Velitelství ANBU

pro Ayame Takahashi Sat Jul 13, 2013 9:25 pm

Velitelství ANBU. Zvnějšku pouhý otlučený dům, který vypadá, jako by byl určený k demolici.
Ve skutečnosti se pod ním táhnou řady tunelů, kanceláří, laboratoří, tajných místností a také ubytovny pro ANBU...

pro **Anbu** Mon Aug 19, 2013 1:14 pm

Itami (Ishi)
Koukal na tu nádobu před sebou jak na zjevení.
A s tím mám jako dělat co? Lehce do toho ťuknul koncem skalpelu.
„No pardón, tohle se rozhodně pitvat nedá,“ otočil se na dva anbu co mu nádobu přinesli. A oni už tam nebyli! Hrozný zvyk. Prostě něco donesou a pak si zmizí a myslí si, že chudák Ishi ví, co s tím dělat. Rozhlédl se okolo. Stůl, židle, polička, nějaké skříňky…
No, tak vždycky je tu lednička. Tou se nic nezkazí.
Otevřel pancéřované dveře a umístil nádobu vedle jakési kultury v petriho misce. Ták…
Asi to bude chtít ještě nějakou ochranu… Skalpelem se řízl do prstu a na ledničku načrtl jednoduchý znak. Další namaloval na protější zeď, další pak za lednici, jeden zboku, další ke vchodu. Vypadalo to tu teď trochu jak v Jashinově chrámu, ale Ishi byl očividně s výsledkem spokojen. Už jen několik rychlých pečetí a technika byla dovršena.
Pak si uvědomil… Co když bude někdo něco z lednice potřebovat? Aizawa tam má schovaný jogurt a myslí si, že to nevím…
Hupsí? A zas se mu na tváři rozzářil ten milý úsměv…

pro **Hokori Mai** Tue Sep 30, 2014 8:54 pm

Dorazili jsme k velitelství anbu. Za přítomnosti doprovodu jsem se cítil opravdu bezpečně. No až do chvíle, kdy jsme dorazili na místo. Takto jsem si nějakou hlavní budovu, kde se nachází Tsukikage nepředstavoval. "Mám takové tušení, že tento dům pamatuje Rikkudou no sennina." Něco pravdy na tom bylo. Vypadal jako určený k demolici. Ještě jsme k němu však nepřišli úplně, a tak jsem mohl ještě doufat, že tato vesnice není na tom tak špatně, jak se zdá. Pošpinil bych si tím svou pověst. Zahazovat se s někým takovým... to může mít dalekosáhlé následky. S tímto jsem však počítal. Nenavštívil jsem tohle válkou poznamenané místo bez důvodně.

Velitelství ANBU Tumblr_nc25p8qHja1tqmynwo2_500

"Pevně ale věřím, že to uprostřed máte zařízené pěkně. Přeci jen Tsukikage musí mít nějaký ten vkus vyšší vrstvy." Upřímně... nečekal jsem od toho nic, a má slova měla působit spíše de*ilně. Takové ty poznámky, které nemá nikdo rád. Nedostal jsem strach z nepřítele, ale začal jsem být v ohledu vyjadřování a podobně více opatrný. Nikoho jsem nikdy nepodcenil. Spíše jsem vynikal v tom, že jsem dokázal ve většině případů přesně odhadnout nepřítelův další pohyb, a u toho si k němu zachoval určitý respekt, který jsem však nijak veřejně nevyjadřoval. Neměl jsem to ve zvyku, protože by to působilo tak, jak jsem nechtěl. Čím víc svou osobu (charakter etc.) zakládáte na lžích, tím víc pro nepřátele zůstáváte záhadou. Třeba že Vás označí za velikého lháře, nijak jim to ale k vítězství nepomůže, právě naopak. "No alespoň si můžete pořídit žaluzie, nové dveře a pořádné zateplení. Jak pak tam přežijete v zimně?"

pro **Shinobi** Tue Sep 30, 2014 11:24 pm

To, že ANBU oddiely museli nejakú tú dobu robiť Hokorimu sprievodcu, ich absolútne vôbec netešilo. Obzvlášť pre ich súčasnú veliteľku to bola rana pod pás. Pravda, z materiálneho a logického hľadiska sa táto varianta zdala byť pre dedinu najvýhodnejšou, ale to nič nemenilo na tom, že samotné vyhovenie cudzincovi, ktorý násilne vnikol do Tsukigakure a zobral pritom dva životy, sa v jej očiach zdalo byť neospravedlniteľné. Ako náhle si navyše opäť otváral ústa, už sa nedokázala držať na uzde a prehovorila.

"Náš súčasný vodca nám síce rozkázal,
aby sme ťa za ním zaviedli, ale nijak nešpecifikoval, v akom zdravotnom stave. Drž jazyk za zubami a krok," upozornila ho neslušne. Hlas už ale tentokrát nezvyšovala. Po vstupe do budovy sa Hokori mohol presvedčiť o tom, že sa nejedná o obyčajnú schátralú budovu. Za normálnych okolností by Tsukigakure cudzinca s podobnými tajomstvami neoboznamovala, ale predpokladalo sa, že bude zabitý, takže na tom nijak zvlášť nezáležalo. Vyprázdnenými temnými chodbami, v ktorých by sa i ten najväčší bádateľ stratil, dorazili až k obrovskej bráne. Ďalej už ANBU oddiely nepokračovali. Ako náhle teda Hokorimu došlo, že sú na mieste a vstúpil, pochopil, čo je to tá takzvaná mesačná sála.

Bola to akási vskutku priestranná podzemná miestnosť s dierou v strope,
cez ktorú sa do nej vďaka špecifickej architektúre predierali striebristé lúče z nebies. Tie dopadali špeciálne na kruhový podstavec, s výnimkou ktorého sa tu nič nenachádzalo. Práve z tohoto miesta vodca dediny pred malou chvíľou zahájil prenos obrazu na oblohu, pričom podobným spôsobom šlo i sledovať dianie v celej oblasti Tsukigakure. Pravdou ale je, že táto hala nikdy nemala slúžiť ako kancelária kageho. Nie nadarmo sa nachádzala na veliteľstve ANBU. Miestnosť bola zasvätená istému klanu, ktorý ju využíval na už spomínané špehovanie a oboznamoval Hangetsubu s udalosťami v dedine, aby mohli pre prípad núdze včas zakročiť.

"Tak sa zdá, že sa konečne stretávame," prehovorila akási osoba, ktorá sa vynorila z tmavých kútov haly. Jednalo sa pochopiteľne o súčasného vodcu dediny. Už predtým mal Hokori možnosť do istej miery vidieť jeho obraz, ale až teraz si ho konečne mohol poriadne prehliadnuť. Bol to statný muž tmavšej pleti so striebornými vlasmi a zelenými očami. Táto neobyčajná vonkajšia charakteristika mala svoje opodstatnenie. Jednalo sa totiž o priameho potomka kunoichi známej ako Tsukino. Nebol to teda len tak nejaký mocichtivý ninja.

"Je mi úplne jasné, že tu nie sme kvôli diskúsii, ale nejaké to predstavenie by bolo na mieste. Nerád preberám formálne záležitosti s nepriateľmi, takže to berte ako poctu. Moje meno je Tsukimaru. Som samozvaným štítom dediny, rovnako ako aj jej čepeľou v prípadoch tomuto podobných. Ako Tsukikage navyše oplývam najväčším množstvom informácií z celého kraja, a preto viem len o jedinej osobe, ktorá by mohla preukázať zdatnosť v používaní všetkých vami predvedených schopností. Donieslo sa mi, že máte byť mŕtvy, Hokori-san," prehovoril súčasný vodca Tsukigakure podľa všetkého nečakane na uvítanie.

pro **Hokori Mai** Wed Oct 01, 2014 6:41 pm

Bylo to tu opět. Vážně mě zajímalo, kde bere ta kunoichi tolik sebevědomí. U mě nějaké to ego bylo pochopitelné. Přeci jen co jsem už dokázal? Vyvolal jse Sedmou velkou válku ninjů, zničil Tsukigakure a Sunagakure no sato, založil Shuuketsu a zapečetil téměř všechny kousky imitované chakry bijuu do Gedo Mazo. Jistě.... byla zde i řada selhání, ale nic, co by mi zničilo můj hlavní cíl. Můj současný cíl se od toho minulého dost lišil, ale tomuhle se říká evoluce. Nejsem zastáncem teorie, že můj pra pra pra pra pra děda byla opice, ale u člověka v oblasti smýšlení to takto funguje. Kdo by to byl řekl, že ještě ani ne před dvěma měsíci jsem chtěl tento svět zničit, a teď ho hodlám svým způsobem zachránit? "Těším se, jak se opět shledáme při mém odchodu, jakmile budu hotov. Prozatím na shledanou." Rozloučil jsem ze zdvořilosti, a pak se vydal do měsíční síně. Uvnitř to měli zařízené hezky, čím u mě neformální Tsukikage opět o trochu víc šplhl.

"Strašně nerada Vás zklamu Tsukikage-chan, ale mýlíte se." S těmito slovy jsem si odhodil klobouk s pláštěm na zem. Tsukikage měl nyní možnost spatřit, že osoba, kterou považoval za zesnulého Tsuchikageho, není tím, kým si myslel. O mém Fushi Tensei věděl pouze Nanadaime Hokage, a ten to nikde nezveřejnil, takže lze předpokládat, že se to nedoneslo ani ke Tsukikagemu, i když zde jisté podezření bylo. Používal jsem přeci jen tytéž techniky jako Já. No něco tady bylo jiného, o čem Tsukikage nevěděl, a tím byl element magnetu. "Nejsem Juro Hokori, ale jsem ještě někdo horší. Smrt mého mistra přinesla v mnohých ohledech nečekané ovoce. Říkej mi Hokori. Říkal mi tak i kdysi Juro, když mu přišlo, že lidi obracím zpátky v to, z čeho povstali... prach (hokori)." Z mých slov byla cítit jistota. Neřekl jsem ani jedno pochybné slůvko, takže vycítit, že lžu bylo opravdu obtížné.

"Zcela určitě Tě zajímá důvod mé návštěvy. Přišla jsem tu, abych dokončila to, co můj mistr začal. Tak tedy to nezdržujme, a pokud si myslíte, že mě dokážete zastavit, nebráním Vám v tom si to vyzkoušet." Konec konců tohle byl pravý důvod, proč jsem tady. Tento shinobi ani netušil, jakým vysokým záměrům poslouží...

pro **Shinobi** Wed Oct 01, 2014 9:26 pm

TSUKIMARU

Hokori predpokladal správne, že sa ku mne informácie o Fushi Tensei žiaľ nedoniesli. Niet preto divu, že som bol ihneď potom, ako sa mi konečne ukázal na svetlo vo svojej kráse, pomerne zmätený.
Heh, takže som sa pomýlil? To je nezvyklé. A to som si bol tak istý, pomyslel som si mierne podráždene. Ešte stále som však ani náznakom nezahadzoval možnosť, že by to predsa len mohol byť sám Juro. Každopádne na tom v danej chvíli tak či onak nezáležalo. Potreboval som sa sústrediť na iné veci, preto som už viac neotáľal.

"Takže jeho nasledovníčka. Žasnem, že som
o tebe nikdy nepočul. Neuveriteľné, že si pod svojimi krídlami Juro tajne vychoval takúto mocnú kunoichi. V boji proti mne je ale absolútne jedno, čo si zač. Máš moje slovo, že to nebudem zbytočne zdržovať," prehovoril som a priložil ruky k sebe, skoro ako keby som sa o niečo pokúšal. Vzhľadom na to, že Hokori nevedel, čo to je, ale samozrejme nemohol príslušne reagovať. Nezdalo sa ale, že by ho to v danej chvíli ohrozovalo. Vyčkával som snáď na to, kedy sa na mňa vrhne, alebo som len hromadil chakru na niečo väčšie? Bez ohľadu na to šlo o tajné dedičstvo klanu pôvodných zakladateľov Tsukigakure. Pečať tak mocná, že v istom zmysle prekonávala aj Uzumaki.

"Fūinjutsu, Seidō Fūjin," oboznámil som Hokoriho s názvom techniky. Nepotreboval som sa ho ani dotknúť, stačilo mi naňho namieriť. Dôvod, prečo som ale bojoval len ja sám, bol ten, že by to malo účinok na úplne všetky osoby v mojej bezprostrednej blízkosti. A aký že bol efekt daného ninjutsu? To možno Hokori ihneď nepocítil, ale pravdou je, že som takmer úplne potlačil jeho chakru. Dokonca aj niekto na jeho úrovni sa tak zmohol pri najlepšom na C-rankové techniky, a to tak isto s obrovskými ťažkosťami. Tieto obmedzenia sa však mňa vôbec netýkali.

pro **Hokori Mai** Thu Oct 02, 2014 6:25 pm

Za osmdesát osm let svého života jsem se vskutku s podobnou technikou nesetkal, a tak jsem netušil, co od ní mám čekat, takže jsem se stal terčem této techniky. Přeci jen se jednalo o něco unikátního naposledy viděného u Tsukino. Mé senzibilské cítění to však neotupilo, a proto jsem okamžitě zjistil, co se stalo. "Už jsem se bála, že to bude stejná nuda jako u brány." Promluvil jsem pohraje nepřítelem, současně skládajíc pečetě. Má rychlost skládání se působením jeho pečetě nezměnila, a tak měl možnost spatřit pozoruhodné, ba dokonce nejrychlejší, skládání pečetí na tomto světě. Jako bych ani nic neudělal. Přeci jsem skoro ani nic udělat nemohl. Byl jsem omezený na C rankové techniky, které příliš komplikovaných pečetí nepožadovaly, ale efektivita byla horší od ostatních. No správná C ranková technika použita ve správným čase dokáže porazit i tohoto neformálního Tsukikageho.

Aktivoval jsem Iwa bunshin no jutsu, čím jsem vyvolal osm klonů, kteří povstali ze země okolo mě. Sedm bylo zřetelně postavených vedle mě, ale osmý se jaksi formoval a uchyloval spíše do povzdálí, kde také po svém vytvoření použil techniku Moguragakure no jutsu a ponořil se do země. Mohlo se zdát, že jsem opakoval postup u brány, ale i přesto se nejednalo o stejný bitevní plán. Pečeť potlačovala mou chakru, takže jsem nemohl používat vysoké ranky, ale z jistého úhlu pohledu byl můj obsah chakry neměnný. Byl totiž pouze potlačen, aby nemohl aktivovat větší množství chakry naráz.

Sedm klonů se poté společně se mnou rozběhlo proti nepříteli. Neběželi jsme však jako skupina, nýbrž s patřičnou vzdáleností od sebe, aby jsme nebyli jako skupina snadným terčem. Nacházeli jsme se totiž takřka po celé ploše této síně, konkrétně se tam budeme po rozběhnutí nacházet. Takovou formaci jsem totiž s klony chtěl udržet. Ať už mi Tsukimaru udělal cokoli, hádám že po jeho smrti se vše vrátí do normálů. Trvale potlačit chakru by totiž dokázal pouze Rikkudou no sennin. Tak tedy ho sundám dřív než bude pozdě.

pro **Shinobi** Thu Oct 02, 2014 8:55 pm

TSUKIMARU

Niet pochýb, že Hokoriho skladanie pečatí bolo úchvatné.
To ma ale nijak zvlášť nezaskočilo. Predsa len som bol informovaný viacmenej o všetkom, čo doposiaľ predviedol. Ako náhle ale utvoril klony a jedného z nich poslal pod zem, ani nevedel, aké obrovské mal šťastie, že tak neučinil osobne. Vo chvíli, kedy sa totiž ponoril, mohol pocítiť, že niečo nie je v poriadku. Dalo by sa povedať, že bol zaseknutý. Ako je to ale u tak schopného užívateľa dotonu možné?

"Nemyslíš si o mne hádam, že som tak hlúpy. Ešte v čase,
keď ste sem šli, som po miestnosti vopred rozmiestnil bariérové lístky. Márne si sa prebila podlahou, ďalej sa nedostaneš, a pohybovať sa iba v nej nemá nijak zvlášť veľký zmysel. Jediná cesta von je cez bránu, odkiaľ si prišila, ale to ti v tomto stave s potlačenou chakrou neodporúčam," oboznámil som ho s tým, čo som si preňho pripravil. Bolo zrejmé, že mu nebudem chcieť dať možnosť v prípade núdze uniknúť. Už z toho bolo zrejmé, že som ho plánoval zabiť. To však nič nemenilo na tom, že som sa musel najskôr vysporiadať s klonmi.

"Napriek tomu ti ale skladám poklonu. Mnohí nepriatelia pôsobením pečate nedokážu používať ani len E-rankové techniky. Tvoje ovládanie chakry musí byť famózne, ale čo taijutsu? Kuchiyose, Mikadzukikei," vyslovil som názov akéhosi vyvolania a namieril ruku do vzduchu. To malo za následok, že mi do nej pristála mohutná sekera (viz avatar).

Stačil jediný pohľad a bolo jasné, že musí byť ohromne ťažká. Navzdory tomu som ňou ale manipuloval s tak obrovskou ľahkosťou, ako keby som držal prostý kunai. Práve v tom bola táto inak len vzhľadom odlišná sekera výnimočná. Nevrhal som sa ale bezhlavo do súboja. Bol to vonkoncom v prvom rade sám Hokori, ktorý ma vyzval, nehovoriac o tom, že som nebol nijak zvlášť hrr do podobných vecí, takže som len s maximálnym sústredením vyčkával na to, aké kroky podnikne on. Sám som nevedel, čo od neho môžem v takejto stiesnenej situácii očakávať, preto som bol navzdory výhode ostražitý.

pro **Hokori Mai** Thu Oct 02, 2014 9:37 pm

Tak tedy z osmi klonů bylo použitelných rázem už jen sedm. Ztráta toho jednoho klonu však byla v můj prospěch. Vzhledem ke zjištění, které z jeho ztráty plynuly, to byla dobrá investice. No nyní se muselo vyplatit dalších sedm klonů, kterým se podařilo seskupit v jakémsi kolečku, jehož středem byl samotný Tsukimaru. Nečekali však na jeho první úder, a vzhledem k jeho velké sekyře se ani příliš blízko nepřibližovali. Vyčkávali na správnou příležitost. Ta nastala ani ne do pěti vteřin.

Klony se postupně rozběhly vstříc nepříteli ze všech stran, takže je jedním sekem sekerou schopen dostat nebyl. Mezitím originální Já zvolil cestu horem. Využil jsem menšího zmatku, který vznikl při chycení Tsukimarovy sekery a zaútočení klonu, neboť to probíhalo téměř současně. Neměl jsem v plánu dát nepříteli sebemenší chvíli na analyzování kroků a mých slabin.

Tím že jsme tedy útočili téměř ze všech stran, kromě ze země, jsme Tsukimarovi obranu ještě zkomplikovali. Dá se předpokládat, že jediným východiskem z této situace je jakási jeho další technika, nejlépe fuutonová za asistence obří sekery, ale aby ho něco tak inteligentního napadlo, si musel všimnout originálu nad sebou. Jinak by neměl patřičný důvod se bránit jakousi plošnou, zahrnující i vzduch, technikou. Já jsem svůj útok na rozdíl od klonů prováděl tiše.

pro **Shinobi** Thu Oct 02, 2014 10:54 pm

TSUKIMARU

Hokoriho nápad nebol vskutku vôbec zlý. Je možné,
že proti obyčajnému nepriateľovi by mu to pomohlo, ale nanešťastie to v mojom prípade predsa len nestačilo. Neuvedomil si pri svojom útoku jednu zásadnú vec. Vzhľadom na to, že som chakru dokázal potlačovať, je na mieste zvážiť, že ju budem schopný aj vycítiť. Hokori nebol jediným prítomným senzibilom. Rovnako ako aj on som oplýval Kanchi. Dávalo to vonkoncom aj zmysel. Ako inak by som sa dokázal tak dobre orientovať v natoľko temnej miestnosti, kde sa jediným prívodom svetla zdali byť hviezdy a mesiac nad nami?

Preklínam tento nechutný osud. Odjakživa bolo mojim
poslaním viesť túto dedinu k rozkvetu. Som potomkom zakladateľa Tsukigakure. Mesiac mám dokonca vo svojom mene, a predsa si ľudia zvolili Ayame len preto, pretože sa im moje metódy zdali byť priveľmi drastické. Neodpustiteľné. Hlúposť rady a ich rozhodnutí doviedla našich občanov do zbytočnej bitky s Iwou, kde sme prišli takmer o všetko. Až toto obrovské sklamanie, sprevádzané zmiznutím bývalej tsukikage, im už konečne otvorilo oči. V čase mieru sa ku mne obracali chrbtom, ale ako náhle nastali veľké problémy, na kolenách ma prosili o pomoc. Pokryteckí b*stardi. Musel som odviesť riadny kus práce, preto za žiadnu cenu nemienim dopustiť, aby vyšla na zmar vplyvom ďalšieho cudzinca.

Vzhľadom na to, že som oplýval dostatočnou inteligenciou, rovnako ako aj vedomím, o čo Hokorimu ide, som skutočne zakročil tak, ako to do istej miery možno sám očakával. Nejednalo sa ale o žiadnu fuutonovú techniku. Svižným švihom sekery som vytvoril chakrovú vlnu, ktorá sa naraz vysporiadala so všetkými útočníkmi. Sila danej techniky bola ale v porovnaní s verziou samuraiov o to silnejšia, že som tak učinil za pomoci podstatne mohutnejšej a ťažšej zbrane. Nejeden ninja by si to skutočne splietol s akýmsi A-rankovým veterným ninjutsu. Dokonca aj shinobi Hokoriho kalibru musel pochopiť, že sa ocitol vo veľmi nevýhodnej situácii. Ako si s tým vôbec môže so všetkými svojimi handicapmi poradiť?

pro **Hokori Mai** Fri Oct 03, 2014 8:27 pm

Nepřítelovy kroky jsem předpokládal správně. Kvůli své potlačené chakře jsem však nebyl schopen se adekvátně bránit, a proto jsem byl jeho technice vystaven tak, jak zároveň i mé klony, které vlna zničila. Chakrová vlna mi způsobila pár ošklivých řezných ran. Zdálo se, že perfektně imituje fuutonové ninjutsu. No přeci jen kdyby se jednalo o fuutonové ninjutsu, při použití tak velkého množství chakry, které jsem měl možnost cítit díky Kanchi, bych byl roztrhán na dva kusy. Výsledek se tedy neshodoval s fuutonovou technikou. Ty totiž bývají uzpůsobeny právě tomu, aby pořádně řezali. Kdybych tedy nebyl na půl, tak bych ztratil alespoň jednu končetinu.

Velitelství ANBU Tumblr_m9ff5jOpiY1r3sabqo1_500

V mé předešlé pozici bych se ale jen tak nenacházel, kdybych neměl nějaký plán. Přeci jsem to do jisté míry předvídal. Jakmile mě odhodila fuutonová chakra odhodila, o malý okamžik jsem ještě z povětří nečekaně proti Tsukimarovi hodil kunai s výbušným lístkem. Mělo se jednat o moment překvapení. Pravděpodobně nejspíš nepředpokládal, že po takovém střetnutí s chakrovou vlnou budu moci po něm ještě něco hodit. Mé tělo bylo po jistých stránkách pevnější, což měl příležitost zjistit o pár postů dříve u brány Tsukigakure no sato.

Já jsem byl odhozen téměř až na druhý konec síně, kde jsem poměrně ladně přistál přemetem dozadu. Gymnastikou jsem byl tak trochu znám již od mého prvního boje v roli světově známého padoucha s Assasinem Senju. Tenkrát se jednalo o pozoruhodné sestavy utvářené na nebi (hvězda etc.).

pro **Shinobi** Sat Oct 04, 2014 12:17 am

TSUKIMARU

Môj útok bol úspešný. Ako to už aj sám Hokori zaznamenal, nejednalo sa o techniku fuutonu, čo v praxi znamenalo, že tržné zranenia neboli nejak extra hlboké. Zameral som sa predovšetkým na brutálnu silu, aby som vytvoril tak mocnú tlakovú vlnu, ktorá by zaručene odrazila útoky všetkých prítomných klonov. Bol som úspešný. Môj nepriateľ však nebol žiadne béčko a ešte zo vzduchu po mne hodil kunai s pripevneným výbušným lístkom. To by síce pre mňa mohlo znamenať problém, ale zrejme si neuvedomil jednu zásadnú vec.

Hrať na prekvapenia u mňa nemá zmysel. Pečať, ktorá je na výbušnom lístku, v sebe má uloženú chakru, inak by ju nebolo možné odpáliť. Jedná sa vskutku o malé množstvo, ale moje senzibilstvo bolo na rovnako vysokej, ba možno ešte vyššej úrovni, ako to Hokoriho. Vďaka tomu som si bol vedomý toho, že sa mňa rúti, s dostatočným časovým predstihom na to, aby som stihol patrične zareagovať. Na vyhnutie sa zdanlivo nebolo dosť času, preto som učinil to najjednoduchšie, čo sa dalo. S famóznou rýchlosťou som ho sekerou odrazil čo najďalej od seba a vyhol sa tak vážnejším zraneniam, keďže explózia nenastala v mojej bezprostrednej blízkosti.

Mrak dymu vytvorený výbuchom sa dovalil až ku mne a zakryl moje telo. To by niekoho, ako je môj nepriateľi, nemalo len tak vystresovať, ale ako náhle Hokori zranený pristál na zem, mal možnosť uvedomiť si, že sa vytratila dokonca aj moja chakra. Jak je to vôbec možné? Ako som mohol obísť jeho Kanchi? Znamenalo to nebodaj, že ma to stálo život? Tieto a možno aj ďalšie otázky mu v tejto chvíli podľa všetkého prichádzali na um. Kde sa ukrývala pravda?

pro **Hokori Mai** Sat Oct 04, 2014 3:58 pm

Nepřítel mi zmizel z obzoru, alespoň to si myslel. Neměl důvod o tom pochybovat. Přeci jen mé kanchi jej schopno nalézt z neznámých důvodů nebylo, ale bylo zde něco dalšího, o čem doposud neměl ani páru. "Škoda... utápěla jsem se v naději, že to bude těžší. Chvíli jsem si i skutečně myslela, že mi dáš zabrat." Promluvil jsem rouhavě a s nosem vztyčeným k nebesům. Tsukimaru si jistě myslel, že má pýcha nemá mezí, ale v momentě, kdy kunai odrazil svou sekerou, pocítil, jak se mu zježila kůže. Jelikož byl očividně výborným senzibilem, všiml si, že nim prošla má chakra. Použil jsem Magnet Release: Magnet Shuriken. Jeho tělo bylo zmagnetizováno, a to již nijak nešlo vrátit zpět.

"Tvá technika potlačování chakry je vskutku úchvatná, ale ne každá technika s vysokým rankem požaduje velkou podporu uživatelovy chakry." Svou chakru jsem potlačenou měl, ale pořád jsem ji mohl používat, i když pouze ve zmenšeném měřítku. Neříka jsem Tsukimarovi, co se právě stalo. Pokud mu to došlo, uvědomil si, že jsem od Jury lepší tím, že disponuji i jitonem. Tsukimarova technika mi ale přeci jen neumožní zaútočit s touto technikou s jejim plným potenciálem, ale to zdaleka nebude vadit. Postačí mi pouze jeden kunai, shuriken a nebo senbon naváděný přímo na cíl. Tsukimaru s jistotou nemohl čekat nic, což mi dalo značnou výhodu. Vytáhl jsem jeden svitek a pomocí Generic Sealing Technique přivolal fuuma shuriken.

Ten jsem okamžitě hodil doprostřed místnosti, očekávajíc že si najde cestu ke svému cíli. Konec konců byl přímo na cíl naváděn. Tsukimaru si mohl myslet, že jsem nějak odhalil jeho polohu, když k němu mířil fuuma shuriken, a tak by se mohl spolehnout na pouhé vyhnutí. To by však byla jeho osudová chyba.

pro **Shinobi** Sat Oct 04, 2014 10:20 pm

TSUKIMARU

Hokoriho pýcha veru nepoznala hranice. Za normálnych okolností by to bolo na mieste, ale v tejto chvíli to v skutočnosti bolo úplne inak, než si myslel. Shuriken, ktorý totiž hodil do stredu miestnosti, nebol pritiahnutý k žiadnemu cieľu a skončil zabodnutý v stene. Som presvedčený o tom, že dokonca aj niekto, ako je bývalý tsuchikage, v ten moment musel prejaviť nejaké známky prekvapenia. Kde sa asi tak mohla stať chyba? Znamenalo to nebodaj, že som skutočne úplne zmizol? Kdeže. Vlastne to bolo prostejšie, než sa zdalo.

"Tvoje nádeje budú vyslyšané, naivné dievča," ozval sa odniekiaľ môj hlas, hoci nanešťastie nebolo jednoznačne možné určiť, odkiaľ vlastne. Teória s mojim úplným zmiznutím bola teda vylúčená.
"Tak sa zdá, že úplne nerozumieš tomu, ako moja technika funguje. Ako senzibilka by si mala chápať, že nie je namierená priamo na teba, ale na všetko v mojej bezprostrednej blízkosti. Z toho ti mohla vzniknúť jednoduchá rovnica - čím bližšie sa nachádzaš u epicentra, čo som v tomto prípade ja, tým viac je tvoja chakra narušená. V momente, ako sa ma tvoj kunai dotkol a ja som pochopil, o čo sa vlastne pokúšaš, som navyše efekt techniky vztiahol aj sám na seba. Preto sa všetká chakra v mojom vnútri, ale aj na povrchu, s výnimkou tej potrebnej na udržiavanie pečate, ktorá je ale v tejto chvíli rozlezená po celej miestnosti, na prvý pohľad vytratila. Na to, aby si priamo na pôvodcu Seidō Fūjin presunula vlastnú chakru, by si jej potrebovala omnoho väčšie množstvo."

Po skončení môjho preslovu som vyskočil z mraku dymu a obrovskou rýchlosťou švihol sekerou rovno na Hokoriho hlavu. Zastaviť to bolo vzhľadom na váhu zbrane nemožné, z tejto blízkosti sa mu všetky techniky robili ešte horšie a aby toho nebolo málo, sila úderu bola tak obrovská, že aj keby sa vyhol, ublížila by mu minimálne tlaková vlna a ňou vzniknuté škody.
"Je vidno, že máš rozsiahly sortiment rôznorodých ninjutsu, ale na tom proti mne nezáleží. Vo svojej podstate funguje každá technika rovnako - na báze chakry, ktorú mám v tejto miestnosti ale pod kontrolou ja. To, že sa v súboji spoliehaš prevažne na svoju zásobu, je tvojou najväčšou slabinou. Skúsenosti podľa všetkého máš, ale chýba ti rešpekt z nepoznaného. Čím istejšia si si svojou neporaziteľnosťou, tým slabšia v mojich očiach si."

pro **Hokori Mai** Sat Oct 04, 2014 10:44 pm

"Kso... to není možné." Vypadlo ze mě, když jsem spatřil, že fuuma shuriken nenaplnil mé očekávání. Na chvíli jsem zpanikařil. Byl jsem si tak jist tím, že jej tento útok odhalí, že jsem zapomněl na svou vlastní obranu! Netrvalo dlouho a již se u mě objevil Tsukimaru s úmyslem i rozdrtit hlavu. Nejspíš si bral příliš osobně to, jak skončil jeden z jeho shinobi u brány. Zabít se však tak snadno nenechám. V okamžik, kdy jsem postřehl nepřítelův pohyb, následoval automatický úskok dozadu. Byl to reflex. Přirozený instinkt přežití. Nepochybně, kdyby mě dostal přímo, mám problém.

Velitelství ANBU Tumblr_nannv1T7LU1s72n06o5_500

Tlaková vlna mne odhodila pár metrů dozadu. Aby toho nebylo málo, se mi jeden kousek rozbité dlažby, kterou Tsukimaru svým úderem rozbil, zabodl do pravého ramene. Bylo jasné, že má rychlost skládání pečetí se nyní zmenší. Jakmile jsem dopadl, mírně jsem se pokrčil, a pak zazubil. Tohle byla ta bolest, o které jsem měl představy, že se v ní bude utápět pouze Tsukimaru. Pak tedy jak pak to, že ji cítím Já? "Ty mladá zelenomodrá papriko. Nevíš nic o mých slabinách! Já jsem dokonalý!" Zakřičel jsem rozzuřeně na Tsukimara. Svými slovy mě nehorázně vytočil, a možná právě proto jsem polevil v ostražitosti v mém vyjadřování a na konci slova dokonalost nepoužil mužský tvar přídavného jména. Byl jsem však příliš zahleděný Tsukimarem, než abych si uvědomil mou velkou chybu. "Zabiji Tě! Zabiji Tě! Já jsem nedotknutelný, takže, jak si opovažuješ na mě sáhnout!" Toto bylo vyvrcholení. Očividně mi praskly nervy, a tedy i kliďas a na pohled neporazitelný shinobi jako Já, má své slabiny, a to nejen v technikách. Po mých slovech jsem si vytáhl na sílu kus dlažby z ramene, a u toho vykašlal pramínek krve z mých úst a upadl na kolena kvůli neobvyklému návalu bolesti.

pro **Shinobi** Sun Oct 05, 2014 4:25 pm

TSUKIMARU

Ťažko povedať, či som si naozaj myslel, že sa mi Hokoriho týmto pohybom definitívne podarí poraziť. Úprimne som v to dúfal, ale vďaka vycibreným inštinktom, ktoré podľa všetkého získal v priebehu rokov prostredníctvom skúseností, sa odo mňa dokázal čo najskôr vzdialiť. Bez zranenia sa to však neobišlo. V ten moment stratil Hokori nie len svoju chladnú hlavu, ale predovšetkým fyzickú a psychickú výhodu. Bol zatiaľ jediný z nás dvoch, na ktorého tele sa objavilo nejaké vážnejšie zranenie, na čo on zjavne zvyknutý nebol.

"Na ženu máš až príliš mužské vyjadrovanie, za čo ti ďakujem. Konečne začínam rozumieť tomu, o čo ide. Predsa len nie je normálne, aby nejaká osoba za jeden život získala toľko rozličných schopností," naznačil som mu, že je mi už tak nejak jasné, s kým mám vlastne tú česť. O zakázaných technikách som informácie mal a hoci nie u všetkých boli extra zvlášť rozsiahle, postačilo mi to na to, aby som dokázal rozumne vymyslieť nejaké uveriteľné teórie. Niet pochýb, že sa medzi nimi objavila aj tá správna. Tak či onak v tejto chvíli nezáležalo na tom, čo je vlastne zač, preto som sa nad tým už ani na malú chvíľu nemienil pozastavovať.

"Každopádne mi dovoľ povedať ti na záver ešte jednu vec. Ninja, ktorý je presvedčený o svojej nezraniteľnosti na základe počtu ninjutsu, ma nikdy nebude schopný zabiť," dodal som a za pomoci sekery začal Hokoriho smerom z bezpečnej vzdialenosti hádzať úlomky dlažby. Dokonca aj telo niekoho s odolnosťou bývalého tsuchikageho by malo v prípade, že sa ho opakovane zasiahnem, podľahnúť. Ak by sa ale pokúsil o útek, chystal som sa ho stať spredu.

pro **Hokori Mai** Sun Oct 05, 2014 6:27 pm

"Tak to abych změnil strategii." Pomyslel jsem si, když dořekl svá poslední slova. Žel, měl pravdu, když řekl, že ninjutsu to nepůjde. Ačkoli jsem si to prvně nechtěl přiznat, bylo to tak a nemůžu s tím do doby, kdy bude Tsukimaru živ udělat absolutně nic.

Začal po mne házet kousky dlažby. Mé ego již sražené dost bylo, ale neznamenalo to, že se nechám dobrovolně přimáčknout kusem dlažby. Ne že by se mi taková to smrt nelíbila, ale přednost bych dal jiným, ne tak častým. Za dobu co jsem v Tsukigakure no sato se totiž až podezřele často opakovala smrt rozmáčknutím. Využil jsem toho, že letící kousky dlažby byly opravdu velké. Rozhodl jsem se tedy navzdory svým bolestem vyskočit malinko do povětří tak, abych pak dopadl na letící dlažbu a od ní jsem se následně odrazil dál. Takto jsem pokračoval vstříc nepříteli, držíc si levou rukou mé poraněné prav rameno. Sice bolelo, ale nebylo to tak vážné zranění, abych nebyl schopen pohybu.

pro **Shinobi** Mon Oct 06, 2014 5:36 pm

TSUKIMARU

Situácia sa stále ani len po tom všetkom nezmenila.
Hokori si síce konečne uvedomil, že nemá zmysel pokúšať sa o akékoľvek dokonajelším ovládaním chakry podmienené útoky, ale navzdory jeho akrobatickým schopnostiam bola výhra čisto len na taijutsu prakticky nereálna. Niekomu jeho úrovne by sa to možno podariť mohlo, ibaže všetko nasvedčovalo opaku.

"Som rád, že si to konečne začal brať vážne. Tvoj arogantný prístup ti nezazlievam. Poznám nejedného shinobiho v dejinách, ktorý by dokázal systematicky premôcť aj celú dedinu, obzvlášť v jej oslabenom stave, ale takto to nefunguje a nikdy fungovať nebude. Veľkých činov sa môžeš dopustiť jedine vtedy, ak ti nechýba pokora. Zaútočiť priamo a bez premysleného plánu nebola známka sily, ale slabosti," predstavil som mu svoj názor a zámerne ho nechal priblížiť sa.

Tsukigakure-Ryū, Yosakugiri, švihol som ako obvykle svojou sekerou a urobil podobný trik s uvoľnením chakry, ako aj predtým. Najväčším rozdielom bola skutočnosť, že sa však tentokrát chakra nerozložila na všetky strany, ale iba na niekoľko krájacích prúdov, ktoré neobyčajne obrovskou rýchlosťou leteli naproti Hokorimu. Vyhnúť sa vskutku neprichádzalo do úvahy.

Preskočiť ich všetky naraz bolo nemožné, pričom snažiť sa prekĺznuť medzi ne by ho mohlo aj s jeho telom stáť minimálne nejaké končatiny.
"Si extrémne rýchly a na to, že máš ženské telo, zjavne oplývaš aj veľkou fyzickou silou, ale predsa je možné vidieť, že taijutsu samo o sebe nie je tvojim dominantným štýlom boja. Možnože keby som ťa nechal dostatočne sa priblížiť, dokázal by si ma poraziť, ale takto to máš márne," doplnil som, pričom Hokori už určite aj vďaka senzibilstvu a môjmu nepríjemnému útoku pochopil, že chakru vo svojom vlastnom tele už neobmedzujem, len tú okolo neho. V túto chvíľu mi už nezáležalo na tom zostať v utajení.

pro **Hokori Mai** Mon Oct 06, 2014 6:09 pm

Bylo to poměrně jednoduché. Tu letěl jeden kousek horniny, za nim krátce druhý, a za ním už následoval třetí. Rychlost házení kousků dlažbu Tsukimarem byla vskutku pozoruhodná. Má rychlost a hbitost tomu ale stačila. Jednou úskok doleva, po druhé doprava, poté výskok. přibližně takovými manévry jsem se uhýbal dlaždicím, a pak na ně opět skočil, odrazil se od nich a pokračoval. Už, už jsem téměř byl na požadované úrovni, abych mohl provést svůj útok, který jsem si stihl za tak krátkou dobu v hlavě nějak dát dohromady. Naprosto jistě bych jej tímto překvapil. Musím uznat, že můj plán byl takřka bez chyby...

Jednu chybu ale měl, a to tu, že nepočítal s tím, že Tsukimaru v poslední sekundě, která mi zbývala k tomu, abych zasadil nemilosrdnou ránu nepříteli, změní styl boje. Byl opravdu rychlý. Svou rychlostí nepochybně konkuroval i mě samotnému. jeho technika mě zaskočila, a Já žel schytal všechnu její útočnou sílu v důsledku čeho mě odhodila do jedné stěny místnosti, kde vytvořila menší kráter. Byla pevná, protože vydržela tento mohutný náraz, ale o to více mě to bolelo.

Velitelství ANBU BloodSpatterBackgroundAnim

Na zem začaly kapat kapky mé krve. V momentální chvíli jsem nebyl schopen pohybu. Ne že bych v důsledku bolesti se nemohl postavit, ale nemohl jsem zapojit ani jeden sval na mém těle. Cítil jsem, že to není tak vážné, jak se na první pohled zdálo, ale v aktuální chvíli jsem byl v podstatě mrtvý (nehýbal jsem se, hyperbola... nadsázka). "Nemysli si, že mě tak snadno dáš... třebaže nemám nyní k dispozici své ninjutsu, ale zůstává mi zde má vůle, a tu se Ti podařit zlomit tak lehce nepodaří." Promluvil jsem až mrtvolně.

pro **Shinobi** Mon Oct 06, 2014 7:11 pm

TSUKIMARU

Ani len Hokoriho akrobatické kúsky ho nezachránili
pred mojou technikou. Ako som už povedal, moja sekera mala tú úžasnú vlastnosť, že navzdory jej váhe v rukách užívateľa pôsobila ako kunai. Nikdy som sa totiž nesústreďoval na genjutsu a ani len samotné taijutsu. Moja hlavná sila spočívala v bukijutsu a fūinjutsu, ktoré som efektívne kombinoval. Jeden by mohol povedať, že je to na kageho málo, ale zjavne to v kritických chvíľach bolo viac než dosť na to, aby som si dokázal zametať prach pred vlastnými dverami.

"Vôľa? Nebuď smiešny. Čo už len môže arogantný kriminálnik, ktorý si robí, čo sa mu zachce, vedieť o vôli? Od ranného veku som veril tomu, že zo mňa jedného dňa bude Tsukikage. Bol som k tomu predurčený. Mal som všetko - peniaze, moc a aj pôvod, ale postačil jediný konflikt s radnými a stal sa zo mňa kapitán bezvýznamnej divízie. Na 16 rokov ma odpratali sem dole, ale nikdy som sa nevzdal. Ani svojho cieľa, ani svojho presvedčenia. Zostal som verný Tsukigakure do morku kostí a počkal si na vhodnú príležitosť. Šťastie moju trpezlivosť odmenilo a obrátilo sa aj na mňa. Vedenie po zmiznutí Ayame dostalo rozum, ale tu to nekončí. Eliminovaním jedného z najmocnejších mužov súčasnosti si utvrdím svoju pozíciu, postavím náš národ na nohy a zjednotím ninja svet."

Bez zaváhania som využil dobu, než sa
Hokori spamätal, a umiestnil naňho jednu zo svojich vlastných pečatí. Tá sa behom chvíľky rozliezla po celom jeho tele a kompletne ho paralyzovala. Jediné, čo až do jej strhnutia ešte Hokori bude schopný využívať, je jeho vedomie, ale to v tejto kritickej situácii za žiadnych okolností nepostačí. Týmto som mal možnosť priblížiť sa bez toho, aby mi z jeho strany niečo hrozilo. Chcel som mu skrátka nazrieť do mysle.

"Napokon šlo všetko bez komplikácií. Odhadol som ťa presne, bez ninjutsu a vopred premysleného plánu ma skrátka nemôžeš poraziť. Keďže som ťa nemusel pripraviť o život behom súboja, predtým, než ťa zabijem, mi dovoľ pozrieť sa, aké tajomstvá predo mnou skrývaš," prehovoril som, podišiel pomaly až k nemu a položil mu ruku na hlavu.
Tak sa zdá, že to nebude tak jednoduché. Očividne si mal dosť rozumu na to, aby si sa poistil pre prípad vniknutia, ale to nestačí, pomyslel som si, prešiel zas k bráne a vydal rozkazy.
"Je koniec. Nepriateľ bol porazený, ale používa akúsi obranu pred čítaním mysle. Prineste mi nejakého experta z Jōhōbu Butai," prehlásil som a vrátil sa k Hokorimu.

pro **Hokori Mai** Mon Oct 06, 2014 7:31 pm

Padl jsem bezvládně na kolena a čekal. Čekal jsem na smrt. Žel, nic se nedalo dělat. Má mise selhala. Já selhal. Byl jsem nucen tento plán provést dříve než jsem původně plánoval z důvodu nepodání hlášení od Mai. Kdo ví, zda-li je ještě vůbec na živu? Pokud ne. Neselhal jsem pouze jako leader Shuuketsu, ale také jako rodič a člen klanu Hokori. Neboť už nezbude nikdo, kdo by nesl můj odkaz dál. Hanbil jsem se vůbec Tsukimarovi pohlédnout do tváře, naštěstí má hlava v důsledku pečetě byla sklopená směrem k zemi, takže dokud mou hlavou osobně nezvedl, aby se mi podval pozorněji do tváře, neviděl jsem ho.

Takové roky plánování. Tolik událostí a činů, jenž jsem vykonal. Mají to snad vše zasypat dějiny? Ještě jsem nevykonal až tak mistrovské dílo, abych dějiny převálcoval. Historie kryje mnoho slavných jmen a skutků, takže pokud bych se s ní chtěl měřit, musím být stejně slavný, ba dokonce slavnější. A kdo by se mohl se mnou měřit, kdyby se mi podařilo sjednotit svět? Žel, nepodařilo se mi to, a Já jsem nyní, jak ovce na porážku čekal na svého řezníka, než se opět ke mně vrátí od brány.

Alespoň ke mému pádu jsem ho jednou pořádně překvapil, a to nesmírným množstvím bariér v mé hlavě. Tento fakt mi aspoň trochu zlepšil náladu. Už jsem se necítil tak mizerně až do doby, kdy jsem slabě uslyšel, že Tsukikage se nakonec vypořádá i s tímto problémem. jak pak to je možné? Copak má takřka celoživotní práce skončí v rukou nějaké zelenomodré papriky?

pro **Mai** Mon Oct 06, 2014 8:04 pm

Brána do síně se otevřela a dovnitř vešla skupinka speciální jednotky Tsukigakure no sato s Tsukimarem vyžádaným expertem na mysl z Jōhōbu Butai. Bariéra jenž střežila síň a Tsukikage u něj musela být tedy na krátký okamžik deaktivována. Byla to tak krátká doba, že by nikomu, kdo nestál v blízkosti brány se nepodařilo do síně dostat. Speciální jednotky Tsukigakure no sato si na bezpečnosti svého Tsukikageho daly záležet. Není divu, že se Hokori ke svému cíli dostal pouze za takových to podmínek.

"Nyní to už zvládnu sama." Promluvila jednotka Jōhōbu Butai, a tím poslala zpátky ochranku, jenž ji doprovázela, upravujíc si masku na obličeji. Speciální jednotka ji uposlechla, jelikož měla rozkazy ji zde pouze přivést. Zůstávat zde na tomto místě daná jednotka měla povoleno pouze ve výjimečných případech. Specialistou na mysl byla v této vesnici skutečně žena, ale čeho si už nikdo nevšiml bylo to, že do síně byla přivedena nesprávná osoba. Pracovala jsem na svém utajení zde v Tsuki od otcovy divadelní smrti. Tak dlouhá doba mi postačila na to, abych si o vesnici zjistila vše potřebné.

Velitelství ANBU Tumblr_n0kt0bv2xO1qcertko5_500

Poté se vyskytly jisté potíže s mým možným prozrazením, a proto jsem otci nepodala hlášení o situaci v Tsukigakure no sato. O svých plánech s ní mi řekl pár dní před mým nekomunikováním, a to se ukázalo v dnešním dni jako velmi rozumné rozhodnutí. Znala jsem svého otce dost dobře na to, aby mi došlo, co bude v takovém to případě dělat. Pak už tedy jen stačilo se dostat ke Tsukikagemu včas. S informacemi o jeho schopnostech jsme tak daleko nedošli, takže šel bojovat prakticky proti neznámému, což se mu skoro stalo soudným.

"Tsukikage-sama, jednotka Jōhōbu Butai Ai Sakura k Vašim službám." Dokázala jsem za tak krátkou dobu od toho, co Hokoi zaútočil na vesnici, nejen získat přehled o dění na bitevním poli s ním, ale také vyzvědět skutečné jméno neznámější členkyně Jōhōbu Butai v prohledávání mysli a podniknout pak patřičné kroky. Předpokládala jsem, že Tsukikage od otce bude chtít vyzvědět nějaké informace, a že to rozhodně nesvěří do rukou nějakému amatérovi.

pro **Shinobi** Mon Oct 06, 2014 9:40 pm

TSUKIMARU

Vzhľadom na to, že som sa nachádzal priamo na veliteľstve, mi bolo jasné, že sa nenačakám nijak zvlášť dlho. Predsa len som ale dostal dosť času na to, aby som si vopred čosi pripravil. Prostredníctvom akýchsi nástrojov, medzi ktoré patrili aj tie kresliace, som si vytvoril pečať okolo Hokoriho tela. Tá mi mala pomôcť s prelomením bariér v jeho mozgu, keďže umocňovala silu užívateľovho čítania mysle. Ako náhle som s tým bol hotový, už sa aj v bráne objavili povolaní shinobi, pričom samozrejme iba jedna z nich napokon ostala dnu.

Jednalo sa podľa všetkého o kunoichi menom Ai Sakura, o ktorej som voľačo vedel, hoci sme sa veľmi nestretávali. Jej chovanie vo mne žiadne podozrenie nevzbudilo. Mai je v Tsukigakure už nejakú tú dobu a pri jej preverovaní som nikdy nebol. Niet pochýb o tom, že som pri nástupe do funkcie robil akési čistky, ale dotýkali sa prevažne odporcov. Medzi tých Sakura nikdy nepatrila, preto som nevidel dôvod, prečo by som si v súvislosti s ňou mal niečo zisťovať, prípadne s ňou tráviť čas. Potreboval som sa venovať iným činnostiam. To nič nemení na tom, že teraz, keď som pri sebe mal požadovanú expertku, pričom na zemi bola nakreslená správna pečať, deaktivoval som Seidō Fūjin, aby sme definitívne mohli začať s extrahovaním spomienok.

"Práve sa chystám vniknúť do súperovej mysle. Vykonávaj svoj obvyklý postup bez obáv z akéhokoľvek vyrušovania. Stačí, ak mi pomôžeš s čo najrýchlejším odstránením jeho obrany. Mám s tým už nejaká skúsenosti, ale s tebou to pôjde o dosť rýchlejšie," vysvetlil som jej podstatu problému a začal. Priložil som ruku na hlavu Hokoriho a maximálne sa sústredil, pričom som jednu po druhej otváral brány v jeho mozgu. Nebola to práve najzábavnejšia práca hodná kageho, ale chcel som byť prvým človekom, ktorý sa dostane k jeho informáciám.

pro **Hokori Mai** Tue Oct 07, 2014 2:30 pm

Netřeba dál rozebírat, jak ponižující pocit to byl, když mi Tsukimaru začal prohledávat mysl, ale ten brzy pominul, když uvolnil svou pečeť. Nebyl jsem prozatím ve stavu, kdy bych Tsukimarovi byl schopen odporovat, ale věděl jsem, že takové to techniky, jenž Vám prohledávají hlavu je možné deaktivovat bolestí prohledávaného. Tato informace se mi do budoucna bude hodit. Hoshigaki Kisame se právě z něčeho takového uvolnil ukousnutím jazyka.

Pokud tedy nepřítel prolomí bariéry v mé hlavě, udělám totéž, a pak následně využiji toho, že Tsukimaru uvolil svou pečeť a zničím sebe společně s ním. Nikdo se nedostane k informacím, které jsem za osmdesát osm let nasbíral! Kdo ví, jak by to dopadlo v rukou někoho takového? Informace počínaje od polohy Gedo Mazo po všechny tajemství Shuuketsu a Iwagakure no sato mají nevyčíslitelnou hodnotu.

Mai jsem si prozatím díky svým senzibilským schopnostem nevšiml. Pochopitelně jsem v této situaci neměl na to ani sílu, a ani pomyšlení, nejsem nějaký radar, který automaticky prohlíží veškerou chakru v okolí, a kdyby nim i byl, pochybuji, že bych při takovém zkratu dále snímal.

pro **Mai** Tue Oct 07, 2014 2:48 pm

Vše šlo hladce. Zdálo se, že Tsukimaru nic netuší, tak tedy moment překvapení bude můj. Jenže musela jsem si dát pozor, abych své chování příliš neuspěchala, čím bych v Tsukimarovi nejen vzbudila pozornost, ale také mohla zmařit svou jedinou šanci na jeho zabití.

Přistoupila jsem tedy blíž ke otci a prohlédla si jej. Snažila jsem se působit rázně a sebejistě, ačkoli jsem o podobných technikách, kvůli kterým jsem zde byla zavolána, nic netušila. "Jistě Tsukikage-sama. Můžete se spolehnout." Odvětila jsem Tsukimarovi a mírně se uklonila. Vyčkala jsem na okamžik, kdy Tsukimaru začne svou techniku, a pak natáhla směrem k otcově hlavě pravou ruku, abych Tsukimara ujistila, pokud se u něj stihly za tak krátký okamžik vyskytnout nějaké pochybnosti, o mém jediném poslání v této místnosti, prohledat tomu opovážlivci hlavu.

Míváme totiž před tím, kdy se nám má něco zlého stát takový ten divný pocit, předtuchu, že něco není v pořádku. Dříve než se však Tsukimaru stihl zorientovat v tom, že prakticky mu v prohledávání otcovy mysli nijak nepomáhám, z rukávu jsem vytasila tři již od mého příchodu do této síně připravené kunaie a zapíchla je Tsukimarovi do hrdla. Za normálních okolností by určitě zvládl včas zareagovat, jenže nyní se byl nucen soustředit na bariéry v otcově mysli, což samo o sobě vyžaduje velké soustředění.

pro Sponsored content

Velitelství ANBU

Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU

Re: Velitelství ANBU