Konoha nemocnice

pro **Assasin Senju** Sat Jul 13, 2013 7:58 pm

First topic message reminder :

Konoha Nemocnice, zde se léčí všichni zranění.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V nemocnici jsou přítomné dvě NPC Iryo supešalisuto xD (Lékařský specialista).

Shizune a Sakura Haruno.

pro **Yaeko Uzumaki** Tue Jul 22, 2014 6:13 pm

Spěchala jsem. Sestřička vedle mě téměř běžela, když jsem se jí ptala, kam musím jít. Mé rozhodnutí bylo opřené o fakt, že jsem nemohla vytáhnout z nemocnice její ředitelku, stačilo, že jsem kvůli tomuto problému hodlala odejít z vesnice i já jako zástupce Hokageho. Volba tedy padla na Airis, kterou jsem poznala při své minulé návštěvě. A od té doby (a také podle jejího spisu), jsem věděla, že je skutečně dobrá. Objevil se vedle mě shinobi se základní výbavou, kterou jsem si připnula k pasu ještě za chodu. Byla jsem mu vděčná za to, že před návštěvou Kentara myslel ještě na toto, aniž bych ho žádala. Došla jsem ke dveřím Rokurova pokoje a rychle zaklepala. Nečekala jsem ale na vyzvání ke vstupu a rovnou jsem vešla.
"Omlouvám se za vyrušení," pronesla jsem směrem k oběma.
Přestože jsem měla klidný hlas, stále v něm byl dostatek starosti, aby z mého pohledu každý dostal strach.
"Airis-dono, naléhavá mise. S-rank protivník a náš vážně zraněný shinobi. Musíme vyrazit ihned," neztrácela jsem čas a zároveň jsem si dávala pozor na neprozrazení jmen. "Vezměte si pouze to nejnutnější pro vaše schopnosti medika, boji se vyhneme. Naším cílem je pouze dostat odtamtud našeho člověka a zmizet bez dalších škod."
To byla moje práce. Více informací se ale dozví až cestou. I přes vážnost situace jsem si našla čas, abych Rokurovi věnovala alespoň menší úsměv. Podle zprávy od Amekage si zasloužil dlouhé období klidu. Bohužel to teď ale nebylo možné, dokonce i v nemocnici jsem ho musela vyrušit krutostí války. Pohledem jsem se vrátila k Airis. Tohle nebyla nabídka mise. Tohle byl rozkaz. A ani jedna z nás neměla na výběr.

pro **Airis Shiroyaki** Tue Jul 22, 2014 6:23 pm

Kývla jsem s úsměvem na souhlas, jaká je Sakura. Když však zmínila další otázku, ruka se mi zastavila a dalo by se říct že na chvíli i dech. Neměla jsem s ní nejlepší vztah už jen proto, že já byla mimo vesnici, neposlouchala a jela na vlastní nohu na rozdíl od ní, která chtěla chránit jednu oblast a lidi co miluje. Vzpomínka na tu hádku mě zase uvedla do reality a já se podívala na Rokura. "Jsem si jistá že teď určitě dobře," měla jsme zaražený pohled do země a hned ho přesunula do jeho očí. "Lucy je mrtvá. Zabili jí při záchraně mého neteře a synovce." Pomalu jsem roztáhla celé žaluzie a měla jsem kamennou tvář, tentokrát bez úsměvu. V tom se tu objevila Yaeko, zástupkyně Hokageho. Při její informaci o misi se mi zmenšili zorničky. "Jistě, už jdu." Pohlédla jsem na Rokura a pak na Amekage-sama. "Omluvte mě prosím." Hned jsem byla na chodbě a rychlou chůzí šla do své kanceláře. Ještě cestou jsem si sundala doktorský plášť a místo něho si oblékla lehčí vestu spolu se svým pláštěm Sannina. Připla jsem si opasek během necelé minuty a kývla na Yaeko. "Vedˇmě.". Byla jsem rozhodnuta jí následovat. Očividně nebylo času nazbyt.

Přesun

pro **Yaeko Uzumaki** Tue Jul 22, 2014 6:30 pm

Vyšla jsem z pokoje za ní. K Rokurovi jsem pouze stihla kývnout na rozloučenou. Místo za ní ke kanceláři jsem pak zamířila rovnou k východu, kde jsem na ni počkala. Byla skutečně rychlá, což mě potěšilo. Zatím šlo vše velice dobře, měli jsme dobré šance. Jelikož jsme ale nemohly letět po Konoze na vráně, abychom nevzbudily pozornost a zbytečnou paniku, musely jsme k bráně po svých. To nám ale příliš času neubere. Vyrazila jsem k východu z vesnice beze slov, ale uvědomila jsem si přitom ještě jeden faktor, který nám hrál do karet. Rokuro viděl. To znamenalo, že máme shinobi, kteří dokážou prakticky zázraky. A shinobi, kteří mají velice tuhý kořínek. Doufejme tedy, že Hideo je na tom také tak.

//Přesun

pro **Rokuro** Tue Jul 22, 2014 7:02 pm

Správa od Airis bola celkom zlá. Myslel som, že sa s ňou aspoň raz stretnem. Nuž nedalo sa nič robiť, potom ako roztiahla celé žaluzie som si dal ruku pred oči, slnko ma dosť pálilo na očiach. "Gomene" Ospravedlnil som sa Airis a v tej chvíli tu prišla Yaeko a zobrala Airis odtiaľto preč. Taktiež som jej kývol druhou rukou... Zas tu bola so mnou len Hana "Ah, radšej som nemal ani spomínať Lucy." Poznamenal som smutne. Mal som zmiešané pocity v sebe. Zmenil som myšlienky na trošku optimistickejšie "Náááh , tak čo myslíš mám u tamtej šancu?" Uškrnul som sa na Hanu pri čom som si naďalej zakrýval oči pred slnkom.

pro **Hana Ichiro** Tue Jul 22, 2014 11:30 pm

Dorazila sem Airis. Chcela som sa jej spýtať na stav Seita, ale všetko sa udialo tak rýchlo, že som to ani nestihla. Prekvapilo ma, že je Lucy mŕtva, nevedela som o tom a bolo mi to ľúto, nič som však na sebe nedala vedieť.
Airis vzápätí zmizla aj s Yaeko, ktorá sa tu náhle objavila. Takže, o Seitovi som sa nedozvedela zhola nič. Možno bol ale v poriadku, preto som si povedala, že by som ho mohla o chvíľu navštíviť.
Rokurova otázka ma príjemne prekvapila. Žeby láska na prvý pohľad? Nie, na tú som nikdy neverila, a ani ju nikdy nezažila. A vlastne som pochybovala, že takéto puto vôbec existuje. Nikdy som sa totižto nezamilovala. No, neviem, budeš sa musieť trochu posnažiť, vieš...Pozvať ju na rande a tak, možno z toho niečo bude. Usmiala som sa. Rande...Na to som nikdy nemala čas. Ale budeš si musieť pohnúť, nemyslím si, že si jej jediný nápadník. Pokrčila som ramenami. V Konohe bolo jaksi veľa krásnych žien.

pro **Rokuro** Wed Jul 23, 2014 6:29 am

"Uhm... a možno už niekoho má." Zamyslel som sa aj nad touto možnosťou.. prečo by nie? "Pf... Už chcem odtiaľto odísť, nemám to tu rád." Zarazil som sa a naďalej si držal ruku nad očami pred ostrým svetlom. "Budem si musieť zohnať aj nejaké cool okuliare, lebo takto to nepôjde..." Uškrnul som sa a mierne poškrabal vo vlasoch.

pro **Hana Ichiro** Wed Jul 23, 2014 8:47 am

Pokrčila som ramenami. Všetko bolo možné, ale nezdalo sa mi, že by Airis bola zadaná. Ale kto vie. Nemysli na to, až sa vráti, tak sa jej proste opýtaj, či by nezašla na večeru. Pokiaľ chceš, môžem ti pomôcť s prípravou, nemám tu čo robiť a zjavne bude ešte dlho trvať, než budem môcť s Hokagem konfrontovať. Iritovalo ma to. Moja dedina ma potrebovala tiež, našťastie tam bol klon, ale ten originál nenahradí nikdy, hoc je mi na vlas rovnaký, fyzicky i psychicky.
Kto by to tu mal rád. Ten smrad chemikálií, biele steny a plášte...Vždy keď tu som, cítim sa ako na psychiatrii. Nikdy som nedokázala pochopiť, ako to niekto vôbec môže mať rád. Usmiala som sa viac menej pre seba, napriek faktu, že mi stále po mysli behal Sasuke a pred očami som videla jeho mŕtvu tvár. Trápili ma výčitky, svedomie, ale úspešne som to skrývala za naoko bezstarostným úsmevom. To bola asi jediná vlastnosť, ktorú som na sebe priam milovala - neviem poriadne vyjadrovať pocity, z čoho vznikla moja schopnosť takmer dokonalého pretvarovania sa. Vadí ti ešte svetlo čo? Len si dávaj pozor, aby si sa podľa nich neopálil. Vzhľad alá Panda nie je až taký sexy a pri prípadnom rande by to mohlo pôsobiť trochu...Odmlčala som sa. ...divne. Pokračovala som po chvíli.

pro **Rokuro** Wed Jul 23, 2014 12:31 pm

Bolo dobré, že sa mi podarilo prestať myslieť na zlé veci. Aj správa o smrti Lucy nebola príjemná po tom ako zomrel Sasuke, ale ja som na to jednoducho prestal myslieť, cez takéto veci som sa vedel dostať behom chvíle. "Uhm, možno to skúsim. Tvoja pomoc možno ani nebude potreba, predsa len aj ty potrebuješ odpočinok. Mal som šťastie, že si tam bola ty... Inak by sme skončili všetci veľmi zle... " Dodal som, chcel som jej dať trošku pocit, aby sa necítila tak depresívne. Pozvať niekoho na večeru, etoo asi to bol väčší problém než som si myslel, predsa len som už dlho nič takého nerobil. Posledný rok to bola len práca, spánok a práca... "Prečo si ty stále bez partnera? Však vypadáš skvele, nie si bezcitná taktiež nie si namyslená. Mať o niekoľko rokov viac, idem po tebe. " Zasmial som sa, povedal som to tak ako som to cítil. Preto ma celkom zaujímalo, že prečo je sama. Na chvíľku som si predstavil opálenie alá panda. Vážne by to nebolo dobré.

pro **Hana Ichiro** Wed Jul 23, 2014 2:00 pm

Prižmúrila som naňho oči. Chceš mi tým povedať, že sa vyznáš do módy a vieš, akú voňavku použiť, ako si upraviť vlasy a čo dáme kúpiť? Hmpf. Odfrkla som si a založila ruky na hrudi, tak to teda nie! No to určite. Ale pokiaľ si myslíš fakt, že to zvládneš, tak dobre. Ja oddych nepotrebujem, možno si dám neskôr prešetriť popáleniny, ale to bude v poriadku. Chakry mám tak akurát a nie som ani veľmi unavená. Bola to pravda. Cítila som sa celkom dobre, bolesť som si nevšímala, ako vždy, len moja psychika bola teraz celkom v zadku, ale ja sa z toho dostanem, to som vedela. No, ja si myslím pravý opak, Seito by ťa bol schopný preniesť sám pomocou Hiraishinu, ja som mu len ušetrila chakru, ktorú si aj tak čoskoro načerpá. Takže nie, nemal si šťastie. Tešilo ma síce, že sa mi aspoň takýmto spôsobom snažil vnútiť, že nie som tak zbytočná, ako si myslím, ale nešlo to. My sme mali šťastie to, že tam bol Sasuke, nezmohla som nič okrem toho, že som vyčerpala obrovské množstvo chakry na privolanie drakov. Ja som bola teoreticky niečo ako problémový "divák". Bola to pravda, vedela som to. A taktiež si to uvedomila. Raz si mi povedal, že som ako Konan. Hoc som ti vtedy uverila, dnes to už zapieram. Uvedomila som si, že sa jej nemôžem rovnať. Čo je na tom, že sa na ňu podobám a máme podobné povahy, keď neviem využiť plný potenciál jej papierového Ninjutsu? Možno to bola rečnícka otázka, tak trochu. Otočila som sa mu chrbtom a zadívala sa von oknom. Ničil ma fakt, že som neschopná, ale nedala som na sebe nič vedieť, len som si nahlas povzdychla a pohľadom zavadila o vtáka, ktorý pristál na parapete. Och, ďakujem za kompliment. Tak trochu ma to potešilo a odviedlo od tých negatívnych myšlienok, miesto toho som sa zamyslela nad jeho otázkou. Vieš, donedávna som všetok svoj čas vrazila do tréningov a misií. Na vzťahy som si nevedela nájsť čas. Navyše...Na chvíľu som sa odmlčala a tvár natočila k nemu. ...doposiaľ som nenatrafila na človeka, pre ktorého by som si čas vytvoriť aj chcela a do ktorého by som bola bezhlavo zamilovaná. Odpovedala som na jeho otázku a rukou si napravila ružu na boku hlavy, cítila som, že mi padá. Kto vie, kedy stretnem svojho princa na bielom koni, ak vôbec existuje. Uškrnula som sa.

pro **Rokuro** Wed Jul 23, 2014 2:05 pm

"Ehm.. asi nie som tak pripravený, ako si myslím." Uškrnul som sa, fakt bol, že som nemal poňatia ani o jednom z tých vecí, ktoré menovala. "Hej, nebuď tvrdohlavá! Viem, že nebyť tvojho papierového klonu, ktorý z časti pohltil plamene, asi by som skončil oveľa horšie. A Seito mal tak mizerne málo chakry, že ak by použil Hiraishin na takú diaľku, skončil by horšie. Máš však pravdu, mali sme toho spraviť viac." Fakt, tvrdohlavosť bola zlá vlastnosť. Vedel som o tom svoje, občas som pekne arogantný. Naviac ona si len myslela, že bola ,,divák" Naozaj bola oveľa viac. Nad jej ďalšou odpoveďou som sa zamyslel. Ani ja som zatiaľ nikoho takého nenašiel. "Treba len hľadať a možno to príde časom." Uškrnul som sa znova. Premýšľal som o jednej veci, ktorú som sa rozhodol povedať aj Hane "Premýšľal som o odstupe z ANBU jednotiek." Vyslovil som, všetko to začalo tým oslepnutím. Vtedy som sa rozhodol.

pro **Hana Ichiro** Wed Jul 23, 2014 2:38 pm

Tak teda, s tým ti rada pomôžem, síce sa nezdám, ale mám dobrý vkus, myslím. Bola som predsa žena, jasné že som mala vkus! A keď už nie, tak aspoň lepší ako Rokuro. Nie, ja som toho mala urobiť viac. Ty si toho spravil viac než dosť. Reagovala som. Presne tak, zaútočil na tú drevenú sochu, zbavil Kaguyu jej ľadového brnenia, potom to obrátil proti nej, chránil nás jeho Susanoom. Urobil všetko, čo bolo v jeho silách, čo sa o mne nedalo povedať. A nie, toto nie je tvrdohlavosť, to vieš veľmi dobre. Nepresvedčuj ma o niečom, čo nie je pravda, nemá to cenu. Dodala som a preložila nohu cez nohu.
Ja hľadať nebudem, spolieham sa na to, že ma nájde sám. Uškrnula som sa. Možno to bola chyba, viem, ale čo už narobím, bola som už raz taká. Nemienila som márniť čas s niečím, čo nie je stopercentné.
Odstup z ANBU jednotiek? Nadvihla som jedno obočie a zmĺkla, trochu som sa zamyslela. Myslím, že to tak bude lepšie. Teraz však nemierim k rizikám, ktoré by ťa počas pôsobenia ako ANBU mohli postihnúť, ale k tvojej povahe. Ty sa tam nehodíš. Zavrtela som hlavou. Nemusím ti vravieť, akí by ANBU presne mali byť. Možno si zažil nejaké straty, niečo, čo tebou otriaslo, ale človek ako ty nie je súdený byť bezcitným strojom na zabíjanie. Usmiala som sa a rukou mu rozstrapatila havranie vlasy, ako to stále robím Naovi. Občas mi pripomínaš môjho brata. Naklonila som hlavu na stranu.

pro **Rokuro** Wed Jul 23, 2014 3:07 pm

"Uhm, ako len myslíš." Pokrčil som pleciami. Možno som potreboval pomoc a možno nie. Sám som nevedel ako to vlastne je. Tému o tom, čo sa stalo na misií som radšej nechal tak. Potešilo ma, že ma podporila v mojom rozhodnutí. "Dosť sa toho zmenilo, preto som sa rozhodol. Vlastne ja som sa podstatne zmenil za posledný rok. " V tom urobila to klasické rozstrapatenie vlasov, ktoré mi občas spravil aj starší brat. Prebehla mi spomienka naňho v hlave. "He? A v čom sme si podobný ?" Nasledovala otázka. Celkom som zabudol, že má brata. Firnena som znova pohladil, nuž premýšľal som, ako sa odtiaľto čo najskôr dostať. Vedel som, že tu budem trčať nejaký ten čas. Prebehla operácia s DNA bunkami, preto som tu musel ostať na pozorovanie.

pro **Seito Senju** Wed Jul 23, 2014 3:48 pm

Když mi Airis řekla, že nemocnici můžu opustit, tak jsem jen přikývl, ale ještě chvíli ležel. Zatím budu citlivý na operované místa, ale pokud mě nikdo nenapadne, tak budu v pořádku a ležet můžu i doma. Takže jsem se pomalu postavil a šel ke skřínce. Vzal jsem si nějaké oblečení a rychle se oblékl. Teď už mi nic nebránilo tomu, abych tohle místo opustil. Vyšel jsem tedy na chodbu a šel k východu, kde jsem se na chvíli zastavil. Měl bych zajít ještě za Rokurem. Pokud ho však operovala Sakura, tak to bude něco vážného. Raději ho nebudu rušit a stavím se za ním jindy. Otevřel jsem tedy dveře a vydal se na cestu, která vedla domů.(přesun)

pro **Yaeko Uzumaki** Wed Jul 23, 2014 8:00 pm

Dorazili jsme k nemocnici. Má milovaná Yone bohužel nesměla dovnitř. Předala jsem tedy Hidea, který snad byl z nejhoršího venku, medikům před vstupem a ještě jsem si rychle sehnala několik velkých sušenek, abych vránu odměnila za to, jak dnes byla vytížená nenadálými rychlými lety. Takový je ale život shinobi, nemáme na výběr. Pak jsem nechala Yone zmizet a jakmile se ozvalo tiché "puf," zamířila jsem do nemocnice. Chtěla jsem mluvit s ředitelkou nemocnice, ale potřebovala jsem zařídit i doprovod pro Airis. Tělo zanechané pouze s jedinou medičkou, jakkoli dobrou, pro nás bylo důležité. A tak jsem se vzchopila a pustila jsem se ještě do techniky klonů, abych to mohla zařídit. Můj klon odešel z nemocnice (//Přesun) a já jsem mezitím vešla, abych našla Sakuru-dono nebo někoho jiného, kdo by byl kompletní pro sdělení nejnutnějších informací.

pro **Hana Ichiro** Wed Jul 23, 2014 8:21 pm

No dobre, tak až sa k tomu odhodláš, zavolaj ma, asi tu ešte niekoľko dní pobudnem. Pokrčila som ramenami a pery sa mi skrivili do mierneho úsmevu. Tému Sasuke a posledná misia sme našťastie prestali riešiť.
No to neviem posúdiť, nepoznám ťa dlho. Ale myslím, že som rada, že si sa tak zmenil, je to tak pre teba lepšie. Moju reč prerušilo hlasné Fírnenovo zafučanie, on už totiž dávno plával v mori snov. Ale obdivujem ťa za to, že si sa vôbec stal členom ANBU jednotiek. Ja by som na to nemala, som príliš empatická. Uškrnula som sa. Natiahla som ruku k Fírnenovi a poškrabkala ho za rohami. No...Začala som a uhla pohľadom na stranu. Nie si síce taký optimista ako on, ale tvoja svetlá stránka mi ho pripomína, si milý, priateľský, obetavý, zaujímaš sa o druhých, snažíš sa ich utešiť a zlepšiť im náladu, a páčia sa ti červenovlásky. Jop, a máte rovnaký úsmev. To som si stihla všimnúť samozrejme tiež. Som celkom všímavá.

pro **Rokuro** Wed Jul 23, 2014 9:01 pm

"Nechcem ťa zaťažovať svojími malými starosťami. Nemusíš tu ostávať kvôli mne... ale musím uznať, že tvoja prítomnosť je oveľa príjemnejšia, než by som mal čumieť do steny." Poznamenal som s menším úsmevom. Rozhodne som ju tu nechcel zdržiavať. "Anbu výcvik mi pomohol neupadnúť do temnoty. Naučil som sa včas ovládnuť pocity. Po smrti brata som nebol práve na správnej ceste, ale vďaka tomuto som dokázal potlačiť tú vrodenú nenávisť." Pokrčil som ramenami. Už dlho som nepočul toľko komplimentov na moju osobu. "Hee? To bolo na mne až tak vidno, že sa mi páčili tie jej vlasy?" Takto znela moja ďalšia reakcia na to čo povedala. Keď to spozorovala Hana, bola tu možnosť, že to tak bolo aj u tej červenovlásky.

pro **Hana Ichiro** Thu Jul 24, 2014 8:24 am

Nemusím, ale chcem. Ako som vravela, tých niekoľko dní sa tu budem celkom nudiť. Snáď ma nechceš nájsť znudenú a samotnú niekde parku na lavičke, nie? Potešilo ma, že moja prítomnosť bola údajne príjemná. Nie vždy som sa takto rozkecala, zväčša som pôsobila ako pomerne tichý, nekonfliktný človek. Tebe zomrel brat? To mi je ľúto. Prekvapene som sa naňho zahľadela, nevedela som o tom, že vôbec nejakého mal. Tak aspoň k niečomu ti ten ANBU výcvik mal. Potlačenie nenávisti je pekné, ale malo by to mať aj svoju druhú stránku a to tú, že tam sa musíte zamerať na potlačenie všetkých možných citov, aby si mohol svoju úlohu splniť rýchlo a bez jediného zaváhania, nie? Takto som to počula. Nikdy som sa takéhoto tréningu nezúčastnila, našťastie, ale myslím, že to bolo presne takto. Úlohou ANBU výcvikov bolo vytvoriť bezcitných, ale disciplinovaných tvorov. No, ja len predpokladám, že sa ti páčia, ale myslím, že áno. Uškrnula som sa.

pro **Rokuro** Thu Jul 24, 2014 11:14 am

"To by som rozhodne nechcel." Už sa mi tu nejako nechcelo sedieť, ale musel som. "Už je to aj tak za mnou..." Mierne som sa usmial. "Tak nejak to aj je. ANBU výcvik slúžil k tomu, aby si vykonával svoju prácu dokonale a nepýtal sa na otázky." V podstate mala pravdu, ANBU nemali právo ani len rozprávať. "Tak to správne predpokladáš... " Potvrdil som tú jej teóriu o tom, že sa mi páčia červené vlasy. Jednoducho sa mi páčili. Nemal som pre to ani nejaký dôvod, proste to tak bolo.

pro **Airis Shiroyaki** Thu Jul 24, 2014 9:15 pm

Ihned jsem od brány zamířila do nemocnice, kde jsem si našla, v jaké místnosti je Hideo. "Ne, přeneste ho do mého pokoje u kanceláře, bude to příjemnější a chci ho mít na očích." Ten pokoj jsem nechala udělat já, pro případ jako je tento. Bude pod dohledem v modernějším pokoji. Šla jsem sepsat pár papírů a mezi tím ho tam přestěhovali. Spal jak nemluvně, ale zasloužil si odpočinek. To mi připomnělo, že bych se měla jít podívat na Rokura. Zaklepala jsem na dveře a rovnou vešla. "Ach, jste pořád tady. Skvěle. Máš povolení jít domů a trošku se prospat. Tréningu si však neužiješ ještě pár dnů, spíš jen relax." Usmála jsem se na něj. Při pohledu na tu modrovlásku jsem se pozastavila a pak mě to trklo. Vždy jsem se k lidem chovala ve stylu tykání, jak to u mě bylo zvykem, ale až teď jsem si uvědomila, že je to Amekage. Avšak moje způsoby nebyly jak před tím, proto moje poklonka hlavou byla o ždibec hlubší než normálně. "Omlouvám se za mou nevychovanost, Amekage-sama." Pousmála jsem se na ní. Popravdě mi přišla jako normální člověk a ne jako jeden z těch namyšlených nahoře, co žadonil o kdo ví jak velkou úctu. Proto mi nebylo ale vůbec blbé se zeptat...vlastně už jen proto, že já byla spíš přítel této vesnice, než někdo, kdo by jí sloužil. "Je docela pozdě..." pohlédla jsem na hodinky. Neměla jsem fakt co dělat. "...nemáte chuť zajít na skleničku?" Podívala jsem se na oba dva. Rokuro byl sice po operaci, ale jedna sklenka by ho nezabila, navíc pak bych do něj cpala jenom džus. Obávala jsem se, že moje stránka hráče a opilce začíná vřít a snaží se dostat na povrch. Jednoduše...už dlouhou dobu jsem nikde nebyla a zajímalo mě, jaký ti dva jsou. Nebyla jsem sice moc přátelský typ, ale dneska mě ta náladička nějak chytla. Možná proto, že jsem byla ráda, že je Hideo v pořádku...dobrá nálada je díky mnoha důvodům, proto je třeba jí pořádně zapít, aby byla ještě lepší.

pro **Hana Ichiro** Thu Jul 24, 2014 9:29 pm

Sotva som stihla odpovedať, objavila sa tu Airis. Na jej ospravedlnenie som len kývla hlavou, neprekážalo mi to. Nemusíte sa mi za to ospravedlňovať, Airis. Mávla som nad tým rukou. Nepotrebovala som žiadne poklony a čo ja viem čo ešte. Nikdy som sa nad ostatných nepovyšovala, každý človek si bol rovnocenný, akurát s tým rozdielom, že som viedla dedinu.
Pri jej otázke sa mi na perách objavil široký úsmev a Rokurovi venovala pohľad, ktorý vravel za všetko - bude z toho rande. Preto som jemne zavrtela hlavou, chcela som to Rokurovi dopriať, zaslúžil si to. Prepáčte, Airis, ale ja mám ešte niečo na práci. Možno niekedy na budúce. Vy dvaja si ale iste vystačíte, ja by som tam len prekážala, nie som príliš výrečná. Uškrnula som sa a ladne sa postavila. Ešte sa uvidíme. Majte sa! Kývla som im rukou hlavu a znova si zapla svoj čierny plášť. Rýchlymi krokmi som vyšla z miestnosti a zmizla z nemocnice. Kto vie kam. (presun)

pro **Rokuro** Thu Jul 24, 2014 9:55 pm

Znova sa tu objavila tá červenovláska menom Airis. Priniesla dobré správy, mohol som odtiaľto odísť. Jej otázka ma celkom potešila, rátal som aj s Hanou, ale ten jej pohľad vravel za všetko. Radšej by som bol, aby šla s nami, ale odmietla a odišla, šťúchol som aj do Firnena, jej draka aby sa zobudil, keď sa to stalo bežal za ňou. Následne som pozrel Airis od očí. "Stále to pozvanie platí?" Spýtal som sa pre istotu. Uvedomil som si, že by som si mal ísť obliecť normálne oblečenie, práve som bol v tom ultra čudnom oblečení pre pacientov. "Nemáš potuchy, kde je moje oblečenie?" Nasledovala ďalšia otázka z mojej strany. Na Airis som si všimol okrem jej očarujúcich vlasov aj nádherné oči, do ktorých som sa už chvíľku zamyslene pozeral.

pro **Airis Shiroyaki** Fri Jul 25, 2014 9:58 am

Když Hana odešla rychlostí blesku, skoro jsem to ani nestačila zaznamenat. "Tak...to jsem nečekala." Řekla jsem poměrně šokovaně. Po dlouhé době se snažím být milá a ve společnosti a ona to klidně odmítne? Navíc, kdo sakra odmítá saké?! No, jen jsem si na konec povzdechla a podívala se na Rokura. Kývla jsem hlavou s úsměvem, saké na mě čekalo v plné kráse. Při jeho otázce, kde má oblečení jsem se rozhlédla a zamyslela se. Pak jsem si vzpomněla, že jeho oblečení bylo vlastně skoro na kousky, proto mu Sakura pořídila nové, vlastně uplně stejné. Došla jsem do skříně a položila mu ho na postel. Otočila jsem se zády, aby se převlékl. "Když jsi se ptal na Lucy, musel jsi jí určitě znát, hm?" Pousmála jsem se. Ten jeho pohled na mě mě docela znervózňoval. Prozatím jsem ale nic nedělala. To počká až v sobě budu mít pár panáků.

pro **Rokuro** Fri Jul 25, 2014 10:19 am

Airis mi podala nové oblečenie, začal som sa prezliekať, potom ako sa otočila. "Áno, občas som sa s ňou porozprával, ale posledné dva mesiace som ju ani len nevidel. Stále som bol len na nejakej misií. Dopočul som sa, že sa jej narodili aj deti, ale stále nemám potuchy s kým?" Opýtal som sa jej a následne som bol hotový s obliekaním. "Tak už som pripravený." Usmial som sa... "Musím sa ťa opýtať, nevieš akú operáciu presne vykonala Sakura-sama?" Bol som zvedavý, stále som netušil, že mám v sebe DNA Senju.

pro **Airis Shiroyaki** Fri Jul 25, 2014 10:47 am

Pousmála jsem se. Když zmínil, děti, musela jsem se zasmát. "Kisuke Uchiha. Nikdy jsem nechápala, proč zrovna on." Jednoduše...bylo mnohem lepších lidí, ale viděla v něm nejspíš něco, co jí okouzlilo, milovala ho. Ale já nikdy nepochopila, jak je to možné. Po tom co se převlékl jsem se k němu otočila a kývla. Já taky byla připravená. "Um...Maro ti dal něco velmi cenného, Rokuro. Dal ti velký dar, který tě zachránil. Jsi teď z části Senju. Ale Marovi to neříkej, bude lepší aby to slyšel od Assasina." Pousmála jsem se a pak jen trošku škubla hlavou a upravila si ofinu. "Ok, tak jdem."

Přesun

pro **Rokuro** Fri Jul 25, 2014 10:56 am

Moc som o tom Uchihovi, s ktorým mala Lucy deti nepočul. Potom prišla ta správa o tom, že som z časti Senju, bol som dosť prekvapený. Sakura teda odviedla veľmi dobrú prácu. Mal som z toho zmiešané pocity. Takže som bol Uchiha a zároveň som mal v sebe časť Senju klanu? "Hai." Prikývol som hlavou a potom som sa vybral hneď po boku Airis niekam do baru alebo kam vlastne chcela ísť na skleničku.

Presun

pro Sponsored content

Konoha nemocnice

Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice

Re: Konoha nemocnice