Budova vedení vesnice

V centru vesnice se postavila nová budova, která měla pojmout úřední zaměstnance a archiv. Pracuje zde v jednom kolem personální tým, který zajišťuje posílání lékařské péče do okolních vesnic a na jejich výslovné žádosti a koho poslat kam. Každou žádost musí schválit osobně feudální pán vesnice to jest Crystal Takaishi. Do její kanceláře pouští jen velice důležité osoby, ostatních se ujímá buď její sestra a nebo asistentka.


po vstupu do budovy jím dominuje velké a široké schodiště na jejímž konci jsou dubové dveře. Za nimi se nachází zasedací místnost, zde se konají konference, porady, srazy důležitých osobností třeba kage a další. 

 
Kromě archivu, který se nachází pár metrů pod budovou, je celý objekt nestřežený. Je to riziko, ale tady je útok na budovu možný 1:1 000. Budova je přístupna všem, kdo potřebují nebo chtějí zdělit informace nebo si nechat poradit. O všem se dá mluvit, stačí jen se nebát.

Z chování asistentky šlo poznat, že chce být nerušena. Nejspíš má volno a je vděčná za chvíli klidu, který se ji nabídne.
Povzdechl jsem si a porozhlédl se okolo. Po mé pravici jsem spatřil osobu, která mi přišla povědomá. "Madam... prominte, že Vás ruším, ale nejste náhodou sestra Daimyo Sora no Kuni." Zeptal jsem se z bázní a respektem. Jestli by byla sestra Feudální Paní mohla by mi pomoci, a proto jsem byl ochoten riskovat to, že jsem se v mém názoru zmýlil.

 

Klon 

Otevření dveří do zasedací místnosti bylo trochu víc slyšet, jelikož ještě nebyli dobře promazané.
"Tu bych být Vámi nerušila, když spí." ocitla jsem se ve dveřích a hleděla na mladíka.
"Jsem sice jen klon ale ráda Vám pomůžu." ukázala jsem rukou pryč ze dveří a čekala že mě bude následovat do mé kanceláře.

Klon

Zavřela jsem za ním dveře a při cestě ke svému stolu jsem mu pokynula: "Posaďte se." a já se sama usadila naproti němu.
"Co pro vás mohu udělat?" a připojila jsem i milý úsměv

Klon

Nadšeně se na něj dívala, ale když se zmínil o technice zarazila se a podezřívavě jsem se na něj podívala. 
"Proč tu techniku chcete? Je docela nebezpečná. U nás ve vesnici ale bohužel není, musela bych o ní zažádat Kazekageho." pronesla jsem vážně

Klon

Kývla jsem. Byla jsem docela pyšná na to, co mi teď řekl.
"Dobře napíšu vzkaz do Suny a ty jsi o ní půjdeš zažádat sám, jak se říká bez práce nejsou koláče a ještě jednu věc mám pro tebe. Za nedlouho se bude konat sraz Kagů byla bych ráda, kdyby jsi mi dělal garde." stoupla jsem si s mírným úsměvem

Klon

"Výborně, do týdne ať jsi zpět, vyšlu tě na jednu misi. Jestli je to vše...." usmála jsem se a zase se posadila za stůl a začala psát dopis do Suny

Klon

"Poznáš vesnici Amegakure?" promluvila jsem aniž bych se na něj podívala a dál psala dopis a když jsem ho dopsala, tak jsem k němu vzhlédla. 
"Potřebuji získat nějaké informace, než se do ní vydám, ale nechci aby jsi zbytečně riskoval, půjdeš na ní s mou sestrou a promyslím, jestli k tobě nepřidáme někoho na útoky z Konohy. Ale to ještě promyslím, než se vrátíš."

Klon¨

"To je v pořádku, jsem ráda, že myslíš na úspěšnost mise. Promyslím všechno pro a proti možná nepůjdeš se sestrou ale jen s nějakým shinobim, jeden senzibil a medik v jednom bude stačit. Ještě uvidíme." stočila jsem si vlasy na stranu. "Dole na recepci si vyzvedni potřebné peníze na cestu."

"Jistě." Řekl jsem a mírně se uklonil. Následně se otočil směrem ke dveřím a vyšel z kanceláře se slovy: "Nashledanou madam a děkuji." Připadal jsem si už trochu hloupě, v téměř každé větě vyslovit slovo madam. Jako by to nestačilo jednou.
Dveře jsem za sebou tiše zavřel. Sešel dolů po schodech k recepci, a tam vše vysvětlil. Sestřička mi pak svěřila pár peněz. Cestou jsem přemýšlel co Crystal myslela větou: "Dole na recepci si vyzvedni potřebné peníze na cestu." Myslela tím misi za týden nebo cestu do Suny? V každém případě peníze jsem měl u sebe, takže jsem šel směrem k Suně. 

Klon

Jakmile odešel zavolala jsem si k sobě jednoho hocha, který měl předat dopis, aby ho jestřáb doručil do Suny a ještě jsem poslala dopis do Konohy s žádostí, pak jsem se zase uvelebila v křesle a zadívala se na ekonomickou zprávu vesnice.

"Séeegraaa !! " Bolo počuť spred recepcie naštvaným hlasom. Crystal už mohla odpočítavať, kedy sa tam bez zaklopania dorútim, čo bola pravda. Vyrazila som dvere a dopochodovala som si to ku klonu mojej zlatučkej sestričky.
"Ty potvora jedna nenásytná !! Ešte aj ako klon musíš preberať pozornosť všetkých krásnych chlapov ktorý ti do kanclu zapáchnu !?" Poukázala som na ňu obviňujúco prstom. Teraz som bola v stave "harpija" čo rozhodne nemohlo byť príjemné. Samozrejme som bola zdravá ako rybička.
"Vtáčik mi zašepkal že tu bol nejaký uf.." Rukami som začala naznačovať dokonalú chlapskú postavu..
"A ty si ani nenechala aby ma zobudil !?" Nebola to ani tak otázka, ako skôr obvinenie.

S týmem studentů jsem konečně dorazila domů. Vydechla jsem si. Mí lidí nám odebrali stroje a já natěšená na Nefrit šla do kanceláře.

Klon
"Uklidni se, zařídila jsem ti s ním misi až se vrátí ze Suny." promluvila trochu vyděšená.

Otevřela jsem dveře a rozevřela ruce.
"Nefriiiiit!!! Tak ráda tě vidím, stýskalo se mi, ty cesty byli hrozný ale, Kazekage by se ti líbil." mrknu na ní a pak jsem se zarazila. Zhoustla atmosféra.
"Co je?"

Překvapeně jsem zamrkala. Špatné období? Hádala jsem. 
"copak tě štve sestři." klona jsem nechala zmizet a přistoupila k Nefrit a vzala jí za ruce. 
"Půjdeš na misi, neboj, ale mohla si jet se mnou vážně. Někteří kage jsou velice milí."

Keď mi zobrala ruky, len som s nimi trhla a rýchlo som sa postavila, na čo som ju obišla.
"Tsch.. mala by si sa radšej starať o tvoju dedinu." Odpovedala som maximálne nepríjemným hlasom, ruky som dala do vreciek a odkráčala som z miestnosti preč, na čo som za sebou ešte aj zabuchla dvere. Tvárila som sa ako nejaký menší boh pomsty. Každopádne celý môj šarm či podobne išiel kade ľahšie a každý jeden rozumný človek, ktorý sa na mňa pozrel, sa radšej pratal na z cesty.
(presun)

Byla jsem v šoku. Co se to stalo? Otočila jsem se za ní. Nechápala jsem takovou jsem jí ještě nikdy neviděla. Horká sprcha a postel museli holt počkat šla jsem za ní, věděla jsem kde bude. Na dveře jsem dala cedulku: NEJSEM TU. 
(přesun)