Zasedací místnost rady Ohně

Všech 14 zamračeně sledovalo shinobiho, jež tak drze zradil svou zem. Jen pár se jich zdálo ustrašených. Všem plála v očích Ohnivá vůle, tak známá a mnohdy i obávaná vlastnost všech obyvatelů Ohnivé země. Nikdo se ani nepohl, natož aby klekali. V očích 2 snad nejstarších v této společnosti planula nenávist. Tor možná nepotkal schopné shinobi, jež by mu mohli odporovat, ale potkal politiky, jež o toto místo bojovali slušnou dobu a svou zem milovali.

Po tak uspěchaném výbuchu Torova vzteku, jeden z politiků vstal a podíval se mu do očí. Možná jsi mocnější než kdokoli z nás, to ano. Ale my na rozdíl od tebe nejsme zbabělci, co zradí svou zem. Můžeš nás zabít, můžeš nás mučit, můžeš zabít všechny co jsou nám blízcí a všechno, co milujeme. Ale věz, že před tebou nikdy nepoklekneme. Nechť je mi Ohnivá vůle svědkem...ne, nechť jsou mi svědkem všichni obyvatelé Ohnivé země, nikdy ti dobrovolně nepředáme vládu nad touto zemí. Praštil pěstí do stolu. Ostatní politici souhlasně přikývli a se založenými rucemi pozorovali Tora planoucími pohledy.

Až na ženu, která zděšeně vykřikla, smrt kolegy sledovali všichni s chladnou nenávistí. Po řeči Tora se stojící politik rozesmál. A tady stojí. Náš zachránce. O velký hrdina. Vrah guvernérky a viník smrti mnoha shinobi. Oslavujte ho, Ó lide Ohnivé země. Neb pokud nebudete, hlava vám bude sražena, jazyk vyrván a vnitřnosti prodány. Vaše rodina bude šíleně trpět. Řekl suše. Země se konečně začala stavět na nohy. Lid už dávno přestal trpět. Začínalo to vypadat slibně, dokud jsi se nedostavil ty a nezasadil Zemi ránu. Nejen shinobi, i obyčejný lid touto válkou trpí. Kdo si myslíš že jsi? Bůh? Hrdina? Zachránce, nebo snad osvoboditel? Ne...ty jsi vrah. Chladný, sprostý, ubohý vrah a zrádce. Řekl politik chladně. Klidně nás zabij.

Politik na Tora chvíli nevěřícně civěl, než se začal...smát. To...to snad ani není možné. Kdyby Konoha nepoužila ty zdroje pro své válečné úmysly, už by tu nebyla ani Ohnivá země. Ale...co ti budu vykládat. Stejně mě nebudeš poslouchat, šílenče. Své chyby pochopíš, až proti tobě vzestoupí i prostý lid, když ho ta tvoje tyranie přestane bavit. Až bude Ohnivá země pod tvojí vládou upadat a i malé země si z ní budou moci utrhnout kus masa, poznáš co jsi udělal. To už se smáli všichni politici a snad jen jeden to zmírnil na chichotání. Všichni si ho prohlíželi nevěřícným pohledem.

Všichni vykřikli bolestí, když jim byly rozdrceny nohy a klesli na kolena. Mluvčí vykašlal krev a podíval se Torovi do očí. Nás zabiješ. To ano. Ale dokud žije Konoha, žije i Ohnivá země. Usmál se. Konoha patří k Ohnivé zemi stejně, jako patří srdce k tělu. Proti jejím shinobi, nemáš šanci.

Politik zalapal po vzduchu. Škoda plýtvat na tebe slovy. Ať řekneme cokoliv, tvé šílenství to nepropustí k tvé šílené mysli. Jako by si povzdechl.

Odkdy zachránce zabíjí ty, jež chce zachránit? Odsekl politik. Raději nás ušetři tvého šíleného tlachání a už to skoncuj. Zatnul politik zuby, očekávaje smrt.

S bolestí i nenávistí v srdci pozoroval onen mluvčí smrt svých kolegů, přátel i nepřátel. Poté pohlédl na Tora. Copak? Že by jsi byl až takový slaboch či šílenec a nechal mě žít, když jsi tak hrdinsky zabil ostatní?

Povzdechl si. Tak jsi je možná v první řadě neměl zabíjet. Nejsi nic jiného než vrah. Vrah. Poslední slovo zdůraznila jeho nenávist a hněv. Zradil jsi Ohnivou zemi. Zradil jsi i Konohu. Zradil jsi všechny a všechno. Ty si nezasloužíš lítost. Ty si zasloužíš jen hněv a odpor.

Dorazili jsme do zasedací místnosti. Byla plná zlatého písku a páchnoucích rozkládajících mrtvol. "Pane bože.." zacpal jsem si nos. On je tahle zabil? "Co teď?!"

To co jsem videl me zdesilo. Vracelo m enejhorsi vzpominky. Padl jsem na kolena a prastil jsem pesti do zeme. Byval jsem zvykly na ledacos ale tohle me vylozene dorazilo. po chvili jsem vstal a jenom rekl. "To by jste mel vedet vy Hokage-sama jste Feudalni pan pokud je mi nzamo." Rekl jsem nevedel jsem co mu odpovedet.

"Nechci být Feudálním pánem..Pokud se teď toho vzdám, Ohnivá země může padnout komukoliv. Musím vyhlásit volby a zvolit novou vládu i nového feudálního pána.." sevřel jsem ruce v pěst. "Ihned odsud pojďme.." otevřel jsem dveře a seběhl pryč před budovu. Dal jsem na veřejnou tabuli příkaz nových voleb. "To by prozatím mělo stačit.."

"Souhlasim. " Dival jsem se jak dal Prikaz novych voleb na tabuli. Nakonec jsem jeste dodal. "Hokage-Sama ale co udelate ohledne Madary? Ten je snad nesmrtelny. Tolikrat byl prohlasen za mrtveho a nejak nechce jit. Byla jedna z otazek ktera me celkem zajimala.

"Madaru vyřešíme na srazu Kage, ale tentokrát nebudeme vyhlašovat válku. Už nechci ohrožovat další nevinné životy. Tohle je problém Kage, to my dovolili, aby se objevili další a další Madarové, to my dali prostor pro nenávist a uvrhli svět do dalšího kruhu nenávisti, ze kterého se před sto lety dostal. Je to naše vina, to my sedíme na horách mrtvol, které jsme zabili..My pět Kagů." řekl jsem to, co mě už dlouho trápilo.