Kobky

Nachází se zde velké katakomby, krom jiného je z toho udělané nově i vězení. Tento úkryt je velmi dobře střežen, už jen proto, že o něm vědí jen strážní, kteří tam odvádějí a hlídají vězně

ANBU odvedl Seinu a Sasukeho do přísně střeženého vězení. Sasukeho nechal zavřít za mříže a Seinu odvedl do jedné z místností, kam si sedla na židli a čekala co dál. Sasuke byl pod přísným ¨dohledem.

Nakráčím si to do vězení, jako bych to tu znával roky. No, ono taky jo, je to tu pořád stejné. V jedné z cel uvidím toho chlapíka, tak se k němu rovnou vydám. Ještě před tím si ale znovu nasadím masku.
Vstoupím do cely a vida, že muž je stále oblečený, ho projedu Kiriganem (pokud máš u sebe jakýkoliv předmět, Kashike o tom teď ví). 
Zdravím příteli. Tak co? Jak se ti tu líbí? Prosimtě, můžeš mi vysvětlit, co vás napadlo za šílenost, že jste v pěti chtěli napadnout vesnici? Pěkně jste mojí starou známou vyděsili. Dokonce tak moc, že mě sem hnala až z Kiri...

Áha... utrousím jen lehce překvapeným tonem. No, než budeme pokračovat dál, myslím že je vhodné aby sis trošku... odložil. Vzhledem k tomu, že je tu celkem teplo (lžu, zima jako v každé kobce) tak by to bylo i pohodlnější. Stráž!
Zavolám do cely stráž z venku na nařídím jim zajatce vysvléknout, odzbrojit, odstrojit a spoutat do kozelce. 
Pevně doufám, že budeš spolupracovat a nebudeš dělat neplechu. Nerad bych ti nějak ublížil... 

Tak je hodný kluk... pochválím ho jako psa a seberu zuby, které vyplivl. Neboj, dostaneš nové, abys měl čím kousat chleba. A teď povídej. Jak se jmenuješ? Odkudpak jsi? Kdo tě poslala a kdo naplánoval celou tuhle veselou taškařici? 

Dobrá, tak tedy Tsukigakure. Jak dlouho jsi tam byl, než tě sem poslali? Co mi můžeš povědět o Tsukigakure? Myslím tím pochopitelně něco z vojenského hlediska zajímavého. 
Snažit se nějak pitvat jeho osobní motivace mi nepřišlo efektivní, byl to kontraktor a tak jsou jeho pohnutky vedlejší. Nicméně ukázal prstem na vyšší moc, Tsukikageho. S tím se dá pracovat.

Inu dobrá, já ti moc děkuji za ochotu a spolupráci. Dokáži ocenit obojí, přeci jen, k čemu by bylo nějaké zapírání když každý člověk na tomhle světě má nějakou hranici a je jen otázka času, než se na ní dojde že? řeknu s úsměvem a odstoupím od něj. Vyjdu z cely a strážnému nařídím ať dá vězni trochu vody a chleba jako důkaz mé dobré vůle. Já pak zamířím do vedlejší místnosti k Seině.
Stále s nasazenou maskou otevřu dveře a vstoupím. Zdravím Seino. Rád tě poznávám. Mé jméno je Lord Mizukage a pokud ti to nějak extra nevadí, na chvilku ti udělám společnost. Rád bych si s tebou trošku popovídal. 

V poklidu se usadím naproti té ženě a prohlédnu si jí od hlavy až k patě. Skoro mě i napadlo, že jí nechám vysvléct uplně stejně jako jejího kolegu vedle... čistě z bezpečnostních důvodů. Vypadala ale víc než ochotně odpovídat na otázky a tak jsem to pustil z hlavy. 
Tsukigakure... co mi povíš o vesnici a jejím vůdci? Pochopitelně z vojenského hlediska, památky a lázně mě opravdu nezajímají. 

Usadil se a chvili nic nerikal. Tim ze jsem mu nevidela ani do obliceje, jsem nedokazala zjistit jestli premysli nebo nekam kouka. Po par vterinach se ale romouvil. Cekala jsem nejakou takvou otazka, jen jsem ho musela zklamat. Byla jsem jen zoldak. I pres to ze jsem vedela par veci, nemela jsem problem ho rict. "Nereknu vam nejspis to co by jste potreboval slyset, protoze to sama nevim. Moji rodice jsou nukenini, vyrustala jsem jinde. Jenze Tsuki mela zajem o silne shinobi a nabrala nas, nukeniny se zvladtnimi schopnostmi. Kazdy je zamereny na neco jineho a je v tom mistrem. Dalo by se rict ze Tsuki vlastni jedny z nejsilnejsich shinobi. Prave proto jsme byly v tymu ctyri. I proti legendarni Reine by jsme meli velke procento uspechu. Pro jejich smulu, nemaji verit nekomu, kdo byl vychovany zabijaky, ja nejsem zoldner." Mile jsem se na nej usmala a cekala jsem, jestli bude klast i dalsi otazky.

Když domluví, chvilku tu informaci zpracovávám. Nelišila se moc od toho, co mi říkal ten chlapík vedle. No co na tom, že má Tsuki plno silných shinobi, když je jejich motivace pochybná. Kdopak vám zadával tu misi ohledně Reiny? Říkala jsi, že jste byli čtyři, tak mi pověz o těch dalších dvou, co nemají to štěstí a nejsou již nadále přítomni. 

Chvili jsem se odmlcela s kyvla hlavou. "Tsukikage. Jmenuje se Tsukimaru. S nami v tymu byla další žena. Jmenuje se Mai. A dalsi byl Nao, nevzpominam si na prijmeni, ale on nebyl z Tsuki, je to Kumogakurcan. Co se tyce dohod, nic o nich nevim, ale vypada to tak, ze je do toho zapletena i Kumo, nebo ten shinobi zradil svou vesnici a muzu se splést. Do toho ja nevidim. Kazdopadne, to co bylo opravdu zvlastni, byl ten člověk, ktery se drzel Mai. Na misi jsme oficiálně byli pouze čtyři, ale tato osoba byla stále zabalená v plášti a ani jednou nepromluvila, nebrala se jako další člen týmu, patřila k té dívce. Tak nevím, jestli shinobi už klesli tak nízko, že si kupují vlastní shinobi, nebo jestli on je nějaká technika, nebo loutka? Nevím, bylo to zvláštní. Jedinou informaci co o ní vím je, že je zaměřená na ninjutsu." Bylo to opravdu divne, pouze jsem to tipovala. Byla jsem velmi dobra v rozpoznavani technik, ale tuto jsem nikdy v praxi nevidela. Mai by rozhodně nemohla používat Edo Tensei. Znala jsem pak ještě jednu techniku Dotonu, této podobné, ale ta se podobala zombie, kteří nic neuměli. Tak k čemu by jí to bylo i při cestě. Ona z našeho týmu byla nejspíš nejvíc zvláštní. Protože vlastně nikdo netušil, co dovede.

Poslouchám jí a čím víc jí poslouchám, tím víc mám pocit, že je mi tak osoba k ničemu. Koukám, že co se informací týče, není to žádná sláva. Promluvíme si tedy o jiných věcech. Především o motivaci. Něco už mi říkala Reina, ale přijde mi zvláštní že bys byla ochotná takhle riskovat kvůli pár kapkám krve a kousku kůže. Nemluvě už o tom, co budeš dělat až to dostaneš... 

Vstoupila jsem do kobky. Opravdu nerada jsem se to chtěla udělat, ale museli pochopit, že jsem naštvaná. Slyšela jsem Kashikeho, jak je u Seiny, alespoń se podívám na toho hocha. Kývnu na stráže a nechám se pustit dovnitř. Nesedám si jen stojím u vchodu a dívám se na Sasukeho.
"Už máš výslech za sebou?" zeptám se ho slušně.

Poslechnu si jí a pod maskou se musím usmát. No když myslíš... Místo okamžité odpovědi se jen zvednu. Děkuji ti za ochotu a za odpovědi. Nejspíš se ještě uvidíme. Zatím se měj hezky. Na ta slova vyjdu ven z cely a zamířím zpátky. Ve vedlejší cele zahlédnu Reinu a tak si jen stoupnu abych slyšel a čekám co se bude dít.

"Proto se ptám, jsi stále živý a bez modřin a zranění." okomentuju stav. 
"Prý se ti naše ubytování nelíbí." dojdu pomalu k němu. 
"Chtěla bych vědět také pár věcí. Jedna z nich je, jaké bylo přesné znění Vašeho úkolu." usměju se a přímo před ním si vykasám rukáv pláště. Odhalím mu tak pár prasklin, ale hlavně se pokochá, jak mi krystal obepíná ruku.
"Já nejsem tak milá, jako můj kolega, jedna špatná odpověď nebo slovo navíc a dostaneš po tlamě a bude to bolet." řekla jsem vážně. Měla jsem totiž chuť někoho pořádně zmlátit