vyhnout. "A sem jsme se dostali prakticky úplnou náhodou. Když podá člověk špatný popis, může se užití teleportu z dračí země pěkně vymstít."
"Killuni, nevíš o nějakém specifickém klanu, který by se specializoval na používání lávy?" zeptala jsem se mezitím svého draka v mysli.
"No, o jednom bych možná věděl. V dnešní době je docela rozšířený klan Terumii z Kirigakure, ti uměli ovládat lávu. Ale není teď dobré vytvářet nějaké předsudky. Myslím, že jeho původ nemusíme znát, stejně jako on nemusí znát původ náš, ne?"
"Máš pravdu," souhlasila jsem nakonec. Odpoutala jsem tedy od Draka Ohně svou mysl a začala jsem hledat místo, kudy ven. Nakonec se jeho láva ukázala být užitečnou. Jakmile roztál led, odhalila se nám skrytá chodba, kterou bychom se mohli vydat. Bez váhání jsem do ní vstoupila a rozžehla jsem v ruce oheň, jelikož mezi černými skalami nebylo vidět a tady dole nevyrostly žádné svítící krystaly.
"Půjdeš?" otázal se Maki Katara a pak se vydal za mnou.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Bylo velice zajímavé to co se dělo předemnou a byl jsem rád, že měli tu slušnost se na oplátku tak představit. " Těší mě Naomi, hezké jméno. " pak jsem se podíval na dráče a dodal " Maki je zkráceně Zaramaki nebo to je jen Maki? Jednou jsem se setkal s chlápkem co se jmenoval Zaramaki, ale každý mu říkal zkráceně přezdívkou. " Ale vlastně to nebylo potřeba dál řešit, bylo jen na dráčeti zdali nějak odpoví. Já jsem zatím pokračoval za Naomi, která zažehla oheň ve svých rukách. " Pěkný plamen, to se dalo čekat od chovatelky draků. " Pousmál jsem se přátelsky. Nedělalo mi problém i v takových situacích se usmívat, obzvlášť před ženami. Zatímco jsme pokračovali dál tak jsem si prohlížel okolí. Obvykle v jeskyních bývají netopýři, ale tu žádní nebyli, nejspíš proto, že jsme moc hluboko nebo kvůli zdejším podmínkám? Ptal jsem se sám sebe bez odpovědi. Mé uši zaslechly však nějaký nepatrný hluk, jakoby rozdrcení ledové kostky něčím velice těžkým. Co mohlo být to jenž bylo před námi?
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
"Zaramaki? To jako vážně někdo vymyslel tak dlouhé jméno?" Malý drak se začal uchechtávat. "Jsem jenom Maki. Není to žádná zkratka nějakého dlouhého jména, ta skoro nikdo z draků nemá rád. Sice zní impozantně, nicméně to je zbytečné, když většina z nás impozantní je již od pohledu. Stejně většina lidí pak uteče ještě dřív, než se stihneme představit."
Tiše jsem poslouchala, jak ti dva mluví a jak to vytváří ozvěnu. Kdyby tu nebylo světlo, rozhodně bych se necítila nejlépe - už teď jsem měla sevřený žaludek a srdce. Okolní stěny se leskly a odrážely světlo ohně, i když byly černé. Takovou vlastností oplývala pouze jediná hornina. Obsidián. Vulkanické sklo.
Takže tady někde máme sopku, ať už činnou, nebo spící, nebo úplně vyhaslou. Střídaly se tu vrstvy lesklého obsidiánu a matného čediče, žuly a dalších magmatických hornin. Přesto, že tu vládla zima, jsem skoro mohla cítit nějaké vnější teplo.
Tak to bylo až do chvíle, než jsem uslyšela praskání ledu. V tu chvíli se mi málem zastavilo srdce. Zastavila jsem se a krátce jsem se ohlédla za sebe, abych zkontrolovala, že ti dva jdou stále za mnou. Mé nohy se snad skoro proměnily v kámen. Odmítaly dále pokračovat.
"Já... už první nejdu," vydala jsem ze sebe trochu vystrašeně.
Tiše jsem poslouchala, jak ti dva mluví a jak to vytváří ozvěnu. Kdyby tu nebylo světlo, rozhodně bych se necítila nejlépe - už teď jsem měla sevřený žaludek a srdce. Okolní stěny se leskly a odrážely světlo ohně, i když byly černé. Takovou vlastností oplývala pouze jediná hornina. Obsidián. Vulkanické sklo.
Takže tady někde máme sopku, ať už činnou, nebo spící, nebo úplně vyhaslou. Střídaly se tu vrstvy lesklého obsidiánu a matného čediče, žuly a dalších magmatických hornin. Přesto, že tu vládla zima, jsem skoro mohla cítit nějaké vnější teplo.
Tak to bylo až do chvíle, než jsem uslyšela praskání ledu. V tu chvíli se mi málem zastavilo srdce. Zastavila jsem se a krátce jsem se ohlédla za sebe, abych zkontrolovala, že ti dva jdou stále za mnou. Mé nohy se snad skoro proměnily v kámen. Odmítaly dále pokračovat.
"Já... už první nejdu," vydala jsem ze sebe trochu vystrašeně.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
" Tak já půjdu první " Řekl jsem a předběhl Naomi. Z jejího hlasu bylo slyšet, že je trochu vystrašená tak jsem radši hned šel dopředu. Pořád jsme se blížili k tomu hluku před námi, až jsme nakonec dorazili na větší místo kde bylo více světla, ale před námi se objevil ledový golem, který nás nechtěl pustit. Říkal " Kdo se opovažuje vstoupit na toto místo? Odejděte nebo zemřete " . Dal nám první varování abychom odešli, asi něco hlídal, ale určitě nebyl zdaleka poslední koho tu potkáme.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Brzy jsme dorazili na místo, kde bylo více světla. Čekalo nás však zároveň ne zrovna milé překvapení. Jakmile jsem se podívala za zdrojem hlubokého hlasu, lekla jsem se natolik, že jsem uhasila svůj plamínek a zůstala jsem jen bezmocně zírat.
To je opravdový golem, obr... Kde to sakra jsme? Málem jsem se nedokázala pohnout, kdyby nezasáhl Killuni. Přebral vládu nad mým tělem, což znamenalo, že mé zelené oči zalila rudá barva. Žádná zornice, duhovka, bělmo, pouze prázdné rudé zářící oči.
"Kataro," ozval se Maki. "Ehm... Bude lepší, když budeš mluvit jenom ty. My totiž jaksi... nedokážeme lhát." Když se pak malý drak podíval na mne, tedy aspoň na mé tělo, ztuhl. Nečekal, že se nechám ovládnout tak rychle.
"Mladíku," oslovil modrovláska Killuni svým hrubým hlasem. V tento moment to muselo vyznít trochu komicky, když se z dívčího těla ozýval silný chlapský hlas, nicméně zrovna tato chvíle nebyl moc vhodná na vysmívání. "Použij svou lávu. Jelikož je tohle naše jediná cesta ven, odejít nemůžeme. Proto nám nezbývá nic jiného nežli boj." A s tímto vyvolal pouhou silou ovládání ohně, žádná chakra, asi tři metry v průměru velkou ohnivou kouli. "Dělám to nerad, golemíku, ale nemáme jinou možnost. Uhni nám z cesty a my slíbíme, že tě necháme na pokoji."
To je opravdový golem, obr... Kde to sakra jsme? Málem jsem se nedokázala pohnout, kdyby nezasáhl Killuni. Přebral vládu nad mým tělem, což znamenalo, že mé zelené oči zalila rudá barva. Žádná zornice, duhovka, bělmo, pouze prázdné rudé zářící oči.
"Kataro," ozval se Maki. "Ehm... Bude lepší, když budeš mluvit jenom ty. My totiž jaksi... nedokážeme lhát." Když se pak malý drak podíval na mne, tedy aspoň na mé tělo, ztuhl. Nečekal, že se nechám ovládnout tak rychle.
"Mladíku," oslovil modrovláska Killuni svým hrubým hlasem. V tento moment to muselo vyznít trochu komicky, když se z dívčího těla ozýval silný chlapský hlas, nicméně zrovna tato chvíle nebyl moc vhodná na vysmívání. "Použij svou lávu. Jelikož je tohle naše jediná cesta ven, odejít nemůžeme. Proto nám nezbývá nic jiného nežli boj." A s tímto vyvolal pouhou silou ovládání ohně, žádná chakra, asi tři metry v průměru velkou ohnivou kouli. "Dělám to nerad, golemíku, ale nemáme jinou možnost. Uhni nám z cesty a my slíbíme, že tě necháme na pokoji."
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Byl jsem poměrně překvapen když se Naomi začala chovat zvláštně. Dokonce i její hlas zněl spíš jako mužský. Avšak měla pravdu, led může být poražen lávou, jenže tento nepřitel nevypadal, že by ho láva tak snadno porazila, přesto jsem to hodlal vyzkoušet. Stoupnul jsem si před ty dva a poskládal pár pečetí na čemž jsem se nadechl a vypustil techniku " Lava Release: Lava Globs " Z úst mi vyletělo několik hroud lávy, které mířili na všechny končetiny mrazivého golema. Zdali to zabere to bylo otázkou.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Golem neposlouchal, a tak na něj Killuni vyslal svou ohnivou kouli, což jej trochu oslabilo. Jeskyní se ozval pobavený hluboký smích. I když jsme všichni cítili, jak se tu oteplilo, pořád to však bylo málo na to, aby to ledovému obru nějak výrazně ublížilo. Větší škodu už nadělala láva, jež se obalila kolem jeho nohou. Obě látky si vyměnily své teplo, takže se pod golemem udělala louže a on musel na chvíli pokleknout. Brzy se však postavil zpět na nohy, jako kdyby se nic nestalo.
"Kille, to s tou lávou to asi nebyl zrovna dobrý nápad. Vypadá to, že dokázal splynout s tou vychladlou lávou a používá ji místo toho roztaveného ledu..." ozvala jsem se. Začala jsem s drakem bojovat o kontrolu nad tělem, on však na mě pouze zasyčel a zahnal mě dál. Pak vyvolal v levé ruce silný oheň a vrhl jej rovnou na ledového golema. Tentokrát se jednalo o mnohem větší koncentraci síly ohně, jezírko pod jeho nohama se začalo zvětšovat. Ztuhlá lávová hornina se odloupla z jeho holení a on začal ztrácet na síle a stabilitě.
A pak spadl na zem.
"Myslím, že můžeme jít..." pronesl Killuni a opatrně prošel kolem ležícího golema. Vypadá to, že se naše cesta uvolnila.
"Kille, to s tou lávou to asi nebyl zrovna dobrý nápad. Vypadá to, že dokázal splynout s tou vychladlou lávou a používá ji místo toho roztaveného ledu..." ozvala jsem se. Začala jsem s drakem bojovat o kontrolu nad tělem, on však na mě pouze zasyčel a zahnal mě dál. Pak vyvolal v levé ruce silný oheň a vrhl jej rovnou na ledového golema. Tentokrát se jednalo o mnohem větší koncentraci síly ohně, jezírko pod jeho nohama se začalo zvětšovat. Ztuhlá lávová hornina se odloupla z jeho holení a on začal ztrácet na síle a stabilitě.
A pak spadl na zem.
"Myslím, že můžeme jít..." pronesl Killuni a opatrně prošel kolem ležícího golema. Vypadá to, že se naše cesta uvolnila.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Nakonec se nám podařilo porazit ledového golema, který se nechtěl vzdát. Naomina síla nám hodně pomohla. " Myslimže jo, díky. Tak tedy pojďme než se tu objeví podobní jako byl tenhle. " Prošli jsme tedy kolem golema a pokračovali dál. Dorazili jsme k jakému si ledovému mostu, který vedl přes obrovskou propast. Byla to jediná cesta jak projít dál. Avšak čím dál jsme šli tím víc šlo vycítit krvežíznivost. Nejspíš mocná bestie nebo bojovník, který tu už čeká spoustu let. " Cítíš to taky? Nejspíš se k něčemu blížíme "
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Cítila jsem, jak se po nás ještě svou obrovskou ledovou rukou ohnal, v tuto chvíli mu to však nebylo k ničemu. Killuni se ještě s mým tělem naposledy otočil směrem k bezbrannému magickému stvoření a vstřelil ohnivou střelu přímo do jeho nitra. Tím mu tak ušetřil další trápení, nám oběma totiž bylo jasné, že se z toho ten golem už nedostane.
Pak jsme kráčeli dál promrzlou krajinou. Killuni mi již "dovolil" se vrátit zpět. V levé ruce, stále tygrované a srstnaté, jsem vyvolala plamen, abych se udržela v teple. Brzy jsme narazili na konec tmavé chodby a stanuli jsme rovnou u ledového mostu. Když jsem se podívala dolů, čekala tam na mě jen nekonečná temnota. Mé tělo jakoby zkamenělo. Po několika sekundách se začalo třást. Nedokázala jsem se pohnout na krok. Úzké přemostění tvořené kluzkým ledem... ne, nedělalo se mi dobře. Dokonce by se dalo říct, že se mi skoro zvedal žaludek.
Pak jsem ucítila teplý dech na své pravé dlani a lehké šťouchnutí. Makiho přítomnost mi nyní pomáhala, stejně tak i Killuniho, který mě ujišťoval, že mě spadnout nenechá. Přeci jen, on má křídla. Sice jsme je ještě nikdy nezkoušeli použít, nicméně v tomto momentě by šlo o záchranu našich životů.
Nadechla jsem se a vydala jsem se na přechod. Kráčela jsem pomalu, zvažovala jsem každý krok. Zdálo se, že mi to trvá věčnost. Jakmile jsem však pod sebou ucítila pevnou zem, vnitřně jsem se zaradovala a na mé tváři se objevil spokojený úsměv.
Ale i ten časem vyprchal. Čím dál jsme šli, tím více jsem mohla cítit temnou a krvežíznivou auru. Přejel mi mráz po zádech a já musela bledé prsty na svých rukou zabořit do měkké srsti svého dračího společníka.
"Cítím to. A je to sakra silné..." zamručela jsem směrem ke Katarovi.
Pak jsme kráčeli dál promrzlou krajinou. Killuni mi již "dovolil" se vrátit zpět. V levé ruce, stále tygrované a srstnaté, jsem vyvolala plamen, abych se udržela v teple. Brzy jsme narazili na konec tmavé chodby a stanuli jsme rovnou u ledového mostu. Když jsem se podívala dolů, čekala tam na mě jen nekonečná temnota. Mé tělo jakoby zkamenělo. Po několika sekundách se začalo třást. Nedokázala jsem se pohnout na krok. Úzké přemostění tvořené kluzkým ledem... ne, nedělalo se mi dobře. Dokonce by se dalo říct, že se mi skoro zvedal žaludek.
Pak jsem ucítila teplý dech na své pravé dlani a lehké šťouchnutí. Makiho přítomnost mi nyní pomáhala, stejně tak i Killuniho, který mě ujišťoval, že mě spadnout nenechá. Přeci jen, on má křídla. Sice jsme je ještě nikdy nezkoušeli použít, nicméně v tomto momentě by šlo o záchranu našich životů.
Nadechla jsem se a vydala jsem se na přechod. Kráčela jsem pomalu, zvažovala jsem každý krok. Zdálo se, že mi to trvá věčnost. Jakmile jsem však pod sebou ucítila pevnou zem, vnitřně jsem se zaradovala a na mé tváři se objevil spokojený úsměv.
Ale i ten časem vyprchal. Čím dál jsme šli, tím více jsem mohla cítit temnou a krvežíznivou auru. Přejel mi mráz po zádech a já musela bledé prsty na svých rukou zabořit do měkké srsti svého dračího společníka.
"Cítím to. A je to sakra silné..." zamručela jsem směrem ke Katarovi.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Chvíli jsem vyčkával než Naomi překoná svůj strach a vstoupí na most abychom ho mohli přejít. Most byl vskutku dlouhý a poměrně dost času nám zabralo než jsme po něm přešli. Jednou jsem dokonce uklouznul a spadl do propasti, ale stihl jsem se zaháknout a dostat se zpět na most. Možná že jsem Naomi trochu vyděsil, ale vyřešil jsem to jako vždy úsměvem. Když jsme konečně dokázaly přejít most objevili jsme se v jakési síni, která vypadala skoro jako uprostřed nějakého zámku nebo hradu. V cestě nám stál jakýsi bojovník, ze kterého jsem cítil to co předtím. Krystaly na zdech se rozzářili a skoro to vypadalo jako by na stropě byla aurora. Toto místo vypadalo jako magické. Co jsme tu mohli ale najít ještě jiného kromě dalšího protivníka nemohl nikdo vědět. Jaký osud čeká Katara a Naomi v blízk budoucnosti?
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Modrovlásek mě v jednom momentě skoro až vyděsil, když málem spadl. Mnohem více mě však děsila aura, která nám byla čím dál blíž a blíž. Ocitli jsme se v obrovském sálu a všechny ledové krystaly kolem nás začaly svítit. Rozhlížela jsem se a s údivem jsem pozorovala tu nádheru. Mé zelené oči zářily, jako by patřily malému dítěti, které dostalo hračku, po níž tak dlouho toužilo.
A pak se má dobrá nálada vypařila.
Uslyšela jsem ohromný řev, až mi z toho tuhla krev v žilách. Před námi stálo něco ohromného a mocného. Možná i mocnějšího, než by byl v dnešní době uvolněný Killuni. Ucítila jsem silný poryv větru, jenž se mi snažil podrazit nohy a odnést mě někam hodně daleko.
Je tady snad drak? přemítala jsem. Nějaký... naštvaný drak? Užuž jsem cítila, jak se nade mnou Killuni chytá přebrat opět kontrolu, já jej však chladně zahnala do rohu. Tohle si vybojuji sama. Nebude mě vést jako rodič malé dítě přes přechod, když je odváděno do školky. I když jsem se snažila proti svému zkamenělému tělu bojovat, nedokázala jsem se hnout, a tak jsem jen bezbranně zírala do dvou obrovských prázdných bílých očí, které se na mě ze stínu jeskyně dívaly.
A pak se má dobrá nálada vypařila.
Uslyšela jsem ohromný řev, až mi z toho tuhla krev v žilách. Před námi stálo něco ohromného a mocného. Možná i mocnějšího, než by byl v dnešní době uvolněný Killuni. Ucítila jsem silný poryv větru, jenž se mi snažil podrazit nohy a odnést mě někam hodně daleko.
Je tady snad drak? přemítala jsem. Nějaký... naštvaný drak? Užuž jsem cítila, jak se nade mnou Killuni chytá přebrat opět kontrolu, já jej však chladně zahnala do rohu. Tohle si vybojuji sama. Nebude mě vést jako rodič malé dítě přes přechod, když je odváděno do školky. I když jsem se snažila proti svému zkamenělému tělu bojovat, nedokázala jsem se hnout, a tak jsem jen bezbranně zírala do dvou obrovských prázdných bílých očí, které se na mě ze stínu jeskyně dívaly.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Uslyšel jsem jakýsi mocný řev, jako by byl od draka. Aspoň co jsem znal z doslechu tak by nějak tak měl znít dračí řev. Musel jsem se psychicky připravit na následující přicházející nebezpečí. Trochu jsem se vzpamatoval a přemístil jsem se ze své pozice o trochu já abych nebyl tak na ráně. Prohlížel jsem si místnost abych si zmapoval oblast čímž bych pak měl přehled o pozicích kam ustoupit a které využít v následující chvílí. Měl jsem z tohoto místa velmi zvláštní pocit, který až zamrazil. Následovně jsem se pak podíval na Naomi, zda-li je v pořádku psychicky.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Čím déle jsem pozorovala ty prázdné bílé oči, tím méně jsem se jich bála. Pomalu se do mě vrátila má sebedůvěra, pokud jsem tedy i předtím ještě nějakou měla. V očích se mi odrážela jistota. Postavila jsem se do bojové pozice, která silně připomínala zvířecí, a zasyčela jsem. Koutkem oka jsem také zaregistrovala, jak Kataro couvá, skoro jako by to chtěl nechat na mně.
Zbabělec, ozvalo se v mé mysli. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že se jednalo o můj vlastní hlas. Zamračila jsem se a čekala jsem na chvíli, kdy se nám náš soupeř ukáže.
Pod krystaly se pohnul kus šupinaté kůže. Se mnou to ani nehnulo. Kdyby to byl drak, nebudu se bát - kdysi jsem stála proti Sarthasovi. Sice je mi nyní jasné, že si tohoto nijak nezískám (vlastně po tom ani nijak netoužím), ale je mi to v tuto chvíli jedno. Brzy jsem zpozorovala obrovský kus kůže, vypadalo to skoro jako blána. Křídlo. A když ke mně natáhl svůj šedivý krk, málem jsem se usmála, jakmile se do mého zorného pole dostala snad tisíci ostrým zuby osázené čelisti.
"Tohle bude ještě zajímavé..." A v ten moment jsem vyrazila do útoku proti té obrovské hlavě. Běžela jsem po zemi, drak o mně měl dobrý přehled, nicméně jeho překvapením bylo, když jsem dokázala odrazit úder jednoho z jeho pařátů svou levou rukou. Chvíli váhal, pak vyrazil na Katara. Já se mezitím snažila dostat za něj.
Zbabělec, ozvalo se v mé mysli. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že se jednalo o můj vlastní hlas. Zamračila jsem se a čekala jsem na chvíli, kdy se nám náš soupeř ukáže.
Pod krystaly se pohnul kus šupinaté kůže. Se mnou to ani nehnulo. Kdyby to byl drak, nebudu se bát - kdysi jsem stála proti Sarthasovi. Sice je mi nyní jasné, že si tohoto nijak nezískám (vlastně po tom ani nijak netoužím), ale je mi to v tuto chvíli jedno. Brzy jsem zpozorovala obrovský kus kůže, vypadalo to skoro jako blána. Křídlo. A když ke mně natáhl svůj šedivý krk, málem jsem se usmála, jakmile se do mého zorného pole dostala snad tisíci ostrým zuby osázené čelisti.
"Tohle bude ještě zajímavé..." A v ten moment jsem vyrazila do útoku proti té obrovské hlavě. Běžela jsem po zemi, drak o mně měl dobrý přehled, nicméně jeho překvapením bylo, když jsem dokázala odrazit úder jednoho z jeho pařátů svou levou rukou. Chvíli váhal, pak vyrazil na Katara. Já se mezitím snažila dostat za něj.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Připravuji se na boj když Naomi zareaguje na draka. Vytvořil jsem pečetě a vytvořil jsem svého klona " Mizu Bunshin " . Já jsem odskočil na pravou stranu a klon na levou tak abychom ho sevřeli. Odrazili jsme se od stěny a přistály na jeho tlamě. Oba jsme mu položili výbušné lístky na zuby a zas odskočili. V dostatečné vzdálenosti když šlo vidět jak se po nás drak sápe jsme oba dva výbušné lístky odpálili. Drakovi taková rána musela jistě ublížit, obzvlášť v čelisti. Přistáli jsme na zemi a neutáleli jsme. Začali jsme pozoruhodnou rychlostí tvořit velk množství pečetí čímž jsem se chystal jít proti drakovi trochu ostřeji.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Drak krátce zaúpěl, když mu v tlamě vybouchly výbušné lístky. Několik vteřin nato se však sálem ozval řev tak hrozivý a tak zuřivý, že by zahnal do úkrytu snad každé stvoření. Kataro udělal obrovskou chybu. Obřího plaza nezabil, nijak výrazně ho nezranil. A navíc jej naštval.
Obří pařát mě sebral a sevřel tak pevně, že jsem se divila, že jsem neuslyšela praskání kostí. Sledoval mě jedním svým čistě bílým okem, druhým pozoroval Katara, jak dělá pečetě. Vypadalo to, že se mu vysmívá, když po něm máchl ocasem tak rychle, že by se tomu mladý shinobi nestihl vyhnout. Obzvlášť, když se musí soustředit na dělání pečetí (aneb chlapi a jejich krabičky místo mozku xD).
"Pusť mě..." vrčela jsem a cenila jsem výhružně své zuby. Šedý drak nereagoval, jen na mě vycenil svou zkrvavenou tlamu. Stále tam ještě měl tolik zubů, že by v pohodě rozkousal i nějakou tu skálu, kdyby chtěl. Začala mi docházet trpělivost, a tak jsem se snažila soustředit svou ohnivou chakru kolem sebe. Začalo se kolem mě utvářet teplo. Já nic necítila, já byla již vůči svému ohni naprosto imunní, ale drakovi to již přestávalo být příjemné.
Nakonec mě vypustil z velké výšky, aby se alespoň pobavil, a já začala padat z několikametrové výšky. Kataro už by mě v žádném případě nestihl zachránit. No, on vlastně musel potřebovat zachránit hlavně sebe samotného.
Je tohle můj konec...?
Obří pařát mě sebral a sevřel tak pevně, že jsem se divila, že jsem neuslyšela praskání kostí. Sledoval mě jedním svým čistě bílým okem, druhým pozoroval Katara, jak dělá pečetě. Vypadalo to, že se mu vysmívá, když po něm máchl ocasem tak rychle, že by se tomu mladý shinobi nestihl vyhnout. Obzvlášť, když se musí soustředit na dělání pečetí (aneb chlapi a jejich krabičky místo mozku xD).
"Pusť mě..." vrčela jsem a cenila jsem výhružně své zuby. Šedý drak nereagoval, jen na mě vycenil svou zkrvavenou tlamu. Stále tam ještě měl tolik zubů, že by v pohodě rozkousal i nějakou tu skálu, kdyby chtěl. Začala mi docházet trpělivost, a tak jsem se snažila soustředit svou ohnivou chakru kolem sebe. Začalo se kolem mě utvářet teplo. Já nic necítila, já byla již vůči svému ohni naprosto imunní, ale drakovi to již přestávalo být příjemné.
Nakonec mě vypustil z velké výšky, aby se alespoň pobavil, a já začala padat z několikametrové výšky. Kataro už by mě v žádném případě nestihl zachránit. No, on vlastně musel potřebovat zachránit hlavně sebe samotného.
Je tohle můj konec...?
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Když se po mě drak ohnal ocasem, pouze jsem se pousmál. Čekal jsem na takovou reakci. Vyskočil jsem a nadechl se " Suiton: Bakusui Shōha " Vychrlil jsem masu vody a na to zareagoval můj klon " Suiton: Suiryūdan no Jutsu " Vytvořil modrého draka, který vyrazil zachránit Naomi zatímco vlna mířila na draka a já na jejím vrcholku serfoval. Stihne však vodní drak doletět včas k Naomi aby ji chytil než dopadne na zem? Byl jsem dokonce připraven i na nějaký ten oheň, proto jsem šel vodou proti ohni.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Náhle jsem ucítila obrovskou bolest v oblasti lopatek. Bylo to, jako by mi z nich teď něco rostlo a chtělo se to prodrat ven. To jsem narazila na nějaké ostny? Ne, to bych už asi kolem sebe necítila pohybující se vzduch. Tak co to mohlo být? A pak mi to došlo - křídla! Killuni chce použít svá křídla!
Zatnula jsem zuby a nechala jsem se svým drakem vést. Z mých lopatek se vydral pár osrstěných křídel, byly stejné bary jako má levá ruka. Pak se však udála ještě jedna věc - mé nervy ji skoro nezaznamenaly - z oblasti dolní páteře mi vyrostl i ocas. Podobal se tomu, jaký měl i náš soupeř, nicméně ten můj byl hladký, tygrovaný, osrstěný a s pouze chomáčem černých delších chlupů na konci (něco jako má lev).
I když bych nejraději ta křídla zrušila, protože to až neuvěřitelně bolelo, v tuto chvíli mi to zachraňovalo život. Slétla jsem k zemi a chtěla jsem se otočit směrem ke Katarovi, když vtom mou pozornost upoutalo něco čouhajícího z kusu kamene. Má zvědavost mě tam chtěla dotáhnout, nicméně jsem ji překonala a obrátila jsem svou pozornost k boji.
Drak mezitím pouhým úderem svého ohromného pařátu odklonil část obří vlny, která se na něj hrnula. Všechna voda tak neudělala jeho šupinatému brnění nic, mě však zaplavila a zmáčela snad až na kost.
V tuto chvíli jsem se stala prakticky bezbrannou osobou. Ohnivé techniky jsem použít nemohla, létat také ne. Takže jsem pouze bolestí zkřivila tvář a sedla jsem si někam stranou.
Velký plaz byl zjevně spokojen slabým účinkem Katarovy techniky, a tak se zasmál. Tedy, modrovlásek to nemohl poznat, ale já jsem to znala od Makiho, Killuniho i Sarthase. Pak se opět snažil mladého ninju udeřit svými předními končetinami. V tuto chvíli měl Kataro pramalou šanci vyhrát, obzvlášť, když jsem teď mimo hru. Díky němu, mimochodem.
To je k vzteku.
Zatnula jsem zuby a nechala jsem se svým drakem vést. Z mých lopatek se vydral pár osrstěných křídel, byly stejné bary jako má levá ruka. Pak se však udála ještě jedna věc - mé nervy ji skoro nezaznamenaly - z oblasti dolní páteře mi vyrostl i ocas. Podobal se tomu, jaký měl i náš soupeř, nicméně ten můj byl hladký, tygrovaný, osrstěný a s pouze chomáčem černých delších chlupů na konci (něco jako má lev).
I když bych nejraději ta křídla zrušila, protože to až neuvěřitelně bolelo, v tuto chvíli mi to zachraňovalo život. Slétla jsem k zemi a chtěla jsem se otočit směrem ke Katarovi, když vtom mou pozornost upoutalo něco čouhajícího z kusu kamene. Má zvědavost mě tam chtěla dotáhnout, nicméně jsem ji překonala a obrátila jsem svou pozornost k boji.
Drak mezitím pouhým úderem svého ohromného pařátu odklonil část obří vlny, která se na něj hrnula. Všechna voda tak neudělala jeho šupinatému brnění nic, mě však zaplavila a zmáčela snad až na kost.
V tuto chvíli jsem se stala prakticky bezbrannou osobou. Ohnivé techniky jsem použít nemohla, létat také ne. Takže jsem pouze bolestí zkřivila tvář a sedla jsem si někam stranou.
Velký plaz byl zjevně spokojen slabým účinkem Katarovy techniky, a tak se zasmál. Tedy, modrovlásek to nemohl poznat, ale já jsem to znala od Makiho, Killuniho i Sarthase. Pak se opět snažil mladého ninju udeřit svými předními končetinami. V tuto chvíli měl Kataro pramalou šanci vyhrát, obzvlášť, když jsem teď mimo hru. Díky němu, mimochodem.
To je k vzteku.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Drak zřejmě zapoměl, že jediná voda v okolí co na něj mířila nebyla jen ta vlna. Když zaútočil znova tak vodní drak, který šel prvně zachránit Naomi se otočil a vší silou udeřil do jeho ocasu, čímž trochu málo odklonil jeho útok. Přesto šel cítit tlak. Musel jsem trochu poodstoupit abych nezranil Naomi. Drak stále útočil a vyhýbat se jeho útokům bylo velmi obtížné. Byl jsem však zahnán až k rohu zdi a neměl jsem kam uskočit, přesto jsem cítil, že se mohu ubránit.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Seděla jsem mezi těmi zářivými krystaly. Naštvaná, že mě má zvědavost zdržela. Kdybych nebyla promočená až na kost, nejspíš bych skoro doslova hořela. Místo toho jsem se teď klepala zimou, jak mě začal obklopovat okolní chlad. Skoro jako by mě chtěl proměnit v ledovou sochu. No, momentálně se mu to dařilo. Zato mně se nevedlo aktivovat mou ohnivou chakru, takže jsem nemohla ani uschnout.
To už ke mně spěchal Maki. Podařilo se mu proklouznout a nenamočit se. I když vlastně... Jemu by to mohlo být prakticky jedno.
"Jsi v pořádku?" optal se starostlivě. Zakroutila jsem hlavou. V jeho očích se začala zračit lítost nad mým současným stavem, tak mě objal, aby mě alespoň trochu zahřát. V ten moment jsem byla ráda, že jsou draci teplokrevní. Stále jsem ještě cítila tu odpornou bolest z mých nových křídel, snad jsem si i roztrhla nějaké úpony a kůži, mráz kolem mě to nyní naštěstí trochu neutralizoval. Chtělo se mi však brečet.
I když s ním trochu pohnul ten vodní drak, kterého vyslal Kataro, stále to vypadalo, že by měl mít plaz navrch. Mladý shinobi byl zahnán do rohu, neměl kam utéct. Tedy skoro. Jelikož se teď nacházel v úzkých, jediná šance, jak se udržet naživu, byla proklouznout pod jeho pařátem a rozeběhnout se směrem ke mně.
Drak se opět zasmál a připravil se ke svému finálnímu úderu, kdy chtěl Katara rozmáčknout jako nějaký otravný hmyz.
To už ke mně spěchal Maki. Podařilo se mu proklouznout a nenamočit se. I když vlastně... Jemu by to mohlo být prakticky jedno.
"Jsi v pořádku?" optal se starostlivě. Zakroutila jsem hlavou. V jeho očích se začala zračit lítost nad mým současným stavem, tak mě objal, aby mě alespoň trochu zahřát. V ten moment jsem byla ráda, že jsou draci teplokrevní. Stále jsem ještě cítila tu odpornou bolest z mých nových křídel, snad jsem si i roztrhla nějaké úpony a kůži, mráz kolem mě to nyní naštěstí trochu neutralizoval. Chtělo se mi však brečet.
I když s ním trochu pohnul ten vodní drak, kterého vyslal Kataro, stále to vypadalo, že by měl mít plaz navrch. Mladý shinobi byl zahnán do rohu, neměl kam utéct. Tedy skoro. Jelikož se teď nacházel v úzkých, jediná šance, jak se udržet naživu, byla proklouznout pod jeho pařátem a rozeběhnout se směrem ke mně.
Drak se opět zasmál a připravil se ke svému finálnímu úderu, kdy chtěl Katara rozmáčknout jako nějaký otravný hmyz.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Strana 1 z 2 • 1, 2
Naruto Stories: Go on - Revival :: RPG hra :: NS - Revival :: Herní místnosti :: Ostatní územní celky
Strana 1 z 2
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru