Sídlo klanu Takahashi

pro **Lucy Shiro** Mon Jan 27, 2014 8:56 pm

Přestože měl klan Takahashi hlavní sídlo mimo vesnici, i uvnitř ní se nacházela rozlehlá rezidence.
Sídlo v japonském stylu má tři patra a dokola ho obklopují velké zahrady plné kvetoucích rostlin...
Často zde najdete plno koček, jak si hrají, pobíhají, nebo se jenom líně vyhřívají na sluníčku.
První, kdo vás většinou uvítá, je komorník...

by Ayame Takahashi

pro Kaomi Thu Jan 30, 2014 10:11 pm

Nevěděla jsem kam jít, no nudila jsem se! Bože, taková nuda už dlouho nebyla a proto jsem došla až k sídlu mé nejoblíbenější senpaaaai! Dřív než jsem zaklepala mi ale v hlavně něco proběhlo. Ona tam má ty kočky, co když na mě skočí a budou mě chtít sežrat... Takže jsem opatrně mákla na zvonek a utekla asi o metr před dveře a čekala vo co go, nebo spíš...kdo otevře. Jen jsem si kopala špičkou bot do kamínku s úsměvem.

pro Senju Maro Tue Feb 11, 2014 8:36 pm

Když tam tak Kaomi nevinně čekala, najednou se za ní pohlo křoví. Co to bylo? Že by nějaká divoká zvěř? Zkud by se však v Tsukigakure no sato vzala? Po chvíli přemýšlení nad tím co by Kamoi udělala, kdyby zjistila, že ji okukuje nějaký genín z Konogahakure no sato, jsem došel k závěru, že bych nedopadl zrovna nejlépe, a tak jsem se rozhodl fingovaně předstírat svou dezorientaci. "Prominte Lady... je to tady Hostinec u Skákavého Poníka?" Promluvil jsem, když jsem vyskočil z křoví a projistotu jsem se pokoušel hrát trochu opilého. Přece jen co by "průměrný" genín jako Já vymyslel v tak napínavé chvíli? Tato situace se stala najednou hodně zvláštní. Kaomi si nebyla vědoma jména pohledného, svlanatého a napohled inteligentního genína. Co dělal v křoví, jak se dostal do Tsukigakure no sato? Bylo zde příliš otázek a pouze jeden jistý fakt: Nyní před Kaomi stal neznámy, pohledný, láskyplný, svlanatý, moudrý, takže téměř dokonalý genín z Konohagakure no sato.

pro Kaomi Tue Feb 11, 2014 9:18 pm

Když se zamnou něco šustlo, přejel mi mráz po zádech a máchla jsem svým plyšovým unicornem po palici tomu-velmi pohlednému, nyní již poraženému-geninovy s čelenkou Konohagakure.
"Nevím vůbec kde je hostinec, ale skákavého poníka jsem viděla nedaleko za ohradou, třeba bude někde u něho!" Řekla jsem znovu tak trošku nesvá a pak si jen oddechla a omluvně se na něj usmála. Stiskla v ruce svého plyšáka a přejela pohledem toho kluka.
"Tak tebe stříhají podle kastrólů? Chudáčkuuuu." Láskyplně jsem ho objala a nabídla mu na půjčení svého unicorna, vždycky mi zahnal smutek!

pro Senju Maro Tue Feb 11, 2014 9:37 pm

Upřímně: Lhal bych kdybych psal, že mě to nebolelo. Navíc ještě více mě to bolelo u srdíčka, když jsem se válel na zemi, držíc si svou drahocenou hlavičku s pomyšlením, že tato mladá Lady... není zase takové lady jak se zdálo... Že bych se spletl a čistě jasně se vydal jen tak "náhodou" za nějakou holkou ve stylu Bum Au Moje Hlava? Sám jsem myslel, že tento druh vymřel již před lety, a však jak se zdálo umí se přizpůsobit podmínkám a nyní ne jak kdysi, když neuměli nějak zapadnout do davu, protože si netrhaly chloupky z nosních dírek, nečistili zuby, nečesali si vlasy. Nyní to byl pravý opak, a tak jsem někde cítil problém? Když se stal takový paranormální jev, co když ve skutečnosti kluci chodí oblečení jak dívky a opačně? Co když nyní lidé nejí jídlo, ale ve skutečnosti jídlo jí lidi? Netušil jsem kam se mám obrátit... komu mám věřit... přítel mohl být nepřítel, převlečený za přítele, který vypadal nepřátelský, protože to byl vlastně přítel. Bylo to velmi zvláštní. Když mi však Kaomi popsala cestu ke Skákavému Poníkovi, přestal jsem o ní zle smýšlet a dokonce jsem se na ní široce usmál. Tu si mohla všimnout mých nádherně bílých zubů, které jsem si čistil tři krát za hodinu. "Děkuji moc krát Lady. To abych se vydal na cestu." Jakmile jsem to dořekl, postavil jsem se a vydal se směrem ke skákavému poníkovi na zahradě. Tu jsem najednou zaslechl její narážku na mé vlasy, a to teda neměla dělat... "DO MÝCH VLASŮ SE NIKDO NAVÁŽET NEBUDE !!!" Otočil jsem se s velmi nepříjemným výrazem ve tváři a s basebolovou pálkou v ruce ke Kaomi. Zkud jsem ji vzal? To už nebylo podstatné XD...

Sídlo klanu Takahashi Images?q=tbn:ANd9GcTOjydKrAL6TmvElgwlemHjYUN9gM08vYH992uDgNWPufXxRhP_

pro Kaomi Wed Feb 12, 2014 7:53 pm

Sídlo klanu Takahashi Tumblr_lkjkkpLL2a1qawb05o1_500

Byl klidný, ale...Najednou vytáhl 'bejsbolku'. Strachy jsem ztuhla a ani se nehla. On na mě jde s bejsbolkou, bejsbolkou!!! Jak o život jsem doběhla k hlavním dveřím, bušila na ně jak pomatená, kopala, div jsem je nerozkopla celé, ale nikdo neotvíral, proto jsem utekla do boku, skočila ze schodů a dala si na obranu svého unicorna.
"Tak poď!" Řekla jsem odhodlaně a můj nos zaznamenal nějaký pach okolo. Zakryla jsem si ho a trošku zezelenala.
"Tady to smrdí jak nějaká zelená chcíplotina, no fůůůůj!" Utekla jsem dál od zahrady a pořádně se vydýchala. Popravdě, teď mi fakt bylo jedno s čím na mě půjde, byla jsem v takovém rozpoložení, že podle kanálu číslo 7, u mě doma dost známý, jsem věděla že chlapci mají svou slabinu mezi nohama. Teda co tam měli, to už mě nezajímalo, ale často se tomu říkaly baterky!!! Když jsem o tom tak popřemýšlela...já žádný baterky neměla.
"Sázka, že to je buď rostlina...nebo...někdo...vaří špenát!" Povzdechla jsem si a stoupla si rovně. Znovu jsem se otočila na toho Mara a přeměřila si ho pohledem od hlavy k patě. Kdybych mohla, z kapsy bych vytáhla bazuku, ale to by byl asi hard core oproti té jeho tyčce. Povzdechla jsem si, vzala unicorna, ze kterého jsem měla v plánu vytáhnout svou kudličku...a taky že jo. Problém, no asi velký, byl v tom, že byla plastová a růžová. Špatná kapsička!. Hrábla jsem do druhé díry a vytáhla tu větší, už špičatou.
"Heleeee, zahrajem si hru, Maro-chaaan?" Rozzářili se mi očka. Byla jsem teď více méně nadšená. Jaká hra mě napadla? Tak, každý zná hru s jablkem a prasetem...Teda, ne že by byl ten Senju prase, ale měla jsem chuť se s tou kudlou někam trefit a napadlo mě, že by si mohl stoupnout, dát si na hlavu jablko a já bych zjistila, jak je na tom psychicky...a....možná i fyzicky.

pro Senju Maro Wed Feb 12, 2014 8:18 pm

Když jsem spatřil Kaomi jak se dala na útěk, dábelsky mi zablesklo v očích. Co jsem měl v plánu? Proč jsem jednal tak unáhleně a vytasil téměř okamžitě po tom, když si rýpla do mých vlasů, basebolovou pálku? "Předemnou se neschováš..." Řekl jsem směrem, kde jsem ji zahlédl utíkat, a pak se vydal pomylými krůčky za ní. "Tik, tak, tik, tak, tika tak..." Opakoval jsem si v myšlenkách jak šilenec pořád dokola. K čemu to bylo dobré? Žel některé věci nemají logické opodstatnění... Najednou, najednou jsem spatřil něco ve vzduchu. Otočil se zady směru, kde utekla Kaomi, a když jsem se otočil zpátky, místo basebolové pálky jsem svíral v rukou mikroskop, který jsem následně umístil na zem a pustil se do pozorování. Čeho ale? I když to je logické napíšu Vám to... vzduchu. Již od pohledu se mi na tomto vzduchu něco nezdálo... nejen, že tu něco páchlo, ale bylo za tím ještě něco víc. Po chvíli jsem na to přišel... vzuch měl místo 78% dusíku, 21% kyslíku a 1% vzácných plynů+toho zbytku, měl 77,9% dusíku, 20,9% kyslíku a 1,2% vzácných plynů+toho zbytku. Byla to závažná věc... Tyhle podmínky mohly lidskou psychiku ovlivnovat velmi nepříznivě, a tak jsem se rozhodl okamžitě jednat... rozběhl jsem se směrem ke Kaomi se slovy: "Nedýchej ten vzduch!!!" Netřeba říkat, že jsem si dal vážně záležet na tom, aby to slyšela. Než jsem však stihl k ní doběhnout a vše ji vysvětlit... těsně u ní mne to ovlivnilo. Důsledkem čeho bylo to, že jsem začal tančit...

A co Kaomina nabídka si zahrát nějakou tu hru? Proč ne, ale později... nyní nebyla jak se zdálo vhodná doba...

pro Kaomi Thu Feb 20, 2014 8:39 pm

Myslela jsem si, že mě Mareo hned dožene, ale když jsem se ohlédla a uviděla ho jak divně tancuje, ztuhla jsem jak poleno. Ten jeho rozbor vzduchu byl docela strašidelný a mezi tím co to zkoumal, jsem si povídala se svým unicornem.
"Podívej se Dash...Toto je mentální postižení." Objala jsem láskyplně svého plyšáčka. To že jsem řekla 'mentální postižení'...Prosím vás, Kaomi ani netušila co to znamená, takže si to nikdo nebereme k srdíčku! Bohužel...Měl pravdu, ty výpary měly zvláštní halucinogenní účinek.

Sídlo klanu Takahashi Anime-12

Když jsem se na něj chvilku koukala, celá jsem zbledla. Já měla šílený odpor k hadům...a on byl celej z hadů! Viděla jsem, jak se z jeho těla plazí hadi, z hlavy, z noh, z hrudi, no prostě všude! Propadla jsem panice a když se ke mě blížil, neudržela jsem se a musela se bránit! Kopla jsem ho do hrudi a hned potom začala kopat do normálně citlivého mužského místa. Bohužel, v tu dobu mi to bylo fakt jedno, hady jsem nesnášela a on byl jima celý prolezlý.
"Neboj se Maro! Já tě zachráním!"

pro Senju Maro Mon Feb 24, 2014 8:43 pm

Náhle jsem spatřil jak Kaomi kráčí vstříc ke mě. Nejspíš vyslyšela mé obavy o její zdráví a rozhodla se jednat, a však její jednání nebylo takové, jaké jsem si představoval. Když započala... bylo to stručně řečeno AU... chvíílemi uzemnující bolest, poté jsem cítil jako bych už nic neměl na tom místě, kde něco být teda rozhodně mělo, pak ten pocit že cítím poblíž vaječinu... "Tohle rozhodně není dobrý!!! Prosim né!!! Mám doma dva syny!!! Nezabíjej mě!!!" Křičel jsem, doufajíc, že Kaomi přestane, a však ona... ne... npře... nepř... nepřestala. Byl jsem si zcela jist toho, že tohle jsou mé nebo spíše jeho poslední dny, na tomto světě... tohle nemohl přežít i takový RAMBO jako je on, ale tohle je již jiný příběh XD. Nyní zpět k věcí... Kaomi pořád nepřestávala, a tak jsem začal nabývat dojmu, že se ji to rpostě líbí, že ji to uklidnuje... Přece jen již od počátku, když jsem ji spatřil, mi přišla zlomyslná a hlavně krutá. "Pak že se říká nedej na první dojem..." Pomyslel jsem si v zoufalství, ale najednou mě něco napadlo... I přes tu bolest jsem složil pár pečetí a nastalo PUF... všude kouř... náhle jsem se ztratil z Kaominina dohledu XD (Kso... to se nádherně sklonuje...). Jakmile kouř rozfoukal vítr... Kaomi mohla zahlédnout nějakou postavu. Že by Maro? Ne... to ne, protože tahle postava měla velmi vyvinuté prsa, byla oblečena v sexy prádelku, a dál to nemusím popisovat...
Naklonila se blíž ke Kaomi, pak přikývla hlavou see slovy: "Ano... blahopřeju, podařilo se ti to... ty jedna feministko."

Sídlo klanu Takahashi Tumblr_inline_mpt6aoRf2Q1qz4rgp

Byl snad tato sexy dívka Maro? Pokud ano tak proč pak? Že by Kaomino řádění nějak doživotně Mara poznamenalo? XD

pro Sponsored content

Sídlo klanu Takahashi

Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi

Re: Sídlo klanu Takahashi