Zábavní zóna

//Někdo mi bezdůvodně maže posty -_-

Přišel jsem do této čtvrti kde mělo být pódium. Na příkaz Amekage se to tu začalo připravovat a já si zatím prohlédl okolí a kontroloval ozvučení. Chtěl jsem aby vše bylo perfektní, dokonce jsem chtěl pro ně něco speciálního. Uprostřed představení se změním na krásku a zazpívám ji ženským hlasem nějnovější song. Snad se jim něco takového bude líbit, chci hlavně aby si to všichni užili. Když jsem se tak připravoval čekal jsem kdy přijde moje manažerka a Amekage.

Už bylo skoro vše přichystané a Amekage se taky dostavila což mi celkem udělalo radost. Ještě jsem však nehodlal začít, šel jsem do převlékárny, kde jsem vytvořil několik klonů a začalo to pravé umění. Museli jsme se všichni převlíct do jiného oblečení a celkově se připravit. Vždy jsem hrál za pomocí svých klonů, protože vědí co mají dělat. Čekal jsem už jen na signál od Amekage kdy můžeme vyrazit na pódium hrát.

Konečně přišla ta chvíle na kterou jsme všichni čekali, můj koncert konečně mohl započít. Byl jsem celkem dost natěšený, jelikož jsem moc koncertů v poslední době neměl kvůli misím, a proto jsem tenhle koncert chtěl začít trochu s větším rozjezdem a novou písní. Otevřel jsem dveře od své šatny a na pódium se mnou šlo spoustu talentovaných lidí společně s mými klony. Všechno bylo připravené a koncert se dostal do své počáteční fáze. Na pódiu jsem s úsměvem a nadšením uvítal na svém koncertě všechny přítomné. " Zdravím obyvatelé Amegakure, těšíte se na koncert? " Nasměroval jsem mikrofón na diváky. Byl to takový dobrý zvyk, kdy jsem nechal své posluchače také něco říct. " Cestoval jsem z daleka, abych vám pozvedl vaši náladu. Jak já říkám, z hudbou je všechno lepší. Tak si udělejte pohodlí a koncert právě začíná!!! " Hned na to se rozezněly nástroje a vše započalo. Má nová píseň, která měla rozproudit krev ve všech co jsou zde. Koncert byl v plném proudu, píseň si vedla dobře a všichni perfektně ladili. Byly jsme celkem slyšet, takže i když někdo nebyl přímo zde u pódia tak nás mohl slyšet dokonce až k bráně. Lidem se z takového hluku nic nestalo když byli tak blízko. Lidské ucho je na tolik decibelů zvyklé a starým lidem to aspoň pomohlo, jelikož přichází většina o sluch, ale tohle museli zaručeně slyšet.


Jakmile však písnička byla dozpívána, tak nastoupila hned další. Přeci nebudeme jezdit tak daleko jen kvůli jedné písni, a proto jsem vybral jednu z těch známých. Nebyla sice v našem rodném jazyce, ale zněla opravdu dobře. Tyto písně měli rozproudit trochu krve obyvatel, aby zapoměli na starosti a dostali nějakou motivaci do života, vše nejde vidět jen černě. Proto jsem byl taky tady z osobních důvodů abych jim pomohl. " Jdeme na další píseň " Ihned na to jsme konečně začali. Publikum vypadalo celkem spokojeně, myslimže jsem zaslechl i potlesk nebo někoho něco křičet. Soustředil jsem se však na svou píseň a na publikum přede mnou. Já jsem si to rozhodně užíval, obzvlášť u této písně bylo potřeba ukázat nějaké emoce. Dalo by se říct, že momentálně v tuto chvíli je Amegakure živější než ostatní vesnice, jelikož to tu opravdu žije. Doufal jsem, že jim to vydrží i když tady nebudu, ale momentálně tu jsem, takže udělám vše proto, abych je učinil šťastnými.

Docházel nám čas, který jsme zde měli strávit. Byli jsme tu sice dlouho, ale nic moc jsme nezjistili, kvůli neustálému zdržování ohledně dohodnutí koncertu. Pravděpodobně zaspívám ještě dvě písně a mizím. Možná tu zas někdy něco uspořádám, každopádně měl bych dát nějaké pořádné na závěr. Vzal jsem si tu rychlejší a tu další dám jako závěrečnou. " Už se blíží noc, takže ještě zazní dvě písně a zbytek zase někdy jindy, tak si to užijte " Promluvil jsem k publiku a začal se svou písní. Vše mělo jak má být, lidé se bavili a to bylo hlavní.




Byla tu konečně závěrečná píseň, chtěl jsem tu zůstat déle, ale už i tak se na mě bude Reina zlobit, že mi to tak dlouho trvalo. Dal jsem vše co jsem měl do své poslední písně na Amegakurském pódiu a výsledek byl excelentní. Myslím, že i Amekage z toho má radost. Všichni se samozřejmě snažili ze všech sil, ale začínali býti unaveni, dokonce i kloni. Proto po dohrání poslední písně jsem nechal klony zmizet a naposledy promluvil k publiku. " Tohle je pro dnešek vše lidičky, doufám, že jste si koncert užili. Zas někdy příště, mějte se " Odešel jsem za potlesku a zamířil jsem si to do své šatny. Tam jsem se převlékl a potom vyrazil k Amekage, kde jsem se chystal rozloučit. " Tak a je to. Můj úkol je splněn jak jsem říkal. Chtěl jsem pouze rozveselit váš lid. Možná vás zase někdy navštívím, užijte si zbytek večera a zase někdy naviděnou, Amekage-sama. " Usmál jsem se a odešel k bráně.

/přesun