Ledové království
2 posters
Naruto Stories: Go on - Revival :: RPG hra :: NS - Revival :: Herní místnosti :: Ostatní územní celky
Strana 2 z 2
Strana 2 z 2 • 1, 2
Ledové království
First topic message reminder :
Ledové království
Tato oblast je velmi rozsáhlá s velmi nebezpečnými podmínkami. Ledové krátery se táhnou kilometry daleko a jejich hloubka je neznámá. Kdysi tu bývalo ledové království, které padlo časem. Zbyla jen starší ocelová pevnost obklopená spousty hor. Je velice obtížné se sem dostat kvůli zdejším podmínkám. Zdejší zvířata, která zde přežívají jsou mnohem odolnější než jinde. Nachází se zde plno zakrytých vstupů do jeskyní a katakomb.
Ledové království
Tato oblast je velmi rozsáhlá s velmi nebezpečnými podmínkami. Ledové krátery se táhnou kilometry daleko a jejich hloubka je neznámá. Kdysi tu bývalo ledové království, které padlo časem. Zbyla jen starší ocelová pevnost obklopená spousty hor. Je velice obtížné se sem dostat kvůli zdejším podmínkám. Zdejší zvířata, která zde přežívají jsou mnohem odolnější než jinde. Nachází se zde plno zakrytých vstupů do jeskyní a katakomb.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Musel jsem si to vytipovat opravdu dobře abych se z této situace dostal. Viděl jsem únikovou cestu pod ním, ale musel jsem se dostat skrz jeho útoky což bylo velmi obtížné. Napadlo mě trochu využít led k sklouznutí čímž bych byl rychlejší. Vyzkoušel jsem tedy když po mě hrábnul. Kdyby mi trochu nesklouzla noha víc do strany tak bych přišel jistě o hlvu, jelikož jeho pařát byl od mé hlavy pouhých pár centimetrů. Podařilo se mi teda dostat pod něj a to už jsem spěchal k Naomi, která tam seděla celá mokrá. Dorazil jsem k ní. " Omlouvám se za to namočení. " Měli bychom nejspíš odtud zmizet, je silný.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Pomalu ze mě přestala kapat voda, všechna zamrzla a já se skoro nemohla hýbat. Ani mi to tolik nevadilo - alespoň jsem necítila bolest, kterou způsobovala má křídla. Zavřela jsem oči a nechala jsem se unášet nekonečným chladem, který tak něžně objímal mé tělo. Hladil mě po hřbetě, vetkával mi mrazivé polibky do mých vlasů. Cítila jsem se příjemně, klidně... bezpečně. Jako by mi už nic na světě nemohlo ublížit.
A pak to všechno narušil hlas, který na mne mluvil. Vytrhl mě ze snění a vrazil mě nemilosrdně do kruté reality. Byla jsem nucena otevřít své zelené oči. Podívala jsem se ospale před sebe, byl tam jistý modrovlasý mladík. Chvíli mi trvalo, než mozek zpracoval všechny detaily a danou osobu identifikoval.
Kataro.
V mých očích se zračil vztek. Vše, co se ve mně shromáždilo, se nyní chystalo k výbuchu. Že mě namočil. Že se nechová zrovna statečně. Že mě nenechá dělat si svou práci. Že mě vyrušil z mého klidu. Oheň v mém nitru se začal rozpínat, vrstva ledu a námrazy na mém těle roztála a následně se vypařila. Zvedla jsem se a strčila jsem do něj svou levou rukou, což jej odmrštilo o pár metrů nazpět.
"Nestarej se o mě," zavrčela jsem. "Nezajímej se o mě! Byla jsem v bezpečí, teď jsi mě vystavil ohrožení na životě!" Jak jsem se k němu blížila, koutkem oka jsem opět zaostřila tu věc, co trčela z toho kamene. Opět jsem se otočila, díky perifernímu vidění jsem pak zastavila svou levou rukou drakův pařát. Tentokrát jsem se nenechala ničím přerušit.
"Kolem toho meče se pohybují podivné stínové bytosti... Skoro jako temná pára, řekl bych," promluvil po dlouhé době Killuni. Trošku mě překvapilo, jak poznal, o jakou věc se tam v dáli jednalo. "Nás tam nepustí, obyčejného člověka ano. A ten meč pak zabije toho draka. Jinou možnost nemáme." Z mého nitra se vydral povzdech. Podívala jsem se na Katara.
"Tamhle je meč," ukázala jsem směrem k té věci. "Já teď nemám čas k němu jít, ale když draka zdržím, ty to tam stihneš. Nemáme šanci utéct, a tak nám nezbývá nic jiného nežli draka zabít. A nějaká ostrá věc nám pomůže..." Snažila jsem se nelhat a zároveň ho nějak nenápadně přesvědčit k tomu, aby tam šel místo mě. Pak jsem se vznesla do vzduchu a dala jsem se do plného boje s obřím plazem.
A pak to všechno narušil hlas, který na mne mluvil. Vytrhl mě ze snění a vrazil mě nemilosrdně do kruté reality. Byla jsem nucena otevřít své zelené oči. Podívala jsem se ospale před sebe, byl tam jistý modrovlasý mladík. Chvíli mi trvalo, než mozek zpracoval všechny detaily a danou osobu identifikoval.
Kataro.
V mých očích se zračil vztek. Vše, co se ve mně shromáždilo, se nyní chystalo k výbuchu. Že mě namočil. Že se nechová zrovna statečně. Že mě nenechá dělat si svou práci. Že mě vyrušil z mého klidu. Oheň v mém nitru se začal rozpínat, vrstva ledu a námrazy na mém těle roztála a následně se vypařila. Zvedla jsem se a strčila jsem do něj svou levou rukou, což jej odmrštilo o pár metrů nazpět.
"Nestarej se o mě," zavrčela jsem. "Nezajímej se o mě! Byla jsem v bezpečí, teď jsi mě vystavil ohrožení na životě!" Jak jsem se k němu blížila, koutkem oka jsem opět zaostřila tu věc, co trčela z toho kamene. Opět jsem se otočila, díky perifernímu vidění jsem pak zastavila svou levou rukou drakův pařát. Tentokrát jsem se nenechala ničím přerušit.
"Kolem toho meče se pohybují podivné stínové bytosti... Skoro jako temná pára, řekl bych," promluvil po dlouhé době Killuni. Trošku mě překvapilo, jak poznal, o jakou věc se tam v dáli jednalo. "Nás tam nepustí, obyčejného člověka ano. A ten meč pak zabije toho draka. Jinou možnost nemáme." Z mého nitra se vydral povzdech. Podívala jsem se na Katara.
"Tamhle je meč," ukázala jsem směrem k té věci. "Já teď nemám čas k němu jít, ale když draka zdržím, ty to tam stihneš. Nemáme šanci utéct, a tak nám nezbývá nic jiného nežli draka zabít. A nějaká ostrá věc nám pomůže..." Snažila jsem se nelhat a zároveň ho nějak nenápadně přesvědčit k tomu, aby tam šel místo mě. Pak jsem se vznesla do vzduchu a dala jsem se do plného boje s obřím plazem.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
" Heee? Trochu chladná nemyslíš? " řekl jsem když mě od sebe odstrčila tak chladně. S takovou dívkou jsem se ještě nesetkal, ačkoliv stále tu zůstával ten problém s drakem, který jsme potřebovali vyřešit. Náhle po mě něco Naomi chtěla, přičemž mě ještě před chvílí nechtěla ani vidět. No nakonec jsem si ji poslechnul a podíval se na místo kam ukazovala. Byl tam podivný meč, který obklopovala jakási podivná temná aura, což mě celkem odpuzovalo, vzhledem k mé jasné osobnosti. Musel jsem se přesto chopit iniciativy a jít pro ten meč. Naomi zatím zdržela draka, aby mi získala trochu času vytáhnout meč z kamene. Když jsem došel k meči chvíli jsem váhal, protože meč vypadal moc podezřele. Ohlédnul jsem se jak je na tom Naomi, a aniž bych si to uvědomil moje ruce byly na meči, tak jsem zatáhnul abych meč vytáhnul.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Jakmile Kataro uchopil meč. bylo to, jako by se do jeho dlaní zabodly tisíce jehliček. V ten moment jej také obklopila ona temná aura, která jej na chvíli sevřela tak silně, až mu znemožnila dýchat, a pak se do něj jakoby vsákla. Mladý shinobi se v tento moment stal součástí meče. Meče, který uměl ovládat temnou moc stínů.
V tu chvíli skoro i zapomněl, že se mu hnusilo zbraň sevřít ve svých rukou. Nyní mu to přišlo skoro přirozené. Začátek čepele se rudě rozzářil, pak se kolem něj začala shromažďovat temná energie, vypadala skoro jako černá mlha. Jako by ta zbraň ožila.
Zatemnilo se mu před očima a na několik sekund mohl slyšet nějaké šeptající hlasy, které kroužily kolem něj. Vypadaly jako postavy, přesto to byly pouze prázdné duše, bývalí majitelé tohoto meče. Ti, kteří jej někdy v tomto životě potřebovali. Tato zbraň, Stínomeč, jim nabídla svou pomoc, i když za to pak ve své smrti tito ubozí lidé zaplatili.
Jakmile se vše vrátilo do normálu, nadešel čas pustit se do boje.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Obrovská síla se do mě hrnula, že jsem se div nerozletěl na kusy. Když jsem uchopil meč tak moje ruka jako by byla stokrát přeseknuta. Aspoň tak jsem to já cítil. Neustále mě obklopovala temnota a cítil přítomnost někoho dalšího kdo ke mě promlouval. Potom vše zmizelo a já byl zas tam kde původně, akorát s rozdílem, že jsem měl v ruce meč, ačkoliv cítil jsem se podivně. Momentálně jsem věřil, že bych mohl draka porazit. Vyskočil jsem nad draka zatímco se zajímal o Naomi a sekl mu vší silou po krku zatímco se temná energie držela stále okolo meče.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Snažila jsem se držet draka v šachu. Zdálo se, že si byl vědom Killuniho přítomnosti v mém těle, tak se ani nepokoušel chrlit oheň. Bojovali jsme jako dvě rozzuřená divoká stvoření, jako dva sobě rovní, i když jsem měla pouze lidskou podobu. Choval se ke mně, jako bych také byla tím obřím plazem, jako bych neměla krátký čenich, rozdílně dlouhé končetiny, jinak zakřivenou páteř. Jako bych neměřila pouhých sto šedesát centimetrů, ale několik metrů jako on.
I takové zvíře se chová často čestněji nežli člověk.
Když jsem naposledy odrazila drakův úder, jeho krkem proběhla dlouhá rána. Když jsem se ohlédla po původci útoku, všimla jsem si Katara a jeho nového meče. Tak nakonec mě přeci jen poslechl. Obří ještěr zaúpěl bolestí a z rány se mu začal řinou tmavá krev. Meč začal rudě zářit a vypadalo to, že po tekutině žízní. Přitáhl Katara trochu blíž a část dračí krve pohltil. V tu chvíli se stalo něco, co by nikdo nečekal. Zatímco meč si vesele světélkoval, Katarovi začaly světlat vlasy, až nakonec zůstaly bílé. Zůstala jsem poletovat ve vzduchu. Drak mezitím ležel na zemi a dál přicházel o to, co tolik potřeboval. Byla zasažena jeho krkavice, takže se pod jeho obrovským tělem začala dělat louže. Maki raději povylezl trochu výše, aby si neušpinil svou srst.
Ještě před tím, než drak naposledy vydechl, se našimi hlavami ozval hlas.
"Byli jste dobrými bojovníky. Vyhráli jste zaslouženě. Mladíku, Stínomeč je tvůj. Starej se o něj a on se bude starat i o tebe." A pak... Snesla jsem se na zem a poklekla jsem. Vzdala jsem tak hold našemu protivníkovi. Když jsem se zvedla, pohlédla jsem na Katara a do mé tváře se vrátil starý dobrý chladný výraz.
"Musíme si pohnout. Maki musí najít nějaké místo na portál. Jelikož tu nemáme zrovna moc jídla, nebylo by dobré se tady nějak zdržovat," odvětila jsem a nechala jsem svá nová křídla zmizet v útrobách svého těla. Vše se zase vrátilo na původní místo, tedy kromě levé ruky. Pak jsem rychle popoběhla k místu, kde se původně meč nacházel. Obhlédla jsem to, jestli neuvidím nějakou cestu dál.
I takové zvíře se chová často čestněji nežli člověk.
Když jsem naposledy odrazila drakův úder, jeho krkem proběhla dlouhá rána. Když jsem se ohlédla po původci útoku, všimla jsem si Katara a jeho nového meče. Tak nakonec mě přeci jen poslechl. Obří ještěr zaúpěl bolestí a z rány se mu začal řinou tmavá krev. Meč začal rudě zářit a vypadalo to, že po tekutině žízní. Přitáhl Katara trochu blíž a část dračí krve pohltil. V tu chvíli se stalo něco, co by nikdo nečekal. Zatímco meč si vesele světélkoval, Katarovi začaly světlat vlasy, až nakonec zůstaly bílé. Zůstala jsem poletovat ve vzduchu. Drak mezitím ležel na zemi a dál přicházel o to, co tolik potřeboval. Byla zasažena jeho krkavice, takže se pod jeho obrovským tělem začala dělat louže. Maki raději povylezl trochu výše, aby si neušpinil svou srst.
Ještě před tím, než drak naposledy vydechl, se našimi hlavami ozval hlas.
"Byli jste dobrými bojovníky. Vyhráli jste zaslouženě. Mladíku, Stínomeč je tvůj. Starej se o něj a on se bude starat i o tebe." A pak... Snesla jsem se na zem a poklekla jsem. Vzdala jsem tak hold našemu protivníkovi. Když jsem se zvedla, pohlédla jsem na Katara a do mé tváře se vrátil starý dobrý chladný výraz.
"Musíme si pohnout. Maki musí najít nějaké místo na portál. Jelikož tu nemáme zrovna moc jídla, nebylo by dobré se tady nějak zdržovat," odvětila jsem a nechala jsem svá nová křídla zmizet v útrobách svého těla. Vše se zase vrátilo na původní místo, tedy kromě levé ruky. Pak jsem rychle popoběhla k místu, kde se původně meč nacházel. Obhlédla jsem to, jestli neuvidím nějakou cestu dál.
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Cítil jsem jak mě meč táhne k tělu draka a pak absorboval jeho dračí krev. Jenže mé tělo bylo jaksi v nepořádku. Když meč absorboval krev tak zřejmě něco prováděl s mým vlastním tělem. Mé vlasy začaly blednout až nakonec zbělaly. Prohrábl jsem si vlasy trochu zděšeně, ale musel jsem se vzpamatovat. Vymanil jsem se z moci meče a dal si meč na záda. Běžel jsem k Naomi. " Pojďme tudy " Mířili jsme postranní chodbou která se uvolnila a z dálky šla vidět jakási záře, možná jsme byly na cestě k tomu pravému místu.
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Re: Ledové království
Bylo s podivem, jak rychle on nalezl cestu, když já tady prozkoumala skoro každý milimetr. Svedla jsem to na únavu, a tak jsem se vydala za sinobim. Maki nás samozřejmě následoval. Čím blíže jsme se však blížili onomu světlu, tím více malý drak zrychloval. Nakonec nám dokonce zmizel z dohledu. Když jsme konečně došli do jeskyně s obřím svítícím vodopádem, už na nás můj chlupáč čekal, portál do dračího světa již otevřený. Nyní šla tím otvorem do jiného světa vidět nádherná louka plná fialových a růžových květin. Obrátila jsem se na (už) bělovláska.
"Asi se ti to zdá divné, ale draci umí pracovat s přírodní chakrou. Maki sám žádnou nemá, senzibilové ho nevidí a nepoznají. Když pak najdou místo, kde je přirozené chakry, která je všude kolem nás, hodně, dokáží ji zpracovat a vytvořit portál, který spojuje svět náš a jejich. Já jsem se naučila tyhle jejich teleporty využívat ke snadnému cestování mezi oblastmi, které mohou být od sebe velice vzdálené." Krátce jsem se zazubila a nakonec jsem se vydala k portálu. Pohladila jsem Makiho po hlavě a společně jsme vešli.
Tak teď už zbývalo, aby se toho Kataro nezalekl a následoval nás.
(přesun)
"Asi se ti to zdá divné, ale draci umí pracovat s přírodní chakrou. Maki sám žádnou nemá, senzibilové ho nevidí a nepoznají. Když pak najdou místo, kde je přirozené chakry, která je všude kolem nás, hodně, dokáží ji zpracovat a vytvořit portál, který spojuje svět náš a jejich. Já jsem se naučila tyhle jejich teleporty využívat ke snadnému cestování mezi oblastmi, které mohou být od sebe velice vzdálené." Krátce jsem se zazubila a nakonec jsem se vydala k portálu. Pohladila jsem Makiho po hlavě a společně jsme vešli.
Tak teď už zbývalo, aby se toho Kataro nezalekl a následoval nás.
(přesun)
Killunia- Chuunin
- Počet příspěvků : 500
Registrován : 15. 07. 13
Age : 28
Location : Helsinki, tož to je jasné, ne?
Re: Ledové království
Nakonec jsme našli jakýsi vodopád u kterého čekal už Naomin dráček. Byl vytvořený jakýsi portál, který vedl na jiné místo. Vzhledem k nynější situaci jsem moc na výběr neměl, a proto jsem se rozhodl je následovat. Bylo to poprvé co projdu nějakým portálem do jiného světa a ještě k tomu do dračího světa se jen tak nikdo nedostane, proto to byla pro mě i čest se tam dostat. Najdřív jsem natáhl ruku skrz portál na zkoušku a pak vešel celý. (přesun)
Kataro Terumi- Jounin
- Počet příspěvků : 531
Registrován : 08. 08. 13
Age : 29
Strana 2 z 2 • 1, 2
Naruto Stories: Go on - Revival :: RPG hra :: NS - Revival :: Herní místnosti :: Ostatní územní celky
Strana 2 z 2
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru