Shijin Hyuuga [KONOHAGAKURE JOUNIN]

Jméno: Shijin Hyuuga
Klan: Hyuuga Ichizoku
Přezdívka: Shina|支那|"Ctnost"

Věk: 17 let
Datum narození: 18. března
Pohlaví: Žena
Krevní skupina: ---
Stav: Svobodná

Původně: Konohagakure no Sato
Nyní: Konohagakure no Sato




Plnoštíhlá postava, tmavé vlasy a světlounké, téměř bílé oči. A dál? Zaujetí nebo mírné zamračení pro obvyklý den!

Shijin měří lehce přes 167 centimetrů a váží něco kolem 65 kilogramů.
Vlasy si nechává dlouhé a odmítá si je stříhat, přestože jí ještě od posledního přehodnocování hodnot nestihly dorůst víc než těsně nad ňadra. S ofinkou si nedělá příliš starostí, má ji střiženou tak, aby mohla podle chuti vyrazit ven s tím, že ji má na stranu nebo že jí zakrývá čelo.
Světlounké oči jsou její hlavní zbraň. Lidi podle očí hodnotí a svoje oči má ráda. Nelíbí se jí ale, když má někdo oči podobné těm jejím nebo ještě světlejší. Přestože jdou směrem k tmavšímu bouřkovému lemování do modra, ráda říká, že má oči šedé a vlastně je to i pravda. Miluje pak, když se může někomu dívat z očí do očí.
Co se týká výrazů, nerada experimentuje. Záleží na tom, s kým je, jak moc se usmívá nebo jak moc je netečná. Zvládne se pro někoho usmívat i celé den, když ví, že o to její přátelé stojí. A když ne, zvládne se pro změnu celý den mračit nebo si najde formální omluvu (výmluvu) a odchází.

Co se týká oblečení, volí Shijin ráda černou barvu. Připomíná jí minulost, cítí se v ní méně zranitelná a také už k ní zkrátka patří. Přesto, že je v černé, hýří optimismem. Žádné piercingy ani tetování, to vskutku ne, jen ta černá a občas si k ní je schopná vzít i obojek. Záleží na náladě a na společnosti. Je schopná být venku v černé, kimonu i v tradičním oblečení shinobi, které se při některých misích odmítnout nedá. Ale bez jednoho doplňku ji téměř nepotkáte - bez rukavic. Pokud nemá dlouhý rukáv, bude mít jistě je, zvykla si na ně a již si nedokáže představit, že by někde byla bez nich. Připadala by si podivně a to riskovat nebude, pokud ji o to někdo důležitý nepožádá.


Charakter:
Shijin je rozporuplná. Jednou jí kdosi řekl, že je jako bouře. Nikdo nemůže odhadnout, kam uhodí blesk nebo kdy se tmavé mraky něžně stočí okolo těch bílých a jemně je hladí, pečují o ně, dokud ovečky nevypláčou všechny slzy. O to horší pro život kunoichi je její tendence jednat emotivně. Řídí se srdcem.
Miluje a nenávidí naplno, neexistuje pro ni nic mezi tím minimálně u lidí, kteří ji zajímají. Buď je miluje k zbláznění nebo by byla schopná jim useknout hlavu - pokud je tedy ještě nepotřebuje, pak má tendence lidi využívat nebo se o to s falešným úsměvem alespoň snažit. Když se jí něco nedaří, rychle se jí rozbuší srdce a bolest na hrudi ji přivádí k šílenství.
Potřebuje mít věci jasné, vyřešené, naplánované. Musí totiž mít cíl, musí mít za čím jít, aby jí život neomrzel. Pokud zrovna vyšší cíl nemá, stačí jí starat se o přátele. I za tu cenu, že by mohla překážet, že ji jedinou by mohlo něco zase bolet. Nehodlá jen dopustit, aby se lidé, kteří jsou pro ni důležití, cítili tak sami, jako kdysi ona. Chce pro ně být tím, kým si ji chtějí mít. Tím, koho zrovna potřebují. Tím, kdo jim může dokázat, že je život důležitý. Jejich život, avšak nepodceňuje ani svůj. Na druhou stranu nikdy samoty nelituje, má ji ráda, i svou minulost. Nebýt jí, byla by totiž jiná, alespoň tomu věří.
Shijin je přes svou schopnost chovat se téměř jakkoli, přestože se nikdy neuměla zcela odvázat, považována za moralistku. Etika je pro ni na jednom z předních míst, nedokázala by mluvit s někým, kdo by to neuměl. Fascinují ji vysoké hry, i když je pravda, že na ně zřejmě nemá. Sebekritická se stává minimálně v jednom týdnu z měsíce. Nebo kdykoli má někoho, o jehož zájmy a hodnoty má strach. Buď má u lidí ochranitelské hodnoty nebo by se nejraději schoulila do jejich náruče. Prvních je rozhodně víc, ale u některých se tyto její touhy střetávají. Nedokázala by se přátelit s nikým obyčejným a nechala by nevinné dítě vcelku bez výčitek zemřít, kdyby bylo jasné, že se z něj zajímavý člověk nestane. Snad z recese a pro výčitky jí tenkrát dali přezdívku Shina, Ctnost, která se uchytila. Ano, ona má své hodnoty. Snad mírně pokřivené, jiné, někdy i nečestné, ale nikdy by nejednala proti svému přesvědčení, pokud by to nebylo pro člověka, kterého by nade vše milovala.
A to je vlastně to, co by si přála mít. Milovat někoho k uzoufání, toužit po jeho přítomnosti den co den, hodinu co hodinu, minutu co minutu, chtít cítit jeho dlaně na svém těle, popřípadě její, jelikož Shijin, jakkoli svázaná etiketou a svými vlastními hodnotami, je bisexuální. Koneckonců vůči svým přátelům je nadmíru tolerantní, patří to k jejímu přesvědčení. Ale nikoho z nich nemůže milovat tak, jak by si přála, protože každý z nich bude na prvním místě patřit někomu jinému a až potom jí a jejím majetnickým sklonům a to i přesto, že mnohdy bývají obrácené. To ona chce někomu patřit. Vždyť je tak krásné pro někoho žít!

Co má ráda? Odlišnost, jednoduše odlišnost. Mainstreamové zábavy ve stylu cigaret nebo alkoholu ve vyšší míře odsuzuje. Odlišnost musí být důležitá, musí být právě taková, jakou hledá u svých přátel, jakkoli jsou všichni odlišní. Má ráda exotické příchuti zmrzliny, má ráda dobrou poezii, má ráda vlastní jazyk a jeho studium, má ráda černou, aby díky ní nezapomněla na minulost... A taky spoustu dalších věcí, přičemž nesnáší vše ostatní. Na některé její záliby by měli lidé přijít sami. Tedy ti, kterým je bude chtít ukázat.

Fóbie:
Shijin má největší strach ze samoty a proto podporuje své přátele tak, jak jen může. Také se bojí toho, že jednou bude mít příliš velký strach na to, aby dokázala pomoct, že ztuhne na místě a nedokáže se pohnout, jako se jí to občas stávalo, když byla menší. Také má strach z toho, že ji někdo zesměšní nebo že nebude schopná reagovat na čísi slova dostatečně na úrovni a zesměšní se tak sama. Neskutečně se bojí mrtvých zvířat, která jsou menší, než-li myš. Je to vcelku paradox, jelikož jinak jí mrtvoly vůbec nevadí. Žádnou specifickou fóbii ale nemá. Když se bojí nebo je nervózní, třesou se jí ruce.

Oblíbené:
Nejraději má své přátele. Netouží být jedinečná ani silná pro sebe, chce být pilířem mostu, na kterém budou moct její přátele stát. Touží jim být oporou a nikdy je nenechat samotné. Miluje čokoládu, obzvláště proto, že jde o afrodisiakum. Zajímá ji vše, co je zvláštní, je neobyčejnými věcmi doslova posedlá a možná proto se občas zdá být neuvěřitelně upjatá. Narozdíl od většiny vrstevníků se nedokáže odvázat a zbožňuje, když to vidí i u ostatních. Na sobě má nejraději své oči, přestože značí zároveň dar i prokletí - a možná právě z toho důvodu. Líbí se jí, když jí někdo voní, pak by se k takovému člověku nejraději tulila celé dny. Její největší úchylkou je neodbytná touha zírat zajímavým lidem do očí a zapamatovat si každý milimetr jejich barev. Soudí lidi podle očí a je ráda, že ji podle nich díky světlounkému Byakuganu nikdo soudit nemůže.

Nemoci:
Jediné, co by se dalo považovat za náchylnost k určité nemoci, jsou její věčně chladné ruce. Často je díky tomu nastydlá, ale ať si na sebe vezme oblečení, kolik chce, stále jí dlaně mrznou. Obzvláště se to projevuje ve chvíli, kdy má někomu stisknout ruku nebo se jinak dotýkat. Jinak je alergická na pyly a v létě si tak drží odstup od rozkvetlých luk.


Shijin spatřila světlo světa poprvé 18. března, o něco více než rok po narození její starší sestry Mikomi.
Jako správná členka Hyuuga Ichizoku získala i ona zvláštní lesk v očích. Byly celé bílé. Její Kekkei Genkai ji odlišilo od ostatních.
Prožívala šťastné dětství. Její otec, Naoto Hyuuga, se stal hlavou klanu jako jeho nejsilnější člen a její matka, z vedlejší rodiny klanu, taktéž dělala svému příjmení čest. Shijininým vzorem se však stala spíše její sestra. Ve čtyřech letech již začaly s pohyby svého klanu a i přes vytvoření vlastního stylu Shijin toto zůstalo stejně jako láska ke Konoze i rodině.

Stejně jako její sestra byla odmala trénována v taijutsu, ale nejraději má techniky Kekkei Genkai, které jí umožňuje Byakuugan. Na Akademii se po dlouhém tréninku naučila Juuken a ten se stal prozatím jejím největším trumfem. Byakuugan a Juuken jí usnadňují boj na blízko, takže v tréninku se zaměřuje spíše na velkou vzdálenost. Odmala má ráda vrány, což dosvědčuje i její a sestřin ochočený havran Edgar. Často nosí po kapsách alespoň pár jeho oblíbených sušenek, kdyby se objevil. Geninem se stala ve dvanácti letech.

Po dokončení Akademie byl čas, kdy měla být mimo Listovou vesnici. Odmala byla zasněná, bázlivá. Mnohdy lidé pochybovali o její způsobilosti stát se Shinobim. Naoto Hyuuga nakonec jako hlava klanu i jako její otec rozhodl, že na chvíli zmizí z povědomí vesnice. Cvičila ji známá medička z jedné z vesnic v Zemi Ohně. Z vesnice, kde se mnohdy nenacházel ani jeden shinobi.
Právě díky ní si Shijin oblíbila lékařské techniky a touhu pokračovat v jejich učení ji do srdce vložila žena, která s ní po akademii strávila více než dva roky. Keira Iminoku jí dokázala předurčit i cestu shinobi a Shijin si vždy troufne říct, že bez ní by možná její Kekkei Genkai nebylo. Ve vesnici bez Shinobi našla svůj cíl. Využít své Kekkei Genkai, aby dokázala ochránit své přátele. A ještě jedno jí Keira vepsala lehkým polibkem na čelo, jímž se loučila, do paměti. Že se nesmí nechat spoutat. Zásadami Shinobi, rozsahem Kekkei Genkai... Každý si to mohl vyložit po svém.

Když se jako čtrnáctiletá vrátila do Listové ovládala techniku mediků Shosen no Jutsu a to vcelku dobře. Již tenkrát se toužila naučit další lékařské techniky, ale jako Genin nedokázala většinu z nich ovládnout. A pak byla Hyuugou. K jejímu stylu boje v očích všech okolo ní patřil Byakugan, ne lékařské techniky. Smířila se s tím, ale slíbila si, že časem se zlepší i jako medik. Nechtěla nikdy vidět své přátele umírat jen proto, že je nedokáže vyléčit a měla na paměti slova Keiry.

Její návrat do Konohy byl nádherným okamžikem. Její sestra už v té době měla tým, do kterého později zařadili i ji, ale předcházelo tomu několik nocí prospaných před kanceláří Hokageho. Shijin se zkrátka dařilo usínat na nepravděpodobných místech. Se svým týmem se téměř nepotkávala a techniky ji učila především její sestra. Nebyla zvyklá na tolik lidí a na život v tak rušné vesnici, jakou byla Konoha. Jejími spolužáky Shizuka Yoru, kterou potkala jen párkrát a chlapec jménem Shinji Yakamichi, o němž Shijin neví téměř nic. Jejich senseiem byl Hyuuga Futoshi, který zastával v té době funkci hlavy klanu po Naotovi a Naomi, jeho předchůdcích v této funkci. Naoto odstoupil, aby se mohl stát velitem Jouninů v Konoze, což byla funkce vyžadující, aby byl vždy plně k dispozici. Naomi Hyuuga zemřela rukou Reiny Kany, vůdkyně Akatsuki. Na její smrt Shijin nikdy nezapomene. Nutno říct, že Naomi ani ona ani Mikomi neměly příliš v lásce. Možná z ní tenkrát měly strach. Shijin ji předtím spatřila jen jednou, v tréninkových místnostech. Doslova před ní utekly s výmluvou, že nechaly svitek s důležitou technikou v sídle. Tu techniku Shijin spatřila v sestřině tašce ještě předtím než dorazily na tréninkové prostranství. Netrvalo dlouho a při jednom z Shijininých výletů po Konoze, kdy čekala před kanceláří na Hokageho, přelétl na vesnicí krystalový drak Reiny Kany, Naominy žačky, s tělem mrtvé Hyuugy. Shijin nedokázala nic udělat. Drak jí ani nevěnoval pozornost a odlétl zpět. Bylo to poprvé, kdy Shijin viděla někoho mrtvého. Tenkrát neodolala a otevřela dopis, jenž jí nebyl určený. Nikdy nezapomene na Reinina slova. Jak vůdkyně Akatsuki zmínila, že žák překonal svého senseie. Od té doby Akatsuki nenáviděla celým svým srdcem a proklínala sebe za to, že se bály ženy, jenž ve skutečnosti stála na jejich straně.

Přišel čas Chuuninských zkoušek. V té době Shijin ovládala, i když ne tak mistrně jako její sestra, všechny techniky D a C-ranku Hyuuga Ichizoku. Podařilo se jí vyvinou vlastní techniku. Přesně takovou, jaká seděla k její duši. Vytvářela vrány z chakry. Později tuto techniku dovedla k dokonalosti. Jistě, bylo lehké ji porazit, ale byla na ni pyšná. Nenechala se svázat, přesně jak jí kdysi učila Keira. Při chuuninských zkouškách bojovala se svou sestrou a cítila se opravdu skvěle, když souboj skončil nerozhodně. Obě byly na pokraji sil. Tehdejší zkoušející Allii Uzumaki byl jejím přítelem, za což si ho vážila a toužila se v nich předvést. Dobře věděla, že nebýt tam ona, použila by její sestra i jiné technika a vyhrála by. V jejich ročníku se Chuuninské skládaly pouze ze dvou zkoušek. První písemné, ve které Shijin získala 28,5 bodů, o bod méně než její sestra, a druhé, kterou nahrazovaly souboje v aréně. Chuuniny se stal celý jejich tým. Shijin, Mikomi, Shizuka Yoru i Shinji Yakamichi. Mimo nich i Katsuro Sato, Hatake Infi, Ryuuji Akatsuchi a Hisagi Uzumaki.

První láska. Něco po ní v Shijin zůstalo a zůstane navždy. Ve chvíli, kdy Allii Uzumaki jako její přítel přespával v domě Shijin a Mikomi uprostřed klanu, nazvala Mikomi jejich sídlo Hotelem. A bylo to tak. Jeden čas u nich přespával Taiki, Chuunin z Kumogakure, který poté přestoupil do Konohy a sem tam se našel i někdo další, kdo potřeboval nocleh. Taikiho obratně Mikomi "vyexpedovala" do jednoho z domů v Konoze. Jejich dům se brzy stal klidnou součástí klanu. To, když Naoto a Taura našli Alliiho přespávat uvnitř a s veškerou láskou, na kterou se v tu chvíli zmohli, ho vyhodili. Shijinina cesta "k síle" těmi chvílemi teprve začala. Jen utvrzením v touze stát se "pravou kunoichi" se stal rozchod s Alliim. Nepřenášela se přes něj lehce. Právě v té době ztratila mnoho ze svých ideálů, i když nakonec naštěstí dokázala jít dál. Aby na to zapomněla, začala vyvíjet své vlastní techniky a tomu se také většinu svého času věnuje. Obzvláště si oblíbila tvarování chakry. I přesto vzpomínala, jak na střeše sídla jejího klanu sedával Allii spolu s ní. Dokázala na střechu vyskočit aniž by rozlila jedinou kapku černého čaje, který milovala a často připravovala. Toužila na to zapomenout i přes milou blondýnku ze Suny, v jejíž přítomnosti ho spatřila.

Klid byl jen zdánlivý a pomohlo až když se doma vyplakala a svěřila se sestře. Měla pocit, že Allii poté neskončil zrovna růžově. Přece jen její sestra dokázala vytvořit jehly z celého těla. Všechen černý čaj, její milovaný, který našla doma ve vzteku vyhodila. Byl už příliš svázaný se vzpomínkami na jejího bývalého přítele. Od té doby pije a oblíbila si, i když ne tolik, kávu. Společné tréninky s Ryuujim, které následovaly a pomocí kterých se vyhýbala realitě a lidem, ji naučily lepším pohybům a ještě větší výdrži v souboji. Konečně si mohl být jistá, že se v boji nevzdá. Už měla pro koho, protože i přes to, jak tragicky v Konoze dopadala její generace, získávala nové přátele a v srdci uchovávala vzpomínku na ty staré. A poté přišel útok na Konohu. Orochimaru, který útočil bojoval se senseiem Alliiho. Se senseiem, díky kterému byl Allii nejlepším lékařským ninjou v Konoze, možná v celém světě shinobi. S Godaime Hokage Tsunade. Oba při souboji zemřeli a Shijinin přítel tak ztratil ženu, kterou bral jako svou jedinou rodinu. Tsunade mu odkázala svůj honosný dům i své místo jako velitele mediků. Největší smutek byl, když při útoku ztratily spoustu svých přátel z Chuuninských zkoušek. Právě Chuuniny boj nejvíce oslabil. Nebyl by to Orochimaru, aby si nevybral chvíli, kdy v Konoze nebyl téměř žádný Jounin a tak právě oni, Shijin v té době bylo patnáct, bojovali proti člověku, který žil několik generací.

Právě po nich, možná i díky Orochimarově útoku se jejich tým rozpadl. Jako kdyby na nich jejich senseii nezáleželo. Shizuka Yoru, snad vlivem ocasého démona Yonbiho v sobě, jednoho dne nezvládla trénink a její cesta shinobi skončila o samotě v tréninkových místnostech. Blízko u přátel a přece tak daleko. Shinji Yakamichi zmizel neznámo kam, aniž by se s ním Shijin mohla seznámit. Sotva si pamatuje jeho jméno. Netrvalo dlouho a z celého týmu zbyly už jen sestřičky Hyuugy, jak Shijin s oblibou sebe i Mikomi nazývala. Jejich sensei odešel na delší misi a naděje, že se vrátí, byla velmi mizivá a po čase je opustila úplně.

Jako kdyby toto nestačilo nedlouho poté opustili svět shinobi zřejmě navždy i Katsuro Sato, Hisagi Uzumaki a Hatake Infi. Z celých Chuuninských zkoušek už zbyly jen z Konohy Shijin a Mikomi. Ještě tu zůstal Ryuuji Akatsuchi, původem z Kirigakure. Jejich generace zřejmě neměla příliš štěstí, alespoň ne ti v Konoze. V té době se Shijin seznámila s Ryuujim. Chlapec s kočíčím ocáskem a oušky ji fascinoval a brzy si ho dokázala tolik oblíbit, že se stal jejím nejlepším přítelem. Sestry byly bez senseie a v Konoze se objevila Inuzuka. Inuzuka Ashi. S úsměvem oprášila staré sídlo kdysi mocného klanu a Shijin jí pomáhala. Inuzuka byla senseiem Ryuujiho, který původně pocházel z Kiri. Právě tak se spřátelili ještě více. Ryuuji se lidem vyhýbal a Shijin byla ráda, za každou chvíli, kterou s ním mohla strávit. I se štěnětem, které mu věnovala Ashi a ona sama ho pojmenovala Rongu.
Rongua vychovávala Ashina fenka Yuniiku, v překladu "Jediná." A Ashi sama učila Ryuujiho technikám klanu Inuzuka i přesto, že do něj nepatřil. Vložila v něj svou důvěru jako kdyby věděla, že i ona skončí špatně.

Nanadaime Hokage v té době upadl do dlouhého spánku na následky zranění v jedné z S-misí. Shijin přesně nevěděla, co se stalo. Právě Hyuugové však měli na starost jeho bezpečí. Sedávala u jeho lůžka a často se odtamtud nehnula, přebírala ochotně hlídky i od jiných. Tohle byla její povinnost. Nanadaime pro ni byl velmi důležitým člověk už proto, že ji naučil nebát se Kinjutsu, jež vyvinula. Ironické. Saigo no Emerarudonaito byla Shijinina vlastní technika. Silou léčení se vyrovnala Tsunadině umění už jako první - Emerarudonaito, Noc smaragdů. Saigo... Poslední. Shijin se podařilo vyvinout techniku, která by mohla zachránit kohokoli, kdyby umíral, ale za cenu Shijinina života. Věděla, že pokud ji použije, bude to pouze jedenkrát. Pouze jedenkrát v životě smí ochutnat tok smaragdové chakry. Netušila, zda se odváží a Nanadaime jí v ulicích Konohy řekl slova, na která nezapomene. Ne, nevybavuje si věty, ale jejich význam zná. Naučil ji nebát se toho a čekat na ten správný okamžik.

I něco dobrého však Orochimaru přinesl. Shijininou novou sensei se stala Hyuuga Naomi. Ano, Naomi. První mrtvý člověk, kterého Shijin spatřila a kterého se se sestrou tak bály. Orochimaru ji těsně před útokem oživil pomocí Edo tensei a již techniku nestačil zrušit. Při první společné S-misi zavraždili Feudálního pána, tak získala Naomi mazlíčka - Lízu. Představte si, jak kočka hrající Shogi trénuje mezi Hyuugy. V té době byl ještě Assasin Senju v kómatu a ona byla daleko. A tam s ní i Seito Senju, bratr Hokageho a Tobiru Senju, jeho syn. V nemocnici i přesto nechala drobnou chakrovou vránu. Když ta se objevila před sídlem Feudálního pána, rozběhla se zpět. Prošla bránou a minula Ryuujiho sensei, Ashi Inuzuku. Nedokázala ji zastavit. Právě ona totiž zradila. To Konoha kdysi nechala zabít Ashiny rodiče. To Konoha. Danzou Shimura dokázal Ashi zadržet, přesto však uprchla. Ryuuji zůstal sám a Shijin také, přesto byli pořád jen přáteli. Assasin Senju se probudil, ale Hokagem zůstal Danzo, což se Shijin nelíbilo. Neměla toho člověka ráda. Líza mnohokrát čekala na Nanadaime Hokageho, Assasina Senju, jen aby mohla předvést své Oiroke a vyděsit ho k smrti. Shijin měla v té době téměř chuť si to zkusit také, ale zato touha zamířit občas do kanceláře a sama si říct o misi nebo o svitek ji bez přítomnosti Nanadaimeho na dlouhou dobu přešla. Věděla, co dobrého oba udělali pro Konohu, ale přesto toho člověka neměla ráda. Nastával čas války. Mikomi s Alliim Uzumakim vyrazili jako doprovod Assasina Senju, zatímco Danzo hlídal Konohu, na sraz pěti Kage, kde se rozhodlo, že Kumo zradila a spolčila se s Reinou Kanou, již Shijin nenáviděla za vraždu její - teď už živé - sensei Naomi, která se v té době stala po Futoshim novou hlavou klanu Hyuuga, přestože ji v tom brzy nahradil Shijinin otec Naoto.

Shijin získala po náležité zkoušce v Otogakure hodnost Jounina. Léta plynula klidně, ona dostala na starosti dokonce i vlastní tým, který úspěšně prošel Chuuninskými zkouškami.

A dál...

POVOLENO