Hōzukijō

Houzuki hrad je situován v Kusagakure no sato v blízkosti oceánu. Zde jsou ti nejhorší zločinci, se kterými už vesnice nechce nic mít. Jsou vězněni zadržovací Katon technikou, z tohoto hradu nikdo neunikne, pokud je aruji na živu.

V současnosti je zde arujim shinobi z Kusagakure jménem Marui

Konečně jsem se dostala do toho nejobávanějšího vězení co na tomto světě existuje. Zaručeně bych zde nikdy nechtěla být zavřená, i když mohlo by to být zajímavá se dostat jako vězeň na tohle místo. S mými nápady bych mohla napsat knihu Plán útěku. Slyšela jsem o jedné zadržovací technice, ale tu bych se nebyla schopna určitě naučit. Když jsem přišla k hlavní bráně vesnice tak mě zadrželi stráže. " Promiňte, jsem tu na rozkaz Hokageho. Hledám toho kdo to tu vede. Mohla bych s ním prosím vás mluvit? "

Stráže

Chvíli se nedůvěřivě dívali na Shiranui a poté jeden z nich zmizel. Druhý z nich přistoupil blíž k Shiranui.
"Na rozkaz Hokageho? Mohu vidět nějaké oficiální dokumenty?" podíval se a čekal, až se druhý strážce vrátí.

Přistoupila jsem blíže ke strážnému, kterému jsem následně předala smlouvu o vypůjčení jednoho z jejich bachařů, který by dohlížel na vězně v našem vězení. Určitě se hodila nějaká ta pomoc, a když bude odtud tak máme jistotu, že nám žádný vězeň nikdy neuteče. U nás mají vězni tu smůlu, že je ani voda neuchrání před tou technikou, vzhledem k tomu, že tam voda není.

Stráže
Převzal si dokument a přečetl jej. Poté jej vrátil zpátky Shiranui.
To už se vrátil další strážce.
"Dobrá, můžete mě následovat do kanceláře našeho Aruji?" poodešel stranou. Nečekal ani na odpověď a už vedl Shiranui do kanceláře. Zaklepal, hluboce se uklonil a odešel. To už Shiranui stála před mužem, který však mladě vypadal. Ve skutečnosti se jednalo o čtyřicátníka, který věřil v ideály pravých deštných akatsuki. Sdílel jejich osud a chtěl to samé i pro Kusagakure. Nosil proto jejich speciálně upravený plášť.
"Jsem Marui, správce tohoto hradu," představil jsem se.

Vzala jsem si dokument zpět od strážného a následovala jej do kanceláře jejich velitele. Aspoň tak mi to bylo řečeno, že mě ta zavedou. Dostala jsem se až ke dveřím kanceláře kde se ode mě oddělil strážný a já o málo vteřin později vešla do kanceláře kde jsem viděla celkem mladého muže s pláštěm Akatsuki. Chvíli jsem byla podezřívavá co má kage dočinění s Akatsuki, ale na to se pravděpodobně zeptám až se k němu vrátím. Nyní jsem přistoupila blíže a podala mu ten dokument. " Shiranui jméno mé, těší mě. Přicházím na příkaz Hokageho z Konohy. "

Převzal jsem dokument a přelétl ho očima. Položil jsem ho na stůl.
"Copak si Konoha myslí, že jí poskytnu své služby i když už několikrát zaútočila na Kusagakure? Nedávno jste nám zničili most a naše vesnice se ponořila do hladu a bídy! Něco takového je neodpustitelné." založil jsem si ruce na hrudi. Neplánoval jsem jim poskytnout své služby, ne zadarmo a potom, co naší vesnici provedli.

Nadhodila jsem vážný výraz i když jsem ten most zrovna strhla já. " Ten most jsem strhla já, ale neměla jsem navýběr. Přes ten váš takzvaný most se Iwagakure zásobovala. Byla válka, která měla své strategické body. Omlouvám se, ale bylo to velice nutné k ukončení té stupidní války. Jakou kompenzaci za zničený most by jste požadoval? " Zeptala jsem se a čekala jsem na jeho odpověď. Byla jsem zvědavá co mi na tohle poví.

Takže ona má tu drzost se mi podívat do očí, poté co Naši vesnici takto ohrozila?
"A kvůli VAŠÍ velké válce musí NAŠE malé národy trpět? Amegakure, Kusagakure, Takigakure...vždy se snaží přežít a neplést se do vašich intrik a stát mimo, ale Konoha si jen tak napochoduje a zničí náš nejefektivnější most. Nutné ukončení války? Nutné oběti?
Co pro Vás vaše znamená? Zabila jste už někdy někoho nevinného, abyste vesnici ochránila? Nabízíte mi kompenzaci, já chci něco, co mi nedokážete nabídnout."

Zamyslela jsem se jestli jsem někdy někoho zabila. Nemohla jsem si však vzpomenout, ale pak jsem si vzpoměla na ty ANBU v Amegakure. " Možná jednou když se mě jedna trojce snažila mimo všechny oči zabít. Byla to však sebeobrana a oni byli moc silní. Jinak jsem nikoho dál nezabila. A z těch tří ani jeden nebyl nevinný, všichni věděli do čeho jdou. " Nechala jsem chvíli prostor aby vstřebal ten nadbytek informací na jeho vůdcovský mozek, který jen dřepel v jeho hlavě, která dřepěla na jeho tělu, které dřepělo v tomhle zapadákově, kterému říkají vězení. " Je mi jasné, že chcete zpět své lidi, kteří umřeli na hlad a tak podobně, jenže ti jenž jsou už ve světě mrtvých se nemohou nikdy vrátit. Takže je mi líto, ale tento požadavek nemohu splnit, ale Hokage má velký vliv, třeba by vám mohl splnit něco jiného. " Dopověděla jsem a čekala co si zas vymyslí.

"Jsme na tom stejně," odpověděl jsem jí na první část o vesnici a zabíjení.
Zamyslel jsem se a chvíli dumal nad svou odpovědí a nad tím, co vlastně chci.
"Tak v tom případě.."
byl jsem rychlý a přesný, to mé řemeslo přímo vyžadovalo. Přeskočil jsem stůl a dotkl se jejího břicha.
"mi možná Hokage nabídne Vás!" dořekl jsem poté, co jsem provedl svou techniku.
"Mám však svou čest a vždy jsem o ní úzkostlivě dbal...Pokud dokážeš použít techniku nebo porazit Tenrou, tak já osobně půjdu s Vámi do Konohy."

" Tak v tom případě.. " Ani jsem to nedořekla a začala jsem se měnit. Tato chakra samozřejmě blokovala chakru, ale byla tu jedna vada. Nikdy nepočítali s tím, že zde budou mít uživatele sennin modu, který využívá přírodní chakru z okolí, na kterou se tato blokovací věc nevztahuje. Pokud ho tato proměna nepřesvědčí tak už asi nic. Byla jsem připravená s ním dokonce i bojovat, ale věřila jsem v to, že to nebude nutné. Nechtěla jsem ho zabít, určitě bych to dokázala kdybych se pořádně naštvala, ale tím bych akorát nesplnila misi, takže jsem se udržovala v klidu. Ve své přeměněné formě s Chikou stále okolo mého krku jsem zírala na něj. Nikdy se Chika ode mě nevzdálila od doby co jsme se setkali v Ryuchido. Po čase to začíná být celkem nepohodlné, ale zrovna teď se to hodí.

Chvíli jsem zíral dost nepřítomně. Kdo by čekal, že Hokage pošle někoho se sennin módem, zvláště takovým. Ten se moc nevidí. Vypadalo to, že jsem prohrál, Hokage a jeho shinobi Shiranui mě dostali.
"Dostala jsi mě," uklonil jsem se a odstranil katon: tenrou. Během takové krátké chvíle dokázala využít slabiny Tenrou a zvítězit nad mou technikou. Co je zač? Je to vůbec člověk?

Pousmála jsem se nad tím jak tu depkařil. Avšak měla jsem i soucit s takovými lidmi, kteří si byli jisti svými schopnostmi. Měla jsem zkrátka štěstí, že jsem se naučila Sennin mod, jinak bych tu opravdu byla vězněna nebo bych všechny stráže skopala a vyšla ven hlavní branou jako king, v mém případě queen. Přišla jsem k němu jakmile zrušil tu pečeť, kterou na mě umístil. Zároveň jsem se znova změnila do své původní podoby. " To bude dobrý. Kdybych toho tolik nevydržela tak bych pravděpodobně zůstala tady, ale je fakt, že jsem vás přechytračila " Usmála jsem se na něj šibalsky a čekala zdali tedy podepíše dohodu a půjde se mnou on osobně nebo pošle někoho jiného místo něj.

Nic jsem neříkal, jen jsem se zvedl a sbalil si do baťohu pár věcí. Napsal jsem několik dopisů a dokumentů a na chvíli dokonce i odešel a nechal tady Shiranui samotnou. Poté jsem se vrátil.
"Jsem čestný muž a svá slova plním. Musím opustit Houzikijou a Kusagakure. Stanu se zaměstnancem Konohy a odcházím s tebou, stanovil jsem si i svého nástupce, můj syn Mako se tady o to postará.." řekl jsem a šel ke dveřím a následně k bráně.

" To jsem ráda, že jsme to vyřešili takhle rychle. Hokage se zase bude divit, že jsem ve vesnici tak rychle zpátky. Těším se na jeho výraz až se před ním zase uvidím " Zasmála jsem se a pak pokračovala za ním, který směřoval k bráně a pak jsme pokračovali až směrem ke Konoze.
/přesun

Nereagoval jsem na to, nemohla mi to dovolit má hrdost. Nereagoval jsem ani na ohromené pohledy strážců a naposledy se ohlédl na hrad. Tak jo, sladký domove, loučím se s tebou...
Jdu ochraňovat vesnici, kterou upřímně nemám rád a to Konohu.
Přesun