Restaurace - U Ocelového Muže
+6
Rei Casius
Hoozuki Meizu
Yun Harada
Yuuki Botan
Junka
Ayame Takahashi
10 posters
Strana 2 z 3
Strana 2 z 3 • 1, 2, 3
Restaurace - U Ocelového Muže
First topic message reminder :
Menší restaurace v dolním patře nevelkého domu.
V přední části jsou stolečky a v zadní pult, nebo dalo by se říct bar, za kterým povětšinou stojí její majitel pan Hoshi. Chlap jak hora, ale velmi milý a vstřícný.
V zadní části budovy je velká kuchyň, mrazák, kovárna a sklad. V kovárně pracuje syn pana Hoshiho, Gin, který taky občas pomáhá v restauraci jako číšník, nebo kuchař.
A co si tu můžete koupit, vám bude jasné hned po vstupu. Nejen, že nad pultem je vypsaný téměř celý jídelní lístek, ale i na pultě stojí nádoba, v níž jsou zapíchaní na dlouhých hůlkách smažení škorpióni. Samozřejmě, neprodávají se tam jen čínské speciality. Jednou začas udělá pan Hoshi i -Den zahraniční Kuchyně-, kdy vaří převážně italská jídla...
V přední části jsou stolečky a v zadní pult, nebo dalo by se říct bar, za kterým povětšinou stojí její majitel pan Hoshi. Chlap jak hora, ale velmi milý a vstřícný.
V zadní části budovy je velká kuchyň, mrazák, kovárna a sklad. V kovárně pracuje syn pana Hoshiho, Gin, který taky občas pomáhá v restauraci jako číšník, nebo kuchař.
A co si tu můžete koupit, vám bude jasné hned po vstupu. Nejen, že nad pultem je vypsaný téměř celý jídelní lístek, ale i na pultě stojí nádoba, v níž jsou zapíchaní na dlouhých hůlkách smažení škorpióni. Samozřejmě, neprodávají se tam jen čínské speciality. Jednou začas udělá pan Hoshi i -Den zahraniční Kuchyně-, kdy vaří převážně italská jídla...
Ayame Takahashi- Počet příspěvků : 203
Registrován : 13. 07. 13
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"Moja povesť večného drsňáka a samotára je v háji! Ďakujem pekne."
Povedal som celkom pobavene. Bolo mi to celkom jedno... vlastne som tu nikoho nepoznal. Nemal som o nich záujem.
"Tak poď."
Dodal som a s ňou som šiel von z reštaurácie a potom som smeroval priamo do sídla.
Povedal som celkom pobavene. Bolo mi to celkom jedno... vlastne som tu nikoho nepoznal. Nemal som o nich záujem.
"Tak poď."
Dodal som a s ňou som šiel von z reštaurácie a potom som smeroval priamo do sídla.
Presun
Anonymní- Anonymní
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Gomen gomen! Smiala som sa no potom som začala kráčať za ním. Tak poď sa hovorí psovi, vyzerám snáď ako pes? Vyplazila som naňho jazyk no smiala som sa.
(Presun)
(Presun)
Yuuki Botan- Počet příspěvků : 463
Registrován : 15. 07. 13
Age : 29
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Když jsem se vracel z rybaření zastavil jsem se v restauraci a donesl panu Hoshimu čtyři čerstvě chycené pstruhy.
S radosti je přijal a výměnou za ně nabídl jídlo a pití, objednal jsem si ramen s extra masem navíc a dobře vychlazenou mátovou limonádu.
Spokojeně jsem se usadil u stolku, poděkoval za jídlo a pustil se do té bašty.
S radosti je přijal a výměnou za ně nabídl jídlo a pití, objednal jsem si ramen s extra masem navíc a dobře vychlazenou mátovou limonádu.
Spokojeně jsem se usadil u stolku, poděkoval za jídlo a pustil se do té bašty.
Yun Harada- Počet příspěvků : 26
Registrován : 02. 08. 13
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Dojedl jsem, hypnotizuji prázdnou mísu a odpočívám po kalorické náloži.
Dopiji svoji limonádu, když jsem si jistý, že můžu chodit i přes svůj napěchovaný žaludek vydám se ještě k baru kde prohodím pár slov s šéfem.
Následně se rozloučím a vydám se do práce, dozajista tam čeká hromada práce.
/Přesun/
Dopiji svoji limonádu, když jsem si jistý, že můžu chodit i přes svůj napěchovaný žaludek vydám se ještě k baru kde prohodím pár slov s šéfem.
Následně se rozloučím a vydám se do práce, dozajista tam čeká hromada práce.
/Přesun/
Yun Harada- Počet příspěvků : 26
Registrován : 02. 08. 13
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"V podstatě...ale jestli provedeš něco hrozného a já to pak odnesu budu tě strašit a pronásledovat do konce tvého života!"
Zakřenila jsem se zákeřně a zastavila se před restaurací..po té cestě bylo jídlo potřeba!
"Měl jsi už pizzu?"
Prohodila jsem zvědavě a vešla, zajímalo mě jestli se vaří italská jídla i v jiných vesnicích nebo je majitel podniku originální.
Zakřenila jsem se zákeřně a zastavila se před restaurací..po té cestě bylo jídlo potřeba!
"Měl jsi už pizzu?"
Prohodila jsem zvědavě a vešla, zajímalo mě jestli se vaří italská jídla i v jiných vesnicích nebo je majitel podniku originální.
Junka- Počet příspěvků : 176
Registrován : 21. 07. 13
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"No, v aktuálnej situácii.. by som za také asi bol len a len rád."
Roztiahol som na ňu úsmev a potom som zvedavo vstúpil za ňou do reštiky.
Najprv som ešte neodpovedal, bol som totiž zaujatý reštauráciou, ktorú som si obzeral.
Nakoniec som kukol zas na ňu a zatváril som sa zamyslene.
"Určite mal, ale len nejakú nekvalitnú, blbú... nejakú lepšiu ešte nie."
Odvetil som jej a posunul som sa k nejakému zo stolov, kde som odsunul stoličku a čakal som, kým sa na ňu posadí.
No čo... raz sa môžem tváriť, že som gentleman!
Roztiahol som na ňu úsmev a potom som zvedavo vstúpil za ňou do reštiky.
Najprv som ešte neodpovedal, bol som totiž zaujatý reštauráciou, ktorú som si obzeral.
Nakoniec som kukol zas na ňu a zatváril som sa zamyslene.
"Určite mal, ale len nejakú nekvalitnú, blbú... nejakú lepšiu ešte nie."
Odvetil som jej a posunul som sa k nejakému zo stolov, kde som odsunul stoličku a čakal som, kým sa na ňu posadí.
No čo... raz sa môžem tváriť, že som gentleman!
Hoozuki Meizu- Mrtvý/á
- Počet příspěvků : 457
Registrován : 22. 07. 13
Location : Kirigakure no Sato
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
He?
Překvapeně jsem nadzvedla obočí nad tím co udělal a rozpačitě si sedla.
"Um..tak to v tom případě umřeš blahem až ochutnáš pizzu z Tsuki!"
Hrdě jsem se zakřenila jako bych snad tu pizzu dělala já a usmála se na příchozí obsluhu.
Objednala jsem si a spokojeně sledovala návštěvníka z Kiri.
Překvapeně jsem nadzvedla obočí nad tím co udělal a rozpačitě si sedla.
"Um..tak to v tom případě umřeš blahem až ochutnáš pizzu z Tsuki!"
Hrdě jsem se zakřenila jako bych snad tu pizzu dělala já a usmála se na příchozí obsluhu.
Objednala jsem si a spokojeně sledovala návštěvníka z Kiri.
Junka- Počet příspěvků : 176
Registrován : 21. 07. 13
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Keď si sadla, už som ju len trošku prisunul k stolu, načo som sa posadil na druhú voľnú stoličku.
Samehadu som oprel o stôl a ponaťahoval som sa.
Z jej nosenia ma už nejak bolel chrbát... no čo no, málo pohybu.
"Jop? Tak to som zvedavý."
Uškrnul som sa a zalovil som pohľadom do výberu pizze.
Chvíľu som čumel na tie druhy a názvy, až som nakoniec objednal... ani neviem akú, a proste bolo.
Následne som kukol zas na Jun-íí.
"Hm, a ako to vyzerá u teba doma?"
Zvedavo som sa spýtal.
Len ma tak zaujímalo, či má malý bytík nejaký, alebo nejaký väčší, útulný, či skromný... a ták...
Samehadu som oprel o stôl a ponaťahoval som sa.
Z jej nosenia ma už nejak bolel chrbát... no čo no, málo pohybu.
"Jop? Tak to som zvedavý."
Uškrnul som sa a zalovil som pohľadom do výberu pizze.
Chvíľu som čumel na tie druhy a názvy, až som nakoniec objednal... ani neviem akú, a proste bolo.
Následne som kukol zas na Jun-íí.
"Hm, a ako to vyzerá u teba doma?"
Zvedavo som sa spýtal.
Len ma tak zaujímalo, či má malý bytík nejaký, alebo nejaký väčší, útulný, či skromný... a ták...
Hoozuki Meizu- Mrtvý/á
- Počet příspěvků : 457
Registrován : 22. 07. 13
Location : Kirigakure no Sato
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Sám neviem, či to tak trvalo tej obsluhe, alebo ten čas ubiehal tak rýchlo... ale každou chvíľou ticha som akurát len strácal na úsmeve. Nakoniec som sa aj spamätal, pizza bola už na stole, ale mňa na ňu celkom prešla chuť. Zakvačil som na ňu pohľad a úsmev sa vytratil úplne.
"Všetko to beží tak rýchlo." Zašomral som nespokojne, pričom som zľahka sklonil hlavu a rukami som sa oprel o stôl. Pomaly som sa o ne zaprel a vstal som... bolo na čase ísť...
"Heh.. veľa sa toho nestihlo." S núteným úškrnom som poznamenal a do ruky som vzal Samehadu. Tú som si hodil na chrbát a povzdychol som si. Rovnako tak som aj vzal na chrbát batoh. A nakoniec som tam len tak ostal stáť, dívať sa nemo na stôl a asi nad niečím uvažovať. Po chvíli ma to aj prešlo. Zasunul som stoličku, a nezabudol som aj na stôl hodiť peniaze, nielen za moju objednávku. Ešte som nezabudol tiež kuknúť na Junku.
"Snáď ťa ešte stretnem." Zamrmlal som, otočil sa a vykročil som bez ďalších slov, bez hocičoho, k východu.
"Cestu nájdem aj sám." Ešte som sa ozval, aby si nerobila vôbec starosti s odprevadením, načo som už ale z reštaurácie odišiel...
"Všetko to beží tak rýchlo." Zašomral som nespokojne, pričom som zľahka sklonil hlavu a rukami som sa oprel o stôl. Pomaly som sa o ne zaprel a vstal som... bolo na čase ísť...
"Heh.. veľa sa toho nestihlo." S núteným úškrnom som poznamenal a do ruky som vzal Samehadu. Tú som si hodil na chrbát a povzdychol som si. Rovnako tak som aj vzal na chrbát batoh. A nakoniec som tam len tak ostal stáť, dívať sa nemo na stôl a asi nad niečím uvažovať. Po chvíli ma to aj prešlo. Zasunul som stoličku, a nezabudol som aj na stôl hodiť peniaze, nielen za moju objednávku. Ešte som nezabudol tiež kuknúť na Junku.
"Snáď ťa ešte stretnem." Zamrmlal som, otočil sa a vykročil som bez ďalších slov, bez hocičoho, k východu.
"Cestu nájdem aj sám." Ešte som sa ozval, aby si nerobila vôbec starosti s odprevadením, načo som už ale z reštaurácie odišiel...
~Presun~
Hoozuki Meizu- Mrtvý/á
- Počet příspěvků : 457
Registrován : 22. 07. 13
Location : Kirigakure no Sato
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Po procházce po vesnici dorazil k restauraci a vešel, lidi byly veselí a pan Hoshi stál za barem. Procházel mezi lidma, jako kdyby byl duch ale to nebylo nic novýho, Překvapil ho pan Hoshi který ho už vítal a ptal se, co by rád kouknul se teda na jídelní lístek a objednal, mezitím si povídal i příjemně s panem Hoshim. Nakonec mu přinesli jídlo a začal jíst, když dojedl, zeptal se pana Hosho jestli nepotřebuje pomoct v restauraci bez tak neměl nic jinýho na práci a trénovat zatím nehodlá, když je po nemocenský. Pan Hoshi sice řekl, že nepotřebuje, vlastně nepotřebuje plat tak se sebral a začal makat pro šéfa. Vzal si něco na nádobí a začal sbírat od zákazníku který dojedli. Odnášel to dozadu do kuchyně kde potkal pana Gina. Pan Gin si myslel, že to je další brigadník nebo pracovník a rovnou mu zadal práci, aby umyl hned to nádobí a začal to tedy umívat. Taky se koukal, jak pan Gin vaří, možna se mu to někdy hodí tak dával, pozor nikdy nevíte, co se stane v boji a taky žije sám tak si bude moc někdy udělat jídlo. Nebude takový expert jako pan Gin ale něco lehkýho si uvařit by nebylo naškodu. Už se začalo stmívat, když se člověk zabaví, ten čas rychle letí a jemu to bylo líto, mohl něco dělat. Bylo načase odejít domu ale kam, když prakticky neměl domov. Přespat v hotelu se mu opravdu nechtělo a nevěděl kam jít, jako vždy asi přespí v lese nebo si prostě někam lehne. Rozloučil se s panem Hoshim i panem Ginem a měl namířeno na cvičiště, cvičiště bylo pro něho víc domovem než to ostatní.
/Přesun
/Přesun
Rei Casius- Chuunin
- Počet příspěvků : 311
Registrován : 29. 09. 13
Location : Tsukigakure
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Nebylo nic lepšího než se po namáhavém dni pořádně najíst. Posadila jsem se do rohu jak jsem měla ve zvyku a objednala si první věc, kterou jsem na lístku zahlédla. Nebyla jsem vybíravá a vše co tu vařili bylo dobré. Když jsem čekala na jídlo a objednanou vodu vytáhla jsem si knížku ve které ale byly vložené papíry a začala si je číst. Sem tam jsem si do nich něco dopsala a zamyšleně mhouřila oči.
Milli Kamizuru- ANBU
- Počet příspěvků : 108
Registrován : 12. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Prišiel som do reštaurácie, dohnal ma k nej hlad. Pri vstupe som zbadal v rohu onú... Miki? Misi? Neviem ako sa volala, ale bola ANBU to je základ, tak som zamieril k jej stolu v rohu a bez opýtania som si prisadol. "Zdravím." Pozdravil som ju a okamžite som si aj objednal niečo na jedálnom lístku. "Čo to čítaš?" Následne som sa opýtal a spravil som si pohodlie na stoličke. Stále som premýšľal nad jej menom, našťastie to nebolo potrebné vedieť. Určite mi ho hovorila v tých kúpeľoch, takže si naň spomeniem. Dnes som si na prekvapenie neobjednal žiadny alkohol ale obyčajnú vodu... Čo sa asi tak stalo? Minulú noc som mal toho celkom dosť, potreboval som vodu.
Daichi Akamatsu- ANBU
- Počet příspěvků : 62
Registrován : 13. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Zamyšleně jsem opět dopsala něco do papírů vložených v knize. Když si přisedl zaklapla jsem knížku a i s tužkou jsem jí odložila na kraj stolu. "Ále..jen si sepisuji a upravuji věci, které jsem zjistila při výzkumu." Odpověděla jsem mu. Jelikož jsem si objednala dřív tak jsem tak už dostala jídlo i pití. "Dneska nebude alkohol jo?" Utrousila jsem po jeho objednávce a pustila se s chutí do jídla. Jako vždy to bylo vážně výborné. "Jen tak náhodou neviděl si někde po vesnici osobu ve zbroji?" Nadhodila jsem i když jsem počítala převážně s negativní odpovědí.
Milli Kamizuru- ANBU
- Počet příspěvků : 108
Registrován : 12. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"A to sa ti chce?"Zatváril som sa znechutene k robote. No nie, že by som bol lenivý, ale asi som bol ... "Bude, ale neskôr." Poznamenal som k tej poznámke o alkohole, predsa len som nechcel hneď tak skoro chlastať. "Ja si nepamätám ani len to, ako som sa dostal včera domov. Takže nie, žiadnú takú osobu som nevidel." Dodal som otrávene a potom, čo mi prišlo jedlo som sa doňho pustil. "No čo ty a veliteľ?" Vyčaril sa mi na tvári šibalský úsmev, naposledy ona a veliteľ strávili pri sebe celkom dosť času. Naviac ja som nemal nejaké zábrany sa to takto na rovinu opýtať.
Daichi Akamatsu- ANBU
- Počet příspěvků : 62
Registrován : 13. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"Chce." Odpověděla jsem mu a spolkla sousto abych to mohla rozvést. "Jedů není nikdy málo." Ušklíbla jsem se a napila se. Zkoumat a vyrábět nové jedy pro mě bylo nějakým způsobem i uklidňující. "Oh takže jsi pil. Schoval jsi si další flašku v práci?" Zeptala jsem se zvědavě a nevinně se pousmála. "Nedělalo by to dobrotu takže nic." Mávla jsem rukou a pokračovala v jídle. "Ale je to škoda." Zamrmlala jsem si pod nos a zabloudila na chvíli pohledem k obsluze. "Hmm, jelikož si očividně užíváš tak nemáš žádný úkol co?" Promluvila jsem k němu skoro až závistivě a povzdechla si. Nebylo to tak, že by mi práce vadila. To vůbec ne. Šlo tu spíš o to, že se mi to momentálně časově nehodilo. Sama jsem si potřebovala vyřešit pár věcí a místo toho budu muset sledovat dívku se kterou jsme se málem navzájem zabily. Zábava. Sarkasticky jsem se v duchu ušklíbla.
Milli Kamizuru- ANBU
- Počet příspěvků : 108
Registrován : 12. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"Ja som úlohu nemal už dosť dlho." Uškrnul som sa úsmevom, ktorý hovoril ako happy som, že nemám úlohu. "Ty snáď momentálne plníš nejakú úlohu?" Opýtal som sa, pretože to vypadalo, že má voľno. "Yo a keď ti poviem, že som si ju tam schoval, tak tam za chvíľku nebude však? Ešte by si zviedla veliteľa na moju flašku... Videl som ako má rád vodku." Vysvetlil som Milli a potom som si dal ďalšie sústo jedla. "Ale tentokrát som sa rozhodol obmedziť pitie po práci a v práci... takže tam nič nenájdeš ..." Dodal som potom, čo som dojedol. "Kde máš tu svoju kamarátku? Volala sa Yo.. niečo?" Spýtal som sa, pretože ani to meno som nevedel.
Daichi Akamatsu- ANBU
- Počet příspěvků : 62
Registrován : 13. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"Sleduju jednu osobu dokud na ní nezměním názor." Pokrčila jsem rameny a odsunula stranou prázdný talíř. Co se týkalo té flašky jen jsem se nevinně zazubila a napila se. "Yo pravděpodobně dostala misi, protože jsem jí od lázní neviděla." Odpověděla jsem mu a pomalu a procítěně se protáhla jak by byl teď čas na šlofíka. "Nezdá se ti, že je to tu celkově až moc klidné?" Prohodila jsem po chvíli. Sama nevím jak jsem si vzpomněla na války, které tu proběhly...ale teď tu byl všude divný klid. "Ty jsi se narodil tady?" Zvedla jsem k němu tázavě oči.
Milli Kamizuru- ANBU
- Počet příspěvků : 108
Registrován : 12. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"Jo, je to tu moc pokojné... Napokon mne to nejak nevadí. " Zazubil som sa a odpil z čistej vody. Po jej otázke som zdvihol oči smerom k nej od jedla. "Yo pochádzam z Tsuki, no a ty?" Opýtal som sa a dojedol som svoje jedlo. Ten pokoj ma celkom nudil, vždy keď sa tu nič nedialo tak som mal len dve možnosti, ísť si pre nejakú misiu za Kagom alebo ísť zas do nejakého baru. Samozrejme tu bola tretia možnosť ... Navštíviť otca, ale to sa mi vážne nechcelo. "Eh.. musím ísť na nejakú misiu, lebo ani neviem ako ... moje peniaze sa strácajú." Povedal som pritom ako som pozrel do peňaženky. Teraz neviem či sa mi to podarilo všetko prepiť alebo som zas hral hazard... shit ...
Daichi Akamatsu- ANBU
- Počet příspěvků : 62
Registrován : 13. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Začala jsem si hrát s poloprázdnou skleničkou a sledovala jak se v ní hýbe voda.
"S Yo jsme z Iwy." Odpověděla jsem mu a podivně se usmála. Anbu z Iwy je Anbu v Tsuki. Doteď mi to přišlo vtipně ironické. "A nebo se nauč šetřit." Prohodila jsem, já jsem s penězi uměla hospodařit až moc dobře. Vždy jsem měla někde něco schované, jen tak pro jistotu. Obsluha mezitím odnesla prázdné talíře a já si objednala ještě zmrzlinový pohár, který už jsem dlouho neměla.
"S Yo jsme z Iwy." Odpověděla jsem mu a podivně se usmála. Anbu z Iwy je Anbu v Tsuki. Doteď mi to přišlo vtipně ironické. "A nebo se nauč šetřit." Prohodila jsem, já jsem s penězi uměla hospodařit až moc dobře. Vždy jsem měla někde něco schované, jen tak pro jistotu. Obsluha mezitím odnesla prázdné talíře a já si objednala ještě zmrzlinový pohár, který už jsem dlouho neměla.
Milli Kamizuru- ANBU
- Počet příspěvků : 108
Registrován : 12. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"Keď tak nad tým uvažujem je tu veľa prisťahovalcov z iných dedín, Tsukigakure si prežila svoje a prišla o veľa dobrých shinobi..." Povedal som len tak na okraj. Po jej poznámke o šetrení som sa zatváril ako na obrázku. "Ále.. nejake peniaze mám, to je však na horšie časy." Dodal som len tak informačne. Skĺzol som hlavou na stôl a pozeral som sa do prázdnej peňaženky. V tom napadlo, že oplatím Milli tú flašu, ktorú mi vypili. "Yo, ja už mám niečo na práci." Zdvihol som zase hlavu k nej a mierne podozrivo som sa pousmial. Potom som sa postavil a odišiel som. Nyahahahahaha! Teraz bude musieť Milli za mňa zaplatiť účet .. Taká menšia pomsta za ten ukradnutý alkohol. No naviac som si spomenul konečne na jej meno, bola to Milli
Presun
Presun
Daichi Akamatsu- ANBU
- Počet příspěvků : 62
Registrován : 13. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Když zmizel chvíli jsem zírala na dveře a pak zrudla. Zatnula jsem pěsti a sklonila hlavu aby mi nebylo vidět do obličeje. Klid..je to fér, je to fér. Tu flašku jsme mu vypily...je to fér. Uklidňovala jsem se v duchu a zhluboka se nadechla. "Zaplatím." Zavrčela jsem na obsluhu a taky tak udělala. Dojedla jsem si zmrzlinu a vzala si knížku. Tak to rovnou vyzkouším. Zvedla jsem se a zmizela.
-přesun-
Milli Kamizuru- ANBU
- Počet příspěvků : 108
Registrován : 12. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Poodešla jsem od nemocnice sotva pár metrů, když mi došlo, že nemám nejmenší tušení, kam bych měla jít. Sice jsem ve vesnici už nějaký ten pátek byla, ale musela jsem si s pokorou přiznat, že ji vlastně moc neznám. Uměla jsem se dostat z kanceláře domů a taky jsem znala cestu do toho podniku lehkých mravů, ale tím jsem se stejnak nikomu chlubit nechtěla. Rozhodně bych si měla udělat čas a vesnici si projít. Nebo někoho požádat, aby mi ji ukázal.
Každopádně to mohlo počkat. Jak jsem tak pomalu šla ulicí a zvědavě nahlížela na každý domek, zastavila jsem se právě tady. Ukázala jsem na restauraci prstem a otočila se k Rōenovi.
"Znáš to tu?" zastavila jsem se před vchodem a čekala na jeho odpověď. Pokud znal něco lepšího, ráda bych se tam podívala, pokud ne, alespoň bych vyzkoušela tohle místo. Bylo to docela zábavné, zábavnější něž bych čekala. V Suně jsem vyrostla a znala jsem každé skryté místečko, každý obchůdek, který stál v zapadlé uličce. Tady jsem si přišla ztracená, ale zatraceně zvědavá.
Každopádně to mohlo počkat. Jak jsem tak pomalu šla ulicí a zvědavě nahlížela na každý domek, zastavila jsem se právě tady. Ukázala jsem na restauraci prstem a otočila se k Rōenovi.
"Znáš to tu?" zastavila jsem se před vchodem a čekala na jeho odpověď. Pokud znal něco lepšího, ráda bych se tam podívala, pokud ne, alespoň bych vyzkoušela tohle místo. Bylo to docela zábavné, zábavnější něž bych čekala. V Suně jsem vyrostla a znala jsem každé skryté místečko, každý obchůdek, který stál v zapadlé uličce. Tady jsem si přišla ztracená, ale zatraceně zvědavá.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Ako už bolo spomenuté, bolo mi rázom oveľa lepšie, keď sme opustili tu blbú, bielu budovu a boli sme zas vonku, na čerstvom vzduchu. O to viac spokojnejší výraz som nahodil a v podstate, síce som pozýval ja, iba som nasledoval Pili, hoc tá zjavne sama nevedela, kam kráčame. Niežeby mi to vadilo, reštaurácia sa tu dala nájsť ľahko podľa vône, keď už nič viac! Akonáhle sme došli k reštaurácii Oceľového muža, len som nadvihol obočie a pousmial som sa. Krátko som sa zamyslel nad tým, či to našla zámerne alebo náhodou, ale to asi bolo aj tak jedno. Na jej jednoduchú otázku som rovnako tak jednoducho prikývol, načo som naklonil hlavu a zľahka som sa uškrnul.
"Ty vari nie?" spýtal som sa zvedavo a rukou spravil gesto, aby vkročila dnu. Vkročil som za ňou a pomaličky som prešiel ďalej, našiel stôl dokonalo zašitý v rohu a pomaličky som sa k nemu posadil, pričom som oči už hneď znova upieral na Pilikku. Vyzerala trošku dezorientovane, zjavne to tu nepoznala až tak dobre, ale to sa dalo ľahko vyriešiť! Teda.. ak si chcela najať sprievodcu, um, inak to asi tak jednoduché nebude. Ešte kým si Pili neprisadla, otočil som sa narýchlo k čašníčkam za pultom a iba som im mávol, aby som dal najavo, že si ideme objednať. Vedeli by to aj bez toho, ale.. ja som potreboval asi zjavne ešte niečo spraviť, aby sa mi sedelo pohodlne a s kľudom. No proste nič nové u mňa!
"Ty vari nie?" spýtal som sa zvedavo a rukou spravil gesto, aby vkročila dnu. Vkročil som za ňou a pomaličky som prešiel ďalej, našiel stôl dokonalo zašitý v rohu a pomaličky som sa k nemu posadil, pričom som oči už hneď znova upieral na Pilikku. Vyzerala trošku dezorientovane, zjavne to tu nepoznala až tak dobre, ale to sa dalo ľahko vyriešiť! Teda.. ak si chcela najať sprievodcu, um, inak to asi tak jednoduché nebude. Ešte kým si Pili neprisadla, otočil som sa narýchlo k čašníčkam za pultom a iba som im mávol, aby som dal najavo, že si ideme objednať. Vedeli by to aj bez toho, ale.. ja som potreboval asi zjavne ešte niečo spraviť, aby sa mi sedelo pohodlne a s kľudom. No proste nič nové u mňa!
Rōen Gekkou- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 29
Registrován : 22. 08. 15
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
Pobaveně jsem se usmála. Do nemocnice ho už tahat nebudu, i když to zjevné rozzáření jeho tváře po odchodu bylo vážně zajímavé. Zamyšleně jsem naklonila hlavu. Třeba má na nemocnici špatné vzpomínky? Nebo se mu prostě nelíbí to prostředí..? Každopádně nemělo cenu to řešit, když už jsme byli daleko od ní a tak jsem zatřepotala hlavou a stočila svou pozornost zase na něj.
"Ne. Já tu celkově neznám skoro nic." přiznala jsem se s omluvným úsměvem. Musela jsem s tím něco dělat, protože ta neznalost mi přišla krajně nevhodná. Povzdechla jsem si. Ty věci, které jsem potřebovala nebo chtěla udělat, se mi nějak kupily. Nejvíc ze všeho jsem toužila podívat se do Suny. Věděla jsem, jak na tom je a nedělala jsem si o tom iluze, ale něco mě táhlo domů. Čím déle jsem ale otálela, tím více bylo jiných, důležitějších problémů. Nicméně nechtěla jsem si tím kazit odpoledne.
Vešla jsem tedy dovnitř a rozhlédla se kolem. Líbilo se mi tu, málo lidí a příjemné soukromí. Následovala jsem Rōa ke stolu a stejně jako on se posadila.
"Mohl by jsi mi pak ukázat vesnici? Pokud tě to teda nebude moc otravovat." zeptala jsem se vesele. Když jsem o tom tak přemýšlela, pohybovala jsem se v okruhu lidí, kteří byli ze Suny a hádala jsem, že z vesnice znají asi tolik, co já.
"Ne. Já tu celkově neznám skoro nic." přiznala jsem se s omluvným úsměvem. Musela jsem s tím něco dělat, protože ta neznalost mi přišla krajně nevhodná. Povzdechla jsem si. Ty věci, které jsem potřebovala nebo chtěla udělat, se mi nějak kupily. Nejvíc ze všeho jsem toužila podívat se do Suny. Věděla jsem, jak na tom je a nedělala jsem si o tom iluze, ale něco mě táhlo domů. Čím déle jsem ale otálela, tím více bylo jiných, důležitějších problémů. Nicméně nechtěla jsem si tím kazit odpoledne.
Vešla jsem tedy dovnitř a rozhlédla se kolem. Líbilo se mi tu, málo lidí a příjemné soukromí. Následovala jsem Rōa ke stolu a stejně jako on se posadila.
"Mohl by jsi mi pak ukázat vesnici? Pokud tě to teda nebude moc otravovat." zeptala jsem se vesele. Když jsem o tom tak přemýšlela, pohybovala jsem se v okruhu lidí, kteří byli ze Suny a hádala jsem, že z vesnice znají asi tolik, co já.
Akasuna no Pilikka- Kanrisha (Kazekage)
- Počet příspěvků : 154
Registrován : 08. 01. 14
Re: Restaurace - U Ocelového Muže
"Skoro nič?" zopakoval som zamyslene a po krátkej úvahe som sa rovno aj uškrnul. Taká hodnosť a nepozná dedinu! Tse! To už mala mať dávno naštudované, poznať všetky skratky a uličky! Teda.. keby som na jej mieste a nudím sa, tak určite by som sa túlal a spoznával dedinu. Iba ak nie! Kývnutím som ohlásil obsluhu, aby si nás všimli, keď už sme boli na tak zašitom mieste pri stole a znova som upriamil pozornosť na Pili, keď sa tak veselo spýtala. Rovnako veselo som sa usmial a naoko zamyslene som ostal chvíľu ticho, aj keď som skutočne nemal veľmi o čom premýšľať.
"Jop, myslím, že by som ti to tu mohol poukazovať," tentoraz bez vtipu a naťahovania témy som jednoducho odvetil, usmial sa po ďalší raz a na moment som kukol na obsluhu, ktorá k nám prišla. Hneď nato zas späť k Pili a zvedavo som na ňu ostal kukať.
"Tak čo si dáš?" spýtal som sa a ostal som ju pozorovať. Pozýval som ja, takže som prvú objednávku nechával samozrejme na nej. Aj keď všeobecná slušnosť by ma nútila aj bez toho nechať ju objednať si prvú.
"Jop, myslím, že by som ti to tu mohol poukazovať," tentoraz bez vtipu a naťahovania témy som jednoducho odvetil, usmial sa po ďalší raz a na moment som kukol na obsluhu, ktorá k nám prišla. Hneď nato zas späť k Pili a zvedavo som na ňu ostal kukať.
"Tak čo si dáš?" spýtal som sa a ostal som ju pozorovať. Pozýval som ja, takže som prvú objednávku nechával samozrejme na nej. Aj keď všeobecná slušnosť by ma nútila aj bez toho nechať ju objednať si prvú.
Rōen Gekkou- Tokubetsu Jounin
- Počet příspěvků : 29
Registrován : 22. 08. 15
Strana 2 z 3 • 1, 2, 3
Strana 2 z 3
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru