Senju čtvrť

Nechci vědět, jaká to je přísada. Určitě nám zítra narostou všem křídla nebo ocas.
"Saké staré 20 let!?" natěšeně jsem si vzal láhev a přičuchl k ní. JAK LAHODNÁ VŮNĚ!
"Ach děkuji Hikaru!" trochu jsem se ďábelsky pousmál. Byl jsem vážně alkoholik, asi to máme v krvi.

"Ano. Pche starsi jak ja. kdybych ji prodal asi by to celkem vyneslo ale penize nejsou vsechno. Pratelstvi a td je dulezitejsi. " No to byla pravda pro me to bylo uplne jedno ja jsem mel penez dost jelikoz jsem posledni dobou nedokazal utracet aa tak to bylo vzdy. No uspor jsem mel tolik ze bych asi par let nemusel na mise.

"Wau," pohlédl jsem na dárek Lucy. Stala se z ní velmi moudrá žena.. cítil jsem se jako její otec a náhle mě napadla jedna myšlenka, kterou jsem zahnal. Kapesní hodinky to však vynahradily. "Zůstaň tady Killuni..Nikdo tě odsud nevyhazuje.." řekl jsem rázně.
"Ano Hikaru," přikývl jsem a šel se posadit. Otevřel jsem šampaňské, které nebylo výbušné. Místo korku mělo uzávěr. Sakra, takový podvod! nalil jsem každému a s rozmýšlením trochu i Tobirovi a Killunii radši džus.

Dort byl dobry a to velice. Nakonec jsem chtel rict. "Hokage-sama pokud budete mit chut se opit Sake ktere je starsi jak 18 let tak se klidne stavte. Flasek by tam bylo dost." rekl jsem ze smichem ale zaroven i vaznym hlasem fakt jsem mel doma sbirku dake ktere jsem v zivote neochutnal. A zasmal se pri zmince o podvodu.

Táta se měl dobře, já chtěl jít trénovat, ale to je super.
Posadil jsem se do křesla a napil se trochu nedůvěřivě šampaňského. Och, tak to je hnus. Alkohol pít nikdy nebudu!

"Dobře Hikaru, děkuji.." ušklíbl jsem se a zaujalo mě staré album, vyjímající se ve stěně. Přešel jsem k němu a otevřel ho. Našel jsem fotku, kde byla máma a já jako mimino.

"U Jashina, nebyl jsem roztomilé a kouzelné dítě?" zasmál jsem se a album ukázal.

To je babiččino prso? Chvíli jsem na to koukal s vážně divným výrazem. Pak jsem si radši sedl a jedl křupky. I když..přimhouřil jsem oči a usmál se. Vypadal jsem jako pedobear.
Icha icha.. to jsem taky zahlédl v knihovně. A nevědomky jsem si vzpomněl na misi Kisaragi a Nadeshiko. V Nadeshiko amazonky a nadržené ženské a v Kisaragi nadržení bisexuálové.

"Hokage-sama kolik ze vam to je? 150 let. No se divim ze se ta fotka nrozpadla." Rekl jsem se smichem a ocekaval jeho reakci a pritom se napil Sampanskeho.

Rodinné fotky?! Otočil jsem se směrem k Assasinovi a viděl, že drží album. Naštěstí to bylo album, kde je jen on. Moje fotky byly v jiných. Lehce jsem si oddechl, protože mě v mládí vidět nemusí. Pak jsem si vzal sklenku šampaňského a sedl si vedle Tobira. Ten se ale tvářil nějak divně.

"Řekněme, že mi je tolik, že jsem stále mlád," odpověděl jsem takto Hikaru. Pak se ozvala Killunia. Chvíli jsem na ni hleděl a pak odpověděl, "Aha, už chápu," i když jsem vůbec nevěděl, o kom to mluví.
Album se zaklapl a dál si užíval oslavu.
__________
Probudil jsem se na své posteli a díky bohu vedle mě nikdo nahý neležel. Bylo mi nějak divně. Umyl jsem se, převlékl a šel dolů. Byl tu dost velký nepořádek, rychle jsem to nějak poklidil, zbytky vyhodil a pak s kávou a novinama seděl v kuchyni.

Podařilo se mi nějak vstát, provedl jsem ranní hygienu a šel dolů se nasnídat,"Dobré ráno," pozdravil jsem a sedl si naproti němu. Napil jsem se teplého čaje.
"Musím ti něco říct. S Killunii jsme byli na hoře Myoboku, zatímco jsi byl na srazu Kage. Něco se stalo, velký stařešina nám sdělil svou věštbu. Snad ti to bude dávat smysl.." odkašlal jsem si a zpaměti odříkával.
"Budete svědky velkých světových změn. Svět se schyluje k velkému boji, který stvoří nový svět. Srazem velkých vůdců to všechno začalo. Maskovaný muž se silou v očích čekal na svůj okamžik, jeho hlas utichl, ale srdce bije dál. Někde, v údolí zvuku se skrývá ohromná síla, síla začne konečnou válku a hýbe celým světem. Stín hada je ten, kdo zapálí oheň, konce světa. Je to revolucionář nebo jen průvodce zkázou? Je tu také dítě, nevinné dítě, kterého zahalí stín hada, to on bude pravý světa pán.."

Nejakym zpusobem no i diky treninku jsem po jedne sklence sampana byl no v nalade. Bavil jsem se s ostatnima akorat Kuli byla nejaka divna. No mozna to byla i moje prvni oslava ktere jsem se ucastnil a nebylo to tak ze jsem se ukazal a pak hned zmizel. No Tobiru se tvaril dost podezdrele. Ten jeho vyraz jsem uz videl kdyz jsme byly na te misi proti Hoozukimu. a skenoval tak Lucy. Nakonec jsem sedl a nechal tak nakonec jsem byl tak unaveny ze jsem usnul.
--------------------------
Rano jsem se probral a byla me dost mizerne. Nakonec jsem se vydal do kuchyne pro neco k piti. Bolelo me cele telo spal jsem v nejake zajimave poloze. "Zdravim Hokage-sama. Omlouvam se a nejak jsem tady usnul." Rekl jsem a cekal na jeho reakci.

To že byl na Myoboku bylo možná jen dobře. Sdělil mi teda tu věštbu a najednou jsem byl naprosto probuzený. Přemýšlel jsem, o co by se mohlo jednat. Maskovaný muž se silou v očích..Yoshiro? V údolí zvuku? Otogakure? Otokage je tak mocný? To bych teda do něj neřekl. Stín hada? Orochimaru je v genjutsu, ale..to bude asi Hebi a dítě? Cože? Tohle mi bylo nejasné, velmi nejasné.
"Děkuji Tobiru, nikomu ani muk," přikývl jsem a pak přišel Hikaru. Doufám, že nic neslyšel. Tohle není zpráva pro chuuniny, ačkoliv ji slyšel chuunin a jeden genin. Doufám, že oni taky budou mlčet.
"To je v pohodě Hikaru. Nic se neděje." odpověděl jsem a pokusil se o úsměv.
"

"HOkage-sama sice sem slysel co jsem nemel. Muzete se spolehnout ze nic neprozradim. Nevite ksdy se Zhruba vrati Itachi-sama?" Ja mel vice informaci ktere jsem nesdelil ale spise me zajimalo kdy zacne muj pravy trenink.

Celou noc jsem pouštěl nějaké písničky a když už šla většina spát, nebo šli domů, tak jsem se taky odebral pryč. Přeci jen je třeba vykonat pár věcí.
/přesun

Probral jsem se nad ránem a pak už jen tak polehával v posteli. Po pár hodinách jsem se oblékl, umyl a vzal potřebné věci. Sešel jsem dolů a už tu bylo jen pár lidí. Něco zrovna řešili, tak jsem si vzal něco na snídani a mlčky se šel posadit do vedlejší místnosti.

"Itachiho jsem poslal na dlouhou misi, ze které se nemusí vrátit. Momentálně jeho funkci přebírá Ryuu, to je ten chlap, co mi připravil oslavu." řekl jsem a složil noviny a položil je na stůl. Vzal jsem si sušenky.
Asi je načase vrátit se do práce. Ta halda papírů tam na mě určitě pořád ještě čeká.

"Hmm... No to je celkem neprijemna situace tedy pro me tohle asi Naoto-sama neprijme." Tahle situace se mi nejak moc nelibyla. ALe co nebylo to neco co bych mohl vyresit. "Co mi tedy radite Hokage-sama?"

"Splnit podmínky pro jmenování jouninem," vstal jsem a přísně se podíval jak na Hikara tak Tobira.
"Nemůžu Vám dát vyšší hodnost, pokud nesplníte všechny podmínky, hlavně počet misí. Jounin je elitní ninja, který má zkušenosti, které může předávat dál. To, že jsi syn Hokageho neznamená, že dostaneš všechno zadarmo," ušklíbl jsem se a rozcuchal vlasy Tobiru, dal špinavé nádobí do myčky a nasadil si klobouk na hlavu.
"Zatím," zmizel jsem.