Sídlo vedení Getsuji Teikoku

pro **Hokori Mai** Sun Nov 08, 2015 1:50 pm

Jedná se o větší budovu, která je ze všech stran ohraničena plotem. Přes ten je možno se dostat pouze vstupní branou, kterou hlídá vždy minimálně jeden shinobi. Další dva chodí podél plotu, který hlídají. Jsou to poněkud skromná čísla na to, že se jedná o budovu, ve které zasedá Tsukikage, Kazekage a někdy i Daimyo Yama no kuni. Víc lidí ale není k dispozici, a nejspíš jich není ani třeba. Přeci jen, kdo by se odvážil zaútočit na toto místo, když tu jsou všichni vůdcové pohromadě? Pro toho, kdo by se pokusil něco ukrást: Tsukikage, Kazekage a i Daimyo tu mají své vlastní kanceláře, které nejsou nějak extra zabezpečeny, takže se dostat do nich je poměrně lehké, ale dva senzibilové s dalšími dvěma shinobi, hlídkující v budově, Vás můžou nemile překvapit. Dále se v budově nachází větší zasedací místnost, ve sklepení je pár cel, je tu i kuchyňka, toaleta a další nezbytné místnosti pro lidi, jenž někdy tráví i celé dny v práci, a přesto si nikdy nestěžují. Ano! Nemyslím nikoho jiného než Tsukikage s Kazekage!

pro **Shiro** Mon Mar 14, 2016 6:24 pm

Došel jsem až před brány této budovy. Ruce v kapse, rozlédl jsem se kolem sebe. Pozoruhodné místo, docela se to změnilo, co myslíš? Řekl jsem ve svých myšlenkách s lehčím úsměvem na tváři. Už delší dobu jsem neměl co dělat. Chtěl jsem vědět, jestli mám čas na naučení se další techniky, nebo ten čas využiju pro kontrolu Ichibiho s Yukim, kdo ví, proto sem taky jdu. Vstoupil jsem okolo ochranky u brány, až jsem vstoupil do budovy. Popravdě? Jen co jsem vešel, podíval jsem se doprava, doleva, před sebe, mírně jsem se zaseknul a poté jsem se podíval za sebe, jestli by to nebyl lepší nápad. Sem by měli pořídit mapu, nebo při nejmenším šipky. Bylo to mnohem větší než sídlo Kage před tou rekonstrukcí, ale co už. Ty seš senzibil a nevíš kam jít? Děláš mi ostudu, Shiro! Ozval se hlas z mého podvědomí. Jen jsem nad touto větou přiblbě usmál, poškrabal se na zátylku a se jemným zčervenáním jsem šel prostě podle svého šestého smyslu a že jsem se nemýlil. Dostal jsem se až před dveře. Tsukikage hmm? Tak toto budou asi ty správné dveře, co myslíš? Nadzvedl jsem obočí a díval se na ten nápis na dveřích. No nevím, nevím...počkat...ty jako nevíš, k jaké vesnici patříš?! No to je konec toto. Musel jsem se docela hlasitě zasmát, mohl jsem vypadat jak schyzofrenik, ale co už. Já to fakt nevěděl, až po chvilce mi došlo, že patřím k Tsukigakure. Tak jak si to má člověk pamatovat? Před pár lety mě v podstatě zaměstnávala Pilikka ze Sunagakure, teď jsou naše vesnice spojené, ale stále mají své vlastní Kage, což se mi zdálo trošku ujetý, ale pokud ty dvě spolu dokážou spolupracovat, neměl jsem do toho co kecat a vlastně by mi do toho nic být ani nemělo-no neměl jsem v plánu do toho šťourat. Po chvíli jsem zaklepal a počkal na vyzvání ke vstupu.

pro **Lizzy** Mon Mar 14, 2016 8:03 pm

/ čo takto prečítať si príbeh ? xDD

Bol to už nejaký čas, čo som robila väčšinu práce za Hokoriho. Predsa len byť cisáro malo svoje nevýhody a jedna z nich bola jeho večná neprítomnosť. Ak sa nenachádzal v dedine, jeho úloha spadala pod mňa, veliteľku Jouninov.
Nie že by som teraz robila nejakú úradnícku prácu. Na to sme tu mali ľudí, ekonómov a podobne. Nie, ja som tu bola na iné problémy .. a pravdepodobne jeden práve zaklopal na dvere.
"Ah.. Jinchuuriky.." Povzdychla som si a len som zodvihla pohľad od zložky, kde som mala napísané isté informácie o mojom klane. Stlačila som tlačítko na stole a nad dverami sa rozsvietilo zelené svetlo, ktoré si Shiro mohol všimnúť. Ozvalo sa cvaknutie a dvere sa trocha pootvorili, čo umožňilo Shirovi vstúpiť.

pro **Shiro** Mon Mar 14, 2016 8:19 pm

/ LOL, já si říkal, že se jsem na něco zapomněl! xD

Chvíli jsem postával za dveřma. Rozhlížel jsem se okolo a docela mě fascinovalo světýlko nad dveřma, které se po nějaké chvilce rozsvítilo a dveře se otevřely. Stál jsem na chodbě a koukal na ženu, která tam seděla za stolem. Chvíli jsem byl docela zaražený, ale následovně jsem vstoupil dovnitř, s pohledem upřeným právě na ty dveře. Okey, tak teď mě tady zabije a rozsvítí se červený světlo. Projela mi hlavou myšlenka a následovně jsem pozornost věnoval jí. "Dobrý den." Pravou ruku jsem si přiložil mírně k sobě s lehkým úklonem. Tuto ženu jsem tu ještě nepotkal, ale seděla za stolem, vychovanost byla jednou z mých priorit, pro někoho v dnešní době až příliš netradiční. Nevychovanost měla navrch. "Shiro Natsuki, Tokubetsu Jonin." Představil jsem se a mírně se pousmál. "Jsem tu kvůli práci. Měl jsem na starosti mladého genina, s Ichibim. Ten tu ale nejspíš ještě není, proto jsem chtěl zažádat o jednu techniku, pokud tu není žádná práce, která by se měla nutně vykonat." Naklonil jsem hlavu mírně na stranu s milým úsměvem. Tato žena vypadala...mile, proto jsem se tak i choval. Vlastně, choval bych se tak i kdyby tak nevypadala. Přátelský a milý, vlastnosti, které mě jednou nejspíš i zabijou. Ale co už.

pro **Lizzy** Mon Mar 14, 2016 8:32 pm

Do miestnosti vstúpil Shiro. Samozrejme som o ňom vedela, aj o jeho identite.. pár krát som ho dokonca sama stretla. Bol Tokubetsu Jounin takže sa musel účastniť Jouninskych stretnutiach a poradách. Mohol ma tam tiež vydávať. Najprv po boku Hokoriho a potom po boku jeho dcéry, terajšej cisárovny.
"Hagisaki Lizzy, veliteľka jouninov." Predstavila som sa a len som kývla hlavou. Aspoň niekto vychovaný.
"Hmm, pripomenieš mi o koho sa jednalo?" Spýtala som sa. Nemohla som mať v hlave všetko. Možno by som pre neho aj nejakú prácu našla. Zobrala som si prázdny zvitok a začala som na neho písať rýchlu správu.
"Ako pokračuje tvoj tréning s Yonbim?" Vychŕlila som na neho ďalšiu otázku.

pro **Shiro** Mon Mar 14, 2016 8:47 pm

Kývl jsem na její představení. Hned na to se mi vybavilo toto jméno. Už jsem ho někdy slyšel, moje paměť začala pátrat v minulosti. Doufal jsem, že si to nevezme jako urážku, ale já si opravdu lidi málo pamatoval. Kdybych s ní prohodil nějaké slovo, určitě by mi v paměti utkvěla mnohem víc. No co, od dnešního dne jí tam mám, takže tato situace už by se neměla opakovat-pokud bych neztratil vědomí, nebo jeden z nás neumřel...ale to už je až příliš myšlenek najednou. "Samozřejmě, Yuki Tsuki. Ichibiho Jinchuuriki, genin. Mám ho na starost spolu se Sabaku Hideem. On ho učí ovládání písku, já naopak ovládání Ichibiho." Odpověděl jsem na její otázku a sledoval, co dělá. Očividně vytáhla nějaký svitek, takže to bude mise. Přeci jen, technika se bude muset odložit na později, nevadí, já se s tím smířím. Práce byla přednější.
Chvíli jsem se díval kolem sebe, mezi tím, co ona tam něco zapisovala. Moje pozornost opět padla na ní při její otázce. Vlastně jsem moc nevěděl, jaká by měla být ta správná odpověď. "Son Goku? Pardon, už dlouho jsem neslyšel toto pojmenování-Yonbi. Říkejte mu Son, prosím, to je jeho jméno." Hned na to jsem se ještě zamyslel nad odpovědí, která by byla v určitých mezích dostačující. "Vztah máme dobrý, už několik let se mi nestalo, že bych nad sebou ztratil kontrolu. Je tu pár závanů, kdy povolím já a on nemá na výběr, ale to už byla jenom moje blbost v průběhu boje. Jsem schopný využívat Yoton v poměrně velké míře, stejně tak jako Yoton Chakura Modo. Avšak, plně ještě se Sonem nejsme synchronizovaní. Dávám mu volnost, on za to však vyžaduje důvěru, kterou si člověk nesežene během pár let. Musí pro to udělat něco většího, takže tak. Stále čekám na ten okamžik, kdy mu to zplatit a utvrdit ho, že mi může důvěřovat." Pohled jsem měl upřený stále na Lizzy, opět ze slušnosti, pohledem jsem neuhnul. Bylo to prosté podání informací. Avšak, zdála se mi trošku chladnější, ale co už, každý jsme jiný, já svůj charakter neskrýval a stále měl lehký úsměv, ne nijak výrazný, působit mile se někdy vyplácí. Někdo to však žene do stádia otravnosti-což už nejsou milý lidé, ale dementi, často hyperaktivní magoři.

pro **Lizzy** Mon Mar 14, 2016 9:05 pm

Prestala som písať a nejaký čas som si Shira len prezerala. Bol silnejší než Jinchuuriky pred ním? Očividne nie. Bývalý generál Iwagakrue no sato sa s ním dokázal plne synchronizovať. Ako som to vedela? No .. povedzme že som v minulosti Yonbiho prinútila vypáliť Bijuudamu pod jeho vlastné nohy. Bol to pomerne zaujímavý boj, kým tam nenakráčal Hebi a nejaký magor zo všetkými sférami Rinenganu. No proste Iwagakurčania ma mali vždy v láske.
"Nie že by som ho chcela uraziť... len sme si raz vymenili zopár jaziev a.. ah.. nechaj tak." Začala som no radšej som to ďalej nerozoberala. Skôr som sa zamerala na spomínaného genina.
"Yuki Tsuki.. ten sa momentálne nachádza na území Kaze no Kuni, takže by som povedala že čo sa týka jeho, máš voľno." Zvitok som zrolovala a zaviazala gumičkou. Následne som to položila pred sebou na stôl.
"To rada počujem, ak niekedy budeš potrebovať s niečím pomôcť, stačí za mnou prísť a ja si urobím čas." Poukázala som na malý zvitok.
"Toto potrebujem doručiť do sídla klanu Hagisaki (topic vytvorím), no nejedná sa o misiu takže mi povedz čo potrebuješ za techniku a ja sa uvidím, čo sa s tým dá robiť." Usmiala som sa a pozrela som sa na zatvorené okno.. bude to chcieť vyvetrať. V Tsuki bolo celoročne neskutočné teplo a dosť dusno začínalo byť aj v tejto miestnosti. Na druhú stranu ako sa dalo vyvetrať dusno dusnom? Ah..

pro **Shiro** Mon Mar 14, 2016 9:34 pm

Nadzvedl jsem obočí. O tomto jsem neměl žádné informace a to Sona znám už nějakou tu dobu. Na její přítomnost se nevyjadřoval, což mě docela překvapilo a uvědomil jsem si to až teď, že většinou čekám nějaký názor, ale teď mlčel. Jen jsem se mírně pousmál, přivřel oči a pokýval hlavou. Do jejich vztahu mi nic nebylo. Poslouchal jsem jí až do konce, vzal si svitek, který jsem si strčil do kapsy a ještě chvilku tu zůstal. Sice mi do ní nic nebylo, ale...podíval jsem se na ní, že se dívá do okna, ale i tak..."Co se týče jízev, člověk by se jich neměl stranit. Právě naopak jim čelit. Věřím, že pokud se jednou uvidíte tváří v tvář, až si s ním začnu plně důvěřovat, budete přátelé." Podotkl jsem jen tak na rychlo, nechtěl jsem to nijak víc rozebírat. Byl to můj názor, který jsem jí řekl. Son Goku je nejspíš pořád stejný, ale já ho bral jako jednoho z nejlepších Bijuu, měl pochopení a jeho podmínky byly téměř lidské, stejně tak jako chování. Měl pochopení a jak lidskost dává a nejen ta, on byl něco víc, měl v sobě i odpuštění, tím jsem si byl jistý. "Děkuji za svitek. Doručím ho hned co odejdu odsud. Kdyby se vrátil Yuki, dejte mi prosím vědět. Při posledním tréningu to nebylo nejhezčí. Ten chlapec je silný, jen Shukaku nebyl nikdy extra přátelský, bude to mít mnohem těžší." Upravil jsem si svou ZVN a zkontroloval si vybavení, jestli jsem měl všechno. "Co se techniky týče, chtěl jsem Doton: Domu. Tato technika by mi byla víc než užitečná. Mám v plánu jí zdokonalit podle svého." Mile jsem se na ní pousmál, její nabídku o pomoc jsem vzal s jemným kývnutím. Každopádně, pohled jsem taky namířil na okno. "Klimatizace." To je jediné, co jsem jí na to řekl.

pro **Lizzy** Mon Mar 14, 2016 9:55 pm

Nijak som mu na poznámku o jazvách neodpovedala, či na to nejakým spôsobom reagovala. Ani som nevedela čo by som mu na to povedať mohla. S Yonbim sme nikdy neboli priamo nepriatelia. Stretli sme sa len raz, ja som takmer skapala a on bol prinútený pod seba odpáliť vlastnú Bijuudamu. No vtedy som mala Kiby.. ah, musím si ich nejakým spôsobom znova zaobstarať.
"Ďakujem, stačí ak zaklopeš na hlavné sídlo. Rozoznajú pečať, nemusíš ani nič hovoriť. A nešikanuj prosím príliš mladých." Myslela som tým decká, ktorých boli ulice klanu preplnené.. boli nadšené, drzé a výbušné. Trebalo ich nejak vychovať.. že by som na to nejakým spôsobom Shira využila? S jeho technikou však možno bude trocha problém. Bola pravda, že bola celá jedna stena obklopená poličkami na ktorých zvitky boli, no bola som si istá že sa tam ten jeho nenachádza.
"Poverím niekoho aby ho pohľadal v sklade. Keď sa vrátiš, ak sa vrátiš, bude ťa tu čakať." Už som ho chcela vyprevadiť, keď dodal dosť.. jednoduché vyriešenie tejto situácie. No malo to problém. Klimatizácia tu bola, ale pred pár dňami vypovedala službu a nenašiel sa nikto, kto by ju opravil.

pro **Shiro** Mon Mar 14, 2016 10:07 pm

Tato ženská mě dostávala každou svou větou trošku do údivu. Podíval jsem se na sebe a potom zpět na ní. Vypadal jsem snad jako někdo, nebo choval jsem se jako někdo, kdo by rád šikanoval? No..vzhledově asi jo! Ale co už, nic jsem na to neřekl, jen jsem slušně pokývl hlavou. Doufal jsem jenom, že mě nebudou tahat za vlasy, věšet se mi na nohy, nebo co hůř, mě okradou. Ne, krádeže ne, v tomto případě by se nad šikanou dalo polemizovat...bože, moje myšlenky už spadaly na hodně drastický scénky.
"Dobře, co se týče techniky, nemusíte nijak spěchat a-" Zastavil jsem se uprostřed věty a přimhouřil jsem na ní oči. Slyšel jsem dobře? Nebo se mi to jen zdálo? Prověřit jsem si to musel. "Cituji...Keď sa vrátiš, ak sa vrátiš...mělo to být nějaké znamení k tomu, že bych se vrátit nemusel?" Nadzvedl jsem lehce obočí. Tato věta, popravdě? Nelíbila se mi, vůbec ne. Copak ty děti v rukou měly nějakou smrtelnou zbraň? Já si svou smrt představoval různě. Nejhezčí asi byla ve válce, kdy jsem umřel pro někoho, koho jsem měl rád. Ale umřít ve válce s dětma jen pro odevzdání svitku? Toto bylo jak vystřižené z hororu.
Všiml jsem si taky, jak se zastavila při mé poslední poznámce o klimatizaci. Jen jsem se na ní podíval s pohledem "rlly" či cokoliv takového..."Opravář, Elektro, nebo dobrej bazar." Opět to bylo jediné, co jsem k tomuto mohl říct. Copak jí trápila taková maličkost?

pro **Lizzy** Tue Mar 15, 2016 6:14 pm

"Nebudem.. na to tu máme ľudí..." Kývla som rukou. Nie naozaj, ja sa do žiadnych zvitkov špárať nebudem. Proste pre to pošlem niekoho.. hocikoho. Trebárs bude stačiť stlačiť ďalšie tlačítko, ktoré sem pošle niektorého brigádnika? Kto vie. Nejednalo sa však o nejakým spôsobom supertajnú techniku. Prstami som začala trocha nervózne klopkať po stole. Bol tu zbytočne dlho, už dávno mohol odísť .. čo ak sa moja správa nejak.. stratí? alebo v jeho rukách poškodí? To by bola škoda.
"Cesty pána sú nevyspytateľné." Bola moja jediná odpoveď a už som mávala rukou, aby odtiaĺto odišiel. Mala som predsa len ešte veľa práce.. napríklad.. dočítanie pornomagazínu, ktorý som mala schovaný na kolenách ktoré boli zasunuté pod stolom.

pro **Shiro** Tue Mar 15, 2016 6:23 pm

Jen jsem kývnul na její větu. Bylo mi naprosto jasné, že by se jen tak nezvedla a nešla si celé regály svitků prohledat sama jenom kvůli jedné Dotonové technice. Ach, asi jsem se musel smířit s tím, že ženy nikdy nepochopím. Byly to okouzlující bytosti. Na pohled až příliš přitažlivé. Jejich vzhled lákal každého, ale jakmile jste je začali poznávat, zjistili jste, že to je pouze skořápka, ve které je zapečetěné montrum. Hmm, zajímavé. Já mám v sobě tebe a říkají mi Jinchuuriki. Proč nemají i nějaký název ženy? Vždyť to jsou dejme tomu převlečení démoni. Řekl jsem si v duchu, ale odpovědi se mi nedostalo. No co, to její klapkání nehtů o stůl mi dalo dost jasně najevo, že už o mou přítomnost tady v této místnosti nestojí. S lehkým úsměvem jsem se opět uklonil. Otočil jsem se na patě, jednu ruku si dal do kapsy a odcházel pryč. "Naviděnou, Lizzy...-chan." Už dlouho jsem nikoho neoslovil -chan. Už jsem nesnesl stereotyp -sama, nebo -hime. Toto se mi líbilo mnohem víc. K této bytosti to sice moc nesedělo, ale měla jistým způsobem své roztomilé kouzlo. Jako třeba...nevědomost toho, jak se vypořádat s dusnem. Musel jsem se sám pro sebe usmál. Mávl jsem jí otočený zády a zabouchl za sebou dveře. Mířil jsem si to rovnou do Hagisaki.

Přesun

pro **Kangae Mizutsuchi** Sun Mar 20, 2016 6:15 pm

Z baru jsem zamířil přímo sem, na místo kde jsem si vyzvedával všechny své mise. Měl jsem se tu setkat s Reiem a vyzvednout misi pro dva lidi. Když jsem dorazil Rei tu nebyl, takže jsem se rozhodl misi vyzvednout sám a poté Reie vyzvednout a rovnou na ní zamířit. Byl jsem zvyklý na techniku kanchi, dle které vždycky Tsukikage poznal/a, že tu jsem, ale jen pro formality jsem na její dveře zaklepal.

pro **Lizzy** Sun Mar 20, 2016 7:15 pm

Ah bože.. to je on.. povedala som si v duchu, keď sa Kangae začal približovať k dverám. Toto nebolo práve, funny. Naozaj som ho nechcela vidieť. Nemala som ho rada. Predsa len zabil vlastnú týmovú partnerku bez dôvodu a bez toho, aby sa na to vyhovoril. Následne mu preplo a chcel spraviť Sepukku a keď som mu naznačila že môže začať, vysral sa na to. Čo s takým robiť? Nedalo sa mu veriť, nedalo sa mu nič prikázať a ani sa na neho spoľahnúť. Proste.. fcking logic.
No aj tak som ho nechala vstúpiť a čakala som, čo z neho vypadne. Znova som sedela za stolom. Tento krát však okno bolo otvorené do korán a vo vnútri bol príjemný vánok.

pro **Kangae Mizutsuchi** Sun Mar 20, 2016 8:24 pm

Čekala mě tu Lizzy, další člověk, který mě vždycky rád viděl nebo tomu aspoň tak bylo od jisté události. Od té doby se však mnohé změnilo. Vstoupil jsem do místnosti a porozhlédnul se po ní. Stejné jako vždy.. Prohodím v myšlenkách a poté už se plně věnuji Lizzy, měl jsem svou žádost.
,,Zdravím.." Dnes to nevypadalo na nějaký dlouhý pokec.
,,Nedávno jsem se vrátil z mise a potkal jsem Reie, vzhledem k době bych se rád spolu s ním vydal na misi. Nejlíp něco záživnějšího, než hlídky." Nezdržoval jsem a doufal, že nějakou takovou misi dostanu. Byl bych rád za nějaký B-rank +.
,,Samozřejmě nebude vadit pokud ke mě a Reiovi bude ještě někdo přidělen." Kdyby se totiž jednalo o těžší misi, mohl by být vyslán celý tým.

pro **Lizzy** Mon Mar 21, 2016 11:57 am

Prišiel, vstúpil.. mlel sračky.. tak prečo ešte neodišiel? Žiadne veni vidi vici? Rukou som začala klepkať po stole a potlačila som nutkanie Kangaeho prehodiť zatvorenými dverami.
"Nedávno si sa vrátil z misie hm?" Pozrela som sa na kopu zložiek. Niekde medzi nimi by tá jeho nedávna misia mala byť. No naozaj sa mi tam nechcelo pozerať. Po tom sa mi pohľad presunul na krabičku, v ktorých bolo päť zvitkov a každý bol označený nejakým písmenom. Od D až po S. Podvihla som obočie a začala som hrať en-ten-ti-ki... kam mi to len vyjde.

pro **Kangae Mizutsuchi** Tue Mar 22, 2016 6:55 pm

Lizzy tak nějak vybírala misi, snad by mohla vybrat něco těžšího. Pak se však zeptala odkud jsem se nedávno vrátil.
,,Áno, už to bude asi nějaká chvíle." Přeci jen jsem se za poslední 2 roky jen neflákal.
,,Jak se tu vůbec.. máš?" Když tak vybírala, přišlo mi to až moc zdlouhavé a tiché.

pro **Lizzy** Tue Mar 22, 2016 7:35 pm

Rukou som zastala nad misiami ranku D. Zobrala som zvitok, roztvorila som ho a začala som v ňom listovať. Ako ho potrápim tento krát? Ah tento chlapec zažije peklo. So mnou určite muhehe.. mal spáchať Hara-kiri.
"Taká to krásna chvíľa." Povzdychla som si s ľahkým úsmevom na perách a lenivo som sa pozrela k ventilátoru, ktorý mi sem doniesli. Kto vie ako sa darilo Shirovi na jeho misii. Vedela som že ľudia z môjho klanu vedia byť no.. ako ja, trocha namyslený.. trocha dosť.
"Ťažko povedať Kangae-kun. Nudím sa.. ešte pred pár mesiacmi som si mohla robiť čo som len chcela, mohla som pozabíjať toľko Iwagakurčanov, koľko som len chcela... a teraz? Ah.. trčím tu.. pretože krásna a zlatá Mai niekde naháňa chlapcov." Bolo vidieť, že mám sakra dobrú náladu.
"Čo si to vlastne po mne chcel?" Otázka možno trocha nebola na mieste, keďže som mala vytiahnutý zvitok s D rankovými misiami a čítala som si v ňom.

pro **Hokori Mai** Wed Mar 23, 2016 10:02 pm

Sdružení farmářů a přátel mrkví. Tak se jmenovala schůze, kde jsem poslední dobou byl. Být Kagem přináší velkou zodpovědnost. Nejenom, že mám pod sebou takřka veškeré lidi v Getsuji Teikoku, ale rozhoduji i o mrkvích a cibulích. Jsem právně neomezen. Pravda, rajčata nemám ve své jurisdikci, ale jinak vše ostatní ano. Není pochyb o tom, že právě díky mému dohledu a mým radám předneseným na sdružení přátel mrkví můžeme děkovat za letošní mrkvovou úrodu.

Otevřel jsem dveře do kanceláře. Bez zaklepání. To bylo ode mě určitě neslušné, ale měl jsem plné ruce mrkví, které jsem přinesl sebou z mé dočasné dovolené. Kdybych byť jedinou rukou zaklepal, spadnou mi na zem, a jak je tu znám. už je nikdo nebude chtít jíst. Rozmazlenci. "Ahoj Kangae! Ahoj Lizzy!" Zvolal jsem radostně. Určitě nikdo nepochybuje o tom, že mi hodně chyběli. "Něco jsem Vám přinesla. Snad jste tu beze mě zvládli vydržet na té zdravé dietě, o které jsme se bavili při mém odchodu."

pro **Lizzy** Mon Mar 28, 2016 6:55 pm

Čakala som, že mi čoskoro Kangae odpovie, alebo nejak zareaguje.. hocijak. No nie, on bol ticho. Dokonca stihol prísť aj Hokori. Teda pardon.. stihla prísť Mai.
Pozrela som sa jej do očí. Naozaj sa našiel niekto, kto ju poznal a veril jej jediné slovo? No prečo si tú hru nezahrať spolu s ňou.. teda ním?
"Mai-sama!" Zamávala som jej rukou s neskutočne falošným no príjemným a sladkým úsmevom. "Oh je to.. mrka? Takže to stretnutie dopadlo dobre? Nejaké nové odrody?" Zvolala som natešene a rýchlo som vykĺzla z jeho miesta, niekam pred stôl, aby som Mai mohla pomôcť.
"Tá diéta je super ale.. ale mám pocit že tie prsia, stále nerastú.. priznaj sa, že ti niekto zaplatil plastiku hmm? Toto z TEJ diéty jednoducho nie je možné stvoriť!" Vyhlásila som trocha dotknuto a končekom prsta som Mai pichla (aj keď len jemne) do jedného z jej plnohodnotných pŕs.

Nakoniec som ale nemohla ostať na tomto mieste. Predsa len Mai tu už bola a ja.. ? mne prišla veľmi potešujúca správa. S povzdychom som schmatla zo stola jeden zo zvitkov, ktoré boli moje, mávla som im dvom a následne som sa pobrala do vezenia. Nie naozaj.. ako sa mu to sakra podarilo?
(presun)

pro **Shiro** Fri Apr 08, 2016 4:38 pm

Z věznice, ke mě domů a opět tady. Potřeboval jsem něco dělat, opravdu něco dělat a ne se jenom zajímat o prosbičky, které si moje milá Velitelka Lizzy-sama řekla. Nu což, nevadí, aspoň jsem se nějak zabavil, až na ty dva dny ve vězení.
Došel jsem tedy opět před tyto-mě až nad míru známé-dveře a zaťukal jsem. Čekal jsem na vyzvání. Bylo mi jasné, že Mai už tam bude, pokud tam nebyla Lizzy-což nebyla, protože mě byla navštívit ve vězení...jo, bylo to potupné, doufal jsem, že se o tom nikdo nedoví. I když, měla to v ruce právě Lizzy, tak kdo ví...u té nikdo neví! Náladová žena.

pro **Hokori Mai** Tue Apr 19, 2016 7:32 pm

"Lichotníku." Lizzy vždy byla, a pořád je upřímná, čehož si na ní vážím. Proto jsem přinesl ty mrkve. Abych ji patřičně poděkoval. A Kangae? Ten se musí, jelikož je můj žák, taky dobře stravovat, aby jsme se udrželi na pozici nejlépe tvarovaného týmu Getsuji Teikoku. "Přiznám se, je to genetický. Mám je po tatínkovi." A je to venku. Mé velké... "vozy" jsou přírodní, a překvapivě je mám veliké po tatínkovi, což je docela divné, protože jsem sám sobě tátou. Logický, když jsem momentálně v těle své dcery. Pak mě Lizzy musela opustit. Nabídl jsem ji proto na cestu pár mrkví. Toho si už ale nevšimla.

"Antiodejděte." Ozvalo se zpoza dveří. Vskutku, nečekané vyzvání ke vstupu. Co ale? Mám dobrou náladu až na to, že se postavě Shira strašně moc omlouvám, že musel na odpověď čekat tak strašně dlouho. To jediné mě trápí. Jinak... free. Kangae už taky zmizel, takže mě delší dobu nikdo neotravoval. Uvelebil jsem se na křesle a užíval si nic nedělání. A... přiznám se. Bádal jsem taky to, jestli Lizzy měla s těmi prsy pravdu. Takže jsem to všelijak omacával, a to žel i v době, když Shiro vešel dovnitř.

pro **Shiro** Tue Apr 19, 2016 7:43 pm

Možná jsem neslyšel zrovna přesně odpověď na mé ťukání-nebo slyšel, ale přišlo mi to naprosto nelogický a nesmyslný, ale i tak jsem jakýkoliv zvuk bral jako pozvání. I kdyby začala křičet, to mi bylo jedno.
Vstoupil jsem do místnosti a zavřel za sebou dveře, s přivřenýma očima a jsem s úsměvem došel až před stůl, za kterým seděla Mai. "Pěkný den přej-..." Během tohoto jsem se zastavil, když jsem pohled namířil na ní-něho a ošmatlával si hrudník. Jenom jsem nadzvedl obočí nahoru a trošku zrůžověl. Hned na to jsem se otočil zády a zasmál se se vztyčeným palcem nahoru.
"Dávám tomu Skový hodnocení, vážně. Pokud tě zajímá tohle..." Poškrabal jsem se ve vlasech a nahnul svou hlavu mírně na stranu, abych se ujistil, jestli to dělá pořád, nebo ne. Každopádně, mě čekání nevadilo, byl jsem zvyklí, takže bych to mohl s přehledem i přehlédnout.

//Otázka, vím že Hokori je v Mai, nebo to nevím?! :DDDD V tomto mám vždycky bordel xD.

pro **Hokori Mai** Wed Apr 20, 2016 6:15 pm

To, že Hokori je v Hokori ví jen Lizzy a Pilikka, a to z jednoduchého důvodu. Kdo by chtěl ve vedení vesnice, respektive "státu", osobu, která vyvolala Sedmou Velkou válku shinobi, a nyní se ohání řečmi kolem míru a podobně? Já, Ty, a pár lidí, ale to ne kvůli mému charakteru či dobrým zájmům, nýbrž díky nejlepším genům, které mohla moje dcera po svém otci zdědit. A když už jsem u toho, ohmatávání ještě chvíli pokračovalo. Spíše to ale vypadalo jako... masirování? Vskutku, byl jsem těmi "vozy" zaujat více než kdykoli předtím.

A zpět do reality omezované, kontrolované mozkovou činností, tedy přesněji rozumem. Když jsem si uvědomil, jak tato situace pro Shira musí vypadat, okamžitě jsem všeho nechal. Škubl sebou. Spadl na zem. Rozbil si hlavu a zanadával. "To snad není možný. Se na to všechno můžu vysrat." Chytl jsem si hlavu a opatrně se pokusil vstát. Všechno se najednou ale točilo sem a tam, což nebylo dobré znamení. A tak jsem zpátky spadl. Opět na hlavu. Dorazil si už tak poraněnou lebku, a se slovy "Shiro-kun, neopouštěj mě."
Upadl do bezvědomí.

pro **Shiro** Wed Apr 20, 2016 8:30 pm

Tuto reakci jsem fakt nečekal. Najednou začala...panikařit?! Co se to sakra dělo? Vůbec jsem nepochopil tuto situaci, jenom jsem s pootevřenou pusou pozoroval, co udělala.
Po tom, co omdlela, jsem se ještě chviličku díval a všechno si to dvakrát přehrál v hlavě. Pak jsem jenom nadzvednul obočí, otevřel pusu. S výdechem jsem se plácl do čela.
Před tím než opět upadla do bezvědomí jsem jí uchopil a podíval se jí na onu hlavu. Nijak jsem nehysterčil, bylo to zbytečné, můj flegmatizmus se nezapře. I když hodno dodat, že u mě docílila šoku, který jsem neměl už docela dlouhou dobu.
Vzal jsem jí do náruče, položil jí na gauč a vytáhl si své ZVN. Nejdřív jsem jí otřel trošku krve z hlavy a pak jí to obmotal fáškem. "Bože řekni, za co toto mám." Řekl jsem mezi tím, co jsem jí dělal mašličku. Všechno jsem si potom zabalil zpátky a sedl si na zem k oné sedačce. Ženský, není co dodat. Toto je klasika, zbrklé, výbušné a taky nešikovné. Toto je ta kombinace, Shiro. Od těch se drž dál, jsou problémový, věř mi! Son se opět vyjádřil, já se zase jenom začervenal. Bylo mi trapně, že toho o ženách lidský rasy věděl víc než já. S povzdechem jsem si stoupnul a šel do skleničky nalít vodu. Sedl jsem si vedle ní, ruce si trošku polil a mákl jsem jí na tváře a potom na čelo, aby se probudila. "Měl bych jí vzít do nemocnice? Hmm, co bych tam řekl? No, víte, Tsukikage si masírovala své ňadra i přes mou přítomnost, její reakce byla zpomalená a když si to uvědomila, začala panikařit, několikrát sebou třískla, až si rozbila hlavu a omdlela. Ale nebuďte v šoku, to se ženám stává...Pff, to určitě." Mohlo to docela vypadat komicky, kdyby tu byl někdo, kdo by to tu hlídal. Pohled na hysterickou ženskou v šoku, co si roztřískala hlavu a na muže, který trpí samomluvou? OP kombo, vážně.
Mohl jsem teď jenom čekat, až se probere. Na tuto situaci bych nejradši zapomněl. Měla štěstí, že nejsem hajzl jak většina v dnešní době a toto si nechám jenom pro sebe! Mohl bych toho využít? Ano. Ale proč bych měl, já neměl nervy na to někoho vydírat...To bylo děsně otravný a nudný. Lidi v dnešní době neuměli využívat ani logické a inteligentní argumenty...

pro Sponsored content

Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku

Re: Sídlo vedení Getsuji Teikoku