Senju čtvrť

Všechno už bylo skoro hotové. Dokonce dorazili i nějací lidé. Nejdřív jsem viděl Seita, ale ten se k práci moc neměl. Pak mi přišel pomoc Tobiru a nakonec ta dívka. ,,Už to stačí dát jen na stůl a počkat na Assasina." zazubil jsem se a podíval se, jestli je všechno v pořádku.

Unaveně jsem vydechl. Byla tu i Lucy..To bude párty. Vůbec nevím, co mám svému tátovi dát k narozeninám. Jak jsem jen mohl zapomenout. Pak mi to došlo. Vyběhl jsem do pokoje, klekl si na podlahu, dal ruce k sobě a soustředil jsem čakru. Začal jsem tvořit něco ze shoutonu.

,,Ode mně má tohle všechno. To mu musí stačit." zazubil jsem se a všechno už bylo na svém místě. ,,Nevím, co vykoumal ten v obýváku." ukázal jsem směrem, kde seděl Seito a následně tam také přešel. Přeci jen to bylo blíže ke hlavním dveřím.

S podivnou depkou jsem se dostal ke svému domu. Ruce v kapsách a s pohledem zaraženým do dlažby.
Proč jsem přežil jen já? Tsukiko i Neuro, oba se dali na špatnou stranu. Proč teda Sensei? Kde jste udělal chybu nebo to byla chyba předešlých generací? Proč se jen ten zas*anej koloběh nenávisti opakuje? Chtěl jsem to zakřičet z plných plic, ale místo toho jsem sebral nějaký šutr a hodil ho někam na stromy. Ozvalo se vyděšené mňouknutí. Hups..kočka. ušklíbl jsem se a procházel jsem se Senju čtvrtí. Pořád se mi nechtělo domů. Přemýšlel jsem, jestli se dá Kočka vůbec oživit přes edo tensei. To bych musel obětovat další kočku?

Dárek byl hotový. Utřel jsem si zpocené čelo a trochu kriticky si dárek prohlédl. Sbalil jsem ho a utíkal dolů.
"Tak co? Tak co?"

Na poznámku od Lucy jsem se jen zazubil a pak se na ni i normálně pousmál.
Pak jsem uslyšel přes okno nějaké mňouknutí, tak jsem se vydal ven a po pár krocích narazil na Assasina. Už podle tváře jsem poznal, že něco nehraje. ,,Co se děje bratře? Máš, měl si tedy narozeniny, tak proč ta zachmuřená tvář?"

Přestal jsem rozjímat nad možností edo tensei kočky a chtěl jít k baráku. To ale vyšel Seito."Ale nic, jdeme,"
a konečně šel k baráku. Otevřel jsem dveře a sundával si boty. Hodil jsem je do kouta a šel do kuchyně.
Naskytla se mi..podíváaná..

Už ve dveřích jsem chytl Assasina za ruku a popřál mu. ,,To máš ode mě." zazubil jsem se a přešel k přehrávači, kde jsem pustil nějakou hudbu. ,,První kdo kraje dort, je oslavenec."

"Zůstaň tady ty hlouupá," sykl jsem na Killunii, která se konečně vzpamatovala.
Držel jsem v ruce dárek, který jsem nešikovně zabalil. Konečně přišel.
"Překvapenííí!"

Po chvili jsem se i s Flaskou sake dorazil do Urcene oblasti a zaklepal na dvere. A cekal az se nekdo dostavi.

Šel jsem hned za Assasinem a najednou to začalo. Jen jsem se pousmál a přešel kousek vedle. Chtěl jsem mu dát dárek, jako poslední, tak jsem šel zatím pro něj do pokoje.

Nechal jsem otevřené dveře, takže Hikaru mohl dovnitř. Chvíli jsem nevěřícně koukal jak se tady sešli. Utřel jsem si rukávem slzy a začal se smát.
"Arigatou..Arigatou..vy jste si vzpomněli.."

,,Děkovat můžeš pak. Já čekám na ten dort." dábělsky jsem se pousmál a olízl se ve stylu Ora. Fakt jsem se na něj těšil.

"Všechno nejlepší taťko!" zakřičel jsem, co možná nejhlasitěji to šlo. Ukázal jsem mu svůj dárek a roztrhl obal. Byla tam jeho Chibi soška ze Shoutonu a pod tím napsáno: Nejlepší a největší Hokage co kdy žil.

Vsel jsem do domu dvere byly otevrene a sel za zvuky oslavy. Vesel jsem do Obyvaku. Vsem jsem se hluboce uklonil a nakonec jsem pozdravil "Opet zdravim Hokage-sama a vas ostatni take. Preji vsechno nejlepsi. Dlouhy zivot a splneni vasich snu, a vseho ceho chcete dosahnout." Nakonec jsem cekal az zacnou predavat darky.

V pokoji jsem vzal krabici a šel s ní zase dolů. Málem jsem se rozmázl na schodech, protože jsem nic neviděl, ale pak už jsem stál zase tam, kde zbytek. Podíval jsem se na Assasina a postavil velkou krabici před něho. ,,Všechno nejlepší..bráško.." zazubil jsem se na něj a krabici posunul kousek k němu. ,,Hlavně to ber s humorem, nechci tě dostat do nějaké větší depky kvůli věku." znovu jsem se pousmál a čekal až to rozbalí.
Jakmile krabici rozbalí, může spatřit krásné, nové a hlavně potřebné...

Spoiler:

Sošku jsem si převzal. Bylo to úžasné, sice nebyl nijak talentovaný, ale snaha se cení. Hlavně ten nápis. Zamáčkl jsem slzu a přešel k dortu. Nadechl jsem se a chystal sfouknout svíčky. CO si přát?
Olízl jsem se stejně jako Orochimaru.
Přežít a konec nenávisti.. sfoukl jsem svíčky a rozkrojil dort.
Každému dal na talíř. Pak přišli další dárky, byl jsem skutečně Šťastný.
Vzal jsem si od každého a ještě jim stokrát děkoval. Pak přišel Seitův dárek. Tak tomu jsem se upřímně zasmál.
"Jen počkej, pěkně tě jimi poženu,"

,,Ále..však ony se využijí." usmál jsem se a přijal dort. Vzal jsem si k tomu skleničku a spokojeně se ládoval a užíval si atmosféru.

"Hokage-Sama tady neco ode mne lahev Sake kterou bych asi uprime  nechtel pit. Kdo vi co by snama udalalo ska starsi vic jak 20 let" Rekl jsem s usmevem fakt jsem mel dojem ze jenom z otevreni uz musi byt clovek na srot. Vz\al jsem si kousek dortu a pomalu se pripravoval ze pri nejblizsi prilezitosti zmizim.

Konečně se začal rozdávat dort. Přijal jsem ho s chutí a během chvilky ho snědl. Podíval jsem se na zbytek a šlo vidět, že jim celkem chutná, však taky jsem ho dělal sám. ,,Přidávám tam jednu tajemnou přísadu." ďábelsky jsem se pousmál a přešel zase k přehrávači, kde jsem pouštěl hudbu. DJ Oro...xD