Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Tak a bylo to. Ken přišel do kanceláře a já se na něj usmál.
"Dobrý den Kene, mise problém nebude, ale bude popřemýšlím o Senseiovi. Máme tři nové jouniny..hmm," přimhouřil jsem oči. Tobiru je moc mladý, sotva se dokáže postarat o sebe. Shiranui je schopná, Hikaru tým chtít nebude..Rokuro ještě nedorazil.
"Hm..O senseiovi teď bohužel nevím, Rokuro by měl být z mise na cestě sem, pokud si ho najdeš, klidně může být tvůj sensei. Já s ním mohu pohovořit, pokud budeš chtít." vytáhl jsem seznam misí a přemýšlel. Tuhle ne..moc mladý..tahle taky ne..
"Hmm, co takhle Kumogakure no sato? Potřebuji, abys předal vzkaz Kage, jen nevím, jestli jsi na tu misi dost kvalifikovaný,"přimhouřil jsem oči.

"Tak ... popravde si myslím, že Rokuro bude určite dobrý senseii, keďže je Uchiha ako ja." Skonštatoval som z úsmevom a potom som prehovoril bez rozmyslu. Predsa len som bol stále sebavedomí a nemyslel som si, že odovzdať  vzkaz bude ťažké. "Určite som dostať kvalifikovaný!" Sebavedomo som sa zazubil. "Rád odovzdám vzkaz do kumogakure no sato." Povedal som Hokagemu.

"Tak dobře, možná, že by na tebe někdo z Jouninů mohl dohlédnout," pousmál jsem se. "Tobiru, tady máš první misi jako Jounin. Společně s Kenem půjdete za Raikage-dono a předáte jí můj vzkaz," vytáhl jsem svitek a začal psát.

Svitek:

vtiskl jsem na dopis za podpisem pečeť a svitek sroloval, přitiskl důvěrnou pečeť a podal jej Kenovi. "Tobiru, tady máš také jednu techniku, která se ti bude hodit." Řekl jsem a podal mu Ryuuka no jutsu.
"Tak šťastnou cestu!"

Zobral som si od Hokageho ten svitok a ukryl som si ho u seba.
"Ďakujem a dovidenia." Rozlúčil som sa a vybral som sa odtiaľto k bráne. Tam som mal na pláne počkať toho Jounina, ktorý tam mal ísť so mnou.
(presun brána)

Byl tu frmol. Těžko jsem to zvládal. Nejdřív jsem zjistil, že jsem boháč a pak si tady vyskakoval nějaký drzý uchiha. Dřív než jsem stačil cokoliv říct mě otec poslal na misi s geninem. Byl jsem nadšený!!!!
Usmál jsem se, schoval novou katonovou techniku a vydal se za Uchihou.

Tak jsem byla na řadě, to určitě bude rychlovka pro ostatní. Vešla jsem a zavřela za sebou dveře. Přišla jsem blíže k hokagemu. " Tak se tedy vracím od Mizukageho. Vše jsem patřičně vyřídila a odevzdala mu svitky s dohodou. " Dopověděla jsem základní info o mém pobytu v Kiri kromě Onsenu. Už jen při pomyšlení bych znovu zrudla. Musela jsem se nějak vzpamatovat, nebo nedokážu za chvíli ani normálně přemýšlet.

Dorazila Shiranui. Poslední dobou se mi čím dál víc zamlouvala, docela jsem si ji oblíbil.
"Shiranui, jsem rád, že jsi tak rychle zpátky. Co nového? Co se stalo?" zeptal jsem se starostlivě, když se začervenala.

Skřížila jsem prsty a začala být nervózní když jsem pomyslela na tu chvíli a pak se zavřenýma očima na hokageho vykřikla zároveň i tak aby to neslyšeli ti na chodbě. " Já už se nikdy nevdám " Byla slyšet i ta nervozita a spoustu dalšího v těch slovech. Nevěděla jsem jestli assassin tušil o čem mluvím a proč jsem něco takového řekla po příchodu z Kiri. Když jsem to zároveň říkala tak jsem byla i trošku nakloněná jelikož se tak mé tělo automaticky při nervozitě hnulo aby můj hlas k němu došel.

Překvapeně jsem zhlédl a pohlédl ji do očí.
"Uklidni se prosím a řekni, co se stalo," ukázal jsem na prázdné křeslo, před stolem. Vůbec mě nenapadalo, proč a co se stalo. Bohužel nemám dceru, tak vůbec jak něco takového zařídit.

Přišla jsem blíž a zasedla do křesla. Řekla jsem mu to v krátkosti, jemu jsem mohla věřit, i když se mi zdálo že mé jednání bylo až příliš přehnané, ale věřila jsem té staré povídačce o tom. " Ehm... Když jsem všechno vyřídila mohla jsem se porozhlédnout po vesnici. Chtěla jsem se nejdřív umýt, tak jsem šla do jejich horkých pramenů. Všechno tam bylo v pořádku, tamnější lázně byly dobré. Jenže když jsem se chtěla jít převlíknout tak při otevření dveří se jich někdo dotkl " Teď jsem zrudla ještě víc, pohled jsem shodila dolů. Assassin si mohl všimnout. " Když jsem mu za to jednu vrazila tak ten nápor uvázanej ručník nevydržel a on mě viděl nahou. Díval se pozorně, začala mu z toho téct krev z nosu. Až potom utekl. " Po závěru jsem vybuchla. Takovej obláček kouře mi vycházel z hlavy jak jsem byla nervózní.

Polkl jsem. Tohle jsem nevěděl, jak řešit! Pomoc prosím!
"Ehm Shiranui," snažil jsem se z toho nějak vybruslit.
"Neboj se, vdáš se, jsou to jen povídačky. Bylo to určitě pro tebe hrozné, v té Kiri jsou hrozní úchylové. zasmál jsem se.

Koukla jsem na něj psíma očima když řekl že jsou to jen povídačky. " Tak tedy dobrá. Ale stejnak mu to jednou vrátím " Usmála jsem se trochu strašidelně a přemýšlela nad trestem. Pak jsem se ale zpět podívala na Hokageho. " A co tedy bude teď? Navíc ta fronta vypadá dost netrpělivě. " Zdůraznila jsem.

Trochu se uklidnila. Opřel jsem se o opěradlo a přemýšlel.
"Tak Shiranui, poslyš. Dám ti jednu techniku, která prověří, jak jsi na tom. První krok této techniky je porozumění. Teď, když jsi Jounin, tě naučím techniky, o kterých se ti ani nesnilo, ale jako podmínka je ta, že musíš pochopit Sílu Bílého hada. Dám ti o tom informace, protože ta technika, kterou ti dám, je velmi nebezpečná, ale velmi silná. Může se stát, že se tvé tělo změní už navždy a budeš poznamenána i psychicky. První krok této techniky je přečíst si informace o SÍle bílého hada - Shiroi hebi no chikara a poté se naučit samotnou techniku.."vytáhl jsem ze šuplíku další šuplík. Byla to tajná skrýš pro mé tajné plány. "Yamata no jutsu, technika třídy S. Věřím v tebe, vím, že to zvládneš a nezměníš se přitom..V tom informačním svitku, jsou psány hrůzy, které Orochimaru vytvářel a informace o nesmrtelnosti. Tyto informace jsou zakázané i mezi největšími shinobi. Nenechej se svést vidinou po nekonečném životě.." dodal jsem tajuplně a techniku i se svitkem ji podal.

" Uff. Tak tohle bude celkem na dlouho, ale třeba se mi to podaří, ale zase nemůžu být celý dny zařezaná jen u tréninku. Chce to nějakou další akci, člověk se učí za pochodu. Určitě si na tuto techniku, kterou jste mi svěřil čas najdu. " Natáhla jsem se a sebrala jsem si svitek, který jsem si uložila na patřičné místo kde mi nikdo šahat nebude. Zajímalo mě jestli se ještě něco bude dít i když tam čeká ta fronta, stejnak jsem si to nejdřív musela přečíst takže jsem na cvičiště jít nemusela.

"Můžeš si to číst v zasedačce, myslím, že bych tě mezitím mohl učit i jinou techniku, až si odpočineš také tě pošlu na dalš misi.." řekl jsem. "Pak sem pošli dalšího."

" I jinou techniku? " Rozzářili se mi oči " Dobře, já tedy zatím půjdu do zasedačky. Jakmile se vyprázdní řada tak zase přijdu " Celá natěšená jsem se zvedla a povyskočila si. " Tak já tedy jdu " Zamávala jsem mu a šla ke dveřím, které jsem otevřela. " Tak pojdte další " Nechala jsem otevřené dveře a šla k dalším dveřím vedle do zasedačky kde jsem za sebou zabouchla dveře a začla jsem si po sednutí číst ze svitku, který mi Hokage dal jakmile jsem ho vytáhla a rozvinula.

Hikaru se očividně neměl na to vejít, tak jsem šel já. Hurá ! Zavřel jsem za sebou dveře aby nikdo nemohl poslouchat. "Než ti dám informace pro které si mě poslal.. něco chci. Odpuštění mých zločinů, peněžní odměnu abych mohl zajistit rodinu. V poslední řadě.. chci aby ses omluvil za to co si spáchal.. za to že si mě uvrhnul do temnoty tím žes zabil PiliKKu.." Promluvil jsem zcela vážně. Opravdu jsem mu nehodlal říct ani slovo, když by nedodržel jediný z mých požadavků.

Teď vešel Kisuke. Opřel jsem se a s vážnou tváří poslouchal jeho nařízení.
Po jeho poslední větě jsem se dal do smíchu.
"Já, že jsem zabil PiliKKu? Já, že jsem zabil PiliKKu, svou oblíbenou kage a svou vlastní kamarádku? Kdes to proboha vzal.." uklidnil jsem se a vrátil se k vážnému obličeji.
"Než ti vyhovím ohledně toho ostatního, musím vědět, jestli ty informace za něco stojí. Pokud to budou informace typu toho, co má Otokage za kalhoty, nebo že mu slouží Reina, tak to fakt ne." Assasin používal techniku zrcadlení, pokud se k němu choval někdo jako Kisuke takto, tak on se choval naprosto stejně.

Kdyz Prisla YAeko a pozdravila. Mirne jsem poklekl na Jedno koleno a pak odpovedel. " Dobry den." Rekl jsem a nakence nerikal nic vic. Pote jsem opet vstal a oprel se o stenu. Kde jsem cekal az se dostanu dovnitr. Spise jsem cekal na tuto chvili uz dlouho mozna az moc. Mel jsem strach co zjistim ale taky jsem chtel vedet pravdu o tom kdo vlastne jsem. To cekani me tady zabijelo ale sem si mohl zvyknout. V Me hlave se ronilo mnoho myslenek. Ale jedne jsem se nezbavil a to byla otazka Tymu. Jako Chuunin jsem se tomu mohl vyhybat ale co se tykalo ted jakoz to novy Jounin uz byla jina vec. A ted kvuli valce ti zkusenejsiu budou potreba mnohem vice nez ja. Takze jsem take uvazoval ze se nabidnu jako prozatimni reseni nez by se nasel nekdo jiny a vhodnejsi. Stale s mymy myslenkami jsem tam stal a nic nerikal. Ale dalsi byla jak ovladnout muj spropadeny element. Vec byla i kdybych mel bezny element jako ostatni v mem klanu stejne byla sance ze bych zkoncil s neporizenou. Behem poslednich par mesicu jsem se zmenil. A litoval hodne veci a asi nejvice to ze jsme nebyl zrovna za dobre se Shijin ktera zemrela. Ale dal nemelo scenu se stim pitvat jelikoz minulost nezmenim.

Povzdechl jsem si. "Za vším je Madara.. Ovládá Reinu, a že by mu zrovna sloužila ? Ne, je jen jeho figurkou, která musí poslouchat. Madara mobilizuje armádu celé Otogakure. Navíc ho kontaktovala jistá organizace, vím že jejím členem je nějaká Airis která věděla že jsem v Otogakure , proto jsem musel misi předčasně ukončit. Ještě než jsem zmizel bojoval jsem s ním.. už i lidé v Otogakure vědí že pravým vůdcem je on a jestli chce zůstat v utajení, musí si najít jiný úkryt." Řekl jsem mu důležité informace, ted už jen čekal na svou svobodu a peněžní odměnu na nový život.

Můj úsměv doslova zmrzl na rtech. A moje chování se změnilo.
"Takže Madara je opravdu zpátky?" sevřel jsem ruce v pěst. Madara je zpátky a požádal Konohu o sdílení informací. Hm..kam tento svět spěje? já se domluvím s Reinou a Madara je tady. Že mi nic neřekla!
"Dobře, máš, co chceš.." poslední dobou jen amnestuji.. zamračil jsem se a vytáhl šek. "25.tisíc ryo bude stačit, víc ti dát nemůžu, je válka a doba je zlá. Za chvíli nebudeme mít ani co jíst.. "vyplnil všechny údaje a podal mu šek. "Chceš novou identitu a čelenku Konohy?"

Sundal jsem si kápi a do mého obličeje opět zasvítilo. Na tváři jsem měl takový štastný úsměv, podařilo se to. "Takže jsem opravdu volný ? A navíc ze mě chceš udělat vojáka konohy ?" Co víc si přát ? Peněz na vybavení domova jsem měl dostatek, svobodu a čistý rejstřík. Jako bych se znova narodil. "Jsem hrdý na své jméno.. jméno které může ještě vstoupit do dějin - Kisuke Uchiha. Tvou nabídku příjmám.. budu nosit čelenku Konohy jako náznak toho že jsem nyní na její straně.. na straně své lásky." Natáhl jsem ruku pro šek. "Mimochodem, kdo je ted hlavou Uchihů ? Rád bych se té role, jakožto dědic Sasukeho krve ujal." Pověděl jsem a šek si schoval.

"Jsem rád, že ti to udělalo radost," usmál jsem se a podal mu čelenku Konohy.
"Vůdcem klanu je Itachi Uchiha, teď je však na misi..Musíte si to vyřešit sami.." pokrčil jsem rameny a založil si ruce na prstou. "Vím, že tam je fronta, pošli je dál prosím."