ANBU Centrála

* Vrchní velitel ANBU - Itachi Uchiha

Seděl jsem ve své kanceláři a užíval si chvíli klidu. Pravda byla taková, že jsem pořád musel chránit Konohu ze stínu. Nevadilo mi to. Proto jsem také znovu naživu. Ušklíbl jsem se a věnoval se tajným dokumentům.

Přišel jsem do ANBU Centrály za Itachim. Než jsem k němu došel, zapnul jsem Sharingan, aby Itachi poznal, že jsem taky Uchiha. |Omolouvám se, že ruším, Itachi-sama. Poslal mě sem Hokage. Říkal, že by jste mi mohl pomoct s technikou Katon: Goukakyuu no Jutsu." řeknu a dívám se mu Sharinganem do očí. *Doufám, že pozná, že jsem taky Uchiha a že mi pomůže s učením..* pomyslím si a čekám.

Podíval jsem se na mladého Uchihu. "Hokage tě sem poslal?" řekl jsem klidně. "Dokaž mi, proč bych tě měl naučit goukakyu."

Tuto odpověď jsem tak trochu čekal. "Nevím, jak bych ti to dokázal. Chtěl bych se stát silným a k tomu budu potřebovat mnoho technik a nějak začít musím. Jsme ze stejné rodiny a víš o těchto technikách nejvíce z celé vesnice." řekl jsem a upřel jsem na něj trochu horší pohled, ale pořád jsem si držel vyrovnanost a klidnost.

"Nedívej se tak na mě," pohlédl jsem mu do očích a v černých očích jako uhel se mi roztočil sharingan. Pohled, který naháněl hrůzu.
"Proč se chceš stát silným?"

Zavzpomínal jsem na staré časy. "Viděl jsem před očima umírat mého bratrance, který byl jako můj bratr. Umřel, protože jsem nebyl dost silný, abych ho ochránil." řekl jsem a sklopil jsem hlavu dolů. Tato vzpomínka mě drásala. Chtěl jsem ji vytěsnit a vzpomínání mě bolelo.

"Chci chránit všechny blízké a pokud to bude nutné, tak i neznámé. Jediné lidi, které chránit nechci, jsou Hyuugové. Už mám dost urážek vůči našemu klanu." řeknu a při poslední větě se zamračím, ale pořád se dívám do země.

"Hyuugové jsou našimi bratry," řekl jsem tiše, pořád jsem na něj hleděl, ale můj pohled se změnil.
"Nemůžeš se divit, snažil jsem se udržet jméno Uchiha klanu, ale sami jsme ho pošpinili. Madara, Obito, ostatní, co chtěli zničit vesnici. Ale varuji tě, pokud se někdy pokusíš o to samé, zabiju tě!"

“Nic takového nikdy neudělám, to ti mohu slíbit.“ řeknu a čekám na reakci. “Pomůžeš mi tedy?“ otázal jsem se Itachiho. Můj pohled už není zlý.

Přivřel jsem oči a chvíli ho pozoroval. Pak jsem pomalu začal skládat ruční pečetě, které jsou pro Goukakyuu no jutsu.
"Zapamatuj si je a zkoušej to.."

Celou techniku, pohyby i ruční pečetě jsem sledoval Sharinganem, takže jsem si je lépe zapamatoval. Složím pečetě, nadechnu se a vypustím ohnivou chakru, ale vylétne ze mě sotva menší plamen. “Vypadá to, že tomu budu muset nějaký čas věnovat..“ prohodím a trénuji dál.

"A rozhodně to nezkoušej tady!" zastavil jsem ho rukou. "Zapálíš mi všechny dokumenty!"

"Rozumím. Děkuji za váš čas, Itachi-sama." řeknu a odejdu do Uchiha čtvrtě. *Itachi.. Nejsilnější z Uchihů.. Jsem na dobré cestě.* zamyslím se.

Přišel jsem k Anbu centrále a podíval se za sebe, jestli mě Orochimaru stále následuje. Byl pořád za mnou, takže jsme mohli pokračovat. Vyšli jsme pár schodů a ocitli se v kanceláři Itachiho. Podíval jsem se na něj a lehce se uklonil na znamení pozdravu. ,,Itachi.." na chvíli jsem se musel odmlčet a pak pokračoval. ,,Řeknu to v rychlosti. Hokage oživil Orochimara a použil na něho Kotoamatsukami, aby chránil Konohu a Kiri. A zároveň má pracovat v utajení jako Anbu pod tebou. To je asi všechno." Ustoupil jsem kousek stranou ať vidí i na Orochimara a čekal, co se bude dít teď.

Chvíli jsem seděl s otevřenou pusou a díval se na Seita a střídavě na ANBU, který byl zřejmě Orochimaru.
"Doufám, že proto má hodně dobrý důvod," řekl jsem a s nevolí pohlédl na Oriho.

"Uchiha Itachi," rozšířili se mi zorničky, sundal jsem si masku. "Už zase nás osud zavádí na stejnou cestu, už zase spolupracujeme," vzpomínal jsem na naše setkání a spolupracování v akatsuki.

Střídavě jsem se díval na oba dva a pak se zastavil u Itachiho. ,,Zbytek je na tobě. Tak ať se vám daří. Zatím." Jelikož už jsem tu neměl nic na práci, otočil jsem se a šel pomalu pryč.(přesun)

"Budu tě hlídat Orochimaru, o něco se pokusíš, skončíš v Totsuka no tsurugi.." v očích se mi rozhořel Sharingan. Orochimara jsem moc v lásce neměl, ale pořád to bylo lepší než mít zničenou vesnici.

Ušklíbl jsem se a pokrčil rameny. Bylo mi to jedno, ale rozkazy jsem měl jasné. Nějak jsem se nemohl vzepřít. vzal jsem si ANBU masku a odešel na stanoviště.

Do mé kanceláře se připlazil had s Assasinovou prosbou. Nechal jsem si tady masku a odešel jsem tedy do kanceláře Hokage. Co jen může chtít?
přesun

Hlas Yamanaka Inoky se objevil v hlavách všech shinobi v Listové.
"Konoha no Shinobi! Pevnost feudální paní/guvernérky byla napaden, útok byl zahájen! Všichni volní ninjové a jejich týmy ať okamžitě vyrazí!"

Teď když zde nebyl Itachi, jsem v jeho kanceláři seděl já v nové podobě. Anbu masku jsem měl položenou na stole a četl si nějaké svitky. Samozřejmě jsem se už dověděl o tom, co se stalo. ,,To vypadá na další válku."
Seděl jsem stále na místě, když se objevil jeden z Anbu. ,,Pane. Itama Senju uprchl z vězení. Pravděpodobně použil Hiraishin no jutsu a utekl." podíval jsem se na něho a přikývl. ,,Řeknu to Assasinovi."