Kancelář Mizukage

First topic message reminder :


Zde Mizukage tráví většinu svého času. Vchod do budovy je hlídán ANBU, kteří se po určitém čase vždy vymění. V přízemí je velký prostor s automatem na kávu, horkou čokoládu a další pochutiny xD. Jsou tam křesla, ve kterých můžete počkat, než na vás přijde řada. Dole také najdete pořadová čísla, se kterými budete postupovat do kanceláře. Na konci chodby je kancelář.
V posledním patře, než se vstoupí na střechu, je místnost, kde jsou všichni poštovní opeřenci. Pověření lidé je posílají ze střechy budovy.

Kancelář není nijak zabezpečená, ovšem veškeré dokumenty ano. Každý dokument je zapečetěný a pečeť může odstranit pouze Mizukage. V případě nepřítomnosti Mizukage pečeť odstraní její Kuchiyose no Jutsu - sněžná liška. (Vysvětlení: Zástup Mizukage vyndá potřebný dokument, na který liška položí packu a tím se pečeť zruší xD)

Otevírací doba xD :
Po-Pá      09:30-20:30
So-Ne      09:30-19:30
(Přihlásí-li se mi nějaká sekretářka, budu jen ráda xD)
BTW: Neberte to doslova, opravdu u toho nebudu v jednom kuse, ale budu se snažit to kontrolovat ^^

Tak na další děti po tý akademii fakt náladu nemám... asi zkusím tu nástěnku...
"Děkuji pane." Uklonil jsem se a odešel.

/Přesun

Došel jsem se stále přeměněným Gatsem k budově Mizukageho a šel jsem až ke kanceláři kde jse vzal přeměněného Gatse a opřel ho o zeď. Mezitím co jsem čekal až se promění tak jsem zaklepal na dveře kanceláře abych mohl oznámit splněnou misi.

Faito

"Dále!" řekl jsem a když vešel Kataro, změnil se můj výraz na horlivé očekávání.
"Takže?"

Vešel jsem dál a neváhal jsem při vytažení knihy od Tsuchikageho, kterou jsem podal Mizukagemu. " V téhle knize je všechno o organizaci Shuuketsu. Tsuchikage je stále ve vesnici a posílá svá vojska do světa. " Řekl jsem pro začátek zatímco si Faito přebíral knihu s informacemi a já čekal co se bude dít dál.

Faito

Natáhl jsem ruku a otevřel knihu. "Nehodlám se ptát, kde ani jak jste ji získali. Tsuchikage je tedy stále ve vesnici. Tudíž nezemřel...mrzuté, leč očekávané. Ztráty, komplikace?" zeptal jsem se ještě, vida, že zdse není Gats.

" Akorát vstup do vesnice, ale ten jsme vyřešili. Gats je na chodbě přeměněnej v meč, přenášel jsem ho přes bránu a nějak se mu nechtělo přeměnit se zpátky. Jinak vše proběhlo celkem rychle a bez žádných ztrát. Kashike se před vesnicí od nás oddělil, asi šel domů. Co nás čeká teď? " Zeptal jsem se zvědavě. Sice bylo už po misi, ale kdo ví co nás čekalo dál.

Faito

Teď vám dám tři stvrzenky. Ty donesete do banky a každému bude na účet připsáno několik desítek tisíc ryo. Utraťte je dle libosti a relaxujte, dokud můžete...to je ta příjemnější část. Já si tu budu chvíli číst. Až budete mít náladu na misi, přijďte. Potřebuji někoho najít..."
Počkal jsem, co odpoví a nakonec jsem ejště dodal:
"Doufám, že sis zapamatoval Tsuchikageho ksicht. Ten zmetek nebude žít dlouho..."

 " Rozumím a tu misi můžu vzít klidně hned. Cestou se stavím i do té banky. Mise nebyla tak dlouhá takže není třeba moc odpočinku. Možná až po té misi co mi dáte " Řekl jsem Faitovi a počkal  o to bude za misi. Nevadilo mi jít na další misi. Třeba bude krátká. Avšak jsem nevěděl zdali mě na ni pošle a i kdyby poslal zda by mě nechal jít samotného nebo se mnou někoho poslal.

Faito

"Opravdu? Hned na misi? Ve vesnici není nikdo, za kým bys chtěl jít a alespoň chvíli s ním být?" zeptal jsem se naoko zvědavě. Oba jsme moc dobře věděli, o kom je řeč. Je krásná, mladá, plachá a u jezera ji nabalujou genini...
"Dej si povinné volno alespoň dva dny. Pak se uvidí."

" Na mě tu moc lidí nečeká. Vlastně nevím kdo by na mě taky čekal. Většina někde slouží nebo maj svoje činnosti. " Řekl jsem upřímně. Vzpoměl jsem si na Kaiu, kterou jsem potkal před misí, jenže ta posledně radši utekla. Byl jsem celkem dlouho i pryč takže už určitě našla za mě náhradu. " Dobrá tedy, vemu si pár dní volno a pak se sem vrátím. Děkuji za starost Mizukage-sama. " Mohl si všimnout že jsem ho nazval jinak. Většinou jsem ho nazýval jeho jménem.

Lehce osvěžený sprchou, ale unavený po té šichtě jsem došel ke kanceláři Mizukageho-sama a zaklepal jsem. Na vyzvání jsem počkal jak dlouho bylo třeba a poté jsem vstoupil a uklonil jsem se.
"Mizukage-sama, genin Keigo Nakagami ohlašuje splnění D-rank mise. Studna byla důkladně prohloubena, dokud jí pramen nezačal znovu plnit a vodovod byl pročištěn a uveden do připraveného stavu."

Faito

Onen starý genin se vrátil docela rychle. Očividně ho unavovalo zachraňovat koťátka a trávit veškerý čas s namyšlenýma děckama.
"Dobře..." řekl jsem a vytáhl váček s penězi.
"Víš, kde je nástěnka, doporučuju ti jít na cvičiště a trochu tam pocuchat ostatní geniny. Možná se tam přijdu podívat, abych zjistil, do jakého týmu tě strčit."

"Rozumím, děkuji. Dovolte mi odejít." Řekl jsem, počkal na povolení, uklonil se a odešel.
/Přesun

Byl jsem stále ještě v kanceláři. Čeka jsem že ještě něco řekne, ale zřejmě jsem se mýlil. Uklonil jsem se a odešel jsem z kanclu jak se sluší a patří. Nebyla tu pro mě už práce a vzal jsem si doporučenou dovolenou. Snad ji aspoň využiju nějak užitečně. (přesun)

Pokynula jsem své výpravě, aby počkala před hlavním vchodem a sama jsem se vydala s místní ochrankou dovnitř. V duchu jsem si říkala, jestli má cenu něco si připravovat dopředu. Stejně nejdříve proběhnou seznamovací ceremonie. U dveří jsem zaklepala a čekala na vyzvání.

Faito

Pročítal jsem zrovna spis Keiga Nakagamiho, když mi stráže oznámili, že přišla Daimyo ze Sora no Kuni. Co ta chce zrovna mě? Myslel jsem, že feudální páni mluví hlavně sami se sebou... pomyslel jsem si a vyzval ji, ať jde dál. Postavil jsem se a lehce se uklonil.
"Daimyo-sama..." řekl sjem uctivě.

Vstoupila jsem dovnitř s milým úsměvem a jeho úklonu jsem opětovala též.
"Šuškalo se o novém Mizukage, přišla jsem se přesvědčit na vlastní oči, mám pocit, že jsem Vás už někde viděla. Nebyl jste na posledním srazu kage?" podala jsem mu ruku na přivítanou.

Faito


Ah, evropské způsoby... pomyslel jsem si a pevně ji stiskl ruku. "Ano, doprovázel jsem lady Mizukage jakožto...poradce. " Ano, poradce, to bylo to správné slovo. Jako ochranka jsem tam nebyl.
"Faito Dansaku, Hachidaime Mizukage. Doufám, že je Vaše vesnice v pořádku a zotavuje se po útoku. Poslali jsme všechny přebytečné zdroje, i když jich moc nebylo..."
Pokynul jsem ji na polstrované křeslo a sám si sedl naproti ní.
"Ale nepředpokládám, že tu nejste kvůli tomu...takže?"
Celou dobu jsem si ji prohlížel zkoumavým pohledem a lehce, spíše zdvořile jsem se usmíval.

"Těší mě. Ano za Vaše zdroje moc děkuji, vesnici jsem neobnovila, zůstali jsme v zemi Čaje a tam vedeme výcviky mediků a lékařů, na to byly ty patřičné finance. Ale máte pravdu jsem tu kvůli něčemu zcela jinému." posadila jsem se a sundala si čapku z hlavy a nechala ji na klíně.
"Slyšel jste o problému jménem Iwagakure?" začala jsem mluvit vážně

Faito

"Slyšel jsem o mnohem větších problémech, než je Iwagakure, ale mluvte dál..." řekl jsem klidně a trochu víc se usadil v křesle. Můj úsměv zmizel. Tohle nebude dobrá rozmluva.

"Právě jsem přijela k Vám z Konohy. Nemluvila jsem s Hokagem, nýbrž s Radními. Mají velké obavy, co se týče vlivu Iwagakure a jejím příštím možným útokům na spojenecké země. Pokud vím tak ani Konoha ani Kumo nemají tolik vojenské síly....schopné síly, který by mohla spolu s Vámi vést první linii útoku na Iwu. Osobně do toho nemám co mluvit, jako neutrální pozice jsem proti takovému útoku, ale informace a zranění se ke mě dostávají rychlostí blesku a já je nestíhám. Co si o tom myslíte Vy? Konoha mi o možnosti útoku nic moc neřekla, předpokládám, že Vy by jste mohl mít víc nápadů." seděla jsem rovně a pozorovala ho. Nezdálo se mi na něm něco, ale vypadal jako rozumný muž, se kterým by nemuselo být jednání tak těžké.

Faito

"Uříznout hlavu a tělo zemře..." řekl jsem. "Upřímně, daimyo-sama, já chráním lid Kirigakure a nehodlám podstupovat  riziko v konvenčním boji. Leč máte štěstí, slíbil jsem někomu hlavu Tsuchikageho, takže útok podpořím. Musí to být ale precizní, jednotný, zdrcující a úspěšný úder. Když nás ostatní vesnice dostanou dovnitř, naši Oinini budou vědět, co mají dělat... Za předpokladu, že budou souhlasit všechny ostatní vesnice, vzkažte Konoze, ať dají vědět, a jednotky z Kiri budou připraveny. Ale nebude jich moc..."

//myslím, že Edo Tensei, kor to neskrývané, daimyo pozná

"To chápu. Řeknu Radním, aby se s Vámi spojili a vytvořili jste plán útoku. To už není moje parketa, takže bych byla k ničemu, ale rozhodně Vás budu s medikama podporovat zezadu kvůli případným zraněním." pohladila jsem svou čapku a podívala se na něj tentokrát s úsměvem.
"A ještě jedna věc. Neosvědčila se mi náhlá kontrola nemocnice v Konoze, hodlám takovou malou nečekanou inspekci provést i u Vás. Nedávám do zaučení mediků a lékařů svou energii nadarmo. Chci být ujištěna na vlastní oči, že je o zraněné dobře postaráno i u Vás."

//nemáš nikde napsáno, že jsi Edo tensei ona byla celkem dost dlouho mimo

Faito

Na plán útoku jsem jen kývl. Když ale začala o inspekci, výraz se náhle změnil.
"Řeknu to takhle: Naši shinobi buď svou práci udělají bez chyby, nebo už nemocnici nepotřebují, daimyo-sama. Pokud vím, všechny vaše mediky jsme poslali zpět k vám do vesnice a i když teď naše zdravotnictví trochu trpí, já našim doktorům plně důvěřuji a nemyslím, že by potřebovali jakousi kontrolu, na kterou, dle mého, nemáte ani právo, zvlášť, pokud jste zde jako velvyslanec Konohy..."
Díval jsem se jí přímo do očí a v těch mých už rozhodně nebyla pokora a souznění.

"Nejsem velvyslanec Konohy, jsem tady za alianci, kterou jste si všichni odkývali a já jí dala souhlas." postavila jsem se.
"Je mou povinností provést inspekci, protože ačkoli to nechcete přiznat i vaši doktoři prošli přes moje učení." s Hitomi se dalo jednat líp... pomyslela jsem si.
"To že Vy lékařskou pomoc nepotřebujete neznamená, že jí nepotřebují ostatní, co se mohou zranit nebo chytit obyčejné spalničky. Konoha mi také tvrdila jak skvělé mají mediky, a pak zjišťuji, že nebyli schopní udělat první pomoc při popáleninách a nepoznali zlomená žebra. Vy s prominutím nejste medik, takže nepoznáte, zda-li vaši doktoři pracují tak jak mají nebo to jen hrají a později to vašim shinobim může uškodit." mluvila jsem s pevností v hlase. Přístup Mizukageho k mé povinnosti se mi nelíbil. Ale pořád jsem tu byla jako host.