Jezero Kiri

pro **Hitomi Yamada** Sat Jul 13, 2013 7:21 pm

First topic message reminder :

Pověst praví, že v tomto jezeře žil kdysi vodní drak. Byla to dračice, které stačilo slabě fouknout a zvedla se obrovská vlna. Vesničané jí začali říkat Tsunami. Dodnes někteří tvrdí, že obrys jejího těla vídají v období dešťů, kdy dračice nejradši vylézala z jezera a sedávala na břehu.
Také je to nejkrásnější místo ve vesnici, kde se dá příjemně odpočívat^^

pro **Ruko Terumī** Thu Aug 29, 2013 3:37 pm

"Futton ještě ne ale zapomněl si na Yoton ten též zatím neovládám.Já ani nevím,kterou podstatu mám." Usmál jsem se."Co budem dělat tet sensei Katar?"zeptal jsem se

pro **Kataro Terumi** Thu Aug 29, 2013 3:43 pm

" Hm, nevíš jakou máš podstatu? Později ti seženu chakrový papír přes který zjistíme jaký element se u tebe dá nejvíc rozvinout. Mám nápad, zkus mně zasáhnout. " Řekl jsem mu narovinu a čekal až udělá první úder. Bylo jasné, že se netrefí, ale chtěl jsem vědět jak na to půjde.

pro **Ruko Terumī** Thu Aug 29, 2013 3:46 pm

"Pokusím se" řekl jsem.Vytáhl jsem dva kunaie,do každé ruky jeden.Rozeběhl se a snažil jsem ho zasáhnout.

pro **Kataro Terumi** Thu Aug 29, 2013 3:52 pm

Já jsem se Rokuovi zatím vyhýbal, ale aspoň, že se snažil v útoku. Sledoval jsem i jak se pohybuje a chvilku to vypadalo, že snad i zakopne za běhu. " Hlavně neútoč bezhlavě, tvé nohy se ti trochu pletou tak ať si neuděláš něco ještě o svou zbraň jestli zakopneš. " Dál jsem se vyhýbal.
(dopiš si prosímtě body a techniky prosím tě. Díky)

pro **Ruko Terumī** Thu Aug 29, 2013 4:01 pm

"Vám se to lehce řka já na taijutsu nejsem stavěný."řekl jsem a pak jsem se snažil mu dupnout na nohu.

pro **Kataro Terumi** Thu Aug 29, 2013 4:29 pm

Když se mi snažil dupnout na nohu tak jsem udělal pohyb do strany aby přepadl. " Tak zkus nějaké ninjutsu. To že se máš pokusit mně zasáhnout nezahrnuje jen taijutsu. To je jen první umění shinobiho. Tak se předveď " Poodstoupil jsem a čekal co mi ukáže.

pro Kioshi Hoshigaki Thu Aug 29, 2013 8:58 pm

Příjdu k jezeru s kytarou na zádech a sednu si ke stromu viděl jsem ,že tu je Kataro a někoho zřejmě trénuje.
Co to je? Oinin trénuje gennina? Pomyslím si a dívám se na to sundám si potom kytaru a začnu hrát
https://www.youtube.com/watch?v=KRRGYEFZF4A
Stále se ,ale dívám na ně. Zajímavé bylo ,že takhle hrát umim jen když mam v sobě 3 flašky sake no a taky jsem měl ,ale to nemělo vůbec účinek přeci jen včera jsem toho vypil o dost více. Spíš mě ty 3 flašky probrali ,ale jinak na mě neměli žádný efekt.

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 12:44 am

Dotiahol som sa k jazeru, kde som si našiel osamotené miesto, čo najďalej od všetkých čo tu boli, ktorých som si vďaka Samehade ľahko všimol. Ale aj pohľadom by som snáď niekoho zahliadol. No to bolo jedno. Hodil som sa k brehu, Samehadu som položil vedľa seba a ostal som spokojne ležať. Bol som popravde trošku nedočkavý, čo sa týkalo cesty preč, no ešte mi napadlo, že by som si mohol vziať aj nejaké zásoby tam... alebo by som radšej nemal brať nič? No, radšej som to nechal tak, zažiť ma opitého... to nebolo niečo, čo som chcel pre niekoho iného.

pro Kioshi Hoshigaki Fri Aug 30, 2013 8:26 am

Zmizel jsem pryč i s kytarou.
/přesun

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 6:16 pm

Filler
Učenie techniky
Suiton: Akuma no Sakana {S}
29.8. -> 18.9.

Tak, prišiel čas aj na mňa.
Aspoň raz za tie roky som sa teraz hodlal minimálne zapotiť sa, keďže som sa hodlal naučiť jednu zo špecialít klanových techník. Ňou bola celkom zaujímavá schopnosť, ktorá mi mala umožniť dostať sa do zvláštneho "módu" vodnej príšery, ktorá bola schopná čeliť aj Bijuu v ich úplnej forme. Hold, blížila sa vojna, niečo také sa mi určite bude zísť, keby sme sa stretli s nejakými veľkými potvorami.

"Yósh, dnes to vidím na drinu. Po minimálne 5 rokoch sa konečne zas spotím... eh, z inej činnosti ako je tá moja zvyčajná." Oznámil som si a na vlastných slovách som sa uškrnul. Samehadu som si položil niekam na zem, na ňu som hodil svoje triko a poriadne som sa ponaťahoval. Za tričkom hneď letelo mojich až 5 fliaš vody, ktoré som si sem doniesol! Nehodlal som predsa skolabovať, hoc v mojom prípade niečo také hrozilo ešte nepravdepodobnejšie než u iných. Ale istota je istota. Skočil som následne na vodu, kde som ostal stáť.
"Sústrediť chakru, tvarovať ju, donútiť vodu aby sa dvihla... fajn, heh, to nemôže byť ťažké!"
Ako vždy, aj teraz som vec podceňoval.
No ale čo už, ja som bol už tým pádom aspoň zvyknutý nato, že mi niečo na prvýkrát nevyšlo.
Spojil som ruky v pečať a začal som sa sústrediť nato, čo som teraz hodlal spraviť s tou vodou.
Pfe, dvihnem to, vytvorím rybu a mám to...
Prd... akonáhle som sa o niečo také pokúsil, hladina vody okolo mňa sa len trošku podvihla a viac nespravila.
Ostal som na to nepríjemne hľadieť, moje podceňovanie sa opäť ukázalo na správnej úrovni, akú som od seba sám očakával.
"Dobre, tak to nebude také ľahké."
Poznamenal som, ale viac už snáď ani nebolo treba hovoriť.
Trochu som rozkročil nohy na vode a sústredil som sa na chakru opäť, ale žiadna zmena neprišla.
Zopakoval som to raz, dva razy, tri, štyri... niet a niet pokroku v tomto štýle, akým som to chcel začať.
Začal som byť nervózny, to ale nebolo veľmi dobré, aspoň nie teda na tréning techniky, tam treba predsa trpezlivosť!
A tá mne chýbala teda dosť, možno občas až príliš.
Moje nervy buchli v momente, kedy som to skúsil už po desiatykrát.
Vtedy som sa prestal sústrediť úplne a tak som teda skončil ešte aj pod vodou, lebo som zabudol aj na chakru v nohách.
Zas som sa vyplavil hore a nespokojne som mľaskol.
"No moment."
Niečo mi napadlo. Hneď som priplával k brehu, kde som vzal zvitok s technikou, ktorú sa tu učím a ešte raz som si prečítal popis. Následne mi pri čele vznikla kvapka.
"Ja idiot." Povzdychol som si a zvitok som vrátil naspäť. Vrátil som sa na vodu, kde som už ale tentoraz neostal stáť. Ponoril som sa po pás, a od pásu dole som nechal telo splynúť s vodou, takže som bol len taký vrch človeka na vode.
Byť spojený s vodou, dosiahnuť priame spojenie a vypustiť chakru rovno z tela.
Zopakoval som si jednu vetu zo zvitku, načo som zas spojil ruky v pečať, až tak, že som nahlas tleskol.
Voda okolo mňa sa náhle podvihla, začala sa podivne stáčať a tvarovať, až nakoniec padla rovno na mňa.
Ale napriek tomu som mal v tvári úškrn.
"Výborne! Prišiel som nato!" Zajasal som a potľapkal som po vode, akoby to bol môj pes, ktorého som tak pobúchal po chrbte. Teraz bolo mojou úlohou prísť nato, ako vytvoriť niečo také, čo by mohlo pripomínať tu rybu... či rybiu príšeru, lepšie povedané.
Ďalšou chvíľou tohto tréningu som strávil len tým. Vždy som podvihol časť vody, v ktorej som sa sám nachádzal, chvíľu som ju udržiaval vo vzduchu a snažil som sa z nej hneď niečo vytvoriť. Ale zas mi to nešlo! Začínal som sa nanovo nervovať.
Na kratšiu chvíľu som vyliezol z vody a ostal som sedieť na brehu, premýšľajúc, čo robím vlastne zle.
"Už som sa s vodou spojil lepšie, tak prečo z toho nemôžem vytvoriť ani len guľu?!" Potichu som si mrmlal a pozoroval som vodu.
Mysľou mi behalo plno myšlienok, ale nič, čo by mi mohlo pomôcť. Strávil som uvažovaním nad tým nejakú polhodinu, hold, niečo mi proste nezapaľovalo hneď. Ale nakoniec som prišiel asi na niečo, čo robím zle.
"Oké! Takže najprv to udržať, potom tvarovať!" Vyhlásil som, napil som sa vody a zas som skočil do vody, kde som splynul rovnako ako prv. To som už zas čapol ruky o seba a zavrel som oči.
Udržať.. udržať.. UDRŽAŤ!
Opakoval som si a hladinu vody som zas podvihol, ale hneď som sa nepokúšal nejako ju formovať.
Ako som si aj opakoval, teraz som sa snažil držať ju hore, dvihnutú, a bez pohybu.
Po krátkej chvíli sa mi z toho až začali triasť ruky, keďže to nebolo ľahké, ale dopomáhal som si aspoň tlačením zubov o seba. Hoc to mi hrozilo, že ma potom zuby aj budú bolieť, ale to bol len detail!
Onedlho som to už nevydržal, voda padla a ja som mal čo robiť, aby som sa celý nepotopil. Bolo to totiž dosť vyšťavujúce.
Do prčic, takto sa unavím len po jednom pokuse.
Zamračil som sa a chvíľu som sa vydýchaval. Nakoniec som sa rozhodol skúsiť to znova. Teraz som si navyše chcel rátať to, koľko to vydržím držať hore.
1.. 2.. 3.. ... 32.. 3-!
Na 33-iu sekundu mi svaly povolili, chakra sa zas o niečo znížila a voda dopadla zas na mňa a do vodnej plochy, v ktorej som to trénoval. Ostal som sa zas vydýchavať, a keby som nebol mokrý od vody, bol by to pot, ktorý som si spomínal na začiatku. Podvihol som ruku a letmo som sledoval svoje prsty, ktoré sa mi trošku triasli.
Nie.. dnes to dám aspoň na minútu, keď už nič!
Osviežil som si tvár, vyrovnal som sa a zas som spojil ruky do pečate. Voda sa opäť dvihla, začínalo mi to pripomínať už bežný proces. Ale tu to vlastne bolo bežné, bez toho by som sa ani nezaobišiel. A opäť som začal rátať... skončil som o nejakých 5 sekúnd dlhšie, načo sa voda zas spustila dole. Ale bol to pokrok, a to bolo na tom to potešujúce! Ale zároveň ma nepotešilo to, že som sa unavil už dostatočne nato, aby som sa už len vládal presunúť na breh. Tam som to zalomil a rovno pri Samehade a ostatných veciach som zaspal na tráve...

Prešlo pár hodín, bol čas vstávať. Nabral som nových síl, nových chutí do práce, a že to bolo teda fakt prekvapenie, že som mal chuť ísť a pokračovať v tejto drine! Vytiahol som fľašku a začal som piť, zatiaľčo som hľadel na pokojnú hladinu jazera.

Jezero Kiri - Stránka 6 Tumblr_m697porAPC1r90a6io1_500

"Oké, nieje čas na oddych. Ten som už mal." Poznamenal som pre seba, prázdnu fľašku som odhodil bokom a pomaly som vstal. Následne som skočil na vodu, hneď som sa spustil do pol pása pod vodu a splynul som spodnou časťou so svojím tekutým okolím. Osviežil som si vlasy, tvár, pretrel som si oči a bol som zas pripravený.
Prudko som trhol rukami k sebe a zopakoval som to, čo som robil aj naposledy po celý ten čas. A znova, a znova...
Onedlho som už ani nemusel rátať, pretože voda sa, hoc sa trochu chvela, už dlho nechcela spustiť dole.
V očiach som mal akoby ohníky, keď sa mi toto podarilo.
"Wuehéééj!" Zvolal som a popritom som ešte tú vodu nespúšťal. Teraz mal prísť ten druhý krok. Tvarovanie.
Začal som do onej vody predávať svojej chakry viac, snažiac sa s ňou vytvoriť niečo ako vonkajší obrys tej obludy.
Nebolo pre mňa prekvapenie, že to nešlo tak ľahko. Ale hold, musel som sa snažiť.
A veru som tak aj robil! Bolo to vidno na tom, ako sa mi opäť až triasli ruky, či ako som znova tlačil zuby o seba, div sa mi niektoré nezlomili!
Avšak namiesto toho, že som vytvaroval z tej vody aspoň niečo, čo by malo byť počiatkom obludy, som dosiahol to, že som ju vyplnil. Lepšie povedané, už som bol ponorený celý, len s tým, že mne sa v tej rybe dalo aj rozprávať, aj dýchať!
Musel som sa tomu potešiť, ale len v duchu.
Navonok som musel celý tento úspešný a o krok vpred padnúci proces prerušiť, pretože som už mal všetky svaly zas napnuté až príliš, a už som musel proste uvoľniť všetko v tele.
Poriadne som vydýchol a začal som takto vo vode oddychovať, aspoň na pár minút.
Je to pokrok! Kurňa, počuješ?! Pokrók!
Uškrnul som sa a pozrel som na oblohu, začínalo sa trošku stmievať, a v tme by sa mi blbo toto trénovalo.
Ale ešte som mal silu aj energiu, takže som sa zas rozhodol skúsiť to, čo doteraz, len k tomu pridať už aj okrem výplne tvar.
Dosiahol som toho teda znovu, dvihol som vodu, vyplnil som ju tak isto vodou, zväčšil som celkový tvar tohto ešte nedokonalého stvorenia, načo som sa už naplno začal sústrediť na vytvorenie rybej obludy.
Poď! Poď sakra!
Povzbudzoval som sa aspoň v hlave, keď už ma Samehada teda, ako vždy, ignorovala a začal som až potichu vrčať, ako som tlačil na chakru a nútil pomocou nej stlačiť vodu a niečo z nej vytvoriť.
"Teraz... to... vyjde!"

Jezero Kiri - Stránka 6 Tumblr_m2ngu9xzgr1rtm4hoo1_500

Zareval som sám pre seba, len opäť na povzbudenie, načo sa tak veru aj stalo.
Celá ra vodná veľká forma, ktorú som tu tak namáhavo držal, na kratší moment získala podoby, ktorú som tak súrne potreboval, o ktorú som sa tu tak pokúšal, po ktorej som až začínal túžiť, lebo to na mňa bolo fakt namáhavé!
Obluda si chvíľu udržala tvar, načo mne ale poľavili sily, chakra sa zas stiahla a ja som klesol už v celej ľudskej forme, bez splynutia, pod vodu. Následne som sa čoskoro vynoril s úsmevom v tvári, pretože teraz som bol ozaj šťastný jak blcha.
"Mám za.. sebou.. svoj prvý.. krok naučenia.. tejto hnusoby!" Prerývane s nádychmi som zvolal a dovliekol som sa šťastne až na breh, kde som sa zas už len doplazil k Samehade.
"Poď sem ty ignorant!" Objal som to hovädo, ktoré som všade so sebou nosil a spokojne som zostal ležať. Taký pokrok, vlastne... celkovo nejaký pokrok som nezažil už veľmi dlhú dobu. Preto ma to tak vzalo, bol som už len nejaký krôčik od toho, aby som zvládol ďalšiu techniku, a táto sa teda ozaj zišla. Nuž a tak sa mi teda podarilo už len zadriemať na mieste...

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 6:56 pm

Jen co jsem donesla zpět špinavé nádobí, odešla jsem zase z kanclu pryč. Nesla jsem v rukou krabičku a najisto si to mířila k jezeru Kiri. Nemusela jsem ani hledat dlouho, našla jsem ho skoro hned. Pousmála jsem se a došla až k němu. Spal, vypadal zmoženě, ale zároveň spokojeně. Pousmála a zčervenala. Slušlo mu to, když spal, navíc....kdž byl oblečený pouze do půli těla. Skousla jsem si ret a rychle zavrtěla hlavou. No tak, Himi, vzpamatuj se! Sehla jsem se k němu a polkla. Otevřela jsem kabičku s ramenem. Sice už nebl tak teplý, i když jsem ho před chvílí snažila ohřát, ale sna bude pořád dobrý. Položila jsem ho vedle něj i s hůlkami. To místo hned načichlo ramenem. KDyž jsem ho pozorovala, jak spokojeně spí, neměla jsem ani to srdce, abych ho vzbudila. Rozhlédla jsem se tedy kolem. Hladinu jezera nádherně světloval měsíc, bylo to vážně krásné. Dostala jsem strašnou chuť si zaplavat, jenomže...Zase jsem si skousla ret.
,,Vždyť spí! Jen jdi." pobídl mě Nanabi. Já se jen usmála. Stoupla jsem si ke stromu a pomalu se svlékla. Kozačky, čelenku, kimono. Zůstala jsem pouze v kalhotkách. Skřížila jsem ruce na prsou a ohlédla se za sebe. Meizu pořád spal. Usmála jsem se a opatrně vstupovala do vody. Když mi voda dosahovala do pasu, položila jsem se na vodu a plavala doprostřed jezera. Noční koupel byla opravdu příjemná. Plavala jsem zpátky a zůstala asi 10 metrů od břehu, kde jsem ještě dosáhla. Na tomto místě to nejvíce osvětloval měsíc. Přišla jsem si jako bych byla uprostřed něj.
,,Sugoi.." zašeptala jsem okouzleně a ve vodě ještě nějakou dobu zůstala.

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 7:13 pm

Nejakú dobu som už len spal, objímal Samehadu a stále trošku unavene som vydychoval. Ale nakoniec ma niečo zobudilo. Bola to vôňa a zároveň hlad, ktorý sa v mojom tele ozval akoby som týždeň nejedol. Otvoril som oči a ospalo som sa pozrel na rukoväť Samehady, ktorú som mal pri hlave. Následne som ju pustil a pomaly som sa dvihol aspoň do sedu. Trochu ma boleli niektoré svaly, ale inak to bolo v pohode. Chakra sa mi tiež obnovila pomerne rýchlo, hoc nie úplne doplna, ale aspoň dostatočne. Otočil som hlavu a zazrel som pri sebe...
"Rámen!" Oblízol som si pery a bez nejakého čudovania, odkiaľ sa tu nabral, som sa doň rovno pustil. Zároveň som s plnými ústami začal kukať na jazero. Odrážal sa od neho mesiac, ale tiež mi niečo nemohlo uniknúť. Niekto bol práve v tom odraze. Začal som žmúriť a zaostrovať tým smerom.
"Nieje to...?" Svitlo mi, navyše mi zas pomohla Samehada. Trochu som sa začervenal a dojedol som rámen. Následne som sa s úškrnom zošuchol až k vode, kde som spravil pár krokov aj do vody, načo som ale zostal len v takej hĺbke, že som si namočil maximálne trochu stehná.
"Niet nad večerné plávanie, hm?" Poznamenal som akoby nič, neuvedomujúc si kvôli tme a vode, že je predo mnou vlastne Mizukage len v jednej jedinej látke...

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 7:34 pm

Zaslechla jsem zvuky vody. Vzbudil se!! Kso! Zrudla jsem, díky tmě to ale nebylo vidět. Navíc jsem k němu byla zády. Uklidni se, Himi! Z toho vybruslíš, uvidíš, povzbuzovala jsem samu sebe, ačkoliv jsem si moc nevěřila.
,,Máš pravdu. Večer je to vždy lepší než přes den." přesto jsem se trochu pousmála. Dokud jsem k němu byla zády, ještě to šlo. Voda mi zůstala někam pod prsa. Jednu ruku jsem si přesně dala a zároveň se tou jednou rukou chytila druhé paže. Zaklonila jsem hlavu, abych mohla pozorovat jak měsíc, tak hvězdy. Viděla jsem je i přes mlhu, která tu byla. Díky ní jsem totiž ještě zůstala docela v klidu. Postavu mi sice nezahalila, ale zkreslovala ji určitě Alespoň na tu dálku, na kterou jsme od sebe s Meizem stáli.
,,Sháněla jsem tě, ale neměla jsem to srdce tě vzbuit, když jsi tak sladce usnul i se Samehadou." pousmála jsem se a ještě pořád zůstala otočená.

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 7:43 pm

"Hmmpf." Potichu som si len niečo zamrmlal a sklonil som sa. Do dlaní som si nabral trochu vody, s ktorou som si najprv osviežil tvár, následne aj trochu telo, keďže aj tak mi už voda kvapkala z tváre na hruď a po nej šli kvapky nižšie, takže by ma to len trochu chladilo. Potom som sa zas vystrel.
"Začal som sa učiť jednu z tých techník. Bolo to dosť unavujúce... ale vravel som ti, že ma nájdeš tu!" Pousmial som sa a ostal som stáť na mieste. Viac vody som už nechcel, dnes som si jej užil dosť.
"A ďakujem za rámen, bol som hladný jak... no veľmi." Uškrnul som sa a trochu som pohol nohou vo vode, ktorú som trošku rozvíril a len som tak postával.

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 7:59 pm

,,Jo ták." pokývala jsem hlavou. ,,Tak proto jsi byl tak zmožený." zasmála jsem se. Malinko jsem se sehnua, abych volnou rukou vířila vodu, stejně jako to on dělal nohou. Jelikož jsem byla schovaná trochu v té mlze, překřížila jsem ruce přes prsa a otočila se na Meiza. Ačkoliv jsem byla celá červená a nebyla jsem si jistá jestli můj úsměv viděl, přesto jsem mu jeden věnovala.
,,Není za co. Snad ti chutnal. Myslela jsem, že by sis něco dal." zavrtěla jsem trohu hlavou, abych dostala některé prameny vlasů dopředu na hruď, čímž mě pomohly zakrýt.

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 8:07 pm

"Tse, čuduješ sa? Prvýkrát som sa unavil za niekoľko rokov. Teda, aspoň čo sa týka takéhoto typu únavy." Poznamenal som a následne som zívol, načo som sa aj začal trochu naťahovať. Hneď nato som privrel oči a zadíval som sa na ňu, bola síce v hmle, trochu v tme, ale trochu som z nej videl, hoc nič nepríslušné.
"Chutil... len ho mohlo byť viac." Uškrnul som sa. Nebol som až taký veľký jedák, ale veľmi rád by som sa teraz napchal jedlom, lebo som bol aj tak ešte dosť hladný. A hlad mojej postave neprospieval! Na "tyčku" sa nedalo totiž dobre "loviť"..

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 8:16 pm

Zasmála jsem se. ,,Chápu, chápu." pokyvovala jsem hlavou. Docela dobře jsem na něj viděla a stále byl oblečený jen napůl. I z toho jsem byla dost nervózní. Když ale začal zívat a protahovat se, pousmála jsem se.
,,Gomenne, příště ho donesu víc." omluvila jsem se mu a postoupila o dva metry k němu blíž. Nesměle jsem se usmála.
,,Jestli jsi unavený, nebudu tě otravovat, aby sis mohl opočinout." naklonila jsem mírně hlavu na stranu. Tím, že sem se k němu přiblížila, tak voda na mém těle klesla a dosahovala mi pouze k pasu.

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 8:25 pm

"To by bolo fájn." Usmial som sa pri tých slovách, že by nabudúce doniesla viac jedla. Aktuálne to pre mňa boli ako vysnené slová, lebo sa ten hlad nevyparil. Trošku sa priblížila, lepšie som na ňu teraz videl, a už som si začínal uvedomovať, že je... eh, hore-bez.
"N-Nie, nemusíš. Už som si pospal, potom si ešte pospím zas, ale na to je času dosť." Mávol som rukou a zas som trošku rozvíril vodu, keď som len tak pohol nohou. Viac som nedodal, len som zvedavo na ňu kukal.

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 8:38 pm

,,Dobře, budu si to pamatovat. A vždyt budeš mít příležitost, až budeš se mnou na tréninku." usmála jsem se a víc a víc rudla. Viděl na mě už dobře a já si uvědomovala jeho pohled na mém těle.
,,Umm...dobře teda." polkla jsem nervozně a kousla se do rtu, dneska už po několikáté. Věděla jsem, že bych měla vylézt ven, místo toho jsem před ním jen tak stála. Uhnula jsem pohledem, abych se mu nedívala do očí. Místo toho jsem ale očima klouzala po jeho hrudi. A to nebylo vůbec dobré. Teda, jeho tělo ano, ale ty pohledy ne...Skousla jsem ret ještě víc a ruce více tiskla k tělu.

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 8:51 pm

"No, vlastne jo." Uškrnul som sa a ďalej som mierne žmúril očami, keď som si ju obzeral, a to som sa to nesnažil skryť.
"Hej... dobre... teda." Zopakoval som po nej, ale skôr akoby som už ani nevnímal čo povedala. Jednoducho som ju prebehával pohľadom a bolo mi fuk, či to vie či nie. Bola predo mnou žena, takmer nahá, iba magor by odtiahol pohľad. A ten som ja nebol, aspoň v tomto ohľade. Založil som si ruky vzadu, kde som si jednou chytil druhú za zápästie a v tichosti som sa díval.

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 9:05 pm

Strašně jsem znervozněla. Věděla jsem, že se na mě dívá, ale on z toho nebyl nervózní, ale já ano! Nevěděla jsem kam s očima, kam s rukama...Vlastně, u nich jsem to věděla dobře. Rukama jsem si zakrývala dekolt a pokoušela se sledovat všechno možné, jen ne jeho.
,,Tahle situace je docela zábavná," uchechtl se Nanabi.
,,Ticho!...Jinak to zhoršíš!" vyjela jsem po něm.
,,Asi bych měla....jít ven." nadechla jsem se a narychlo se psychicky připravila na to, že projdu kolem něj. Soustředila jsem se pouze na to, aby to bylo co nejrychleji. Jenže když jsem udělala pár kroků vpřed a pak jsem cítila, jak mi po něčem sklouzla nohy, já ztratila balanc a padala dopředu, přičemž jsem roztáhla ruce, abych balanc našla, ale na to mi to bohužel nestačilo..Zavřela jsem teda oči a počkala si na pád..

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 9:21 pm

"Asi." Prikývol som a sledoval som jej pár krokov. Následne sa stalo niečo, čo som vlastne mohol aj predpokladať, lebo takéto veci sa totiž vždy diali v takéto momenty! A teraz sa môj predpoklad vyplnil! A mal som riešenie, ktoré nebude ani úchylné, ani neslušné a zároveň také, že ju zachránim! Mihol som sa z miesta, načo som sa ocitol rýchlo Shunshinom za ňou, chytajúc ju za ruku, pričom som na hladine čupel aby som na ňu dočiahol. Nechcel som sa totiž viac namočiť, a zároveň toto stačilo, aby som ju zadržal pred pádom. Hoc, potiahnutím som ju ťahal k sebe, úplne k sebe... ale stále to bolo asi prijateľnejšie, než keby sa objavím eh... pred ňou a zachytím ju "objatím"! Už si dnes makal, ešte si nič dnes nevypil a stihol si aj babu zachrániť tak, aby si jej nevidel odhalenú hruď... ešte sa začni otáčať za chalanmi a zbierka tvojich najväčších debilín bude hotová. Sám sebe som sa prihovoril v mysli a trochu som sa zamračil, ale i tak som si stál za tým, čo som dnes stihol spraviť.

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 9:37 pm

Byla jsem dost v šoku, všechno se událo tak rychle. Cítila jsem tlak na ruce a jakési trhnutí, ale nepřišel pád. Otevřela jsem oči až v chvíli, kdy jsem cítila na svých zádech nahou teplou kůži. Víc jsem zčervenat nemohla, předtím už to bylo maximum. Malinko jsem se pootočila a zaklonila hlavu, abych se mu podívala do tváře. Viděla jsem ji jen díky tomu, že na tuto stranu krásně svítilo měsíční světlo.
,,Arigatou." zamumlala jsem. Prsa jsem si tentokrát nezakryla, jednu ruku mi držel Meizu a já nvíc rozdýchávala menší šok. Uklouznout na kamínku, či co to bylo, jsem v plánu vážně neměla. Tohle koupání....Kdo ví, proč se to vlastně stalo dneska.

pro **Hoozuki Meizu** Fri Aug 30, 2013 9:46 pm

Trochu som sa zachvel už len z toho, že som ju na seba vlastne takto trošku nalepil, ale snažil som sa ostať pokojný. A stálo ma to teda dosť síl, aby som nejako neznervóznel. Našťastie som sa len trošku začervenal.
"Dávaj si väčší pozor." Nevinne som sa usmial a poľavil som na tom držaní jej ruky. Ale ešte kým som ju úplne pustil, som si dovolil konce prstov potiahnuť z jej ramena až k ramenu, načo som veľmi pomaly ruku odtiahol. Niečo ma donútilo urobiť aspoň toto, keď už som toľko... eh, úchylnejších vecí vynechal.
"Eh, zvládneš to už na breh?" Slabo som si do nej takto rýpol a pousmial som sa. Fakt ale je to, že som sa nejako... no, neodťahoval. Čakal som, kým sa sama od môjho tela odlepí, lebo... to by na mňa už asi bolo veľa divných skutkov za deň. Aspoň takto nejako som chcel upokojiť svoje ja, ktoré sa obávalo, že nebodaj začnem ešte pozerať po iných chalanoch... a to som si nemohol dovoliť nechať behať si po hlave. Tá predstava... uf, radšej som premýšľal o tom pocite, ktorý som mal z aktuálnej situácie.

pro **Hitomi Yamada** Fri Aug 30, 2013 10:00 pm

Dobře, často mě dostal do rozpaků, zachvěla jsem se, když mě pohladil u stírání krve nebo když mě objímal, ale...tohle bylo jiné. Kdž mi přejel po ramenou, což byl dotek i u krku, vzdychla jsem. Slabě, ale udělala jsem to. Teď to bylo jiné. Na to, že si mám dávat pozor, jsem jen přikývla. Stejně tak stejná odpověď byla i v případě otázky, zda to zvládnu na břeh sama. Pronikavě jsem se mu podívala do očí. Otočila jsem se čelem k němu tentokrát celá. Malinko jsem se pousmála, nesměle a rozpačitě a raději jsem se vydala na břeh. Hodila jsem na sebe kimono, boty jsem si ale nenazula ještě. Kimono se mi ale nalepilo na mokré tělo a celou mě obepnulo, čímž byl vidět úplně celý obrys všeho na těle. Kousla jsem se do rtu a zase nevěděla, kam s očima.

pro Sponsored content

Jezero Kiri

Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri

Re: Jezero Kiri