Dom č. 16

pro **Akasuna no Pilikka** Sun Aug 16, 2015 4:38 pm

Domek není nijak veliký ale zajišťující dokonalé soukromí. Je postaven v japonském stylu, včetně krásné zahrady vzadu za domem, ukryté před zraky nezvaných kolemjdoucích. Domek má také rozlehlou dřevěnou verandu, skvěle se hodící k odpočinku. Je dvoupatrový v klidné čtvrti bez otravného hluku.

pro **Akasuna no Pilikka** Sun Aug 16, 2015 5:06 pm

Chvilku mi trvalo, než jsem dle adresy, kterou jsem si našla v oněch deskách, našla námi vytipovaný domek. Byl nenápadný, v klidných přírodních barvách a už na první pohled ve mě vzbuzoval mír. Nevypadal vůbec jako náš starý dům v Suně, ale nevadilo mi to. Nechtěla jsem se už nechat brzdit minulostí, nechtěla jsem se trápit vzpomínkami. Věděla jsem, že nezapomenu, ale mohl to být nový začátek.
Přistoupila jsem blíž. "Je krásný, líbí se ti?" otočila jsem se s úsměvem na Yume a otevřela dveře, abych mohla nahlédnout dovnitř.

pro **Tora Iku** Sun Aug 16, 2015 5:43 pm

Po celý čas čo sme kráčali, som sa obzerala na všetky strany. Chcela som si zapamätať cestu sem. Predsa len to možno bude náš nový domek a tak si ju zapamätať budem musieť. Nakoniec sme došli až do jednej z pokojnejších štvrtí. Nebolo tu domkov moc a každý bol od seba vzdialený na úctihodnú vzdialenosť. To sa mi páčilo, žiadny otravný susedia ani tak.. a ten dom? Takmer som sa z neho poskladala.. naozaj som doň checla nadšene nabehnúť. Bol dokonalý no dúfala som, že má jednu podstatnú vec.
Skackala som za Pilikkou od nedočkavosti a už už som chcela vbehnúť dovnútra.
"Yosh yosh!! Rýchlo ma pusť chcem ho preskúmať úplne do detailu!" Povedala som nedočkavo s nadšením v tvári.

pro **Akasuna no Pilikka** Sun Aug 16, 2015 6:01 pm

Pobaveně jsem sledovala její nadšení, byla jsem opravdu ráda, protože místo, kde byl domek umístěn, se mi opravdu líbilo. Ustoupila jsem ode dveří. "Tak běž." nechala jsem ji vejít, no možná vběhnout první a následně vešla sama. Na rozdíl od ní já dělala všechno pomalu, prohlížela jsem si předsíň, než jsem pokračovala do domu. Obývák mě moc nezaujal, za to kuchyně ano. Ráda a snad i dobře jsem vařila, takže přirozeně jsem se těšila právě sem. Velkým oknem jsem vyhlédla do zahrady a usmála se. Bylo to vážně dokonalé. Postupně jsem si prošla všechny místnosti, objevila zadní ložnici, do které jsem se naprosto zamilovala a vešla do zahrady, kde jsem prostě jen okouzleně stála a dívala se na rostliny a trávník všude okolo. Všechno bylo tak upravené a útulné, dělalo mi to radost. Pohladila jsem rukou trám ze solidního dřeva a křikla do domu.
"Tak co..?" já jsem měla jasno. Chtěla jsem tu zůstat už napořád!

pro **Tora Iku** Sun Aug 16, 2015 6:11 pm

Samozrejme som do domu v podstate prefrčala. Začala som po ňom lietať a ak som okolo Pilči neprebehla tisíc krát, tak ani raz. V podstate som vysnorila každý jeden záhyb, každý jeden kút a každú jednu izbu. Našťastie dom požadoval jednu vecičku, ktorú som od neho naozaj vyžadovala. Podkrovnú izbu, úplne obrovskú!! pomaly takú veľkú ako celé jedno poschodie.. a celá bude moja! Nadšene som otvorila jedno z okien a pozrela som sa na Pilikku, ktorá na mňa zavolala.
"Je to tu dokonalé!" Vískla som od radosti. Bude to super, pre zmenu spávať na posteli.. a v dome.

pro **Akasuna no Pilikka** Sun Aug 16, 2015 7:38 pm

Na Yume, která se na mě dívala z otevřeného okna, jsem se zazubila. Splnila mé vlastní přání, protože vypadala vážně nadšeně a myslela to upřímně. Těšila jsem se. Byla jsem zvyklá bydlet vždy s někým - s Yo, babčou, dětmi, Neurem, Kisukem, Hideem, Artemisem.. ne nadarmo se našemu domu říkalo hotel.
Obrátila jsem pohled do zahrady. Zamilovala jsem si ji v podstatě okamžitě. V Suně rostli květiny jen v domě nebo skleníku, tady jsem si mohla udělat záhonky a moc jsem se na to těšila.
Vrátila jsem se do domu a po schodech vystoupala do patra, kde se nacházela Yume. Rozhlédla jsem se po místnosti, s pohledem na ni mi bylo jasné, kdo tu bude bydlet. Nevadilo mi to, já už si taky vybrala. Oknem, které otevřela, jsem vyhlédla ven. "Takže to berem, že?" uculila jsem se.

pro **Tora Iku** Sun Aug 16, 2015 10:01 pm

Počas toho ako Pilkka vstúpila do domu, som z neho zas ja vyšla. Aj keď cez už spomínané otvorené okno. Vyliezla som na strechu a tam som sa posadila.
"Poď sem hore!" Zakričala som na ňu nadšene namiesto odpovede. Musela sa vôbec pýtať, Nevedela som si predstaviť, čo by sa muselo stať, aby som zrazu povedala nie.. teda ak sem nepadne meteorit, tak snáď neexistoval rozumný dôvod na to to nezobrať. Síce som to neplatila ja no.. meh, bolo tu super.

pro **Akasuna no Pilikka** Mon Aug 17, 2015 6:17 pm

Yu vylezla na střechu a já oknem vyhlédla za ní, no nakonec jsem se rozhodla, že se nebudu chovat jako upjatá padesátnice a se smíchem jsem vylezla za ní. Výhled byl úžasný, strnule jsem zůstala koukat. Slušně tady foukalo a já, i když jsem ve skutečnosti podobnou banalitu cítit nemohla, cítila jak se mi dlouhé vlasy vlní a vlají mi za hlavou. To byl vážně osvobozující pocit.
Sedla jsem si vedle tmavovlásky a jenom mlčky koukala před sebe. Zaplavoval mě zvláštní, dlouho nenávratný pocit - vnitřní klid. Pro sebe jsem se usmála.
"Tak fajn, zajdu do kanceláře vyřídit formuláře a cestou domů něco nakoupím, ty se můžeš zabydlet, co ty na to?" zazubila jsem se spokojeně.

pro **Tora Iku** Mon Aug 17, 2015 6:39 pm

Nakoniec sa nechovala ako nejaká macocha z druhého kolena, čo bolo super, pretože by som si to ešte nebodaj rozmyslela.
"Uhm.. hihi." Zasmiala som sa, keď si sadla vedľa mňa a tak trocha som sa k nej nasáčkovala, aby som sa o ňu mohla oprieť.
"Chmm myslím že by to šlo.. ak si myslíš že to tu ešte bude stáť." Zablesklo sa mi v očiach. Predsa len som bola schopná prekopať .. všetko! prehádzať podľa toho, ako sa mi to páčilo.

pro **Akasuna no Pilikka** Mon Aug 17, 2015 7:18 pm

Zazubila jsem a výhružně zvedla ukazováček, což v kombinaci s tím všeříkajícím úsměvem jaksi ztrácelo efekt, ale co už! Když se o mě opřela, trochu mě to zarazilo, přece jen po té dlouhé době byl ten lidský kontakt pro mě.. no nečekaný. Nakonec jsem se ale uvolnila a svou hlavu opřela o tu její. Byla jako malé velké dítě, ale ta její rozpustilost mi byla sympatická. Rukou jsem jí rozcuchala dlouhé černé vlasy a zazubila se.
"Uděláme dohodu. V patře si dělej co chceš, dole se o to postarám já, souhlasíš?" ušklíbla jsem se. Ještě jsem měla v živé paměti eskapády svých dětí a všech těch lidí, které u nás bydleli, vážně, mě nemohlo překvapit nic!

pro **Tora Iku** Mon Aug 17, 2015 7:29 pm

"Chmmm.." Na dlhú chvíľu som sa zamyslela. Oplatilo sa mi túto jej ponuku prijať? Jej postrapatenie mojich vlasov bolo naozaj príjemné a ja som len spokojne zavrnela.
"Nom, okej okej.. neboj len si zariadim vlastnú.. izbu." Tým som jeje chcela naznačiť že celé podkrovie je moje. Teda nechcela som byť moc drzá, ona to predsa len zaplatí ale.. meh, však sme v tom boli spolu nie ? A tento dom bol pomerne veľký.

pro **Akasuna no Pilikka** Tue Aug 18, 2015 4:12 pm

Kývla jsem hlavou, mě to nevadilo, nepotřebovala jsem moc prostoru. Jak už jsem řekla, byla jsem zvyklá sdílet prostory s mnohými, vlastní ložnice bez kohokoliv pro mě bude luxusním a hlavně nepoznaným soukromím.
"Dobře, pak si dáme něco k večeři." usmála jsem se a ještě jednou prsty projela její krásné vlasy, než jsem vstala a vydala se dolů.
Znovu jsem prošla všechny místnosti, prohlédla si je a pak si těch svých pár skromných věcí, co jsem sebou nesla z kanceláře, uložila do své nové ložnice. Posadila jsem se na posteli a vyndala krabičku, kterou jsem bezpečně nesla v kapse. Otevřela jsem ji a znovu vyňala srdce na světlo světa. Vydávalo uklidňující záři a stahovalo všechnu mou pozornost k sobě. Zavřela jsem oči, znovu jsem stála na půdě našeho starého domu, Artemis mi říkal ta neuvěřitelná slova a pak srdce vložil do mého těla. Udělala jsem to samé, bylo to lehké, člověk si zkrátka takovou chvíli pamatuje.
Chvíli jsem jen seděla. Nic se nedělo. Trpělivě jsem očekávala ten sladký pocit, až přišel - měkká látka mých šatů. Chladná podlaha pod mýma bosýma nohama. Vůně trávy.
Otevřela jsem oči a šťastně se usmála. Byl to nezapomenutelný pocit, zase si znovu připadat tak.. živá. Vstala jsem a dívala se na svou ruku, než jsem se sklonila a přejela prsty po drsném dřevě dveří. Lákána vůní květin jsem se vrátila zpět do zahrady. Bylo to jako znovu dělat první dětské krůčky. Nedokázala jsem se přestat smát. Vrátila jsem se na střechu za Yume, roztáhla ruce a nechala si větrem rozcuchat vlasy. Obrátila jsem pohled ke své budoucí spolubydlící.
"Dneska je opravdu krásný den, nemyslíš?" zazubila jsem se úplně jiný způsobem, než který jsem praktikovala doposud. To proto, že pro jednou jsem se skutečně cítila spokojeně. Věnovala jsem jí ještě jeden krátký úsměv, než jsem se otočila a vydala se pryč. Bylo mi jedno, jak bláznivě působím, nemohla jsem si pomoct. Než jsem opustila pozemek, obrátila jsem oči k nebi a věnovala mu zvláštní výraz vděku. Díky, Artemisi..

~Přesun~

pro **Akasuna no Pilikka** Mon Aug 24, 2015 9:52 am

Povedlo se mi s Hideem dostat až domů. Pro jednou jsem byla ráda, že nemám žádné svaly, které by mě po tom výkonu mohly bolet. Přece jen, už nebyl dítě, byl větší než já, jeho vypracované tělo bylo rozhodně těžší než to mé, ale nestěžovala jsem si. Jak jsem řekla, fyzicky mi to vlastně nijak nevadilo. Párkrát jsem se na něj sice starostlivě otočila, když mi tak usínal na rameni, ale zvládl tu cestu. Teď zbývalo jen uložit ho a nechat jeho tělo zotavit se. Spánek zjevně potřeboval jako sůl.
Jednou rukou jsem ho stále přidržovala a tou druhou otevřela domovní dveře. Nový dům ve mě stále ještě zanechával spoustu dojmů. Spokojeně jsem se pousmála.
"Vítej doma.." zamumlala jsem a pomohla mu do jedné z ložnic v přízemí, když si Yume zabrala patro. Posadila jsem ho na postel a chvilku jsem na něj koukala. Pak jsem se otočila a vyšla na chodbu.
"Yume, máme návštěvu!" křikla jsem do patra, kde se nejspíš černovláska nacházela, abych je mohla představit. Zdálo se, že tu teď budeme bydlet ve třech.

pro **Sabaku no Hideo** Mon Aug 24, 2015 10:05 am

Nie že by som nutne potreboval spánok, ale áno potreboval som. Tú cestu som si nedával. Dostať sa od hradby až na druhú stranu dediny, kde bol dom usadený v pokojnej štvrti, to nebolo nijako záživné, hlavne keď sme sa po ceste hádali kto z nás je viac boží. Nakoniec som predsa len vyhral ja, ale to len preto že som si nedokázal priznať porážku. A práve vďaka tomu som bol najviac boží človek na tejto planéte. Avšak všetky tieto myšlienky padli, keď sme vstúpili pred dvere a ona ma privítala akoby som tu bol doma aj ja. Ten pocit bol zvláštny. Tak dlho bez domova, zrazu pocítiť že mám miesto kde sa vrátiť, to bolo naozaj na nezaplatenie a ľutoval som len ľudí čo niečo také nemali. Naozaj, v túto chvíľu by som vykúzlil naozaj skvelého Patronusa.
„Je to tu pekné..“ Síce som bol trochu hajzlík aj ja, toto som povedať proste musel a aj ona cítila citové vypätie čo som mal v hlase. Dojatie, alebo proste len skvostné šťastie, nejako tak približne som znel. A vôbec som sa zato nehanbil, predsa len, bol som konečne s mojou poslednou rodinou čo som na svete mal. Nechal som sa teda doviesť až do priestrannej spálne, kde mi pomohla posadiť sa a v ten moment akoby všetok ten stres zmizol. Všetka bolesť ale aj vôľa udržať sa pri vedomí zmizla a ja som proste chcel len zaspať. Spánok, ktorý som si nechcel dovoliť mi zrazu prišiel ako najlepší nápad, keď Pillika zvolala na niekoho kto bol v dome.
„Yume? Niečo mi to hovorí..“ Prehovoril som, nespomínal som si presne, možno z rozprávania zo Suny alebo na cestách, no kto vie. Teraz som bol len zvedavý kto je tá druhá osoba v dome. Tu mi to ale došlo, dve ženské. Sakra, moje postavenie v dome bude slabo narušené a budem musieť o neho bojovať!

pro **Tora Iku** Mon Aug 24, 2015 3:50 pm

Pilikka si mohla všimnúť, že na dolné poschodie od jej poslednej návštevy naozaj nikto ani nešiahol. Čo sa však dialo v podkrovnej izbe? No.. to sa ani slovami popísať poriadne nedá. Sama som mala na plné pecky pustenú hudbu že to až okenice pomaly vybíjalo a prehadzovala som rôzne veci, nábytok, oblečenie a všekto možné. Také sťahovanie. Utratila som v postate všetky moje doterajšie peniaze na to, aby som si to tu mohla pekne zariadiť. Teda pekne v mojom.. podaní. Popravde som ani nezapočula Pilikku pretože no.. hudba powa. Nejednalo sa ani o žiadnu inštrumentálnu ale skôr o také tie veci čo hrajú na rôznych rockových festivaloch a podobne. Dvere do podkrovia však boli otvorené dokorán takže pokojne niekto z nich mohol vstúpiť. Ak by to ale spravil, uvidel by čiernovlásku ktorá v ruke drží metlu namiesto gitary, ako tam na posteli dáva nejaké air-solo len v nohavičkách. Bola som doma nie? Mohla som si chodiť oblečená ako som chcela. To že si sem Pilikka doniesla chlapa.. som nemala ako vedieť.

Song ktorý hrá po celom dome

pro **Akasuna no Pilikka** Mon Aug 24, 2015 4:36 pm

Obrátila jsem se na Hidea a usmála se. "Děkuju.. vlastně jsem ho koupila před několika hodinami." usmála jsem se a znovu přejela prsty po hladkém dřevě, jako bych nemohla uvěřit, že na chvíli jsem zase někdo doma. "Suna to není.." zamumlala jsem a v mém hlase mohl cítit chvilkový smutek, snad nostalgii, jak jsem se ztratila ve vzpomínkách na Písečnou a náš dům. Ty šťastné dny v něm, všechny pokoje přeplněné smíchem a hlasy mých nejbližších.. "Ale myslím, že to tu bude skvělé." dodala jsem vesele a pak ukázala na strop. Seshora se linula hlasitá hudba.
"Yume bývala studentka Artemise, pokud si na něj vzpomínáš." vysvětlila jsem, netušila jsem, jestli mu zůstal v paměti, i když výstřední na to byl dost. Každopádně toho nikdy moc nenamluvil, tak jsem nevěděla. "Dojdu pro ni." usmála jsem se a vystoupala po schodech nahoru do podkroví.
Zůstala jsem stát mezi dveřmi a překvapeně pozorovala ten rockový koncert s koštětem. Zacukaly mi koutky a chvilku jsem zamýšlela, že zavolám i Hidea, aby mu ta podívaná neušla, no taktně jsem se rozhodla, že jí dám šanci trochu se.. obléci.
"Yume-chan!!" překřičela jsem hudbu, abych upoutala její pozornost. "Máme návštěvu!"

pro **Sabaku no Hideo** Mon Aug 24, 2015 5:02 pm

Síce som bol unavený ale ešte nejako vládať chodiť som musel, keď som započul tú hudbu. Páčila sa mi a to dosť, to bolo jasné z môjho pohľadu ktorý smeroval nahor. Vtedy ale Pilikka povedala o tom že Suna to není. Na chvíľu som sa zahľadel nadol, rozmýšľajúc čo jej nato povedať. V niečom mala predsa len pravdu, nebola to tá Suna na ktorú som bol zvyknutý ale v niečom sa mýlila.
„Pre mňa to je Suna, kým si tu aspoň ty..“ Prehovoril som posledný krát vážne, a taky som zaspomínal aké to bolo keď sme spolu bývali ešte s Yoko a ďalšími. Bola to fakt zábava. To naše večerné sledovanie filmov a ranné provokovanie Pilikky, to mi chýbalo. Teda už ani nie. Aj keď sa to v niečom nezdalo, pretože som bol oveľa viac božský, bol som už dosť dospelý nato aby mi také veci moc nechýbali. Teraz mi naozaj stačila jej prítomnosť.
„No.. neviem už, posledný rok som v dedine pred úpadkom nebol, takže som na pár vecí asi pozabudol..“ Poznamenal som keď sa zdvihla a šla za Yume, ktorú sa snažila prekričať. Ja som sa ale dole nudil, preto som sa s ťažkosťami postavil a krivkajúc som sa vydal taktiež hore, už len preto aby som mohol vidieť osobu ktorá ma naozaj dobrý vkus na hudbu. To čo som ale videl ma prekvapilo, keď som spoza Pilikky nakukol dnu. Normálne by to bolo hrozné, keď muž hľadí na ženu len v nohavičkách, po šoku čo Yume možno zažila a Pilikka s ňou si mohli všimnúť moje oči, ktoré vonkoncom neprejavovali záujem o Yume. Akoby tam bola oblečená, alebo to že je vyzlečená na mňa nemalo žiaden vplyv. Kto vie čo to znamenalo, ale vôbec som sa neponášal prvkami na muža, ktorý by isto mal už stojáka. Ja som ho nemal.
„Ahoj.. Ja som Hideo..“ Utrúsil som trochu nesmelo, akoby som sa jej skôr bál. Nebolo sa čomu diviť, cvičila ma Pilikka, bolo jasné že to bude mať na mňa dopad. Len som sa tam nesmelo usmieval a zamával jej, bez ostychu a bez nejakých postranných úmyslov.

pro **Tora Iku** Mon Aug 24, 2015 6:18 pm

Predvádzala som powerslide, pri ktorom som skončila v takej zaujímavej polohe na kolenách s roháčom naznačeným smerom k stropu. V tom som však začula Pilikku a tak celkom nevinne som sa na ňu usmiala.
"Yo!" Zakričala som nadšene, aby som tiež prekričala hubu. Čo hovorila? Niečo s náv... v tom sa Hideo objavil za ňou a od mojej tváre nastúpilo niekoľko odtieňov červenej.
"Wuaaa! ty!" Zakričala som a jednou rukou som si rýchlo zakryla hruď. V tom som si však všimla aj jeho .. pohľad? No cítila som sa urazená.
"Hideo.. si na chlapov?" Spýtala som sa ho s podvyhnutým obočím.
"To je tá návšteva Pil?" Zamumlala som na ňu. Teda.. čo som si o tom mala myslieť? Tak nejak.. som nemala ani to najmenšie tušenie.

pro **Akasuna no Pilikka** Mon Aug 24, 2015 6:31 pm

Pozvedla jsem obočí. To teda zase byla situace! Já, přede mnou polonahá Yume, za mnou netečný Hideo a v pozadí řev z beden. Chvíli jsem tam prostě jenom stála, dokonalý poker face a přemýšlela, že by bylo fajn naučit se nějakou teleportační techniku. Kdybych mohla, asi bych se červenala, naštěstí to ale vzhledem k mému.. stavu, nepřicházelo na zřetel, takže v klidu.
Při pohledu na Yume jsem naklonila hlavu, alespoň měla tolik studu v těle, že si zakryla poprsí, což situaci teda moc nezlepšilo, ale v rámci mezí to bylo ok. Za to ta Hideo reakce.. čekala jsem, že po tomhle přijde nějaká orgie u Akasunů, ale vypadalo to spíš na nějaké yaoi.. Vážně, jako bych neměla dost starostí, budu muset naučit Yume se přiměřeně oblékat a vyřešit ten Hideův.. problém. No vážně, Yume byla hezká a při pohledu na ní, jsem něco cítila i já, proboha! Tak kde byl zase problém?! Jestli mu nikdo nevyprávěl o včeličkách a motýlcích, jsem v kelu. Já to dělat nebudu!
"Etto.." zamumlala jsem zmateně, pak se otočila a Hidea otočila o 180 °, takže koukal do otevřených dveří na schody. Doufala jsem, že Yume se obleče a já budu moct na celou tu trapnou situaci zapomenout. Nejdřív strip bar v Tsuki, pak v domě.. co je tohle za úchylnou vesnici?!
"Yume, to je Hideo, můj student ze Suny. Hideo, to je Yume, bývalá studentka mého přítele ze Suny.." oznámila jsem nejistým hlasem.

pro **Sabaku no Hideo** Mon Aug 24, 2015 6:41 pm

Vôbec som ich nechápal, prečo zrazu všetci nabrali tak divné farby. Síce bola pravda, že som bol muž a Yume bola polonahá ženská predo mnou a priznávam, áno bola naozaj hezká, ale ja som proste takto nevyrastal. Pre boha, veď som žil v dome kde boli väčšinou ženské ktoré som nachytal v úplne horších situáciách, a tak povediac mala aj Pilča v niečom pravdu. Celý život som sa staral o matku a tá asi nemala možnosť mi povedať čo je medzi mužom a ženou, Pilikka to taky neurobila a ja som sa proste naučil žiť bez toho. Vyzeral som ako asexuál to áno. Neviem prečo, a či to vôbec bolo trvalé, ale v tú chvíľu to nehralo rolu.
„Nie som na chlapov..“ Odpovedal som, akoby som hlásil počasie, okamžite v okamihu ako ma Pilikka otočila, bez farby v hlase. Jednoducho mi bolo jedno či bola muž alebo žena. Nejako som v tom nevidel hlbší význam. Trénovala ma Kazekáge, bol som synom Gaary, celý môj život bol o zlepšovaní svojho Shinobi života čo sa hlavne týkalo tréningu. Vôbec som nemal čas na ženy a podobne, až som si nato tak zvykol, že som úplne zapudil všetky mužské hormóny v tele. Len som počúval čo si vybavia medzi sebou, bol som dosť unavený a tak sa mi moc rozprávať nechcelo, len som zdvihol ruku keď nás Pilikka predstavila, čím som jej zamával aj keď som na ňu vystavoval chrbát.

pro **Tora Iku** Mon Aug 24, 2015 6:50 pm

Pokúsila som sa zliezť z postele, keď Pilikka Hidea otočila. No nie že by sa mi to tak úplne podarilo. Z istého druhu .. rozhodenia? som zakopla o deku na posteli a aká som bola dlhá, taká som bola na zemi.
"Ou.." Rukou som schytila čierne tieľko, ktoré som na seba rýchlo natiahla a len som prešla do sedu, pri ktorom som sa o posteľ oprela. Celý čas som sa dosť červenala a radšej som sa pozerala niekam inam. Čo toto bolo dopekla za situáciu? Ako to že tu je chlap? mal to byť taký môj raj na zemi len s Pilčou a ono to dopadne takto.. no proste krása.
"Chm.. uhm.. eh." Rukou som si rozhrabla vlasy a na skok som sa na Pilću aj Hidea pozrela, no hneď som pohľad obrátila k oknu.
"Ahoj.." broukla som tak potichu, že to pomaly ani počuť nebolo. Hrozné dačo.. bola som doma a nemohla som sa obliekať ako som chcela.. no pche. Vedeli vôbec aké je teplo?

pro **Akasuna no Pilikka** Mon Aug 24, 2015 7:03 pm

"No.." sledovala jsem situaci, naštěstí Hideo nijak neodporoval a zůstal stát pěkně na zad. Rozhodně s ním tu situaci musím probrat. Jeho matka sice nejsem, ale jsem tu z nich nejstarší a asi i nejzkušenější? No hold dvojčata v patnácti člověka přivedou k rozumu.
Pak mě ale dostala Yume a její scéna s dekou a já se chtě nechtě musela zasmát, i když jsem to skryla dlaněmi. Prostě.. vážně toto?! Oblékla se a já k ní udělala pár kroků. Chytila jsem ji za ruce a pomohla jsem jí se zvednout, abych mohla zkontrolovat, že je v pořádku. "Jsi celá?" zeptala jsem se a nervózně jsem se usmála. "Víš, Hideo s námi bude bydlet. Bydlel se mnou i v Suně." objasnila jsem situaci a usmála se. "Tak by jsme si asi měli ujasnit nějaká pravidla." pokračovala jsem, tentokrát k oběma. "Ty, Hideo, budeš klepat. A ty, Yume, se budeš zavírat a po zaklepání oblékat, souhlasíte?" pousmála jsem se a doufala, že už tuhle situaci budu mít z krku.

pro **Sabaku no Hideo** Mon Aug 24, 2015 7:09 pm

Situácia ktorá nastala ale pri pohľade na mňa mohla byť komická ba a strašidelná, pretože som sa doteraz ani neotočil. Aj napriek tomu že sa Yume obliekla, ja som ostal stáť chrbtom ku nim a sledoval som dvere pred sebou. Keby videli moje oči, možno by pochopili, ale to nemali ako.
„Jasne, jasne..“ Prehovoril som na Pilikkinu dohodu, načo som len zamával rukou rovnako ako pri Yume, keď sme sa predstavili a viac som k tomu nepovedal, len som neprítomne hľadel na stenu naproti mne. Síce to vyzeralo akoby som úplne ignoroval to čo povedala, a jej dohodu nevzal. Pravda bola iná, bol som tak unavený a premáhal som sa ostať hore pretože som nemienil za nič ísť spať, bol som na zotrvačníku, a to doslova. Proste akoby som sa prepol do záložného režimu v ktorom som robil len základné úkony ako bol nesúvislý pohyb, opakujúce sa jednoduché slová a viac nič. Niet sa čomu diviť, bol som tak vyšťavený že som mal ledva čakru na prežívanie životne dôležitých funkcií.

pro **Tora Iku** Mon Aug 24, 2015 7:15 pm

Vďačne som sa na Pilku usmiala, keď mi pomáhala vstať. Nie že by som to potrebovala, ale bolo to milé gesto. A navyše som sa k nej takto mohla viac pritúliť a schovať za ňu pred Hideom.
Po jej slovách som však na ňu ostala zízať s otvorenými ústami..
"Eh..? eh..?" Ani som nestihla odpovedať a už na mňa vybafla ďalšiu požiadavku.. tak toto nie. Prekrížila som ruky pred svojou hruďou na znak nesúhlasu.
"NO-PÉ! On sa tu prisťahoval tak nech si zvyká.. prečo sa mám obliekať keď som doma? Aj u seba v Sune som chodievala len v pantsu!" Vyhlásila som znova nerozhodne. Za týmto som si mienila stáť.. však to bolo utláčanie... aj chlapy si koľko krát doma chodievali len v trenkách a koľko krát ani v tom!

pro **Akasuna no Pilikka** Mon Aug 24, 2015 7:36 pm

Zacukalo mi obočí. Jedny děti už jsme měla, proč se teď musím starat o dvě další?! Asi mi to osud chtěl vrátit, natřít mi to za to, jak jsem to s Rukim a Amayo podělala. Vzdychla jsem a usmála se na Yume.
"Zlatíčko," začala jsem co nejmileji, aby nemohla mít námitek. "Tady nahoře je to tvoje a tady si choť pro mě za mě třeba nahá. Ale ty dveře, vidíš ty dveře u schodů? Tak ty jsou hranice a za ty minimálně v tílku a kalhotkách, dobře?" usmála jsem se na ní s důrazem. Vážně, mám tohle zapotřebí? Měla jsem požádat Tsukimara, aby mě nechal v kanclu, spát a jíst jsem stejně nepotřebovala!
Pak jsem se otočila a vzala Hidea za rameno. "A ty spát, okamžitě." i na něj jsem se usmála, ale už se kolem mě zase vznášela ta nas*** aura. Z nich obou, bože, mateřství je taková pruda!

pro Sponsored content

Dom č. 16

Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16

Re: Dom č. 16