Loutkařská akademie

Bůhví jak se mi to povedlo. Cestou do akademie jsem si stihl pořídit nádobu z chemické laboratoře, s podivným fialovým roztokem a aby mi cesta lépe ubíhala, popíjel jsem. Netřeba dodávat, že to byl jeden z nejprudších jedů. Bohužel mi nic nedělal. Smutně jsem si povzdechl.

Došel jsem do akademie a pomocí telepatického spojení zkontroloval stav pavouků. Škola byla jimi téměř prolezlá. Ani vám snad nemusím říkat, že jsem pavouky velmi rád posílal do batohů zdejších studentů. Možná se ptáte, co tu dělám. Faktem je, že v době oběda se sem vždycky propašuju a zadarmo se najím. Doslova zblajznu co se dá. Asi vypadám jako profesor. Inu, před misí je třeba se posilnit.

Když mluvíme o posilnění, vytáhl jsem si i placku rumu, kterou jsem měl neustále zašitou v náprsní kapse. Udělal jsem s ní krátký proces. Svět byl v tom okamžiku mnohem veselejší. Tím spíš že zazvonilo a pišišvoři spěchali na hodinu.

Poflakoval jsem se po chodbách, když v tom mě zastavila jakási sádelnatá matrona.
"Prosím vás, onemocněl nám kolega, 2.C má teď hodinu, potřebuje supl, vy jste tu jedinej volnej..." začala do mě hustit.

"Mlč! A zadrž!" máchl jsem rukou a snažil se udržet rovnováhu, neboť jsem se dnes poněkud více posilnil rumem. Opřel jsem se o zeď.
"Já jsem pouze lékař, nejsem žádnej učitel a... a vůbec nesnáším ty haranty." vyprsknul jsem.
"No jéje, vy jste humorista, s vámi si děti užijí veselou hodinu!" vycenila na mě zuby ta bachratá mumie a než jsem se nadál, strčila mě přímo do třídy druhé cé. Zraky studentů se na mě upřely. Nepřítomně jsem se usmál a zamával jim. Pak jsem dosedl za katedru, hodil si nohy na stůl a strčil si do huby cigáro.

"Herdek nemáte někdo popelnix? Co tak vejráte? Sednout!" zavelel jsem a vytáhl zapalovač, kterým jsem si připálil. Studenti seděli jak zařezaní.

"Ku**a on tu není popelnix? To je mi teda vybavení, a tohle je škola jo?" přejížděl jsem pohledem po studentech a marně hledal někoho kdo mi odpoví. Nakonec jsem se natáhl pro květináč, který byl na okně a klepal popel do něj. Jakási studentka se přihlásila.
"Prosím pane profesore, měl byste zapsat do třídnice, jinak budeme mít průšvih..."

Kouknul jsem na ni přiopilým pohledem. Třídnici, která ležela na katedře jsem si vzal, bez zájmu proškrtal políčka v ní jakože nikdo nechybí, bo mi to bylo u zadku. Jako vyučovací předmět jsem uvedl "Sexuální výchova - praktické využití loutek". Jediné štěstí, že se to po mě nedá skoro přečíst. Sotva jsem třídnici zabouchnul, zalitoval jsem toho, neboť mi do ní upadlo cigáro. Nevadí. Zapálil jsem si další a znovu si hodil nohy na stůl.
"Dělejte si co chcete, pokud máte alkohol a cigarety, tím lépe. Drogy obstarám kdyžtak já ale zadarmo to nebude parchantíci." zazubil jsem se a potáhl. Všiml jsem si, že si studenti něco šuškají. Asi jsem udělal dojem. Jinak jsem se ale nudil a tak není divu, že jsem usnul s hlavou na třídnici. Inu rum vykonal svoje... Když jsem se probral, byli už studenti pryč.
"No zaplaťpánbu mám tu votravu z krku." oddechl jsem si. Vstal jsem, otevřel dveře a na hlavě mi přistála houba nacucaná vodou. Okamžitě jsem se probral a snad jsem si i vystřízlivěl. Naštvaně jsem kráčel po chodbě. Zase jsem viděl tu bachratou učitelku.
"No tak co? Zvykly si na vás děti? Jaká byla hodina? A co jste..." víc už říct nestačila, neboť jsem jí houbu nacucanou vodou rozmázl o tu její parodii na obličej.
"Příště si šaška a krotitele divé zvěře objednejte v cirkuse vy fizule!" řekl jsem rázným hlasem a odkráčel pryč.