Senju čtvrť

Konečně jsem se probudil. Břicho už nepálelo, jen mě strašně bolela hlava. Vstal jsem a první co bylo, byla Crystal.
"Co..co tu dělám?"

"Pche," Raiki měl štěstí, že jsem neviděl, co dělá jeho pes. Šel jsem za Seitem do pokoje. 
"Seito, mám pro tebe misi. Itama uprchl," řekl jsem tiše. "Nebude daleko, najdi ho a přiveď zpět."

Seděl jsem pohodlně na posteli, na kterou jsem se stihl posadit, než přišel Assasin. Když jsem ho vyslechl, okamžitě jsem vyskočil na nohy a tvářil se dost naštvaně. Byla to sice rodina, ale jak já ho nesnášel. Hlavně v klidu. Snažil jsem se uklidnit a pak promluvil. ,,Udělám pro to všechno." soustředil jsem chakru a na ruce se mi objevila značka. Pak jsem Assasina chytl za ruku a přilepil tak na něj značku. Pousmál jsem se a už mířil pryč, protože nebyl čas otálet.(přesun)

"Heh," opět jsem se ušklíbl a pohlédl na Orochimara. "Půjdeme trénovat?" byl tady chaos a já chtěl zmizet.

"No ver my ze kdybych mohl opustit vesnici tak to udela. Vetsina lidi z meho vlastniho klanu me nesnasi a odmita. Jenom kvuli meho otce vetsina dela ze ani neexistuju." Rekl jsem zkutecnost a pak se na ni podival a Rekl.
"No ono ne vzdy je mysleno vsechno jak se rekne. Pokud jsi neudelala nejake vazne problemy tak nevidim duvod." Rekl jsem a ekal jeji reakci.

,,Klidně." už jsem se nudil, takže i pomoc Assasinovi se jevila jako něco, čím zabiju čas.

"Raikii! Sežeň Katashiho, sejdeme se na cvičišti 3!" zařval jsem dost hlasitě na to, aby to mohl zaslechnout i on.
Já jsem chytl Orochimara za rameno a společně jsme se přesunuli s Hiraishinem pryč.

Konečně jsem byl s úklidem hotový a naštěstí si toho nikdo nevšiml. Pak jsem uslyšel jak na mě strejda něco volá. "Haii!" zakřičel jsem taky a popadl štěně. Nandal jsem si boty a rozloučil se se všemi přítomnými. Pak jsem se štěnětem v náruči vyběhl hledat toho kluka.
/Přesun

"Takze drak Zivlu. Nenavist nikdy jenom tak neskonci. Nikdo neni dokonaly a nikdo nikdy nebude bezchybny. No a pokud me omluvis ja se vydam trenovat."
Rekl jsem ji Venoval ji poklonu a potom mizel nekde v ulickach a premyslel jak trenovat. Krom svitku jsem nemel moc moznosti nebo kdo by my pomohl.
(Presun)

"Přinesli tě, byl jsi...trochu mimo, co se stalo?" podala jsem mu sklenici s vodou

"Díky," uchopil jsem sklenici vody a napil se.
"No, byl jsem, navštívit někoho známého, ale on mě přepadl a dal mi nějakou pečeť na břicho," zakroutil jsem hlavou divoce, jako kdybych odháněl neviditelné komáry. Snažil jsem si vzpomenout, co se vlastně stalo.

"Ta pečeť je pryč. Nevíš proč to někdo udělal?" i když mi to mohlo být jasný je to Hokageho syn. 
"Je ti líp?" zeptala jsem se starostlivě

Podíval jsem se na spálené tričko, ta pečeť byla tak silná. Musím se naučit jak něco takového zrušit. Musím zesílit jsem bačkora, div jsem se nepočůral strachy..
"Netuším, ano je, díky moc!" vstal jsem a uklonil se.
"A Vám stříbrovlasý anděli?"

"Taky." zalhala jsem a pokusila se o úsměv. Assasina jsem zase neviděla, ztratil se někam a já bych měla jít hledat své lidi a přemýšlet co budeme dělat, nemůžeme tu KOnohu vyžírat.

"Moc lidem nerozumím, vlastně nerozumím ničemu co se děje a jsem totální lama, ale vím, že to v pořádku není. Jednou ale určitě bude," pousmál jsem se povzbudivě a vstal.
"Já už musím, děkuji za všechno," vyběhl jsem ven za Killunii, do které jsem nedopatřením vrazil.
"Au.."

"To vážně doufám..." pronesla jsem, když odešel u brány jsem cítila chakru Yoshimiho, rozhodla jsem se mu vyjít naproti (přesun)

Došel jsem do Senju čtvrti a v ruce měl krabici a v ní všechno potřebné. Teď když jsem byl chycen v genjutsu jsem mohl dělat i dobré skutky. Zazubil jsem se a před domem viděl ty dva. Hodil jsem jim krabici s bálonky. ,,Nafoukat a pověsit." Já zatím vešel dovnitř a udělal nějaké transparenty a dort.xD Teď už jen stačilo, aby přišel Assasin. Bude to jen taková house party..Nic víc. Když už byl dort přichystaný, začal jsem dělat jednohubky, chlebíčky a drinky...

Přišel jsem k našemu domku a doufal, že už tu nebude tolik lidí, jako minule. Před domem byli ti dva, tak jsem je pozdravil a pousmál se na ně. Když jsem otevřel dveře, hned jsem uviděl transparenty a plácl se do čela. Narozeniny?! Ještě že jsem ten dárek koupil už dávno. Pousmál jsem se a šel do kuchyně. Tady pobíhal Orochimaru a všechno to chystal. Nechtěl jsem ho rušit, tak jsem si šel ještě na chvíli odpočinout do mého pokoje.

"Bože! TÁTA MÁ NAROZENINY!" vykřikl jsem když přišel nějaký týpek se zelenýma očima s krabicí a balónky.
Polovinu jsem rozdal plačící Killunii se slovy "To bude dobré, neboj se.." a rozběhl se foukat a věšet. Bylo toho možná až moc. Po prací jsem byl udýchaný a to už jsem tomu týpkovi pomáhal dělat chlebíčky a pořád koukal zvědavě po tom alkoholu.

Po chvilce odpočinku, jsem si odložil přebytečné věci a vytáhl ze skříně dárek. Ještě jsem to musel narychlo zabalit, ale byla to docela velká krabice. Pak jsem šel dolů a pomáhal jim s přípravami.

Zrovna někdo zazvonil, tak jsem došel ke dveřím a otevřel je. Uviděl jsem Lucy, tak jsem se pousmál a pustil ji dovnitř. ,,Jinak ahoj. A ty věci dej asi někde tam na stůl." ukázal jsem směrem do kuchyně a já se mezitím posadil do křesla. Však ti už to v kuchyni zvládnou.