Kancelář Tsuchikage

Pomalých krokem jsem přišel do kanceláře. Celou cestu jsem se za sebou ohlížel, jestli mě někdo nesleduje. Přede dveřmi jsem se ještě naposledy rozhlédnul kolem sebe a vstoupil jsem. Nikde nikdo. Nejspíš byl Tsuchikage někde na misi. Pokrčil jsem rameny. Tak si na něj počkám.. Zkřížil jsem ruce na hrudi a opřel se o zeď. Zavřel jsem oči a vyčkával na Tsuchikageho příchod.

Po dlouhé době jsem se na to vykašlal. Neměl jsem dost trpělivosti na někoho čekat. Prostě se půjdu projít někam a prozkoumat okolí. Třeba i něco užitečného zjistím.
Narovnal jsem se a oknem jsem vyskočil ven z kanceláře. Začal jsem skákat po domech. Mířil jsem směrem pryč z Iwy, někam do odlehlých plání. Tam bych něco najít mohl.
/Přesun

Higure


Dorazím do své kanceláře, která se nachází o patro níž než kancelář Kageho. Ani si nesedám a rovnou přejdu ke stolku s topografickou mapou okolních oblastí. Jsou tam červenou tužkou vyznačené linie a možné zásobovací trasy. To bude ještě práce a práce... 

Když jsem dorazil ke kanceláři tsuchikageho a zaklepal tak se nic neozývalo a po několika minutách čekání jsem se rozhodl najít generála Higureho. Proto jsem sestoupil o patro níž kde jsem zaklepal na jeho dveře a snažil se je otevřít. Dveře nebyly zamknuté což svědčilo o tom, že někdo v kanceláři bude. Následně jsem uviděl generála Higureho, kterého jsem pozdravim. "  Jsem zpátky, ale ne s moc dobrou zprávou " Mohl si jistě všimnout mích popálených zad od bakutonu, které jsem si jistě nezpůsobil sám.

Higure


Otočím se na příchozího a povytáhnu obočí. Dobrá tedy. Podej hlášení a pak se hned hlas na ošetřovně. Tvá záda nevypadají nejlépe... K čertu, tohohle jsem nikam neposílal a Kage mi neřekl že by vysílal muže na mise. To je celý on. Mám velet jeho mužům a vím kulový.

" Když jsem procházel lesní cestou pár desítek kilometrů odtud tak jsem byl napaden neznámým shinobim. Představil se jako Sora no Sen. Není to ani zdaleka obyčejní shinobi. Je to loutkař, takže je nejspíš původem ze Sunagakure. Neváhal nejspíše použít jeho nejsilnější loutku. Ovládala vysoko rychlostní techniky na které nemá zdaleka ani shunshin no jutsu. Dále jeho katonové techniky byly obřích rozměrů. To že je ze suny odpovídá i jeho ovládání normálního i zlatého písku na poměrně vysoké úrovni. A co je asi největší zvláštností, že ovládá mou vlastní techniku. Bakuton Jiraiken. Nevím kde ji získal, ale nejspíš to nebude nikdo obyčejný. Použil na závěr nějakou holografickou techniku a prohlašoval tohle. Cituji : Mým cílem je, aby v tomto světě nastala rovnost, a to tím, že pobiju všechny nadřazené, a tak vzkaž Tsuchikagemu, že je mezi prvními, kteřé čeká věčný spánek. SORA NA SEN. To je zhruba vše, musel jsem se stáhnout neboť mi docházela chakra a jeho rychlosti se spojením mého jiraikenu jsem neměl šanci. "

Jakmile jsem dopověděl čekal jsem na jeho reakci.

Higure


Poslouchám ho a pak sjedu pohledem na mapu. Ukaž mi zhruba kde to bylo... přikážu a v hlavě už mi šrotuje další postup. Někdo takový v naší blízkosti je problém. Bylo by dobré ho zlikvidovat co nejdřív... mumlám si spíš pro sebe než pro něj.

" Tady " Ukážu na mapě na místo mezi Konohou a Iwou kde leží hustý les. Pak jsem si musel trochu narovnat záda, která mi ruply, ale pak už byly v pohodě. " Ty záda se časem spraví. Ten už tam nejspíš nebude. Ale měli bychom varovat ostatní a určitě o tom říct tsuchikagemu. Jsem si jist, že si se mnou jen hrál. Možná by se vyrovnal i shinobimu Uchiha Madara. Proto bychom si na něj měli dávat pozor. "

Higure

Beru na vědomí. Chvilku koukám na mapu a potlačuji nutkání za ním okamžitě vyslat jednotku. Pak se narovnám od stolu a přeměřím si Jina pohledem. Dej si ty záda ošetřit a pro dnešek už nic nedělej. Zítra ráno se tu budeš hlásit s podrobným popisem, nejlépe písemným, toho muže co tě napadl. To je vše... 

" No dobře, ale s tím vzhledem to asi nepůjde. Loutkař byl celý v černé kápi a loutka. No ta vypadala skoro jako živá. Ale s popisem to bude těžší. Loutkař se vždy skrýval. " Dořekl jsem a sledoval co řekne. Opravdu jsem netušil jak Sen vypadal. Viděl jsem ho jen v kápi a potom zmizel.

Higure


Odpočiň si, dej si to všechno v klidu dohromady a zítra mi to přines na papíře. Sebemenší drobnost se nám hodí. Teď můžeš jít... propustím ho a sednu si za stůl.

" Dobře, tak já se tedy zítra zastavím. V nemocnici o tom něco sepíšu. Takže zatím " Rozloučil jsem se a odešel jsem z kanceláře rovnou do nemocnice. (přesun)

Higure


Když dopíšu spisy, opřu se do křesla a přes tvář mi přejede blažený úsměv. Myslím že je všechno připraveno. Zavolám jednoho Anbu, aby oběhl všechny dostupné jouniny. Ať se neprodleně hlásí u mě v kanceláři.

Kuro a Shiro

Synchronizované kroky dvou párů bot se nesly chodbou směrem k Tsuchikageho kanceláři. Po otevření dveří vstoupily Kuro a Shiro do kanceláře. Následovala úklona a pak ticho. Nikdy neměly ve zvyku moc mluvit. Dva, na dívky jejich věku až moc tvrdé, pohledy probodávaly generála v očekávání, že nebude čeká na ostatní a řekne, co jim chce.

Otočím se za zvukem otevíraných dveří a můj pohled padne na dvojčata. Skvěle... zamumlám si pro sebe a pokynu jim ke stolu s mapou. Náš cíl je útok na Sunu, její zničení nebo obsazení. Raději bych to druhé, i když má jen malý strategický význam. Jak splníte náš cíl? otážu se dvojčat. Mám v hlavě svůj vlastní plán, ale tyhle dvě mají tendenci přijít vždycky alespoň s jedním detailem, který mi unikl, tudíž si vyslechnu jejich názor.

Kuro a Shiro


Dvojčatům chvíli trvalo, než jedna přišla s celkem složitým, ale originálním a téměř stoprocentně úspěšným plánem. Kuro předstoupila a podívala se na mapu. Lépe se jí přemýšlelo, když se mohla koukat na plán.
"Přijdeme, až bude zuřit písečná bouře a bude snížená viditelnost. Bude potřeba dost vody. Pomocí technik Suitonu podmáčíme vnější zdi a obranné budovy, které se zřítí. Pak už to bude na armádách..."
Nešlo o to, zda bude plán uplatněn, ale že byl vymyšlen. Je to složité, ale mohlo by se to vyplatit.

Hm... přemýšlím chvilku nad tou variantou. Těžko podmáčíme skálu. Hradby Suny jsou jediné budovy ve vesnici, které jsou vytvořené z kamene. Co byste ale řekly tomuhle plánu: Naše vojsko vyrazí rozdělené na několik částí po různých trasách v přestrojení za obchodní karavany, kterých je na cestách spoustu. I když by byla jedna část prozrazena, pro vojsko jako takové to neznamená hrozbu. K Suně se tak dostaneme nečekaně. Pomocí Dotonových technik jim strhneme část hradeb... a teď se dostáváme k Suitonu, který navrhla Kuro. Když jim podmáčíme písek pod nohama, těžko ho pak využijí k boji muže proti muži. 

Kuro a Shiro

"A nebylo by pak rovnou lepší infiltrovat se, zkrouhnout kageho, převzít vesnici celou a využít jejího vojenského potenciálu?" ozvala se Shiro, které se sice válečná řež velmi zamlouvala, ale větší armádou by také nepohrdla.

Dostat někoho do blízkosti Kazekageho by trvalo přinejmenším měsíce. My takového času nemáme. Potřebujeme zasadit rychlý a tvrdý úder. Eliminovat hrozbu jednoho nepřítele a co nejdřív se zaměřit na dalšího, než se spojí a utlučou nás čepicemi... odpovím dvojčatům věcně. Faktem je, že se nám času opravdu nedostává.

Kuro a Shiro

"Hai!" zaznělo jednohlasně a obě děvčata se uklonila. Pak se otočila na patách a vyrazila mobilizovat armádu.

Když děvčata odešla, zmáčknu stopky na hodinkách. Za mého předchůdce byla reakční doba mobilizace 18 hodin. Jsem zvědav, jestli to zvládnou za míň... pomyslím si a dál se věnuji přípravám. Předně zásobování.

Už to byla nějaká doba co jsem za velitelem byl. Naposledy po střetu se Sora no Senem a dost dlouho jsem strávil v nemocnici. Jestli ho potkám příště tak to bude on kdo padne k zemi. Vyšplhal jsem po schodech až do nejvyššího patra kde jsem se dostal na hlavní chodbu. Tam jsem pokračoval až k tsuchikageho dveřím na které jsem zaklepal. Už bylo na čase abych se zase ukázal na scéně tak jsem očekával něco akčnějšího a náročnějšího.

Přišel jsem a vyzvání do kanceláře a následovně za sebou zavřel dveře. Přistoupil jsem blíže abych se hlásil " Jin se hlásí do služby pane " Bylo to jak na vojně. Každopádně jsem se choval slušně a s úctou k nadřízeným jak nás to vždy učili. " Jsem v nejlepší kondici, takže jsem připraven na vše co mi přichystáte " řekl jsem hrdě a myslel to i vážně. Měl jsem energie za desítky shinobi a mé schopnosti nebyly obyčejné.